Druhé pokračování Kosmovo Jedná se o soubor letopisných záznamů navazujících na Kosmovu kroniku a první pokračovatele této kroniky. Tyto záznamy byly vedeny u svatovítského kostela ve 12. a 13. století, podle měnícího se stylu psaní jde o práce více autorů. Tyto záznamy pak neznámý autor sjednotil někdy na pomezí 13. a 14. století. Tento jednotný rukopis se nám pak dochoval především v Dražickém rukopise ze 40. let 14. století, jehož autorem je Kanovníka vyšehradského. Druhé pokračování se skládá ze šesti částí narativních a závěrečné části, kterou sepsal sběratel těchto pokračování. Druhé pokračování Kosmovo rozdělil podle původních předloh Josef Emler, když připravoval edici ve Fontes rerum bohemicarum II. (FRB II.). Český, již nedělený překlad vydalo nakladatelství Svoboda pod názvem Pokračovatelé Kosmovi. Části a jejich zjednodušené obsahy: 1. Letopisy české A (1196-1249) – začínají informací o smrti českého knížete a biskupa Jindřicha Břetislava a jsou psány formou stručných zápisků. Autor předlohy byl s největší pravděpodobností kanovníkem svatovítské kapituly. 2. Letopisy české B (1250-1278) – podrobné zápisy, autor, stejný jako u Letopisů A - pravděpodobně kanovník svatovítské kapituly, se zde často zmiňuje o atmosférických podmínkách a personálních a stavebních změnách v kapitule. 3. Příběhy krále Václava I. (1248-1249) – autorem je zde opět některý z kanovníků svatovítského kostela. Vypravování převážně obsahuje popis událostí, které souvisely s povstáním Přemysla Otakara II. proti králi Václavovi I. 4. Příběhy krále Přemysla Otakara II. neboli Annales Ottakariani (1254-1278) – pojednávají nejprve o letech 1254-1255 o tzv. prvním křížovém tažení Přemysla Otakara II. do Prus. Dále autor k roku 1260 popisuje spor Přemysla Otakara II. s uherským králem Bélou IV. a vojenský střet těchto rivalů u Kressenbrunnu, který Češi vyhráli, údajně díky sv. Václavu, sv. Vojtěchu a sv. Prokopu. Je zde také přiložen list, který zaslal jako zprávu o bitvě u Kressenbrunnu Přemysl Otakar II. papeži Alexandrovi IV. V závěru letopisu je líčen spor Přemysla Otakara II. s nově zvoleným římským králem Rudolfem Habsburským a Otakarova smrt na Moravském poli v roce 1278. Autor těchto letopisů byl pravděpodobně hodnostářem pražského biskupství, který vynikal svojí sečtělostí v Bibli i v antické literatuře. 5. Vyprávění o zlých letech po smrti krále Přemysla Otakara II. A (1278-1281) – začíná rokem 1278 podrobným líčením úředních a právních kroků, které byly učiněny po smrti pražského biskupa Jana III, kdy byla provedena volba Tobiáše z Bechyně (z Benešova). Dále se autor zmiňuje o české vládě braniborského markraběte Oty, poručníka Václava II. 6. Vyprávění o zlých letech po smrti krále Přemysla Otakara II. B (1279-1283) – jako první informaci autor popisuje, jak Otto Braniborský vymáhá privilegia krále Přemysla Otakara II. od kanovníků svatovítské kapituly. Je zde také názorně popisováno, co si pražské duchovenstvo vytrpělo, od braniborských žoldnéřů a co zakusila ve vězení ovdovělá královna Kunhuta a mladý Václav II. na Bezdězu. Autor velmi naturalisticky vypráví o hladomoru, který vypukl po odchodu braniborských z Čech (tato část patří mezi nejlepší výtvory české prózy doby gotické). Letopis končí návratem mladého Václava II. z braniborského zajetí do Prahy. Autor je zde jiný než u Příběhů krále Přemysla Otakara II., nejspíše kanovník (zná římské i kanovnické právo), cituje Ovidia, Horatia, Senecu. Datum vzniku neznáme, pravděpodobně konec 13. nebo začátek 14. století. 7. Závěr sběratele – je název poslední části tzv. druhého pokračování Kosmovy kroniky, ve kterém sběratel předchozích letopisů, po vzoru Kosmy, připomíná starobylost a legitimnost přemyslovského rodu. Bláhová, M.: Druhé pokračování Kosmovo. Sborník historický 21, 1974, s. 5-39. Nechutová, J.: Latinská literatura českého středověku do roku 1400. Praha 2000. Fontes rerum Bohemicarum. II. Ed. J. Emler. Praha 1874. (dostupné na: < http://147.231.53.91/src/index.php?s=v&cat=11&bookid=169&page=300>) Překlad: Pokračovatelé Kosmovi. Praha 1950.