Tereza Kubíčková, 146 736


Nicolas Fargues na pláži


Román o románu není v jednadvacátém století žádná novinka. Ale Nikolas Fargues přidává ještě jednou
tolik. [P1] Pravdou ale je, že pomocí knih smyšlených. Román, který se rozhodne napsat John, však
nepokračuje příliš dobře a dost možná nikdy nevznikne. Knihu slavného televizního reportéra Belvala
píše černoch[P2] . Nastavení dvou zrcadel [P3] má své hranice. Úvahy, které Johna napadají po
otevření Belvalova románu[P4]  jsou na Farguese trochu těžkopádné. Zdařilejší je jeho způsob
vytváření dialogů a zachycení scény. Ale ani desítka stránek těchto komentářů nepokazí radost ze
čtení, neboť jak autor dokázal ve svých šesti předchozích knihách, umí psát svižně.

Čtenář ve čtvrtině pochopí autorův záměr, zasměje se ironickým pasážím, odhalí přízvuk postav[P5] ,
často bude souhlasně přikyvovat. Od prvních řádků jsme zasaženi filmem, který nám Fargues pouští.
Jednoho dne bude točit filmy, tak je pro něho význam obrazu důležitý. [P6]

John se v jedné scéně účastní veřejného sběru odpadků, který organizuje místní radnice.


Ještě vyhovující
________________________________

 [P1]Raději: další úroveň/ mu ještě přidává...

 [P2]Pozor, najděte si termín

 [P3]Také to je liter. pojem

 [P4]čárka

 [P5]jednotlivých

 [P6]spíše:např.  má smysl pro obraz