Zemské desky (ZD)

V Čechách

Zemské desky byly úřední dokumenty vedené u zemského soudu. Své prapočátky mají nejspíše jako
pomocné záznamy písaře zemského soudu, které v období 1260-1278 získaly svoji oficiální roli.
Z počátku měly desky ráz královské instituce, postupně se (po vymření Přemyslovců) vyvinuli
v instituci plně stavovskou. S Obnoveným zřízením zemským přešly ZD zpět pod autoritu panovníka.
Ačkoliv byly desky vedeny ještě v 19. stol., jejich faktický význam končí s reformami Josefa II.

Hlavním úkolem ZD byla evidence záležitostí šlechty v otázkách trestněprávních a majetkových. Desky
byly vedeny v několika řadách:

a)     desky půhonné (libri citationum) – žaloby a soudní obsílky

b)     desky trhové (libri contractuum) – zápisy převodů šlechtického nemovitého majetku

c)      desky zápisné (libri obligationum) – zaznamenávaly dluhy (založeny za vlády Karla IV.)

a.      větší – záznamy o dluzích nad 100 kop grošů

b.      menší  - dluhy menší než 100 kop grošů

d)     desky památné (libri memoriarum) – mj. rozsudky soudu a usnesení zemského sněmu (od poloviny
15. stol.)

Vedle těchto desk existovala ještě řada vedlejších knih (např. kvaterny obeslání, registra svědomí,
knihy úroční…)

Většina ZD byla zničena při požáru Pražského hradu v roce 1541 (dochovaly se: půhonný kvatern z let
1316 – 1324 a jeden výpis z desk). Ihned po požáru byly ZD obnoveny a týž rok se začalo
s rekonstrukcí obsahu shořelých desk. Vznikla kopie ZD, která měla být uložena na Karlštejně, avšak
z ekonomických důvodů bylo její vedení brzy zrušeno. ZD byly vedeny v podobě kvatern – 4 archů
(příp. 2 dvojlistů) pergamenu či papíru, které byly později svázány do knihy. Zpočátku byly ZD
psány pouze latinsky, později česky a německy.

Na Moravě (ZDM)

Moravské zemské desky byly [INS: obnove :INS] ny [INS: v :INS] ro[INS: ce :INS] 1348 z popudu Karla
IV., a to ve dvou řadách (řada trhová a řada půhonná). Zároveň byly také vedeny ve dvou místních
řadách – pro Brno a pro Olomouc – z důvodu střídavého zasedání moravského zemského sněmu v obou
těchto městech. Ke sloučení řady brněnské a olomoucké došlo v roce 1642.

Ve Slezsku

Slezské zemské desky [INS: (míněno pro území dnešní České republiky) :INS] vznikly někdy v 2. pol.
14. stol.[INS: , snad v souvislosti s dělením opavského knížectví v roce 1377. :INS] Byly vedeny
pro knížectví krnovské (dochované od r. 1404) a knížectví opavské (dochované od r. 1410). Od 16.
stol. byly vedeny zemské desky i pro knížectví těšínské. Desky byly vedeny v podobě knih předních
(obdoba knih pohonných) a knih zadních (obdoba knih trhových)

Edice

České

LETOŠNÍK, V. (ed.): Die böhmische Landtafel. Inventar, register, Übersichten. Praha 1944.

DVORSKÝ, F. – EMLER, J. (ed.): Reliquiae tabularum terrae citationum vetustissimae - Nejstarší
zbytky desk zemských půhonných. Praha 1868.

EMLER, J. (ed.): Reliquiae tabularum terrae regni Bohemiae anno MDXLI igne consuptarum - Pozůstatky
desk zemských království českého r. 1541 pohořelých. I. - II. Praha 1870 - Praha 1872.

Moravské

CHLUMECKÝ, P. - CHYTIL, J. - DEMUTH, K. - WOLFSKRON, A. (ed.): Die Landtafel des Markgrafthumes
Mähren. Brno 1856.

KALINA, T. (ed): Moravské zemské desky. II. sv. řady brněnské 1480 – 1566. Brno 1950.

ROHLÍK, M. (ed.): Moravské zemské desky. III. sv. řady brněnské 1567 – 1641. Praha 1957.

MATĚJEK, F. (ed.): Moravské zemské desky. II. sv. řady olomoucké 1480 – 1566. Brno 1948.

MATĚJEK, F. (ed.): Moravské zemské desky. III. sv. řady olomoucké 1567 – 1642. Brno 1953.

Literatura

ŠEBÁNEK, J. – FIALA, Z. – HLEDÍKOVÁ, Z.: Česká diplomatika do roku 1848. Praha 1984.

HLAVÁČEK, I. – KAŠPAR, J. – NOVÝ, R.: Vademecum pomocných věd historických. Jinočany 2004.