Čítanka
klasické čínštiny
Autor: Dušan Vávra
Masarykova Univerzita
Brno 2011
I. Rozbor gramatiky
Čítanka
klasické čínštiny
Čítanka klasické čínštiny byla vytvořena v rámci projektu OP VK „Inovace
oboru religionistika na Masarykově univerzitě v Brně se zaměřením na kulturu
Číny a Japonska“ (reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0032) řešeného v letech 2009
– 2012 na Ústavu religionistiky Filozofické fakulty Masarykovy univerzity.
Čítanka zahrnuje pět částí. Úvodní část (Gramatický přehled) obsahuje přehledný
výklad gramatiky klasické čínštiny. Tento výklad se opírá především
o gramatiky Nikitiny (2005) a Pulleyblanka (1995). Na (zpravidla) obsáhlejší
výklady v těchto dvou gramatikách je pravidelně odkazováno, čehož mohou
využít zájemci o podrobnější výklad příslušných gramatických jevů. Čítanka
klasické čínštiny I a II je antologií krátkých textů vybraných ze starých čínských
textů klasického období (zhruba 5. – 1. stol. př. n. l.) pro studijní účely.
Vybrané textové úseky jsou vždy doplněny slovníčkem. Čítanka III a IV představuje
antologii delších významných textů ze stejného období. Texty nejsou
doplněny slovníčkem, avšak uvádí je krátký výklad charakterizující daný text
a případně seznam klíčových termínů. Čítanka byla vytvořena jako základní
studijní materiál pro výuku klasické čínštiny na Filozofické fakulty Masarykovy
univerzity.
Autor: Dušan Vávra
Centrum pro studium náboženství Číny a Japonska
Odborná recenze Mgr. Lukáš Zádrapa, Ph.D.
ISBN
c
c
úvod
Gramatický přehled
1. Základní gramatické jevy		
2. Jmenná věta		
3. Plnovýznamové spony	
4. Základní konstrukce podmět – přísudek – (předmět)	
5. Pasivní konstrukce	
6. Konstrukce se dvěma předměty (podmět-přísudek-předmět-předmět)	
7. Konstrukce se dvěma slovesy	
8. OPAKOVÁNÍ: shrnutí, synonymní skupiny	
9. Předložka 與 yŭ	
10. Předložka 於 yú	
11. Předložka 以 yĭ	
12. Další časté předložky	
13. Inverze předmětu před sloveso nebo předložku	
14. Tázací věty	
15. Záporky	
16. Předmět s významem délky trvání děje nebo stavu	
17. Slovesa 有 yŏu a 無 wú		
18. Konstrukce se slovesem 為 wéi	
19. Složené konstrukce	
20. Běžné a zvláštní funkce slovních druhů	
čítanka I.
(1) 	Hán Fēizĭ, 32
(2) 	Hán Fēizĭ, 40
(3) 	 Zhuāngzĭ, 17
(4) 	Hán Fēizĭ, 22
(5) 	 Zhàn guó cè, Qín 4
(6) 	 Lushì chūnqiū, 16
(7) 	 Shuō yuán, 16
(8) 	Hán Fēizĭ, 37
(9) 	 Shuō yuán, 9
(10) 	Hán Fēizĭ, 32
(11)	 Lièzĭ, 8
(12) 	 Zhuāngzĭ, 17
(13) 	Hán Fēizĭ, 22
(14) 	 Mèngzĭ, 1.B.8
(15) 	Hán Fēizĭ, 22
(16) 	Hán Fēizĭ, 49
(17) 	 Xīn shū, 1
(18) 	Hán Fēizĭ, 22
I54 I
obsahobsah
(19) 	Hán Fēizĭ, 32
(20) 	 Shuō yuán, 6
čítanka II.
(1) 	 Lăozĭ, 80
(2) 	 Lăozĭ, 39
(3) 	 Lushì chūnqiū, 19
(4) 	 Mèngzĭ, 1.B.2
(5) 	 Mèngzĭ, 2.A.2
(6) 	 Sūnzĭ bīng fă, 6
(7) 	Hán Fēizĭ, 34
(8) 	 Lushì chūnqiū, 15
(9) 	Hán Fēizĭ, 7
(10) 	Hán Fēizĭ, 38
(11) 	 Zhuāngzĭ, 19
(12) 	 Mèngzĭ, 1.A.7
(13) 	 Mèngzĭ, 1.A.7 (pokračování)
(14) 	 Mèngzĭ, 2.A.6
(15) 	 Zhuāngzĭ, 17
(16) 	 Shuō yuán, 11
(17) 	 Zhàn guó cè, 25
(18) 	 Zhuāngzĭ, 20
(19) 	 Lièzĭ, 8
(20) 	Hán Fēizĭ, 12
(21) 	 Shĭjì, 119
(22) 	Hán Fēizĭ, 21
(23) 	Hán Fēizĭ, 21
(24) 	Hán Fēizĭ, 23
čítanka III.
(1) 	Hán Feizĭ, 10: Desatero chyb
(2)	 Hán Feizĭ, 7: Dvě rukojeti
(3)	 Xùnzĭ, 23: Lidská přirozenost je špatná
(4)	 Guănzi: Umění mysli I
(5) 	 Zápisy historika, 130:
	 Základní poselství Šesti tradic
čítanka IV.
(1)	 Komentář pana Zuo
(2)	 Zápisy historika, 77: Životopis Prince z Wèi
(3)	 Zápisy historika, 6: Základní anály – První svrchovaný
	 císař Qínů
(4)	 Gōngsūn Lóngzĭ: Pojednání o bílém koni
3
8
13
16
17
21
23
26
28
30
32
35
39
41
41
45
47
47
50
52
57
66
68
70
72
74
76
78
80
82
84
86
88
90
92
94
96
98
100
102
105
110
112
114
116
118
120
122
124
126
129
131
134
136
138
140
142
144
146
148
150
152
154
156
158
162
174
177
182
189
194
202
209
218
gramatický
přehled
1. Základní gramatické jevy
V této kapitole shrnujeme základní charakteristiku větných členů v klasické čínštině a další
základní informace.  
1.1 Pořadí slov
Základní pravidla pro pořadí slov v klasické čínštině lze formulovat následovně:
A)	 podmět předchází přísudku
B) určující slovo/konstrukce (přídavné jméno, podstatné jméno v přivlastňovací
funkci, vztažná věta, příslovce) předchází slovu určovanému
C) 	přísudek předchází předmětu
D) příslovce (a vůbec bezpředložková příslovečná určení) předchází pří-
sudku
Věta v klasické čínštině má tudíž základní strukturu podmět – přísudek
– předmět.
1.2 Přívlastky
Přívlastek stojí vždy před slovem (jmenným větným členem, tj. podmětem, předmětem
a jmennou částí přísudku), které určuje. Přívlastek může být vyjádřen:
a)	 Adjektivem: 	        大木 dà mù 	 = velký strom
			 富國 fù guó 	 = bohatý stát
b)	 Číslovkou: 	        千人 qiān rén 	 = tisíc lidí
			 七日 qī rì 		 = sedm dní
c)	 Jiným podstatným         王車 wáng chē 	 = králův vůz
 	 jménem: 		        楚人 chŭ rén 	 = člověk ze státu Chŭ
			 果園 guŏ yuán 	 = ovocný sad
d)	 Lokativem: 	        後世 hòu shì 	 = následující pokolení
Gramatický přehled
			 右手 yòu shŏu 	 = pravá ruka
			 東門 dōng mén 	 = východní brána
	
e)	 Zájmenem: 	        吾君 wú jūn 	 	 = náš vládce
			 其友 qí yŏu 	 	 = jeho přítel
Přívlastek může být připojen přímo k určovanému jménu, jako je tomu
v  právě uvedených konstrukcích. Často je však připojen ke jménu
pomocí částice 之 zhī. Tato částice se mezi přívlastek a jméno vkládá
(zejména) v případě víceslabičných přívlastků.
智能之士 zhì néng zhī shì 	 = moudrý a schopný učenec
大小之獄 dà xiăo zhī yù 	 = velké a malé případy (soudní)
一日之積 yì rì zhī jī 	 = zásoby (doslova „nahromadění”)
na jeden den
楚之路 	 Chŭ zhī lù 	 = chuská cesta, cesta do státu Chu  
1.3 Záložky
Na pozici záložek vystupují lokativy. Lokativ připojený za jmenný větný člen (podstatné
jméno) blíže určuje tento větný člen z hlediska prostorových (v některých případech též
časových) vztahů.
Patří sem výrazy označující světové strany:
北	 běi		 = sever
南	 nán 	 	 = jih
西	 xī 	 	 = západ
東	 dōng 	 	 = východ
a další termíny spojené s orientací v prostoru:
上	 shàng 	 	 = nahoře
I9
Gramatický přehled
8 I
Gramatický přehled Gramatický přehled
Přídavná jména:
大怒	 dà nù		 = velice se rozhněvat
遠見	 yuăn jiàn	 = daleko vidět
明察	 míng chá	 = jasně rozlišovat
Pozn.: Platí tedy, že přídavná jména v pozici před slovesem fungují jako
příslovce (大 dà = velký, 遠 yuăn = daleký, 明 míng = jasný).
Lokativy:
後至 	 hòu zhì		 = přišel poslední (též „přišel pozdě“)
東徙 	 dōng xĭ		 = přestěhovat se na východ
Číslovky:
一鼓	 yī gŭ 		 = jednou udeřili do bubnu  
三過其門 sān guò qí mén	 = třikrát prošel kolem svých dveří
1.5 Určení času na začátku věty
Určení času na začátku věty jsou slova nebo slovní spojení označující:
A) absolutní čas (datum)
B) relativní čas
	 當今之時 dāng jīn zhī shí 	 =  v dnešní době
	 當時 	 dāng shí 	 =  v té době
C) časovou následnost faktů popisovaných v textu
	 後五年 	 hòu wŭ nián 	 =  za pět let
	 久之 	 jiŭ zhī 		 =  po dlouhé době
	 頃之 	 qĭng zhī 	 = za chvilku
	 異日 	 yì rì 		 = jindy, jiného dne
1.6 Souřadné větné členy
A) Souřadné přísudky se kladou buď prostě vedle sebe, nebo se spojjí pomocí spojky
I1110 I
下	 xià 	 	 = dole
前	 qián 	 	 = vpředu/dříve
後	 hòu 	 	 = vzadu/později
中	 zhōng		 = uprostřed, mezi
内	 nèi 		 = uvnitř
外	 wài 		 = venku
Všechny tyto výrazy vystupují nejen jako záložky, ale rovněž samostatně
v právě uvedených (a od nich odvozených přenesených) významech,
dále jako přívlastky {g 1.2} a jako určení k přísudku {g 1.4}. Jako záložky
mohou být ke jménu připojeny pomocí částice 之zhī.
山	 shān		 = hora
r 山上	 shān shàng	 = na hoře (na vrcholku hory)
四海	 sì hăi		 = „čtyři oceány“ čtyřmi oceány
r 四海之内 sì hăi zhī nèi 	 = mezi („uvnitř“) čtyřmi oceány
				    obklopujícími svět (= na celém světě)
塗	 tú		 = bláto 	
r 塗中	 tú zhōng	 = v blátě („uprostřed bláta“)
燕	 yān		 = stát Yan 	
r 燕之北	 yān zhī běi	 = na sever od Yan
1.4 Určení k přísudku
Určení k přísudku stojí bezprostředně před přísudkem, který určuje. Určením k přísudku
mohou přirozeně být modální slovesa a příslovce. Dále:
Podstatná jména:
車裂 	 chē liè		 = roztrhat vozy
齊語 	 qí yŭ		 = hovořit qisky
面譽 	 miàn yù		 = chválit tváří v tvář
Gramatický přehled
Gramatický přehled Gramatický přehled
I1312 I
Klasická čínština nedisponuje žádným osobním zájmenem 3. osoby („on”) stojícím v podmětu.
Podmět je v takových případech vždy nevyjádřený, pouze někdy je využito ukazovacího
zájmena 彼 bĭ (= onen, ten druhý, ten).  
2. Jmenná věta1
Věty, jejichž přísudkovou část tvoří jméno nebo nominalizovaná konstrukce. Klasická čínština
v tomto typu vět neužívá sponu „být“ (jako je 是 shì v moderní čínštině). Jméno tvoří
přísudek a (zpravidla, někdy může chybět) koncová částice 也 yĕ.2
  Ve jmenných větách se
používá záporka 非 fēi, přičemž koncová částice 也 yĕ je v záporných větách fakultativní.
Jmenná část přísudku ve jmenných větách následuje hned za podmětem a hranice mezi
nimi tudíž nemusí být vždy zřetelná. Jako ukazatel hranice mezi podmětem a jmennou částí
přísudku ve jmenných větách může vystupovat částice 者 zhĕ, která zdůrazňuje podmět,
nebo částice vyjadřující protiklad 則 zé = „ano, ale“ (souhlas s výhradou či pochybností)
a 而 ér. Adverbia ve jmenných větách rovněž slouží zároveň jako neformální ukazatel hranice
mezi podmětem a jmennou částí přísudku.
2.1 Základní konstrukce jmenné věty
● 	 非我也，兵也。Fēi wŏ yě, bīng yě.
	 = To jsem nebyl já, to byla zbraň.
● 	 此酒也。Cĭ jiŭ yě.
	 = Toto je víno.
● 	 子非我。Zĭ fēi wŏ.
	 = Vy nejste já.
1
Nikitina 2005, 11-12; Pulleyblank 1995, 16-20.
2
Podle pojetí Nikitiny (2005, 11) je ve jmenných větách 也 yě sponou „být“.
而ér. Spojka 而ér může vyjadřovat prostou souřadnost (pak ji překládáme prostě jako
„a“), častěji však následnost, jež může mít více či méně příčinný charakter (= „a pak“,
„nato“, „následně“, ale i „z toho důvodu“, „a proto“). Spojuje vždy predikativní (přísudkové)
konstrukce, nikdy jmenné větné členy.
● 	 孟孫獵得麑。Mèngsūn liè dé ní.
	 = Mèngsūn lovil [a] chytil koloucha.
● 	 遂舉兵擊燕。Suì jŭ bīng jī Yān.  
	 = Poté vytáhl z vojskem [a] udeřil na stát Yan.
● 	 宋之野人耕而得玉。Sòng rén zhī yě rén gēng ér dé yù.
	 = Rolník ze státu Song oral a našel nefrit.
B) Souřadné jmenné větné členy se kladou vedle sebe, nebo mohou být někdy spojeny
spojkami 與 yŭ nebo 及 jí (= „a“).
● 	 齊趙彊國也。Qí Zhào qiáng guó yě.
	 = Qi [a] Zhao jsou silné státy.
● 	 子罕言利與命與仁。Zĭ hăn yán lì yŭ mìng yŭ rén.
	 = Mistr zřídka hovořil o prospěchu, osudu a lidskosti.
● 	 圍懷及邢丘。Wéi Huái jí Xíngqiū.
	 = Oblehli Huai a Xingqiu.
1.7 Vyjadřování a vynechávání podmětu
V klasické čínštině je podmět často vynecháván, může být vynechán v jakémkoliv typu
věty. V souvislém textu je podmět zpravidla vyjádřen jen občas. Navíc v klasické čínštině
velmi často dochází k tomu, že v řadě za sebou jdoucích vět se podmět změní, aniž by byl
vyjádřen. Podmět tedy musíme často „uhádnout” z kontextu.
Gramatický přehled Gramatický přehled
I1514 I
2.3 Vidová koncová částice
已 yĭ ve jmenných větách
Vidová koncová částice 矣 yĭ, běžná ve větách se slovesným přísudkem, se ve jmenných větáchnevyskytuje(nikdynenásledujebezprostředněza也
yě).Místoníjenakoncivětyužívána
částice 已 yĭ (也 yě je pak zpravidla vynecháno), někdy rozšířená do podoby 也已 yě yĭ nebo
也已矣 yě yĭ yĭ. Vidové koncové částice obecně vyjadřují ukončenost či uzavřenost děje,
změnu stavu, či změnu znalosti o přítomném stavu nebo postoje mluvčího.
● 	 是亂國已。Shì luàn guó yĭ.
	 = Jak je vidět, jedná se o stát nacházející se v chaosu.
● 	 此亦妄人也已矣。Cĭ yì wàng rén yě yĭ yĭ.
	 = Nyní vidím, že je to vskutku hrubý, bezohledný člověk.
2.5 Částice者 zhě
Částice 者 zhĕ ve jmenných větách zdůrazňuje podmět a funguje jako ukazatel hranice
mezi podmětem a jmennou částí přísudku.
● 	 兵者凶器也。 Bīng zhě xiōng qì yě.
	 = Zbraň, to je neblahý nástroj.
2.6 Jmenná věta vyjadřující srovnatelnost – příslovce 猶 yóu
Příslovce 猶 yóu, které má ve větách se slovesným přísudkem význam „ještě; přesto“, ve
jmenných větách vyjadřuje srovnání ve smyslu „být stejný jako“. 猶 yóu však není slovesem
(plnovýznamovou sponou) jako slova 如 rú nebo 若 ruò (= být jako) {g 3.2}. 猶 yóu
nemůže být negováno záporkou 不 bù jako slovesa.
● 	 今之樂猶古之樂也。Jīn zhī yuè yóu gŭ zhī yuè yĕ.
	 = Dnešní hudba je stejná jako hudba dávných dob.
Přísudková část jmenné věty je často tvořena slovesnou konstrukcí:
● 	 是不為也， 非不能也。Shì bù wéi yě, fēi bù néng yě.
	 = Je to tak, že nechce jednat, nikoliv, že nemůže.
Tázací jmenné věty se tvoří nejčastěji pomocí koncové částice 與 yú
(psáno též jako 歟 yú) nebo 邪 yé (psáno též jako 耶 yé).
● 	 其正色邪？Qí zhèng sè yé?
	 = Je to jeho pravá barva?
2.2 Příslovce ve jmenných větách
Příslovce v čínských větách stojí v základní pozici bezprostředně před přísudkem:
● 	 皆古聖人也。Jiē gŭ shèngrén yě.
	 = Všechno jsou to dávní světci.
● 	 是乃仁術也。Shì năi rén shù yě.
	 = To je vskutku umění lidskosti.
Mezi adverbia, která často vystupují ve jmenných větách, patří:  
皆 jiē 		 = všichni
乃 năi, 即 jí 	 = vskutku, věru (zdůrazňovací význam)
必 bì 		 = nutně, určitě
誠 chéng 	 = vskutku
固 gù 		 = určitě, nepochybně
殆 dài 		 = skoro, asi
又 yòu 		 = opět, také
亦 yì 		 = také, vskutku
實 shí 		 = skutečně
盡 jìn 		 = úplně
猶 yóu 		 = být stejný jako, a přece
Gramatický přehled Gramatický přehled
I1716 I
3.2 Spony 如 rú, 若 ruò,似 sì
● 	 其狀似鬼神。Qí zhuāng sì gŭi shén.
	 = Vzezřením se podobal božstvu.
● 	 背若太山。Bèi ruò Tài shān.
	 = Hřbet má jako hora Tai.
● 	 目如明星。Mù rú míng xīng.
	 = Oči má jako jasné hvězdy.
3.3 Spona 曰 yuē
Slovo 曰 yuē, jehož nejběžnějším užitím v klasické čínštině je „řekl“ (uvádí přímou řeč),
vystupuje rovněž ve funkci plnovýznamové spony s významem „nazývat se“.
● 	 老而無妻曰鰥。Lăo ér wú qī yuē guán.
	 = Být starý a nemít ženu se nazývá „starý mládenec“.
4. Základní konstrukce podmět – přísudek – (předmět)4
Vedle uvedených základních větných členů může být tato konstrukce doplněna dalšími
větnými členy – přívlastek, určení k přísudku, záložka, určení času na začátku věty {g 1}.  
Záporná podoba vět se slovesným přísudkem se tvoří pomocí záporky 不 bù (zatímco
jmenný přísudek vyžaduje záporku 非 fēi {g 2}). Slovesné přísudky mohou tvořit vedle
vlastních sloves rovněž adjektiva (někdy označovaná jako stavová slovesa) a číslovky.
Předmět může být uvozen předložkou  於 yú (příp. 于 yú, 乎 hū) {g 10}. Význam těchto
předložek se mění podle povahy přísudku.
Tuto základní konstrukci lze rozdělit do několika typů podle povahy přísudku; jednotlivé
typy se liší významem předložky 於 yú, pokud tato předložka v konstrukci vystupuje.
4
Nikitina 2005, 12-19; Pulleyblank 1995, 23-29.
3. Plnovýznamové spony3
V klasické čínštině se vyskytují rovněž plnovýznamové spony, které tvoří věty se slovesným
přísudkem (konstrukce podm – přís – předm).
		 Patří mezi ně spony
	
	 為 wéi 		 =  být, stát se, učinit se
	 如 rú, 若 ruò 	 =  být jako
	 似 sì 		 =  podobat se
	 曰 yūe 		 =  nazývat se
3.1 Spona 為 wéi
Spona 為 wéi má význam „být (někým, něčím)“ nebo „stát se, učinit se (někým, něčím)“.
I v případě významu „být“ indikuje čerstvý nebo dočasný stav. Dále se věty se sponou 為 wéi
(a nikoliv jmenné věty s 也 yě) užívají v situacích, kdy je podávána očekávaná informace
(jako např. při identifikaci osoby nebo místa).
Sloveso 為 wéi má kromě zde uvedeného další významy a tvoří řadu dalších konstrukcí.
{g 18, 5.4, 7.1}
● 	 孟子為卿於齊。Mèngzĭ wéi qīng yú Qí.
	 = Mencius byl ministrem ve státě Qi.
● 	 為愚公之谷。 Wéi yú gōng zhī gŭ.
	 = [To] je Údolí hloupého starce.
● 	 人皆可以為堯舜。Rén jiē kĕ yĭ wéi Yáo Shùn.
	 = Lidé se všichni mohou stát Yaoem nebo Shunem.
● 	 且為楚患。Qiĕ wéi Chŭ huàn.
	 = [To] se stane pro Chu neštěstím.
3
Nikitina 2005, 52-53, 55-60; Pulleyblank 1995, 20-21.
Gramatický přehled Gramatický přehled
I1918 I
nemění. Za předmětem může stát lokativní záložka. {g 1.3} Výjimkou
jsou slovesa 之 zhī (= jít někam) a 就 jiù (= směřovat kam, přibližovat
se k), za nimiž není přípustná předložka ani předmět se záložkou. Kromě
sloves zde mohou vystupovat rovněž přídavná jména 近 jìn (= blízký)
a 遠 yuăn (= daleký) ve významu „být blízko/daleko od“.
● 	 醫來。Yī lái. 		
	 = Lékař přišel.
● 	 王歸楚。Wáng guī Chŭ. 	
	 = Král se vrátil do státu Chu.
● 	 彘突出於溝中。Zhì tū chū yú gōu zhōng.
	 = Kanec se náhle vynořil z příkopu.
● 	 欲徙於越。Yù xĭ yú Yuè.
	 = Chtěl se přestěhovat do Yue.
● 	 子宮小，近市。Zĭ gōng xiăo, jìn shì.
	 = Váš dům je malý a je blízko tržiště.
4.3 Přísudkem je sloveso vyjadřující pocity, vnímání
nebo řečovou činnost
Pokud tento typ konstrukce obsahuje předmět vyjadřující pocity, vnímání či řečovou činnost,
lze před něj vložit předložku 於 yú, přičemž význam věty se nemění.
● 	 國人皆喜。Guó rén jiē xĭ.
	 = Obyvatelé hlavního města se všichni radovali.
● 	 桓侯不應。Huán hóu bù yīng.
	 = Vévoda Huan neodpověděl.
● 	 王悅之。Wáng yuè zhī.
	 = Král z toho měl radost.
4.1 Přísudkem je sloveso aktivního
působení na předmět
Tato konstrukce z povahy věci nutně obsahuje předmět. Pokud je v tomto typu konstrukce
před předmět vložena předložka 於 yú, význam věty se zásadně mění – předložka uvozuje
činitele pasivního děje, jedná se o pasivní větu. {g 5.5}
● 	 秦攻楚。Qín gōng Chŭ.
	 = Stát Qin napadl stát Chu.
Srov: 秦攻於楚。= Stát Qin byl napaden státem Chu.
{g 5.5}
4.2 Přísudkem je sloveso pohybu
a setrvání na místě
Tato konstrukce může a nemusí obsahovat předmět dle povahy slovesa. Některá slovesa
pohybu nebo setrvání na místě totiž vyjadřují tuto činnost bez odkazu k cíli pohybu nebo
místu setrvání. Takovými slovesy jsou např.:
	
來 lái 	            =  přijít
	 往 wăng = jít
	 行 xíng 	            =  pohybovat se
	 飛 fēi 	            =  letět
	 止 zhĭ 	 = zastavit se
	 坐 zuò 	            =  sedět, posadit se
	 退 tuì 	 = ustoupit
Pokud se tato slovesa pojí s předmětem s významem místa, pak je tento
předmět obvykle uvozen předložkou 於 yú (于 yú,乎 hū).
Jiná slovesa pohybu nebo setrvání na místě se vždy pojí s předmětem
označujícím místo, přičemž předmět může a nemusí být uveden předložkou
於 yú. Vložením předložky 於 yú před předmět se význam věty
Gramatický přehled Gramatický přehled
I2120 I
● 	 凡天下戰國七。Fán tiānxià zhàn guó qī.
	 = V celém Podnebesí je válčících států sedm.
● 	 我二十五年矣。 Wŏ èr shí wŭ nián yĭ.
	 = Je mi již 25 let.
Věta, jejímž přísudkem je čísovka, může mít předmět pouze v některých
speciálních případech.
5. Pasivní konstrukce5
Pokud přísudek v konstrukci podmět – přísudek tvoří přechodné sloveso (takové, které
vyžaduje předmět, tvoří tedy primárně konstrukci podmět – přísudek – předmět), je konstrukce
zpravidla pasivní. Přísudek u sebe mívá určení – záporku, příslovce, přídavné jméno.
Přísudek bez dalšího určení je možný pouze v kontrastivní větě. Pasivní charakter konstrukce
může být zdůrazněn ukazatelem 見 jiàn. Pasivní jsou dále většinou věty, kde před
přísudkem stojí některé z modální slov:
可 kĕ = lze
難 nán           = je těžko
易 yì = je snadno
足 zú             = je hoden, stojí za to, aby
Pasivní konstrukce rovněž může být značena slovem 為 wéi.   
5.1 Nemarkovaná pasivní konstrukce
● 	 秦必破矣。Qín bì pò yĭ.
	 = Stát Qin bude určitě poražen.
5
Nikitina 2005, 14-15; Pulleyblank 1995, 27-28, 35-38..
● 	 王怨於鄭。 Wáng yuàn yú Zhèng.
	 = Král choval zášť vůči státu Zheng.
4.4 Přísudkem je adjektivum
Adjektiva v klasické čínštině mohou tvořit bez účasti dalších větných členů přísudek:
● 	 山高。Shān gāo.
	 = Hora je vysoká.
Adjektiva rovněž běžně vystupují jako přísudky v konstrukcích s předmětem.
Pokud je předmět uvozen předložkou 於 yú, vzniká zpravidla
srovnávací konstrukce – předmět za ní označuje osobu nebo věc se kterým
je srovnáván podmět. {g 10.4 }
● 	 高於泰山。Gāo yú Tàishān.
	 = Je vyšší než hora Tai.
Pokud předmět není uvozen předložkou 於 yú, jedná se zpravidla
o zvláštní funkci přídavného jména – kauzativní nebo putativní. {g20.2 }
Pozn.: Právě uvedené případy konstrukcí s adjektivem řídícím předmět
jsou nejběžnější případy. Některá adjektiva však vystupují v konstrukcích
s předložkou 於 yú, které nemají srovnávací význam:
近於楚 jìn yú chŭ 	 (= blízko ke státu Chŭ)
苦於口 kŭ yú kŏu 	 (= hořký pro ústa)
Dále existují případy, kdy předmět ve srovnávacích konstrukcích není
uveden předložkou 於 yú.
4.5 Přísudkem je číslovka
Rovněž číslovky v klasické čínštině mohou tvořit bez účasti dalších větných členů přísudek.
Číslovky v přísudku se mohou pojit s měrovými slovy (jako 年 nián = rok, 里 lĭ = „čínská
míle“), jež se kladou za číslovku (年 nián ve významu let věku i před číslovku).
Gramatický přehled Gramatický přehled
I2322 I
Pozn.: Má-li mít věta s těmito modálními slovesy aktivní význam, musí
být za modální sloveso vloženo slovo 以 yĭ:
王可以殺人。= „Král může zabíjet lidi.“
{g 11.5}
5.4 Pasivní konstrukce se slovesem 為 wéi
Pasivní konstrukce je možné tvořit i za pomoci slova 為 wéi. Mezi slovem 為 wéi a slovesem
může stát činitel děje.
● 	 止，將為三軍獲。Zhĭ, jiāng wéi sān jūn huò.
	 = Pokud se zastavíš, budeš zajat Třemi armádami.
● 	 厚者，為戮。薄者，見疑。Hòu zhĕ, wéi lù. Bó zhĕ, jiàn yí.
	 = V horším případě byl popraven, a i v lehčím případě byl podezříván.
5.5 Vyjádření původce děje v pasivních větách
Původce děje v pasivních větách může být uveden předložkou 於 yú, jež stojí za přísudkem.
● 	 魯見攻於齊。Lŭ jiàn gōng yú Qí.
	 = Stát Lu byl napaden státem Qi.
● 	 治於人者食人，治人者食於人。Chì yú rén zhĕ sì rén, chì rén zhĕ sì yú rén.
	 = Kdo je ovládán druhými, krmí druhé; kdo ovládá druhé, je druhými
krmen.
6. Konstrukce se dvěma předměty (podmět-přísudek-předmět-předmět)6
Tato konstrukce vytváří několik typů, jež se liší významem slovesa, významem a pořadím
předmětů a případným použitím předložky (於 yú nebo 以 yĭ).  
6
Nikitina 2005, 20-24; Pulleyblank 1995, 31-35.
● 	 師行而糧食。Shī xíng ér liáng shí.
	 = Armáda se pohnula a zásoby byly snědeny.
Pozn.: Ne vždy však má konstrukce s přechodným slovesem bez předmětu
pasivní význam – předmět může být nevyjádřen, zejména pokud je
neurčitý (vynechán však může být i určitý předmět).
● 	 賢者與民並耕而食。Xián zhĕ yŭ mín bìng gēng ér shí.
	 = Moudří ořou a jedí spolu s lidem.
● 	 荊人因不殺。Jīng rén yīn bù shā.
	 = A tak [jej] lidé ze státu Jing nezabili. (Vytržena z kontextu tato věta
může být čtena i pasivně: „A tak lidé z Jing nebyli zabiti.“)
5.2 Slovo 見 jiàn jako ukazatel pasivní konstrukce
Sloveso 見 jiàn (= vidět) může sloužit jako ukazatel pasivní konstrukce, kdy stojí před přísudkem
této konstrukce.
● 	 盆成括見殺。Pénchéng Kuò jiàn shā.
	 = Pencheng Kuo byl zabit.
5.3 Pasivní konstrukce s modálními příslovci
Věty s modálními příslovci jsou vždy pasivní. Modální přísovce:
可 kĕ 	 = lze
難 nán           =  je těžko
易 yì 	 = je snadno
足 zú 	        =  je hoden, stojí za to, aby
● 	 人可殺與? Rén kĕ shā yú?
	 = Lze lidi zabíjet? {= „Mohou být lidé zabíjeni?}
● 	 其法易為。Qí fă yì wéi.
	 = Jeho zákony je lehké plnit.
Gramatický přehled Gramatický přehled
I2524 I
Předmět vyjadřující osobu, jíž se sdělování nebo dávání (braní) týká,
může být uveden předložkou 於 yú. V takovém případě stojí předložka
s předmětem vždy až na konci věty.
● 吾問事於子。Wú wèn shì yú zĭ.
	 = Já jsem se na [tuto] záležitost otázal tebe.
● 吾嘗聞大勇於夫子矣。Wú cháng wén dà yŏng yú fūzĭ yĭ.
	 = Jednou jsem slyšel o velké odvaze od mistra.
6.2 Slovesa přemísťování
V tomto případě vždy první předmět označuje věc, která je přemísťována, a druhý předmět
místo, kam (nebo odkud) je věc přemísťována.
● 	 置之其坐。Zhì zhī qí zuò.
	 = Položil to na své místo k sezení.
● 	 投竿東海。Tóu gān Dōnghăi.
	 = Nahodil udici do Východního moře.
Rovněž v případě sloves přemísťování může být předmět s významem
věci, jež je přemísťována, uveden předložkou 以yĭ. Předložka s předmětem
pak stojí vždy před slovesem.
● 	 以石投水。Yĭ shí tóu shuĭ.
	 = Kámen hodil do vody.
Předmět s významem místa, na které (nebo odkud) je něco přemísťováno,
může být uveden předložkou 於 yú. Předložka s předmětem stojí
vždy na konci věty.
● 	 投石於水。Tóu shí yú shuĭ.
	 = Hodil kámen do řeky.
6.1 Slovesa sdělování, braní a dávání
V tomto případě jeden z předmětů označuje věc/informaci, jež je dávána/sdělována a druhý
osobu, jíž se sdělování nebo dávání (braní) týká. Prvním i druhým předmětem může být
objekt i osoba.
● 	 吾言之王。Wú yán zhī wáng.
	 = Řekl jsem to králi.
● 	 公語之故。Gōng yù zhī gù.
	 = Vévoda mu pověděl o příčině.
● 	 受此書申功。Shòu cĭ shū Shēngōng.
	 = Dostal toto psaní od Shengonga.
● 	 將貸子三百金。Jiāng dài zĭ sān bái jīn.
	 = Půjčím ti tři sta peněz.
Předmět vyjádřující věc/informaci, jež je dávána/sdělována, může být
uveden předložkou 以 yĭ. V takovém případě stojí předložka z předmětem
buď před slovesem, nebo na konci věty (až za prvním před-
mětem).
● 	 吾問之以事。Wú wèn zhī yĭ shì.
	 = Zeptal jsem se ho na záležitosti.
● 	 教人以善。Jiào rén yĭ shàn.
	 = Učil druhé dobru.
● 	 以情告女。Yĭ qíng gào nǚ.  
	 = O svých citech pověděl dívce.
● 	 堯以天下與舜。Yáo yĭ tiānxià yŭ Shùn.
	 = Yao podnebesí dal Shunovi.
Gramatický přehled Gramatický přehled
I2726 I
Pozn. 1: na rozdíl od konstrukce 謂鹿馬 wèi lù mă {g 6.3}, která v překladu
zní stejně (= nazvali jelena koněm), konstrukce s 為 wéi implikuje
více než „pouhé“ označení – překlad by také mohl znít „děláš z jelena
koně“ nebo „považuješ jelena za koně“. Konstrukce tak vyjadřuje totéž
(je synonymická) s konstrukcí 以鹿為馬 yĭ lù wéi mă. {g 18.3}
Pozn. 2: Slovo 鹿 lù (= jelen) je v uvedené větě předmětem slovesa 謂
wèi (= nazvat) a zároveň podmětem slovesa 為 wéi. Konstrukce 鹿為馬
lù wéi mă (= jelen je koněm, jelen se stal koněm) je korektně utvořenou
větou s plnovýznamovou sponou 為 wéi. {g 3.1}
● 	 立子胡亥為太子。Lì Hú Hài wéi tàizĭ.
	 = Ustanovil [svého] syna Hu Haie následníkem.
● 	 分國為三。 Fēn guó wéi sān.
	 = Rozdělil zemi na tři [části].
7.2 Druhým slovesem konstrukce je 曰 yuē
Tao konstrukce je významově totožná s předchozí, první sloveso však může být pouze slovesem
nazývání.
● 	 謂其臺曰靈臺。Wèi qí tái yuē líng tái.
	 = Nazval tu terasu Zázračnou terasou.
7.3 Kauzativní slovesa (teleskopické konstrukce)
Tato slovesa vyjadřují (v různých aspektech) „způsobit, že někdo udělá něco“. Patří sem
následující slovesa:
使 shĭ 		 =  způsobit
令 lìng 		 =  nařídit
命 mìng 	 =  nařídit
助 zhù 		 = pomoci
謂 wèi 		 =  „říci někomu, ať něco udělá“
6.3 Slovesa nazývání
Sloveso 謂 wèi (= „nazývat“) tvoří konstrukce se dvěma předměty. První předmět označuje
nazývanou osobu nebo věc, druhý předmět vyjadřuje, jak je osoba nebo věc nazývána.
● 	 謂之鵲。Wèi zhī què.
	 = Říká se mu (ptákovi) straka.
● 	 謂之不義。Wèi zhī bú yì.
	 = Nazývají to nenáležitým.
Významově blízkou konstrukci tvoří rovněž slovesa 名 mìng, 命 mìng
a 題 tí (= „nazývat“). V konstrukcích s těmito slovesy je však předmět
s významem názvu vždy uvozen předložkou 以 yĭ a stojí na konci věty.
● 	 名之以誑。Mìng zhī yĭ kuáng.
	 = Nazvali jej podvodníkem.
7. Konstrukce se dvěma slovesy7
Jedná se o konstrukce se dvěma slovesy a dvěma předměty, kdy je předmět prvního slovesa
zároveň podmětem druhého slovesa.
7.1 Druhým slovesem konstrukce je 為 wéi
Tato konstrukce obsahuje dvě slovesa, z nichž druhé je sloveso 為 wéi (= být kým, učinit
kým, stát se kým). První sloveso má význam nazývání (nazvat koho kým) nebo proměňování
(učinit koho kým). Obě slovesa mají předmět, přičemž předmět prvního slovesa je zároveň
podmětem slovesa 為 wéi.
● 	 謂鹿為馬。Wèi lù wéi mă.
	 = Nazýváš jelena koněm.
7
Nikitina 2005, 24-25; Pulleyblank 1995, 40-42.
Gramatický přehled Gramatický přehled
I2928 I
與王馬	 yŭ wáng mă  	 = „dal králi koně“
與馬王	 yŭ mă wáng  	 = „dal koně králi“
8.1 Dávání a sdělování – „co komu“
Odlišné konstrukce vyjadřující tento význam mají vždy přísudek a dva předměty. Liší
se pořadím větných členů a přítomností předložek. Všechny následující konstrukce mají
význam „dal (與 yŭ) králi (王 wáng) koně (馬 mă)“.
a) 與王馬。 Yŭ wáng mă.
b) 與馬王。 Yŭ mă wáng.
c) 以馬與王。Yĭ mă yŭ wáng .
d) 與王以馬。Yŭ wáng yĭ mă
e) 與馬於王。Yŭ mă yú wáng.
Přítomnost předložky v  této synonymní skupině význam věty jednoznačněji určuje:
např. věta 與王馬 yŭ wáng mă by teoreticky mohla znamenat „dal krále koni“. Konstrukce
s předložkami tuto nejednoznačnost eliminují.	
8.2 Přemísťování – „co kam“
Jedná se o obdobný případ jako v paragrafu 8.1. Možné jsou tři synonymní konstrukce.
Uvedené příklady mají všechny význam „hodil (投 tóu) kámen (石 shí) do řeky (水 shuĭ)“.
Pořadí obou předmětů je v  bezpředložkové konstrukci fixní, i bezpředložková věta je
tudíž jednoznačná.
a) 投石水。 Tóu shí shuĭ.
b) 投石於水。Tóu shí yú shuĭ.
c) 以石投水。Yĭ shí tóu shuĭ.
● 	 使民復結繩而用之。Shĭ mín fù jié shéng ér yòng zhī.
	 = Zařídit, aby se lid vrátil k svazování provazů, a používal je [místo
znalosti písma].
● 	 命子封帥車二百乘而伐京。Mìng Zĭfēng shuài chē èrbăi shèng ér fá jīng.  
	 = Nařídil Zifengovi, aby vedl dvě stě válečných vozů a napadl s nimi
hlavní město.
7.4 Pasivní konstrukce se dvěma slovesy
Konstrukce se dvěma slovesy mohou mít rovněž pasivní význam. V takovém případě se
předmět prvního slovesa výchozí aktivní konstrukce stane podmětem téhož slovesa v pasivní
konstrukci, což je charakteristický rys tvoření pasivních konstrukcí. {g 5}
● 	 國分爲三。Guó fēn wéi sān.
	 = Země byla rozdělena na tři části.
Srov.: 分國為三。 Fēn guó wéi sān.
	= Rozdělil zemi na tři [části].
{ 7.1}
● 	 軫竟立為後。Zhĕn jìng lì wéi hòu.
	 = Zhen byl nakonec ustanoven následníkem.
8. OPAKOVÁNÍ: shrnutí, synonymní skupiny8
Konstrukce popsané v oddílech 4-7 lze rozdělit do několika skupin, v nichž z formálního
hlediska odlišné konstrukce vyjadřují totéž, jsou tedy synonymní. Významové odlišnosti
mezi jednotlivými konstrukcemi jsou pouze stylistické a zdůrazňovací (zdůraznění aktuálním
větným členěním):
8
Nikitina 2005, 25.
Gramatický přehled Gramatický přehled
I3130 I
Předložka 與 yŭ vystupuje v konstrukcích se slovesy vyjadřujícími společnou
činnost. Před slovesem stojí podstatné jméno uvozené předložkou
與 yŭ (= s, spolu s) vyjadřující druhého činitele, spolu s kterým činitel
vyjádřený v podmětu vykonává určitou činnost (já s tebou budu
bojovat, uzavřu smlouvu, spřátelím se apod.)
Před předložkou 與 yŭ může stát příslovce, modální sloveso nebo čís-
lovka.
Mezi slovesa společné činnosti patří zejména:
戰 zhàn 		 = válčit, bojovat (s někým)
爭 zhēng 	 = soupeřit, přít se (s někým)
盟 méng 	 = uzavřít přísežnou smlouvu (s někým)
約 yuē 		 = smluvit se (s někým)
謀 móu 		 = radit se (s někým)
絕 jué 		 = přerušit styky (s někým)
交 jiāo 		 = být v přátelském svazku (s někým),
udržovat/navázat styky (s někým)
Uvedená slovesa mají tu vlastnost, že tvoří pouze tuto konstrukci. Předložka
與 yŭ však může vytvářet konstrukce s jakýmikoliv slovesy, která
mohou vyjadřovat společnou činnost.
● 	 吾與之盟。Wú yŭ zhī méng.
	 = Já jsem s nimi uzavřel přísežnou smlouvu.
● 	 吾將與楚人戰。Wú jiāng yŭ Chŭrén zhàn.
	 = Hodlám/Budu válčit s lidmi z Chu.
● 	 齊王四與寡人約。Qí wáng sì yŭ guărén yuē.
	 = Král státu Qi se se mnou čtyřikrát smluvil.
● 	 桓公與之乘舟。Huán gōng yŭ zhī chéng zhōu.
	 = Vévoda Huan spolu s ní nasedl do loďky.
8.3 Nazývání (koho kým)
Tento význam vyjadřují dvě konstrukce, které se liší použitím předložky 以 yĭ. Konstrukce
se však dále liší slovesy (vždy s významem „nazvat“), které v nich mohou vystupovat.
Sloveso 謂 wèi vystupuje pouze v konstrukci a), zatímco slovesa 名 mìng, 命 mìng a 題 tí vystupují
pouze v konstrukci b).
a) 謂之能。 Wèi zhī néng. 	 = Nazvali jej schopným.
b) 題之以石。Tí zhī yĭ shí.	 = Nazvali jej [obyčejným] kamenem.
8.4 Slovesa pocitů nebo řečové činnosti, slovesa pohybu
Tato slovesa vystupují v konstrukcích s jedním předmětem, jež se liší přítomností předložky
於 yú, (případně 于 yú nebo 乎 hū).
a) 王怨鄭。 Wáng yuàn yú Zhèng. = Král cítil zášť vůči státu Zheng.
b) 王怨於鄭。Wáng yuàn yú Zhèng. = Král cítil zášť vůči státu Zheng.
c) 王歸楚。 Wáng guī Chŭ.	 = Král se vrátil do státu Chu.
d) 王歸於楚。Wáng guī yú Chŭ.	 = Král se vrátil do státu Chu.
9. Předložka 與 yŭ 9
Každá předložka v čínském jazyce má původně slovesný význam, od kterého je předložkový
význam odvozen. V případě slova 與 yŭ je jím „doprovázet, být spolu s“:
子與之。 Zĭ yŭ zhī.  	      = „Vy běžte s ním.“
9
Nikitina 2005, 20, 27; Pulleyblank 1995, 50-51.
Gramatický přehled Gramatický přehled
I3332 I
však dále komplikuje tím, že ve standardní sadě zjednodušených znaků
v moderní čínštině byl znak 于 yú vybrán jako zjednodušení 於 yú.
V těch moderních edicích starověkých textů, které používají zjednodušené
znaky, se proto 于 yú používá všude místo 於 yú.
乎 hū: jako předložka je variantou 於 yú .
10.2 Předložka 於 yú uvádí předmět s významem místa
Tento význam předložky 於 yú  je nejběžnější.  Předložka 於 yú  (于 yú, 乎 hū) uvádí předmět
s významem místa, kde (nebo směrem kam) dochází k ději vyjádřenému přísudkem.
Předmět uvedený předložkou 於 yú  (于 yú, 乎 hū) stojí za přísudkem. Často se pojí se záložkou
(lokativem). {g 1.3}
● 	 王立於沼上。Wáng lì yú zhăo shàng.
	 = Král stál u jezírka.
● 	 將飲馬於河。Jiāng yìn mă yú hé.
	 = Hodlali napojit koně v řece.
● 	 非蹇叔愚於干而智於秦也。Feī jiăn shū yú yú gān ér zhì yú qín yě.
	 = Není to tím, že by Jian Shu byl hloupý v Gan a chytrý v Qin.
10.3 Předložka 於 yú uvádí předmět z významem osoby, vůči které
je něco pociťováno, sdělováno apod.
S předložkou 於 yú v tomto významu jsme se setkali výše. {g 4.3, 6.1} Jedná se o věty
s jedním předmětem (vnímání, sdělování dávání – komu) a o věty s dvěma předměty (sdělování
a dávání – komu).
● 	 王怨於鄭。 Wáng yuàn yú Zhèng.
	 = Král choval zášť vůči státu Zheng.
● 	 吾問事於子。Wú wèn shì yú zĭ.
	 = Já jsem se na [tuto] záležitost otázal tebe.
Pozn.: Znak 與 slouží pro zápis celé řady slov. Jako spojka „a“ 與 yŭ
spojuje souřadné jmenné větné členy. {g 1.6} Jako sloveso má 與 yŭ
význam „dát (komu co)“. {g 8.1} Ve čtení yù má dále význam „účasnit
se čeho, být přítomen u čeho“ a „schvalovat, chválit“. Konečně ve čtení
yú má význam koncové tázací částice. {g 2.1}
10. Předložka 於 yú 10
Jako sloveso má 於 yú základní význam „být kde“:
爭名者於朝，爭利者於市。Zhēng míng zhě yú cháo, zhēng lì zhě yú shì.
= Kdo usiluje o slávu, je u dvora, kdo usiluje o zisk, je na tržišti.
Jako předložka má celou řadu významů (použití), z nichž některé jsme
již poznali výše. {g 4-8} I tyto významy jsou znovu shrnuty v tomto
paragrafu.
10.1 Předložky 於 yú, 于 yú, 乎 hū
Tyto tři předložky můžeme prakticky vzato považovat za synonymické. Rozdíly:
于yú:  vyskytuje se v raných textech v předložkovém významu (= do, k,
vůči), převážně v místním smyslu (předmětem 于 yú je místo). Vyskytuje
se rovněž ve slovesném významu (= „jít“) – všechny čínské předložky
jsou původně slovesa.
於 yú: jako předložka má stejný význam jako 于 yú, kterou postupně
nahrazuje a v  textech klasického období převládá. Jako sloveso má
význam „být někde“. Předložky 于 yú a 於 yú spolu etymologicky nesouvisí,
jejich homofonie je až záležitostí raně moderní čínštiny. Věc se
10
Nikitina 2005, 15-27, 44-46 ; Pulleyblank 1995, 53-56.
● 	 君子之於禮，敬而安之。Jūnzĭ zhī yú lĭ, jìng ér ān zhī.
	 = Pokud jde o vztah ušlechtilého muže k obřadům, váží si jich a nachází
v nich uspokojení.
● 	 始吾於人也，聽其言而信其行。Shĭ wú yú rén yě, tīng qí yán ér xìn qí xìng. 	
	 = Zpočátku byl můj postoj k lidem takový, že jsem naslouchal tomu,
co říkali, a věřil tomu, co dělali.
10.7 Splynutí předložky 於 yú s ukazovacím elementem
Za předložkou 於 yú nemůže následovat zájmeno 之 zhī. Kombinace 於之 zhī yú je vždy
stažena do jednoho slova 焉yān (význam je totožný s 於之zhī yú a může nést všechny možné
významy této kombinace). Ve slově 焉 yān může být stažen i jiný ukazovací element,
např. 是 shì nebo 此 cĭ.
● 	 罪莫大焉。Zuì mò dà yān.
	 = Žádné provinění není větší než toto.
Kombinace slov 之於 zhī yú se rovněž většinou stahuje do jednoho
slova, kterým je 諸 zhū. Neplatí to u konstrukce A 之於 B vyložené
v předchozím paragrafu.
● 	 及諸河。Jí zhū hé.
	 = Dostihl je u [Žluté] řeky.
Pozn.: Staženou formou 諸 zhū se rovněž vyjadřuje zájmeno 之 zhī
následované koncovou tázací částicí 乎 hū.
11. Předložka 以 yĭ 12
Jako sloveso má 以 yĭ význam „použít něco, manipulovat s něčím, využít něco“.
12
Nikitina 2005, 22-29; Pulleyblank 1995, 47-50.
Gramatický přehledGramatický přehled
I3534 I
10.4 Předložka 於 yú ve srovnávacích konstrukcích
Tato konstrukce byla zmíněna výše. {g 4.4}
● 	 吾富於子。Wú fù yú zĭ.
	 = Já jsem bohatší než ty.
Podmětem srovnávací konstrukce může být záporné zájmeno 莫 mò
(= nikdo, nic). Zájmenu 莫 mò může ještě předcházet tematický podmět
s významem množiny, z níž se vybírá.
● 	 莫富於子。Mò fù yú zĭ.
	 = Nikdo není bohatší než ty.
● 	 諸侯莫富於王。Zhūhóu mò fù yú wáng.
	 = Z lenních knížat není nikdo bohatší než král. („Pokud jde o lenní knížata,
nikdo není bohatší než král.“)
● 	 天下莫富於子。Tiānxià mò fù yú zĭ.
	 = V podnebesí není nikdo bohatší než Vy. („Pokud jde o podnebesí,
nikdo není bohatší než ty.“)
10.5 Předložka 於 yú uvádí původce děje v pasivních konstrukcích
Rovněž s touto konstrukcí jsme se setkali výše. {g 5.5}
● 	 則君制於臣矣。Zé jūn zhì yú chén yĭ.
	 = Pak bude vládce ovládán svými ministry.
10.6 Konstrukce A 之於 B (osobní zájmeno 於 B)11
Tato konstrukce zvýrazňuje téma výpovědi. Jejím obecným významem je „pokud jde
o vztah A k B, pak…“.
11
Nikitina 2005, 44-46; Pulleyblank 1995, 56.
Gramatický přehledGramatický přehled
I3736 I
11.3 Předmět s významem příčiny či východiska děje nebo soudu
V následujících příkladech uvádí předložka 以 yĭ předmět s významem příčiny či východiska
děje nebo soudu:
● 	 以王命討之。Yĭ wáng mìng tăo zhī.
	 = Potrestali je z králova příkazu.
● 	 子以之死。Zĭ yĭ zhī sĭ.
	 = Syn kvůli ní zemřel.
● 	 以位則子君也，我臣也。Yĭ wèi zé zĭ jūn yě, wŏ chén yě.
	 = Na základě postavení jste Vy vládcem a já služebníkem.
● 	 斧斤以時入山林 […] Fŭ jīn yĭ shí rù shān lín, […]  
	 = Pokud sekery pronikají do hor a lesů dle období roku, […]
11.4 Předmět uvedený předložkou 以 yĭ v konstrukcích
se dvěma předměty
Tyto případy byly probrány výše. {g 6} Rovněž v těchto případech (podobně jako v případech
uvedených výše {g 11.1, 11.2}) se něčím manipuluje (přemísťuje, sděluje, bere
či dává). Nemusí to být na první pohled zjevné tam, kde „sdělování“ překládáme do češtiny
pomocí předložky „o“:
以情告女。Yĭ qíng gào nu.  = „O svých citech pověděl dívce.“
I tady jde ale v podstatě o „manipulaci“ informací.
11.5 以 yĭ jako spojka „aby“13
Slovo 以 yĭ se rovněž často vyskytuje v konstrukcích, které do češtiny překládáme vedlejší
větou účelovou se spojkou „aby“:
13        
Výklad konstrukcí se slovem 以 yĭ překládaných účelovou vedlejší větou se může lišit. Srov.  Pulleyblank
      1995, 42-44, 48-50.
我辭禮矣。彼則以之。Wŏ cí lĭ yĭ. Bĭ zé yĭ zhī.
= „Já jsem tento obřad odmítl; to druzí jej použili.“
Od toho se odvíjí význam 以 yĭ jako předložky. Předmět uvedený předložkou
以 yĭ může mít význam:
A)    nástroje děje (instrumentální předmět)
B) „doprovodného faktoru“ děje (vyjadřuje věc, kterou má u sebe pod
mět v okamžiku uskutečnění děje)
C) příčiny nebo východiska děje (to, kvůli čemu, nebo na základě čeho
dochází k ději vyjádřenému přísudkem) věci, která se sděluje, předává,
nebo přemísťuje.
Předmět uvedený předložkou 以yĭ může stát jak před slovesem, tak za
slovesem.
11.1 Instrumentální předmět
V tomto případě předložka 以 yĭ uvádí nástroj děje:
● 	 殺人以梃。Shā rén yĭ tĭng.
	 = Zabil člověka holí.
● 	 人主以一國目視，以一國耳聽。Rén zhŭ yĭ yī guó mù shì, yĭ yī guó ěr tīng.
	 = Vládce se dívá očima celé země a poslouchá ušima celé země.
11.2 Předmět s významem „doprovodného faktoru děje“
Předmět uvozený předložkou 以 yĭ vyjadřuje věc, která se účastní děje, avšak není jeho nástrojem
(jako v případech uvedených v předcházejícím paragrafu):
● 	 以戈逐之。Yĭ gē zhú zĭ.
	 = Pronásledoval ho s halapartnou.
● 	 以百里之地為天子。Yĭ băi lĭ zhī dì wéi tiānzĭ.
	 = Stal se Synem Nebes se stovkou li půdy.
Gramatický přehledGramatický přehled
I3938 I
有以	 yŏu yĭ / 無以 wú yĭ 	 {g 17.5}
所以	 suŏ yĭ 		 	 {g 19.3}
以…爲… yĭ…wéi…		 {g 18}
12. Další časté předložky14
12.1 Předmět uvedený předložkou 為 wèi
(osoba, v jejíž prospěch se koná děj)
Předmět s významem osoby, v jejíž prospěch se koná děj, je uváděn předložkou 為 wèi
a klade se před přísudek.
Předložka 為 wèi ve slovesném významu znamená „být na straně koho,
podporovat koho“.
● 	 齊桓公為大臣具酒。Qí Huán gōng wèi dà chén jù jiŭ.
	 = Vévoda Huan z Qi pro velmože přichystal víno.
● 	 冉子為其母請粟。Rănzĭ wèi qí mŭ qĭng sù.
	 = Ranzi požádal o proso pro svou matku.
12.2 Předmět uvedený předložkou 自 zì, 從 cóng nebo 由 yóu
(počáteční bod pohybu nebo děje)
Rovněž tyto tři předložky mají vedle předložkového také slovesný význam:
自 zì 		 =  přijít z
從 cóng 	 =  následovat, jít spolu s
由 yóu 		 =  jít podél, podle, po.
14
Nikitina 2005, 7-8, 27-28; Pulleyblank 1995, 51-53.
● 	 彼將用之以伐我。Bĭ jiāng yòng zhī yĭ fá wŏ.
	 = Druzí to použijí, aby na mě zaútočili.
● 	 君子學以致其道。Jūnzĭ xué yĭ zhì qí dào.
	 = Ušlechtilý muž studuje, aby dosáhl pravé cesty.
Slovo 以 yĭ ve významu spojky „aby“ vystupuje rovněž ve větách s modálními
příslovci: {g 5.3}
● 	 吾力足以舉百鈞。Wú lì zú yĭ jŭ băi jūn.
	 = Má síla stačí k tomu, abych uzvedl 100 junů.
● 	 人皆可以為堯舜。Rén jiē kĕ yĭ wéi Yáo Shùn.
	 = Lidé se všichni mohou stát Yaoem nebo Shunem. (Doslova: Pokud jde
o lidi, ve všech případech je možné, aby se stali Yaoem a Shunem.)
V řadě případů je sporné, zda slovo 以 yĭ chápat jako spojku, nebo předložku
(s vynechaným předmětem 之 zhī):
● 	 故先以其女妻胡君以娛其意。Gù xiān yĭ qí nǚ qì hú jūn yĭ yú qí yì.
	 = Proto nejprve provdal svou dceru za vládce státu Hu, aby oblažil jeho
mysl.
Případně: Proto nejprve provdal svou dceru za vládce státu Hu, a tím
oblažil jeho mysl. (za 以 yĭ vynechaný předmět 之 zhī)
● 	 夫子溫良恭儉讓以得之。 Fūzĭ wēn liáng gōng jiăn ràng yĭ dé zhī.
	 = Mistr byl mírný, přátelský, uctivý, skromný a ústupný, a tím toho dosáhl.
(za 以 yĭ vynechaný předmět 之 zhī)
Případně: Mistr byl mírný, přátelský, uctivý, skromný a ústupný, aby
toho dosáhl.
Předložka 以 yĭ tvoří několik dalších velmi častých konstrukcí, které budou
podrobně probrány níže:
Gramatický přehledGramatický přehled
I4140 I
13. Inverze předmětu před sloveso nebo předložku15
Standardní pozicí předmětu v klasické čínštině je pozice za slovesem nebo předložkou,
která ho řídí. V řadě případů se však předmět přesouvá (invertuje) před řídící sloveso nebo
předložku.
Zájmena 相 xiāng (= „navzájem“) a zvratné zájmeno 自 zì (= „sebe“)
stojí vždy před slovesem nebo předložkou. Totéž platí pro zájmeno
所 suŏ, které tvoří zvláštní konstrukce, které budou probrány níže.
{g 19.3}
● 	 上下相怨。Shàng xià xiāng yuàn.
	 = Ti nahoře a ti dole vůči sobě navzájem pociťují zášť.
● 	 子自愛,不愛父。Zĭ zì ài, bú ài fù.
	 = Pokud syn miluje sám sebe, nemiluje otce.
Další dva případy, kdy dochází k inverzi předmětu před sloveso nebo
předložku, budou probrány níže. Jedná se věty se záporkou (pokud je
předmětem zájmeno) {g 15.1} a věty tázací {g 14.1}.
14. Tázací věty16
Tázací věty se tvoří dvěma základními způsoby: pomocí tázacích slov a pomocí koncových
částic. V tomto oddíle uvádíme přehled nejběžnějších tázacích slov a způsobů jejich použití.
14.1 Inverze předmětu ve větách s tázacím slovem
O inverzi předmětu obecně bylo pojednáno v předchozím oddíle. {g 13} K tomuto jevu
15
Nikitina 2005, 9-10.
16
Nikitina 2005, 9-10; Pulleyblank 1995, 91-97.
Jako předložky mají všechna tři význam „z, od“ v místním i časovém
smyslu. Předmět uvedený těmito předložkami se klade před přísudek
a může u sebe mít lokativní záložku.
● 	 自楚之齊。Zì Chŭ zhī Qí.
	 = Ze státu Chu šel do státu Qi.
● 	 吳王從臺上觀。Wú wáng cóng tái shàng guán.
	 = Král státu Wu [to] pozoroval z terasy.
● 	 施施從外來。Shīshī cóng wài lái.
	 = Zvesela přišel zvenčí.
● 	 由湯至於武丁 […]。Yóu Tāng zhì yú Wŭ Dīng …
	 = Od Tanga až po Wu Dinga…
Předložka 由 yóu má rovněž význam „na základě čeho, podle čeho“:
● 	 王由足用為善。Wáng yóu zú yòng wéi shàn.
	 = Král považuje věci za dobré podle toho, zda stojí za to je použít.
12.3 Vynechání předmětu předložky
Předmět předložky, který je kontextuálně zřejmý, se často vynechává (vynechána jsou
zpravidla osobní a ukazovací zájmena). Vynechání předmětu předložky je možné pouze
v pozici před slovesem. Nejběžnější je u předložek 與 yŭ, 以 yĭ a 為 wèi. Patrně nejběžnější
je vynechání předmětu 之 zhī za předložkou 以 yĭ. Tento případ byl již zmíněn výše.
{g 11.5}
● 	 將以攻宋。Jiāng yĭ gōng Sòng.
	 = Chtěl pomocí [něho] zaútočit na stát Song.
● 	 雖有管晏，不能為謀。Suī yŏu Guăn Yàn, bù néng wèi móu.
	 = I kdyby tu byli Guan Zhong a Yan Ying, nemohli by pro [vás] nic
vymyslet.
Gramatický přehledGramatický přehled
I4342 I
● 	 吾子與子路孰賢？Wú zĭ yŭ Zĭlù shú xián?
	 = Kdo je lepší, Vy, můj pane, nebo Zilu?
● 	 獨樂樂，與人樂樂，孰樂？Dú lè yuè, yŭ rén lè yuè, shú lè?
	 = Co je lepší, radovat se z hudby sám, nebo spolu s druhými?
14.4 何 hé
何 hé je nejběžnější tázací slovo, které má značně univerzální význam (proč?, jak?, kde?,
co?, jaký?). Pro jeho použití platí následující pravidla:
A)  nikdy nezastupuje podmět
B)  může zastupovat předmět (jedná se o otázku na předmět)
C)  může zastupovat přívlastek určující předmět („jaký?“)
D)  může jít o otázku na důvod či příčinu děje („proč?“)  
může dále tvořit přísudkovou část jmenné věty:
	…, 何也 hé yě？ = „proč je tomu tak?“, „co je to?“
Podobně jako 誰 shuí je kladeno ve větách se sponou 為 wéi až za sloveso.
Též ve spojení s předložkou 於 yú (于 yú) se klade až za ni.
● 	 賵者，何也？Fèng zhě, hé yě?
	 = Co znamená „feng“?
● 	 牛何之。Niú hé zhī?
	 = Kam jde ta kráva?
● 	 何以知之？Hé yĭ zhī zhī?
	 = Jak to víte?
● 	 何莫由斯道也？Hé mò yóu sī dào yě?
	 = Proč nikdo nesleduje tuto cestu?
Velice častým spojením, které tvoří tázací slovo 何 hé, je …, 何如 hé rú?
(= „Jaké je …?“, „Jak se to má s …?“) – význam obdobný modernímu
čínskému 怎么样 zěnmeyàng？
dochází u tázacích slov, pokud zastupují předmět věty (jedná se o otázku na předmět). V takových
případech (až na výjimky) stojí tázací slovo před slovesem (předložkou).
Oznamovací věta: 		
王伐京。Wáng fá jīng.
	= Král zaútočil na hlavní město.
Tázací věta: 		
王何伐？Wáng hé fá?
	= Na co král zaútočil?
14.2 誰 shuí
Význam „kdo?“. Může stát v podmětu i předmětu. Pokud stojí v předmětu, klade se před
sloveso (nebo předložku), s výjimkou slovesa 為 wéi. Pokud stojí v přívlastku („čí?“),
zpravidla po něm následuje atributivní 之 zhī. Pokud stojí v přívlastku bez 之 zhī, překládáme
jako „který?“
● 	 子為誰? Zĭ wéi shuí?
	 = Kdo jste?
● 	 子誰與? Zĭ shuí yù?
	 = Ke kome se přidáte?
● 	 王誰與為善？Wáng shuí yŭ wéi shàn?
	 = Spolu s kým bude král konat dobro?
● 	 是誰之過與？Shì shuí zhī guò yú?
	 = Čí je to chyba?
14.3 孰 shú
Tázací slovo 孰shú vždy zastupuje podmět (jedná se o otázku na podmět). Zpravidla odkazuje
k osobě („kdo?“), může však odkazovat i k věcem („co?“) Typicky je užito ve větách,
kdy jde o výběr z (často kontextuálně) určené množiny („který?“)
● 	 此言何如？Cĭ yán hé rú?
	 = Co si myslíte o tomto tvrzení? (Jak se to má s tímto tvrzením?)
Pozn.: Běžně se vyskytuje varianta 何如 hé rú (předmět invertován před
sloveso) i 如何 rú hé (bez inverze). Význam je totožný. Toto kolísání je
dáno tím, že 如 rú je slovesná spona, podobně jako 為 wéi.
Pokud je tázací slovo 何 hé v přívlastku, který určuje předmět, klade
se celý předmět i s přívlastkem před sloveso, před které se navíc vloží
之 zhī:
● 	 王何卿之問也？Wáng hé qīng zhī wèn yě?
	 = Na jaké hodnostáře se král ptá?
Srov.: 王問卿。= Král se zeptal na hodnostáře.
● 	 宋何罪之有？Sòng hé zuì zhī yŏu?
	 = Jaká jsou provinění státu Song?
Existuje řada dalších méně frekventovaných tázacích slov, jejichž užití
je v zásadě obdobné jako u 何 hé:
奚 xī 		
胡 hú		
曷 hé 		
14.5 焉 yān, 安 ān, 惡 wū, 惡乎 wūhū/hú
Uvedená tázací slova mají základní význam otázky na místo („kde?). Velmi často tento význam
nabývá zvolacího charakteru – „kdeže!“, „jak by!“
● 子將安之？Zĭ jiāng ān zhī?
= Kam se chystáš jít?
● 爾焉能浼我哉！Ěr yān néng měi wŏ zāi!
= Jak bys mě mohl znečistit!
Gramatický přehledGramatický přehled
I4544 I
15. Záporky17
Výše již byly probrány dvě běžné záporky. Základní (a nejčastější) záporkou, negující věty
se slovesným přísudkem, je 不 bù. {g 4} Ve jmenných větách se zápor tvoří pomocí záporky
非 fēi. {g 2} V tomto oddíle uvádíme přehled nejběžnějších záporek a způsobů jejich
použití.
15.1 Inverze předmětu v záporných větách
K předsunutí předmětu před sloveso dochází v záporných větách tehdy, když je předmětem
osobní nebo ukazovací zájmeno nebo zvratné zájmeno 己 jĭ (= „sebe“).
● 	 燕王不我信。Yān wáng bù wŏ xìn.
	 = Král z Yan mi nevěří.
Ke specifickému jevu dochází tehdy, když je věta negována záporkou
不 bù a v předmětu je ukazovací zájmeno 之 zhī. V takovém případě by
po záporce měl následovat předmět (不之 bù zhī), avšak tato kombinace
dvou slov je stažena do jednoho slova – záporky 弗 fú.
● 	 得之則生，弗得則死。Dé zhī zé shēng, bù dé zé sĭ.
	 = Pokud to získá, bude žít, pokud to nezíská, zemře.
15.2 Záporka 未 wèi
Tato záporka vyjadřuje fakt, že daná situace ještě (nikdy) nenastala:
● 	 未能事人，焉能事鬼？Wèi néng shì rén, yān néng shì guĭ?
	 = Ještě nedovedeš sloužit lidem, jak bys mohl sloužit duchům?
15.3 Záporky 無 wú, 毋 wú
Tyto záporky mají významy zákazu a absence dané činnosti  (ve druhém případě mohou
být též psány 无 wú nebo 亡 wú).
17
Nikitina 2005, 9; Pulleyblank 1995, 103-111.
Gramatický přehledGramatický přehled
I4746 I
15.5 Záporné zájmeno 莫 mò
Významem tohoto zájmena je „nikdo“, „nic“. Může mu předcházet tematický podmět.
Často vystupuje ve srovnávacích konstrukcích {g 10.4}.
● 	 (天下)莫之能傷。Tiān xià mò zhī néng shāng.
	 = (Na celém světě) nikdo ho není schopen zranit.
16. Předmět s významem délky trvání děje nebo stavu18
Předmět s významem délky trvání se klade na konec věty za všechny ostatní předměty.
V záporných větách může stát i na začátku celé věty.
● 	 秦康公築臺三年。Qín Kàng gōng zhù tái sān nián.
	 = Vévoda Kang ze státu Qin stavěl terasu tři roky.
● 	 遂許齋五日。Suì xŭ zhāi wŭ rì.
	 = Poté souhlasil, že se bude postit pět dní.
● 	 七日七夜不絕其聲。Qī rì qī yè bù jué qí shēng.
	 = Po sedm dní a sedm nocí nepřerušil svůj křik.
17. Slovesa 有 yŏu a 無 wú 19
17.1 有 yŏu a 無 wú ve významu „mít“ / „nemít“
Pokud se tato slovesa pojí s podmětem s významem osoby, mají význam „mít“ / „nemít“.
● 	 景公有馬。Jĭng gōng yŏu mă.
	 = Vévoda Jing měl koně.
18
Nikitina 2005, 28.
19
Nikitina 2005, 60-66; Pulleyblank 1995, 30-31.
● 	 雞豚狗彘之畜，無失其時。Jī tún gŏu zhì zhī xù, wú shī qí shí.
	 = Při chovu drůbeže, selat, psů a vepřů nepropásni správnou dobu.
● 	 毒而無怒，怨而無言。Dú ér wú nù, yuàn ér wú yán.
	 = I když utrpí křivdu, je bez hněvu, i když pocítí zášť, nic neřekne.
Absence může mít i časový význam („nikdy“):
● 	 國無常強, 無常弱。Guó wú cháng qiáng, wú cháng ruŏ.
	 = Státy nejsou nikdy trvale silné ani trvale slabé.
Význam „absence“ u těchto záporek úzce souvisí se slovesným významem
slova 無 wú (= „nemít“) {g 17}
15.4 Záporka 勿 wù
Tato záporka má rovněž význam zákazu, často s konotací „vyhnout se něčemu“. Může zahrnovat
invertovaný předmět 之 zhī podobně jako záporka 弗 fú. {g 15.1}
● 	 勿輕勿重。Wù qīng wù zhòng.
	 = Neber to na lehkou váhu ani to nezveličuj.
Záporka 勿 wù vystupuje často v konstrukcích, které nelze do češtiny
přeložit zakazovací větou (v obdobných konstrukcích může vystupovat
i záporka 無 wú). Pravidlem je to v konstrukcích s kauzativním, přacím,
prohibitivním apod. slovesem.
● 	 願王勿易之也。Yuàn wáng wù yì zhī yě.
	 = Doufám, králi, že to nebudete brát na lehkou váhu.
● 	 請勿施於天下，獨施之於吾國。Qĭng wù shī yú tiān xià, dú shī zhī yú wú guó.
	 = Prosím, abyste to neaplikoval na podnebesí, ale pouze na náš stát.
● 	 人皆有之。賢者能勿喪耳。Rén jiē yŏu zhī. Xián zhě néng wù sàng zhī.
	 = Všichni lidé to mají. Moudří jsou pouze schopni to neztratit. (tj. vyhnout
se ztrátě)  
Gramatický přehledGramatický přehled
I4948 I
● 	 秋七月有神降于莘。Qiū qī yuè yŏu shén jiàng yú Shēn.
	 = Na podzim v sedmém měsíci roku se v Shen zjevilo božstvo.
Někdy konstrukce tohoto typu překládáme do češtiny výrazem „stává se“:
● 	 有人自天降。Yŏu rén zì tiān jiàng.
	 = Stává se, že z Nebes  sestoupí člověk.
Varianta této konstrukce:
● 	 臣弑其君者有之。 Chén shì qí jūn zhě yŏu zhī.
	 = To, že poddaný zavraždí svého vládce, se stává.
17.4 Konstrukce 有 yŏu /無 wú ….. 者 zhě
Tato konstrukce velice často uvádí krátký ucelený narativ. Obecným významem této konstrukce
je „v určitém místě nebo množině lidí byl někdo, kdo udělal to a to“.
Komplexní výklad důležitého zájmena 者 zhě viz dále. {g 19.2}
● 	 楚人有涉江者。Sōng rén yŏu shè jiāng zhě.
	 = Mezi lidmi ze státu Song byl někdo, kdo se chtěl přepravit přes řeku.
● 	 仲尼之徒無道桓文之事者。Zhòngní zhī tú wú dào Huán Wén zhī shì zhě.
	 = Mezi žáky Konfucia nebyl nikdo, kdo by mluvil o záležitostech vévodů
Huana a Wena.
17.5 Vazba 無以 wú yĭ / 有以 yŏu yĭ
V této vazbě vystupuje sloveso 無wú (nebo 有yŏu) ve významu „(ne)mít“ či „(ne)být přítomen“.
Přesný význam konstrukce závisí na významu předložky 以 yĭ: „(ne)mít čím“, „(ne)
mít s čím“, (ne)mít proč“, „(ne)mít jak“ ad.
● 	 上無以勸民，則令不行矣。Shàng wú yĭ quàn mín, zé lìng bù xíng yĭ.
	 = Pokud vládce nemá jak povzbudit lid, pak jeho rozkazy nebudou vy-
konávány.
● 	 人無毛羽。Rén wú máo yŭ.
	 = Člověk nemá srst ani peří.
17.2 有 yŏu a 無 wú v konstrukci
místní určení – přísudek - předmět
Dalším významem slov 有 yŏu a 無 wú je „být zde“, být přítomen“ a „nebýt zde“, „nebýt
přítomen“. Slovesu ve větě může předcházet tematický podmět s významem místa, za kterým
často následuje lokativní záložka.
● 	 園中有樹，其上有蟬。Yuán zhōng yŏu shù, qí shàng yŏu chán.
	 = V zahradě je strom a na něm je cikáda.
● 	 庫無甲兵。Kù wú jiă bīng.
	 = Ve zbrojnici nebyla výzbroj (dosl. „brnění a zbraně“).
Zvláštního významu nabývá konstrukce s druhým předmětem vyjádřeným
výrazem 於此 yú cĭ:
● 	 今有璞玉於此。Jīn yŏu pú yù yú cĭ.
	 = Řekněme, že by tu byl surový nefrit.
Za předmětem slovesa 有 yŏu nebo 無 wú může stát další sloveso:
● 	 爾有母遺。Ěr yŏu mŭ wèi.
	 = Ty máš matku, které [to] můžeš dát.
17.3 有 yŏu a 無 wú v konstrukci, kdy za slovesem
následuje podstatné jméno a další sloveso
Tato konstrukce je běžná i v moderní čínštině: 外面有人卖冰淇淋。Wàimiàn yŏu rén mài bīngqílín.
= „Venku někdo prodává zmrzlinu.“ V klasické čínštině se tvoří obdobným způso-
bem.
● 	 有一臣常在前。Yŏu yī chén cháng zài qián.
	 = Jeden služebník byl stále vpředu.
Gramatický přehledGramatický přehled
I5150 I
„stát se někým“ nebo „učinit kým/čím“ však vystupuje rovněž v konstrukcích s jedním slovesem
a v konstrukcích s předložkou 以 yĭ:
● 	 堯為天子。Yáo wéi tiānzĭ.
	 = Yao byl/stal se Synem Nebes.
● 	 以一軍為晉侯。Yĭ yī jūn wéi Jìn hóu.
	 = Stát se vládcem Jin s jedinou armádou.
● 	 吾以子為將。Wú yĭ zĭ wéi jiàng.
	 = Učiním Vás generálem.
● 	 臣不敢以死為戯。Chén bù găn yĭ sĭ wéi xì.
	 = Netroufám si brát smrt jako hru.
18.3 Považovat koho za jakého:
V tomto významu vystupuje sloveso 為 wéi výhradně spolu s předložkou 以 yĭ.
● 	 吾以子為鬼。Wú yĭ zĭ wéi guĭ.
	 = Považoval jsem Vás za ducha.
● 	 以臣為愚。Yĭ chén wéi yú.
	 = Považoval mě za hloupého.
● 	 臣以計為無便於此。Chén yĭ jì wéi wú biàn yú cĭ.
	 = Domnívám se, že není vhodnějšího plánu než tento.
Předmět slovesa 為 wéi ve významu „považovat koho za jakého“ může
být vyjádřen i slovesnou konstrukcí:
● 	 以馬為不進。Yĭ mă wéi bù jìn.  
	 = Stěžovat si, že kůň nejde.
● 	 是以汝為可教。Shĭ yĭ rŭ wéi kě jiào.
	 = Zpočátku jsem tě považoval za vzdělatelného.
● 	 故善無以為也。Gù shàn wú yĭ wéi yě.
	 = Proto dobro není jak vykonat.
● 	 亦將有以利吾國乎。Yì jiāng yŏu yĭ lì wú guó hú?
	 = Určitě budete mít čím prospět mé zemi!
18. Konstrukce se slovesem 為 wéi 20
Sloveso 為 wéi vytváří celou řadu konstrukcí, z  nichž některé byly již probrány výše.
{g3.1, 5.4, 7.1}  Vtéto lekci je pozornost věnována velmi časté konstrukci 以 yĭ… 為 wéi…
a různým významům, v nichž sloveso 為 wéi v této konstrukci vystupuje.
18.1 Dělat (něco), vyrábět (něco), vytvářet (něco):
Základním významem slovesa 為 wéi  je „dělat, vytvářet, vyrábět“:
● 	 臣為削。Chén wéi xuē.
	 = Já vyrábím rydla.
● 	 文王以民力為臺為沼。Wénwáng yĭ mín lì wéi tái wéi zhăo.
	 = Král Wen pomocí sil lidu postavil terasu a jezero.
● 	 上樂以刑殺為威。Shàng lè yĭ xíng shā wéi wēi.
	 = Ti nahoře nacházejí potěšení v tom, že si zjednávají autoritu pomocí
trestů a zabíjení.
18.2 Být (někým), stát se (někým):
Varianta této konstrukce byla popsána výše, {g 7.1}  kde šlo o specifický případ konstrukce
se dvěma slovesy, z nichž prvním je sloveso nazývání nebo proměňování a druhým je
sloveso 為 wéi. (Nazvat koho jakým, učinit koho kým/čím.) Sloveso 為 wéi ve významu
20
Nikitina 2005, 52-55; Pulleyblank 1995, 49.
Gramatický přehledGramatický přehled
I5352 I
● 	 故王之不王，不為也，非不能也。Gù wáng zhī bù wàng, bù wéi yě, fēi
					 bù néng yě.
	 = Proto to, že král nepanuje jako pravý král, je dáno tím, že to nedělá,
nikoliv že toho není schopen.
Částice 之 zhī se vynechává za osobními zájmeny a za přivlastňovacím
zájmenem 3. osoby 其 qí (其來 qí lái = „to, že přišel“).
● 	 何由知吾可也。Hé yóu zhī wú kě yě?
	 = Na základě čeho víte, že mohu?
● 	 吾見其出。Wú jiàn qí chū.
	 = Viděl jsem, jak vyšla.
19.2 Složené konstrukce se zájmenem 者zhě
Zájmeno 者 zhě typicky nahrazuje podmět slovesné konstrukce a tvoří tento typ závislé
konstrukce: 來者 lái zhě = „ten, kdo přišel“. Taková závislá konstrukce může vystupovat
jako kterýkoliv jmenný větný člen (podmět, předmět, přívlastek):
● 	 坐者皆喜。Zuò zhě jiē xĭ.
	 = Ti, kdo [tam] seděli, se všichni zaradovali.
● 	 殺無罪者。Shā wú zuì zhě.
	 = Zabil, toho, kdo byl bez viny.
● 	 與知之者謀。Yŭ zhī zhī zhě móu.
	 = Poradil se s těmi, kdo se v tom vyznají.
● 	 聞為有道者妻子皆得逸樂。Wén wéi yŏu dào zhě qī zĭ jiē dé yì lè.
	 = Slyšel jsem, že ženy a děti těch, kdo se řídí správnou cestou, dojdou
všechny pokoje a radosti.    
Závislá konstrukce s 者 zhě může být modifikována další jmenným větným
členem, který jí předchází:  
Pozn. 1: Počínaje zhruba dobou konce období Válčících států se výraz
以為 yĭ wéi lexikalizuje – objevuje se jako dvouslabičné sloveso s významem
„domnívat se, že“, aniž by však vazba 以… 為… přestala být uží-
vána.
r 臣以為計無便於此。
= Domnívám se, že není vhodnějšího plánu než tento.
Pozn. 2: Vazba 以為yĭ wéi se však ve starověkých textech objevuje velmi
často a v drtivé většině případů jde o případ nevyjádřeného předmětu
předložky 以 , je-li jím osobní nebo ukazovací zájmeno. {g 12.3}
r 事君盡禮， 人以為諂也。Shì jūn jìn lĭ, rén yĭ wéi chăn yě.
	 = Pokud někdo slouží vládci s krajní obřadností, lidé se budou domnívat,
že se vlichocuje.
19. Složené konstrukce21
Jmenné elementy konstrukcí (podměty, předměty, přívlastky, jmenné části přísudku) mohou
být vyjádřeny slovesnou (nebo jinou predikativní) vazbou. Takovým konstrukcím říkáme
složené a do češtiny je nejčastěji přeložíme vedlejší větou.
19.1 Složené konstrukce tvořené
pomocí částice 之 zhī
Tento typ složené konstrukce se formálně tvoří vložením 之zhī mezi podmět a přísudek závislé
predikativní vazby:
● 	 吾見師之出。Wú jiàn shī zhī chū.
	 = Viděl jsem, jak armáda vyšla.
21
Nikitina 2005, 31-39, 40-44; Pulleyblank 1995, 62-68.
Gramatický přehledGramatický přehled
I5554 I
Podobně jako v případě závislých konstrukcí se zájmenem 者 zhě i závislé
konstrukce se 所 suŏ mohou vystupovat jako kterýkoliv jmenný
větný člen (podmět, předmět, přívlastek):
● 	 先生所言國之大事也。Xiānshēng suŏ yán guó zhī dà shì yě.
	 = To, o čem učiteli hovoříte, je velká záležitost státu.
● 	 知人之所不知。Zhī rén zhī suŏ bù zhī.
	 = Věděl to, o čem ostatní nevěděli.
● 	 仲子所居之室也。Zhòngzĭ suŏ jū zhī shì yě.
	 = To je dům, ve kterém bydlí Zhongzi.
Zájmeno 所 suŏ může analogicky zastupovat předmět předložky:
● 	 此小國之所以事大國也。Cĭ xiăo guó zhī suŏ yĭ shì dà guó yě.
	 = Toto je způsob, jak malý stát slouží velkému státu.
● 	 學者，所以求為君子也。Xué zhě, suŏ yĭ qiú wéi jūnzĭ yě.
	 = Studium je to, pomocí čeho se člověk snaží stát se ušlechtilým mužem.
● 	 君所與居，皆其所畏也。Jūn suŏ yŭ jū, jiē qí suŏ wèi yě.
	 = Ti, spolu s kterými vládce přebývá, jsou všichni těmi, kterých si váží.
● 	 此戰之所由克也。Cĭ zhàn zhě suŏ yóu kè yě.
	 = Toto je to, na základě čeho lze vyhrát bitvu.
19.4 Zdůrazňovací konstrukce se zájmeny 者 zhě a 所 suŏ 22
Závislé konstrukce se zájmeny 者 zhě a 所 suŏ slouží často k fokalizaci výpovědi (zdůraznění
určitého aspektu toho, o čem hovoříme). V tomto paragrafu uvádíme přehled zdůrazňovacích
konstrukcí s těmito zájmeny.
王之殺人者 wáng zhī shā rén zhě = „ti z králů, kteří zabíjejí lidi“.
● 	 鳥獸之害人者消。Niăo shòu zhī shā rén zhě xiāo.
	 = Ptáci a zvěř, kteří zraňují lidi, zmizeli.
Další běžnou funkcí slova 者 zhě je zdůraznění (ukazatel) tématického
podmětu věty:
● 	 三家者以雍徹。Sān jiā zhě yĭ Yōng chè.
	 = Příslušníci Tří rodů [ve státu Lu] užívají ódu Yong při ceremoniálním
odstraňování obětních nádob.
● 	 飛徐者故瘡痛也。Fēi xú zhě gù chuāng tòng yě.
	 = To, že letěla pomalu, bylo proto, že ji bolelo staré zranění.
● 	 天下者無常亂無常治。Tiānxià zhě wú cháng luàn, wú cháng zhì.
	 = Svět není nikdy trvale v chaosu ani není nikdy trvale řádně uspořá-
dán.
Pozn.: Funkce slova 者 zhě coby ukazatelu hranice mezi podmětovou
a přísudkovou částí jmenné věty byla probrána výše. {g 2.5}
19.3 Složené konstrukce se zájmenem 所 suŏ
Vztažné zájmeno 所 suŏ (v pozici před slovesem) nahrazuje předmět
slovesné konstrukce a tvoří tento typ závislé konstrukce:
吾所殺 	 wú suŏ shā  	 =  „ten, koho jsem zabil“.
Pozn.: srov.
殺之者 	 shā zhī zhě 	 = „ten, kdo ho zabil“.
Zdrojovou konstrukcí obou uvedených závislých konstrukcí je:
吾殺之。 Wú shā zhī. 	 = „Zabil jsem ho.“
V první konstrukci zájmeno 所suŏ zastupuje předmět zdrojové konstrukce.
Ve druhé zájmeno 者 zhě zastupuje podmět zdrojové konstrukce. 22
Nikitina 2005, 40-44.
Gramatický přehledGramatický přehled
I5756 I
	
20. Běžné a zvláštní funkce slovních druhů23
Slova v  klasické čínštině vystupují  zpravidla ve více funkcích analogických slovním
druhům. Funkce slov se dále dělí na běžné a zvláštní. Rozdíl mezi běžnými a zvláštními
funkcemi slov není zcela ostrý, vychází z frekvence, s jakou slova v různých funkcích vystupují,
ale rovněž z analogie s jinými jazyky, např. s češtinou. Tam, kde se v čínské větě
objevuje slovo ve zvláštní funkci, by v češtině nejspíše bylo odvozené slovo jiného slovního
druhu. Jakkoliv rozlišení na běžné a zvláštní funkce slov není zcela exaktní, je vhodné
s ním pracovat při výuce/studiu klasické čínštiny, neboť pomáhá strukturovat jinak často
značnou syntaktickou flexibilitu slov v klasické čínštině.
Slova, která mají (až na výjimky) pouze běžné funkce, jsou: předložky,
spojky, příslovce (adverbia), částice a zájmena. Jejich běžnými funkcemi
jsou:
Předložky – uvádějí předměty
Spojky – určují vztahy mezi konstrukcemi
Příslovce – vystupují pouze jako určení k přísudku
Částice – (nejčastěji) se vztahují k větné konstrukci jako celku
Zájmena – vystupují pouze jako jmenné větné členy
Slova, která mají běžné i zvláštní funkce, jsou: podstatná jména (substantiva),
adjektiva, slovesa, číslovky a lokativy.
20.1 Podstatná jména:
Běžné funkce:
A) jmenný větný člen (tj. podmět, předmět, jmenná část přísudku ve jmenných
větách)
B) přívlastek k jmennému větnému členu
Jak už bylo uvedeno, závislé konstrukce se zájmeny 者 zhě a 所 suŏ lze
vždy odvodit od výchozí konstrukce typu podmět – přísudek – předmět:
Příklady:
● 	 宋人揠苗。Sòng rén yà miáo.
	 = Člověk ze Song popotahoval výhonky.
r 揠苗者，宋人也。 	 Ten, kdo popotahoval výhonky, byl člověk
ze Song.
r 宋人所揠，苗也。	 To, co člověk ze Song popotahoval, byly
výhonky.
● 	 王與諸侯攻秦。Wáng yŭ zhūhóu gōng Qín.
	 = Král spolu s knížaty zaútočil na Qin.
r 與諸侯攻秦者，王也。	 Ten, kdo spolu s knížaty zaútočil na Qin,
byl král.
r 王與諸侯所攻，秦也。	 Stát, na který král spolu s knížaty zaútočil,
byl Qin.  
r 王所與攻秦，諸侯也。 	 Ti, spolu s kterými král zaútočil na Qin,
byla knížata.
● 	 臣自楚歸秦。Chén zì Chŭ guī Qín.
	 = Vrátil jsem se z Chu do Qin.
r 自楚歸秦者，臣也。	 Ten, kdo se z Chu vrátil do Qin, jsem byl já.  
r 臣自楚所歸，秦也。	 Místo, kam jsem se vrátil z Chu, bylo Qin.
r 臣所自歸秦，楚也。	 Místo, odkud jsem se vrátil do Qin, bylo Chu. 23
Nikitina 2005, 4-5.
Gramatický přehledGramatický přehled
I5958 I
● 	 君君，臣臣，父父，子子。Jūn jūn, chén chén, fù fù, zĭ zĭ.
	 = [Ať] je vládce vládcem (tj. má atributy vládce, chová se jako řádný
vládce), ministr ministrem, otec otcem a syn synem.
ad B): Určení k přísudku (podstatné jméno stojí před slovesem a blíže
ho určuje). Mezi určení k přísudku a přísudek může být vložena spojka
而 ér. V rámci této kategorie můžeme rozlišit několik nejdůležitějších
případů:24
1)   Určení času.
Tuto funkci podstatných jmen vnímáme intuitivně jako samozřejmou
a mohli bychom ji kvalifikovat jako běžnou funkci podstatných jmen.25
Podstatné jméno s významem časového určení běžně stojí před přísudkem
a určuje ho z hlediska toho, kdy k danému ději došlo:
● 	 夜行而晝伏。Yè xíng ér zhòu fú.
	 = V noci prchal a ve dne se skrýval.
2)   Určení místa.
Vyjadřuje nejčastěji místo (prostředí), v němž se děj odehrává:
● 	 太古之時穴居野處。Tài gŭ zhī shí xué jū yě chŭ.
	 = V nejstarších dobách [lidé] bydleli v jeskyních a žili v pustině.
3)   Nástroj, jímž je daný děj proveden:
● 	 齊王大怒，車裂蘇秦於市。Qí wáng dà nù, chē liè Sū Qín yú shì.
	 = Král státu Qi se velmi rozhněval a [nechal] Su Qina roztrhat vozy na
tržišti.
4)   Určení vyjadřující přirovnání:
Zvláštní funkce:
A) přísudek bez předmětu nebo s předmětem
B)  určení k přísudku
Běžné funkce jsou intuitivně srozumitelné, neboť převážně odpovídají
funkcím substantiv v češtině (pouze přívlastek shodný je v češtině
zpravidla vyjádřen adjektivem odvozeným od příslušného substantiva,
např.: král r královský, králův). K zvláštním funkcím uvádíme následující
příklady:
ad A): Podstatná jména mohou mít funkci přísudku v různých významech,
přičemž tento význam je zpravidla odvozen od nejnápadnějšího
funkčního rysu věci označované původním podstatným jménem:
nástroj 	 r použít nástroj
role, titul	  r mít roli, zastávat funkci
oblečení  	  r obléci si
● 	 我以宜陽餌王。Wŏ yĭ Yíyáng băi wáng.
	 = Nalákal jsem krále na Yiyanga. (Použil jsem Yiyanga jako návnadu
na krále.)
● 	 童子不裘不帛不屨絇。Tóngzĭ bù qiú bù bó bù jù qú.
	 = Mladíci nenosí kožešiny, hedvábí, ani ozdoby na střevících.
Dále lze funkce podstatných jmén v přídsudku rozlišit na funkci slovesnou
a funkci adjektivní – podstatné jméno může mít význam od něj odvozené
činnosti, nebo vlastnosti, atributu:
„otec“   	  r 1)   jednat s někým jako s otcem
                              2)   mít atributy otce, „být otcovský“
● 	 爾欲吳王我乎? Ěr yù Wú wáng wŏ hū?
	=  Chcete mi udělat to, co udělali králi státu Wu? (Doslova: „Chcete mě
král-Wuovat?“)
● 	 為臣而君，亡之本也。Wéi chén ér jūn, wáng zhī běn yě.
	 = Být ministrem a přitom jednat jako vládce, je kořenem zániku.
24
Toto rozlišení vychází z analýzy v: Zádrapa 2009, 212-223.
25
Nikitina (2005, 4) určení času za běžnou funkci podstatných jmen považuje.
Gramatický přehledGramatický přehled
I6160 I
臣主同欲而異使。Chén zhŭ tóng yù ér yì shĭ.
= Ministři a vládce mají shodné zájmy, ale odlišné úkoly.
Zvláštní funkce:
A) funkce jmenného větného členu
velký  r výška, velkost
B) slovesné funkce – kauzativní (učinit koho jakým) a putativní (považovat
koho za jakého):
大之 dà zhī   = „učinit to velkým“ (zvětšit to) i „považovat to za velké“
● 	 孔子登東山而小魯。Kŏngzĭ dēng Dōngshān ér xiăo Lŭ.
	 = Konfucius vystoupil na Východní horu a viděl, že Lu je malé („posoudil
Lu jako malé“).
● 	 匠人斲而小之。Jiàng rén zhuó ér xiăo zhī.
	 = Tesař jej otesal, a tím zmenšil.
20.3 Slovesa
Běžné funkce:
Běžnou funkcí slovesa je funkce přísudku. Různá slovesa vystupují
v konstrukcích bez předmětu (nepřechodná slovesa), s předmětem (přechodná
slovesa) nebo tvoří konstrukce bez předmětu i s  předmětem.
Rozlišení mezi přechodnými a nepřechodnými slovesy je v klasické čínštině
z různých důvodů velmi neostré, často lze mluvit spíše jen o pravděpodobnosti,
s kterou sloveso vystupuje spíše v té než oné konstrukci.
Zvláštní funkce:
A) U některých sloves lze za zvláštní funkci považovat jejich kauzativní
užití. Např. v běžné funkci konstrukce 去之 qù zhī znamená „odejít od
něj“, ve zvláštní – kauzativní – funkci tatáž konstrukce znamená „vyhnat
ho, propustit ho“ (tj. „způsobit, že odejde“, dosl. „odejít ho“).
B) Jmenný větný člen, typicky abstraktní podstatné jméno odvozené od
slovesa. Např. od slovesa „konat“ (為 wéi) odvozené abstraktní postatné
jméno  „činnost“ (rovněž 為 wéi).
● 	 豕人立而啼。Shĭ rén lì ér tí.
	 = Kanec se postavil [na zadní] jako člověk a zanaříkal.
5)   Bližší určení způsobu, jak se něco děje:
● 	 欲其子之齊語。Yù qí zĭ zhī qí yŭ.
	 = Přál si, aby jeho syn hovořil qisky.
● 	 好面譽人者，亦好背而毀之。Hào miàn yù rén zhě, yì hào bèi ér huĭ zhī.
	 = Ti, kdo s oblibou tváří v tvář chválí druhé, rovněž je s oblibou za zády
pomlouvají.
20.2 Adjektiva
Běžné funkce:
A) Přívlastek ke jmennému větnému členu
大國 	 dà guó 		 = velký stát
B) Přísudek bez předmětu
國大。	 Guó dà. 	 = Stát je velký.
C) Určení ke slovesnému přísudku – stává se příslovcem
王大怒。 Wáng dà nù.     	 = Král se velmi rozhněval.
D) Přísudek ve srovnávací konstrukci
齊大於魯。Qí dà yú Lŭ. 	 = Stát Qi je větší než stát Lu.
Pozn.: Některá přídavná jména běžně řídí bezpředložkový předmět.
Patří mezi ně:
同 tóng 	 = stejný
異 yì	 = odlišný
多 duō 	 = mnohý
少 shăo 	 = nemnohý.
山多蟲螟。Shān duō chóng míng.
= V horách je spousta obtížného hmyzu.
Gramatický přehled Gramatický přehled
I6362 I
● 	 子畏於匡，顏淵後。Zĭ wèi yú Kuāng, Yán Yuān hòu.
	 = Když se mistr dostal do nebezpečí v Kuang, Yan Yuan zůstal vza-
du.
Lokativy dále někdy vystupují v kauzativních a putativních funkcích:
● 	 峻法所以禁過外私也。Jùn fă suŏ yĭ jìn guò wài sī yě.
	 = Hrůzu nahánějící zákony jsou tím, čím se zabraňuje přestupkům a vyhání
ven sobeckost.
● 	 告令尹改乘轅而北之。Gào lìng Sūn găi shèng guán ér běi zhī.
	 = Nařídil [prvnímu ministru] Sunovi obrátit spřežení a vést je k severu.
● 	 是故聖人上德而下功。Shì gù shèng rén shàng dé ér xià gōng.
	 = Z toho důvodu světec klade vysoko ctnost a nízko zásluhy.
● 	 其為不得利。Qí wéi bù dé lì.
	 = Jeho činnost nepovede k prospěchu.
● 	 是亦走也。Shì yì zŏu yě.
	 = Toto je také útěk. (Toto je také „utéci“.)
20.4 Lokativy
Běžné funkce:
A) Přívlastek ke jmennému větnému členu
東門 	 dōng mén 	 = východní brána
B) Určení k přísudku
東徙	 dōng xĭ 		 = odstěhovat se na východ
C) Jmenný větný člen
東有燕國 dōng yŏu Yān guó 	= na východě je stát Yan
D) Záložka
山東	 shān dōng 	 = na východ od hor
Zvláštní funkce:
Lokativy mají predikativní zvláštní funkce, ve kterých mohou vystupovat
s předmětem i bez předmětu. Různé lokativy vystupují v různých
zvláštních funkcích, z nichž nejrozšířenější je funkce slovesa ve významu
„jít v daném směru“, příp. „být v dané pozici“ nebo „dostat se do
dané pozice“:
● 	 立不中門。Lì bù zhōng mén.
	 = Když se postavil, nebyl uprostřed brány.
● 	 景公出獵，上山見虎，下澤見蛇。 Jĭng gōng chū liè, shàng shān jiàn hū,
xià zé jiàn shé.
	 = Když vévoda Jing vyšel na lov, vystoupal na hory a spatřil tam tygra,
sestoupil do mokřin a spatřil tam hada.
● 	 秦師遂東。Qín shī suì dōng.
	 = Qinská armáda pak zamířila k východu.
2 I I3
čítanka I.
Čítanka I.
鄭	 	 zhèng 		 stát Zhèng
且	 	 qiě		 ukazatel budoucnosti
買 	 	 măi		 koupit
履	 	 lu		 boty
先	 	 xiān		 nejprve
度	 	 duó 		 změřit
	 	 dù		 měřítko
足	 	 zú		 noha
置	 	 zhì		 položit
坐	 	 zuò		 sedět; sedátko, místo k sezení
至	 	 zhì		 dojít do, též přeneseně dojít až k tomu, 	
				 že
市	 	 shì		 trh
忘	 	 wàng		 zapomenout
操	 	 cāo		 vzít do ruky, uchopit
已	 	 yĭ		 již
得	 	 dé		 dosáhnout
乃	 	 năi		 souřadící spojka a, nato
曰	 	 yuē		 „řekl“ uvádí přímou řeč
持	 	 chí		 držet; nést, přinést, vzít sebou
反/返	 făn		 vrátit se; naopak, proti, zpětně, zpátky
歸	 	 guī		 vrátit se (na místo, kam patří nebo
				 odkud vyšel)
取	 	 qŭ		 vzít, sebrat
及	 	 jí		 dojít do, dorazit, též přeneseně
罷	 	 bà		 skončit
遂	 	 suì		 spojka a tak, proto, nato, nakonec
何	 	 hé		 otázkové slovo
試	 	 shì		 zkusit	
寧	 	 nìng		 raději
信		 xìn		 věřit
無		 wú		 záporka
I67
Čítanka I.
66 I
(1) Hán Fēizĭ (韓非子), 32
鄭人有且買履者。先自度其足而置之其坐。至之市而忘
操之。已得履。乃曰。吾忘持度。反歸取之。及反。市
罷。遂不得履。人曰。何不試之以足。曰。寧信度。無
自信也。
Poznámky:
Čítanka I.
楚		 chŭ		 stát Chŭ
鬻		 yù		 prodávat
楯		 dùn		 štít
矛		 máo		 kopí
譽		 yù		 chválit
堅		 jiān		 tvrdý, pevný
物		 wù		 věc
陷		 xiàn		 proniknout, prorazit; spadnout
又		 yòu		 opět
利		 lì		 ostrý
或		 huò		 kdosi
如		 rú		 podobat se; jako
弗		 fú		 záporka
應		 yīng		 odpovědět
同		 tóng		 stejný, společný
世		 shì		 generace, doba, epocha
I69
Čítanka I.
68 I
(2) Hán Fēizĭ (韓非子), 40
楚人有鬻楯與矛者。譽之曰。吾楯之堅，物莫能陷也。
又譽其矛曰。吾矛之利，於物無不陷也。或曰。以子之
矛陷子之楯，何如？其人弗能應也。
夫不可陷之楯與無不陷之矛，不可同世而立。
Poznámky:
Poznámky:
Čítanka I.
釣		 diào		 udice
濮水	 púshuĭ		 řeka Pú; 水 shuĭ  =  řeka, voda
大夫	 dàfū		 aristokrat, příslušník vrstvy dafu
往		 wăng		 jít, odejít 	
先		 xiàn		 předběžně pohovořit;
				 udělat něco předem		
焉		 yān		 = 於之 yú zhī
願		 yuàn		 přát si, toužit
竟		 jìng		 hranice
内		 nèi		 uvnitř, v
累		 lěi		 nahromadit, nashromáždit
		 lèi		 zatížit (někoho čím), uvalit (na koho co)
持		 chí		 držet
竿		 gān		 bambusový prut, udice
顧		 gù	 	 otočit hlavu a podívat se dozadu
神		 shén		 bůh, božstvo, božský, posvátný
龜		 guī		 želva
嵗		 suì		 rok
巾		 jīn		 kus látky (šátek, kapesník, ručník)
笥		 sì		 truhla na jídlo nebo šaty
藏		 cáng		 uschovat
廟		 miào		 chrám předků
堂		 táng		 hlavní síň obydlí ve starověké Číně
留		 liú		 zůstat, zdržet se; přetrvat, uchovat se
骨		 gŭ		 kosti
貴		 guì		 cenný, vzácný; cenit si
生		 shēng		 narodit se, zrodit; žít, život
曳		 yè		 táhnout, vléci
尾		 wěi		 ocas
塗		 tú		 bláto
I71
Čítanka I.
70 I
(3) Zhuāngzĭ (莊子), 17
莊子釣於濮水。楚王使大夫二人往先焉。曰。願以竟内
累矣。莊子持竿不顧。曰。吾聞楚有神龜。死已三千嵗
矣。王巾笥而藏之廟堂之上。此龜者，寧其死為留骨而
貴乎。寧其生而曳尾於塗中乎。二大夫曰。寧生而曳尾
於塗中。莊子曰。往矣。吾將曳尾於塗中。
Poznámky:
Čítanka I.
溫		 wēn		 stát Wēn
周		 zhōu		 dynastie Zhōu, zde území pod přímou
 				 správou panujícího člena dynastie
納		 nà		 přijmout, nechat vstoupit
客		 kè		 cizinec, host
耶		 yé		 tázací částice
對		 duì		 stát proti (komu); odpovědět
主		 zhŭ		 domácí, místní
				 (v protikladu k hostu 客 kè)
巷		 xiàng	 	 vedlejší ulice, bydliště
吏		 lì		 úředník
因		 yīn		 kvůli, podle, na základě čeho
囚		 qiú		 uvěznit
使		 shĭ		 poslat; způsobit, nařídit
臣		 chén		 ministr, služebník; zdvořilé já
少		 shào		 mladý
誦		 sòng		 recitovat, zpívat
詩		 shī		 báseň, píseň
普		 pŭ		 celý, celkový
土		 tŭ		 půda, země
率		 shuài		 následovat, jít podél
濱		 bīn		 břeh, okraj
今		 jīn		 teď, v současnosti; v daném případě
君		 jūn		 pán, vládce
則		 zé		 nato, pak, tedy, tudíž
豈...哉	 qĭ...zāi		 zvolací jakpak!, cožpak!
故		 gù		 příčina; proto, tudíž
出		 chū		 vyjít (pohyb zevnitř ven), objevit se, 	
				 vynořit se
I73
Čítanka I.
72 I
(4) Hán Fēizĭ (韓非子), 22
溫人之周。周不納客。問之曰。客耶？對曰。主人。問
其巷而不知也。吏因囚之。君使人問之曰。子非周人
也。而自謂非客。何也？對曰。臣少也誦詩曰。普天之
下，莫非王土。率土之濱，莫非王臣。今君天子，則我
天子之臣也。豈有爲人之臣而又為之客哉。故曰。主人
也。君使出之。
Poznámky:
Čítanka I.
扁鵲	 biăn què		 Biǎn Què, slavný lékař
見		 xiàn		 objevit se, ukázat se, předvést se
				 (kde, komu)
		 jiàn		 vidět, spatřit		
秦		 qín		 stát Qín
視/示	 shì		 ukázat, předvést
除c		 hú		 odstranit
左右	 zuŏyòu		 rádci, nejužší okolí vládce
已		 yĭ		 zastavit něco, zastavit se
謀		 móu		 plánovat, intrikovat
敗		 bài		 zničit, porazit
知		 zhī		 vědět, znát, chápat; řídit (stát)
舉		 jŭ		 akce, čin
亡		 wáng		 zahynout
I75
Čítanka I.
74 I
(5) Zhàn guó cè (戰國策), Qín (秦) 4
醫扁鵲見秦武王，武王示之病，扁鵲請除。左右曰：君
之病，在耳之前，目之下，除之未必已也，將使耳不
聰，目不明。君以告扁鵲。扁鵲怒而投其石：君與知之
者謀之，而與不知者敗之。使此知秦國之政也，則君一
舉而亡國矣。
Poznámky:
Čítanka I.
齊		 qí		 stát Qí
旦		 dàn		 ráno
被		 bèi		 zakrýt (se), přikrývka
冠		 guān		 pokrývka hlavy
				 (znak společenského postavení)
所		 suŏ		 místo
操		 cāo		 držet v ruce a ovládat/pracovat/manipu-	
				 lovat s čím
攫		 jué		 vzít rukou, zvednout
奪		 duó		 vzít, sebrat, zmocnit se, ukrást,
				 uzurpovat
吏		 lì		 úředník
搏		 bó		 chytit
束		 shù		 svázat
殊		 shū		 lišit se, odlišnost; vůbec ne, ani trochu 	
				 (zdůrazňuje negaci)
徒		 tú		 pouze
耳		 ěr		 koncová částice s významem „pouze“ 	
				 (=而已 ěr yĭ)
I77
Čítanka I.
76 I
(6) Lushì chūnqiū (呂氏春秋), 16
齊人有欲得金者，清旦，被衣冠，往鬻金者之所，見人
操金，攫而奪之。吏搏而束之，問曰：人皆在焉，子攫
人之金，何故？對吏曰：殊不見人，徒見金耳。
Poznámky:
Čítanka I.
伐		 fá		 zaútočit s armádou
陳		 chén		 stát Chén, zničen státem Chŭ
				 v r. 479 př. n. l.	
燔		 fán		 spálit, shořet
因		 yīn		 v důsledku toho, na to, kvůli tomu
降		 xiáng		 zajatec, vzdát se, kapitulovat
軾		 shì		 vodorovná rozpěra v horní části vozu; 	
				 uklonit se přes ní
禮		 lĭ		 obřadnost, rituálně korektní jednání
數		 shŭ		 počítat, spočítat
眾		 zhòng		 velké množství, dav, většina
為		 wèi		 pro, kvůli
丘		 qiū		 Qiū, vlastní jméno Konfucia
				 (孔丘 , 551-479)
爭		 zhēng		 zápasit, soupeřit
忠		 zhōng	 	 loajální
廉		 lián	 	 morální integrita, morálně bezchybný, 	
				 morální, čestný	
I79
Čítanka I.
78 I
(7) Shuō yuán (說園), 16
楚伐陳，陳西門燔，因使其降民修之。孔子過之不軾。
子路曰：禮過三人則下車，過二人則軾，今陳修門者人
數眾矣，夫子何為不軾？孔子曰：丘聞之，國亡而不
知，不智；知而不爭，不忠；忠而不死，不廉。今陳修
門者不行一於此，丘故不為軾也。
Poznámky:
Čítanka I.
飲		 yĭn		 pít (co; pití
		 yìn		 napojit, dát napít (komu)
遺		 yí		 ztratit, zapomenout někde
冠		 guān		 pokrývka hlavy (znak společenského 	
				 postavení)
恥		 chĭ		 stydět se, být zahanben
朝		 cháo		 dvůr, jít ke dvoru, účastnit se zasedání
胡		 hú		 jakpak by, kde, kdo, proč
				 (otázkové slovo)  
何其/胡其			 Jak…!
雪		 xuě		 sníh; čistý; vyčistit, též „napravit chybu“
政		 zhèng		 vládnutí, administrativní činnost
倉囷	 cāngqūn		 sýpky
賜		 cì		 obdarovat (vyšší nižšího)
貧窮	 pínqióng		 chudí, ubozí
論		 lùn		 soudit, posoudit
囹圄	 língyŭ		 vězení, vězeň
薄		 bó		 slabý, lehký, nezávažný
罪		 zuì		 zločin, vina
處		 chŭ		 jednat, zacházet s čím
復		 fù		 znovu, ještě; vrátit se
I81
Čítanka I.
80 I
(8) Hán Fēizĭ (韓非子), 37
齊桓公飲酒醉，遺其冠，恥之，三日不朝。管仲曰：此
有國之恥也，公胡其不雪之以政？公曰：胡其善！ 因
發倉囷賜貧窮，論囹圄，出薄罪。處三日而民歌之曰：
公胡不復遺冠乎！
Poznámky:
Čítanka I.
景公	 jĭng gōng	 vévoda Jĭng ze státu Qí, 547-490 př. n. l.
圉人	 yŭrén		 podkoní (držitel úřadu, jehož náplní 	
				 byla péče o koně)
戈		 gē		 halapartna
援		 yuán		 zvednout (něco), chopit se (zbraně 		
				 apod.)
擊		 jī		 udeřit
晏子	 yànzĭ		 Yàn Yīng, slavný první ministr vévody
				 Jĭnga ze státu Qí
令		 lìng		 nařídit, vydat rozkaz; způsobit že
諾		 nuò		 souhlasit, vyjádřit souhlas
舉		 jŭ		 zvednout, chopit se; povýšit; jednat, 	
				 provést; akce čin
汝		 rŭ		 ty, vy
養		 yăng		 živit, pěstovat, kultivovat, chovat
當		 dàng		 odpovídat, korespondovat; být vhodný,
				 adekvátní
四鄰	 sìlín		 sousedé
諸侯	 zhūhóu		 knížata
釋		 shì		 propustit
勿		 wù		 záporka
傷		 shāng		 poškodit, ublížit
I83
Čítanka I.
82 I
(9) Shuō yuán (說園), 9
景公有馬，其圉人殺之，公怒，援戈將自擊之。晏子
曰：此不知其罪而死，臣請為君數之，令知其罪而殺
之。公曰：諾。晏子舉戈而臨之曰：汝為吾君養馬而殺
之，而罪當死；汝使吾君以馬之故殺圉人，而罪又當
死，汝使吾君以馬故殺人，聞於四鄰諸侯，汝罪又當
死。公曰：夫子釋之，夫子釋之，勿傷吾仁也。
Poznámky:
Čítanka I.
郢		 yĭng		 Yǐng, hlavní město státu Chŭ
遺		 wèi		 dát (komu co); poslat jako dar nebo 	
				 zprávu (komu co)
燕		 yān		 stát Yān
相國	 xiàngguó		 první ministr
書		 shū		 psát; dopis; jakýkoliv psaný dokument
持		 chí		 držet, nést v rukou,
燭		 zhú		 lampa nebo svíce držená v rukou
云		 yún		 říci (citace něčích slov nebo textu,
				 nikoliv přímá řeč)
過		 guò		 omyl, zmýlit se
意		 yì		 myšlenka, záměr, účel	
受		 shòu		 obdržet
悅/說	 yuè		 radovat se (z čeho)
尚		 shàng	 	 vyzdvihnout, obdivovat, oceňovat
賢		 xián		 vynikající, zasloužilý, talentovaný
任		 rèn		 obtížit odpovědností koho (pověřit ho 	
				 významným úkolem)
白		 bái/bó		 říci (o čem komu)
治		 chí		 vládnout, ovládat, spravovat
		 zhì		 být dobře spravován, nacházet se pod 	
				 řádnou vládou	
類		 lèi 		 kategorie, druh
I85
Čítanka I.
84 I
(10) Hán Fēizĭ (韓非子), 32
郢人有遺燕相國書者，夜書，火不明，因謂持燭者曰舉
燭。云而過書舉燭。舉燭，非書意也。燕相受書而說
之， 曰：舉燭者，尚明也；尚明也者；舉賢而任之。燕
相白王，王大說，國以治。治則治矣，非書意也。今世
舉學者多似此類。
Poznámky:
Čítanka I.
昔		 xī		 kdysi, v minulosti
昆		 kūn		 starší bratr (synonymické s 兄 xiōng)
游/遊	 yóu		 putovat, cestovat (kam)
間		 jiān		 prostor mezi; chvíle
同		 tóng		 stejný; sdílet co
進		 jìn		 udělat pokrok v čem, pěstovat v sobě co
伯		 bó		 nejstarší bratr
身		 shēn		 tělo; já, vlastní osoba
仲		 zhòng	 	 druhý nejstarší bratr
殺身	 shā shēn		 zabít sám sebe, své tělo
成		 chéng		 uskutečnit, zkompletovat, završit
叔		 shū		 třetí nejstarší bratr
併/并	 bìng	 	 společně, zároveň, stejnou měrou
全		 quán		 úplný, kompletní
儒		 rú		 konfucián
I87
Čítanka I.
86 I
(11) Lièzĭ (列子), 8
昔有昆弟三人，游齊、魯之間，同師而學，進仁義之道
而歸。 其父曰：仁義之道若何？伯曰：仁義使我愛身而
後名。仲曰：仁義使我殺身以成名。叔曰：仁義使我身
名并全。 彼三術相反，而同出于儒。孰是孰非邪？
Poznámky:
Čítanka I.
梁		 liáng		 Liáng, hlavní město státu Wèi (魏wèi)
往/迋	 wăng		 jít kam
現/見	 xiàn		 ukázat se, předvést (co);
				 být na audienci (u)
代		 dài		 nahradit (někoho něčím); (koho na
				 jakém místě)
恐		 kŏng	 	 dostat strach, bát se
搜		 sōu		 provést prohlídku čeho
鵷鶵	 yuānchú		 mýtický pták
梧桐	 wútóng		 strom wutong
練實	 liànshí		 ovoce lian
醴		 lĭ		 vzácná sladká voda
鴟		 chī		 krahujec; obecně „dravý pták“
腐		 fŭ		 shnilý
鼠		 shŭ	 	 krysa, myš
仰		 yăng		 podívat se vzhůru
嚇		 xià		 huš!
I89
Čítanka I.
88 I
(12) Zhuāngzĭ (莊子), 17
惠子相梁，莊子往見之。或謂惠子曰：“莊子來，欲
代子相。”於是惠子恐，搜於國中三日三夜。 莊子往
見之，曰：“南方有鳥，其名為鵷鶵，子知之乎？夫鵷
鶵，發於南海而飛於北海，非梧桐不止，非練實不食，
非醴泉不飲。 於是鴟得腐鼠，鵷鶵過之，仰而視之曰：
嚇！今子欲以子之梁國而嚇我邪？”
Poznámky:
Čítanka I.
紂		 zhòu		 Zhòu (Dì Xīn), poslední král dynastie 	
				 Shāng
失		 shī		 ztratit, pozbýt
懽/歡/驩	 huān		 veselit se ve společnosti druhých
盡		 jìn		 všichni
箕子	 jīzĭ		 vlastní jméno: Jīzĭ
徒		 tú		 sluha, družiník, následovník	
獨		 dú		 sám, jediný
辭		 cí		 zdvořile odmítnout
I91
Čítanka I.
90 I
(13) Hán Fēizĭ (韓非子), 22
紂為長夜之飲。懽以失日。問其左右。盡不知也。乃使
人問箕子。箕子謂其徒曰。為天下主而一國皆失日。天
下其危矣。一國皆不知而我獨知之。吾其危矣。辭以醉
而不知。
Poznámky:
Čítanka I.
齊宣王	 qí xuān wáng	 král Xuān ze státu Qí,
				 vládl 319-301 př. n. l.
湯		 tāng		 Chéng Tāng, legendární zakladatel
				 dynastie Shāng
桀		 jié		 Jié, poslední král dynastie Xià
武王	 wŭwáng		 král Wŭ, zakladatel dynastie Zhōu
傳		 chuán		 předávat, tradovat
弒		 shì		 zavraždit výše postaveného (pána, otce, 	
				 staršího bratra)
賊		 zéi		 zločin, zmrzačení; vážně ublížit, zmrza-	
				 čit; ten kdo to dělá
仁		 rén		 lidskost, dobro			
義		 yì		 náležitost, smysl pro náležité
殘		 cán		 zničit, zkazit; ten, kdo to dělá
一夫	 yī fū		 obyčejný člověk bez titulu či hodnosti, 	
				 plebejec
誅		 zhū		 potrestat, popravit
I93
Čítanka I.
92 I
(14) Mèngzĭ (孟子), 1.B.8
齊宣王問曰。湯放桀。武王伐紂。有諸。孟子對曰。於
傳有之。曰。臣弒其君。可乎。曰。賊仁者謂之賊。賊
義者謂之殘。殘賊之人。謂之一夫。聞誅一夫紂矣。未
聞弒君也。
Poznámky:
Čítanka I.
獻		 xiàn		 darovat (nižší vyššímu)
藥		 yào		 lék
荊王	 jīng wáng	 král státu Chŭ (jiný název Jīng)
謁		 yè		 předat (zprávu); ohlásit (návštěvníka; 	
				 zločin)	
謁者	 yèzhě		 ceremoniář	
中射之士	 zhōng shè zhī shì	 stráž; střelec
欺/諆	 qī	 	 podvést, napálit			
	
I95
Čítanka I.
94 I
(15) Hán Fēizĭ (韓非子), 22
有獻不死之藥於荊王者。謁者操之以入。中射之士問
曰。可食乎。曰。可。因奪而食之。王大怒。使人殺中
射之士。中射之士使人說王曰。臣問謁者。曰。可食。
臣故食之。是臣無罪而罪在謁者也。且客獻不死之藥。
臣食之而王殺臣。是死藥也。是客欺王也。夫殺無罪之
臣而明人之欺王也。不如釋臣。王乃不殺。
Poznámky:
Čítanka I.
宋		 sòng		 stát Sòng
耕		 gēng	 	 orat, obdělávat půdu
田		 tián		 pole
株		 zhū	 	 pařez, pahýl stromu
兔		 tù		 králík, zajíc
觸		 chù		 narazit
折		 zhé		 zlomit si
頸		 jĭng		 krk
耒		 lěi		 rádlo, rydlo (primitivní nástroj určený
				 k orbě)
守		 shŏu		 hlídat, být na stráži, bránit (co)
冀		 jì		 doufat
復		 fù		 znovu
I97
Čítanka I.
96 I
(16) Hán Fēizĭ (韓非子), 49
宋人有耕田者，田中有株，兔走觸株，折頸而死，因釋
其耒而守株，冀復得兔，兔不可復得，而身為宋國笑。
Poznámky:
Čítanka I.
孫叔敖	 sūnshū áo	 Sūnshū Áo (630-593 př. n. l.), první
				 ministr ve státě Chŭ
嬰兒	 yīng’ér		 malé dítě	
頭		 tóu		 hlava
蛇		 shé		 had
埋		 mái		 pohřbít (pouhým zakopáním do země)
泣		 qì		 hlasitě plakat, ronit slzy
向/嚮/曏	 xiăng		 před chvilkou
他人	 tā rén		 druzí
陰		 yīn		 yīn; skrytý
德		 dé		 charizmatická síla, ctnost
報		 bào		 oplatit
福		 fú		 štěstí, požehnání
令尹	 lìngyĭn		 první ministr
I99
Čítanka I.
98 I
(17) Xīn shū (新書), 1
孫叔敖為嬰兒時，出遊，見兩頭蛇，殺而埋之。歸而
泣，其母問其故，叔敖對曰：吾聞見兩頭之蛇者死，嚮
者吾見之，恐去母而死也。其母曰：蛇今安在？曰：恐
他人又見，殺而埋之矣。其母曰：吾聞有陰德者，天報
之以福，汝不死也。及長，為楚令尹，未治，而國人信
其仁也。
Poznámky:
Čítanka I.
樂羊	 yuè yáng		 Yuè Yáng, generál státu Wèi
將		 jiàng	 	 generál
中山	 zhōngshān 	 stát Zhōngshān
烹		 pēng	 	 uvařit; uvařit zaživa (trest)
羹		 gēng	 	 hustý masový vývar
幕		 mù		 (velitelský) stan; zástěna; baldachýn
啜		 chuò		 srkat
盡		 jìn		 dotáhnout něco do konce, vyčerpat
				 (dopít až do dna apod.)
文侯	 wénhóu		 vévoda Wén (ze státu Wèi)
堵師贊	 dŭ shīzàn		 Dǔ Shīzàn (vlastní jméno)
罷		 bà		 zastavit, přestat
賞		 shăng		 odměnit
功		 gōng		 výsledky, zásluhy
疑		 yí		 pochybovat (o čem, o kom)
孟孫	 mèngsūn		 Mèngsūn (vlastní jméno)
獵		 liè		 lovit
麑		 ní 		 kolouch
秦西巴	 qín xībā 	 Qín Xībā (vlastní jméno)
持		 chí		 nést, vzít sebou
隨		 suí		 následovat, sledovat (koho, co), řídit se 	
				 (čím)
啼		 tí		 naříkat, kvílet
忍		 rěn		 být schopen snést, vydržet (co)
與		 yŭ		 dát (komu co)
求		 qiú		 žádat, požadovat; snažit se získat, hledat
余		 yú		 já
逐		 zhú		 zapudit, vyhnat; pronásledovat, honit
召		 zhào		 povolat, pozvat
傅		 fù		 učitel, vychovatel
御/馭	 yù		 vozataj
曩		 năng		 před chvílí, přednedávnem, předtím
I101
Čítanka I.
100 I
(18) Hán Fēizĭ (韓非子), 22
樂羊為魏將而攻中山，其子在中山。中山之君烹其子而
遺之羹，樂羊坐於幕下而啜之，盡一杯。 文侯謂堵師贊
曰：樂羊以我故而食其子之肉。答曰：其子而食之，且
誰不食？樂羊罷中山，文侯賞其功而疑其心。
孟孫獵得麑，使秦西巴持之歸，其母隨之而啼。秦西巴
弗忍而與之。孟孫歸，至而求麑。答曰：余弗忍而與其
母。孟孫大怒，逐之。居三月，復召以為其子傅。其御
曰：曩將罪之，今召以為子傅，何也？孟孫曰：夫不忍
麑，又且忍吾子乎？
Poznámky:
Čítanka I.
宋襄公	 sòng xiāng gōng	 vévoda Xiāng ze státu Sòng
涿谷	 zhuógŭ		 Zhuógǔ (jméno řeky)
列		 liè		 řada, šik
濟		 jì		 překročit (co), dostat se (přes)
右司馬	 yòu sīmă		 „velitel po pravici“ (vojenská hodnost)
購強	 gòu qiáng	 Gòu Qiáng (vlastní jméno)
趨		 qū		 spěchat, hnát se
諫		 jiàn		 podat námitku, protestovat
眾		 zhòng		 mnohý počtem, mnoho
寡		 guă		 malý počtem, málo
半		 bàn		 polovina, půl
涉		 shè		 překročit, přebrodit, plavit se (přes)
重		 chóng		 znova, nanovo, podruhé
擒/禽	 qín	 	 chytit, zajmout
二毛	 èrmáo		 osoba s vlasy již prokvétajícími šedinami
				 (starší osoba)
推		 tuī		 strkat, tlačit
險		 xiăn		 úzký, neschůdný
迫		 pò		 tlačit, nutit
厄/阨/隘	 è		 úzké místo vhodné k obraně; extrémně 	
				 nebezpečná situace
鼓		 gŭ		 buben; bít na buben jako signál k útoku
害		 hài		 zranit; nebýt v souladu (s čím)
畢		 bì		 všichni, v úplnosti
陣		 zhèn		 bojová formace, šik
士		 shì		 příslušník nejnižší aristokracie, „rytíř“
進		 jìn		 postupovat vpřed; též kauzativně: poslat 	
				 vpřed
腹心	 fùxīn		 mentální a emocionální kapacita člověka, 	
				 „osobnost“
完		 wán		 úplný, kompletní, dokonalý
特		 tè		 výhradně, izolovaně
I103
Čítanka I.
102 I
(19) Hán Fēizĭ (韓非子), 32
宋襄公與楚人戰於涿谷上。宋人既成列矣，楚人未及
濟。右司馬購強趨而諫曰：楚人眾而宋人寡。請使楚人
半涉未成列而擊之，必敗。襄公曰：寡人聞君子曰：不
重傷，不擒二毛，不推人於險，不迫人於阨，不鼓不成
列。今楚未濟而擊之，害義。請使楚人畢涉成陣而後
鼓士進之。右司馬曰：君不愛宋民，腹心不完，特為義
耳。公曰：不反列，且行法。右司馬反列，楚人已成列
撰陣矣，公乃鼓之。宋人大敗，公傷股， 三日而死。此
乃慕自親仁義之禍。
Poznámky:
Čítanka I.
(20) Shuō yuán (說園), 6
楚莊王賜群臣酒，日暮酒酣，燈燭滅，乃有人引美人之
衣者。美人援絕其冠纓，告王曰：今者燭滅，有引妾衣
者，妾援得其冠纓持之矣，趣火來上，視絕纓者。王
曰：賜人酒，使醉失禮，奈何欲顯婦人之節而辱士乎？
乃命左右曰：今日與寡人飲，不絕冠纓者不歡。群臣百
有餘人，皆絕去其冠纓而上火，卒盡懽而罷。居二年，
晉與楚戰，有一臣常在前，五合五獲甲首，卻敵，卒
得勝之。莊王怪而問曰：寡人德薄，又未嘗異子，子何
故出死不疑如是？對曰：臣當死，往者醉失禮，王隱忍
不暴而誅也。臣終不敢以蔭蔽之德而不顯報王也。常願
肝腦塗地，用頸血湔敵久矣。臣乃夜絕纓者也。遂斥晉
軍，楚得以強。此有陰德者，必有陽報也。
I105
Čítanka I.
104 I
行		 xíng		 uskutečnit, provést, aplikovat
撰		 zhuàn		 vytvořit, zformovat
股		 gŭ		 stehno
慕		 mù		 toužit (po), upnout se (na),
				 obdivovat (co)
自親	 zìqīn		 osobně
禍		 huò		 neštěstí, pohroma
Čítanka I.
敵		 dí		 nepřítel
勝		 shèng		 porazit (koho), zvítězit (nad kým)
怪		 guài		 divit se
未嘗	 wèi cháng	 nikdy
異		 yì		 odlišný, lišit se; odlišit, vyznamenat 	
				 (někoho)
往		 wăng		 v minulosti, dříve, před časem
隱		 yĭn	 	 skrýt
暴		 bào	 	 prudký, divoký
終		 zhōng		 konec, až do konce, nakonec
蔭		 yìn		 stín
蔽		 bì		 zakrýt
肝		 gān		 játra
腦		 năo		 mozek
塗		 tú		 bláto; pomazat, potřít
血		 xuè		 krev
湔		 jiān		 umýt, vyčistit
		 jiàn		 postříkat, zkropit
久		 jiŭ		 trvat dlouho, dlouhotrvající
斥		 chì		 vyhnat, zahnat
強		 qiáng		 silný
陽		 yáng	 	 yáng; otevřený, zřetelný, viditelný
I107
Čítanka I.
106 I
楚莊王	 chŭ zhuāng wáng	 král Zhuāng z Chŭ
				 (vládl 613 – 591 př. n. l.)
群臣	 qún chén		 všichni ministři, služebníci
暮		 mù		 soumrak, večer
日暮	 rì mù		 večer
酣		 hān		 být v náladě, líznutý
燈		 dēng		 lampa, světlo
燭		 zhú		 louče
滅		 miè		 uhasit, vyhasnout (oheň, svíce apod.)
引		 yĭn		 zatahat
美人	 měirén		 krasavice
援		 yuán	 	 chytit, zmocnit se (čeho)
絕		 jué		 přetrhnout
纓		 yīng		 šňůra, kterou se váže čepice pod bradou, 	
				 aby nepadala
妾		 qiè		 konkubína
趣		 qū		 spěchat (kam)	
奈何	 nàihé		 proč?, nač? (rétorická otázka: implikuje 	
				 „není důvod“)
顯		 xiăn		 ukázat, předvést; vyzdvihnout, zdůraznit
婦人	 fùrén		 dospělá žena; manželka
節		 jié		 umírněnost, zdrženlivost, cudnost    
辱		 rŭ		 veřejně ponížit		
有餘	 yŏu yú		 více než uvedený počet
卒		 zú		 až do konce, dotáhnout do konce,
				 zkompletovat
常		 cháng		 trvalý, stálý; běžný, obyčejný
合		 hé		 spojit se, setkat se
獲		 huò		 zajmout, získat
甲		 jiă		 brnění; voják v těžkém brnění
卻		 què		 stáhnout se; způsobit, že se stáhne,
				 odrazit
čítanka II.
Poznámky:
Čítanka II.
民		 mín		 lid
什		 shí		 jednotka o deseti členech (v armádě,
				 administrativě ...); přeneseně mnohý
伯		 bó		 jednotka o stu členech (běžněji 佰 băi)
器		 qì		 nádoba, nástroj
用		 yòng		 použít
重		 zhòng	 	 těžký, důležitý, závažný
死		 sĭ		 zemřít
遠		 yuăn		 vzdálený, daleký
徙		 xĭ		 přestěhovat se
復		 fù		 vrátit se
結		 jié		 vázat, svázat, spojit
繩		 shéng 		 provaz
甘		 gān		 sladký
食		 shí		 jídlo; jíst
美		 měi		 krásný
服		 fú		 oděv; obléci si
安		 ān		 bezpečný, bezpečí
居		 jū		 bydlet, spočívat někde, obydlí
俗		 sú		 zvyky, mravy
鄰		 lín		 sousedé, sousední
望		 wàng		 hledět do dálky; vyhlížet, nedočkavě 	
				 očekávat
雞		 jī		 slepice, kohout
犬		 quăn		 pes
聲		 shēng		 hlas, zvuk
聞		 wén		 slyšet
老		 lăo		 starý
往		 wăng		 jít, odejít
來		 lái		 přijít
I111
Čítanka II.
110 I
(1) Lăozĭ (老子), 80
小國寡民。使有什伯之器而不用。使民重死而不遠
徙。[…] 使民復結繩而用之。甘其食，美其服，安其
居，樂其俗。鄰國相望，雞犬之聲相聞，民至老死，不
相往來。
Poznámky:
Čítanka II.
昔		 xī		 dříve, v minulosti, minulost
清		 qīng		 čistý, jasný
寧		 níng		 klidný, tichý	
靈		 líng		 numinózní, účinný (o nadpřirozených 	
				 silách, tedy o 神 shén); duch; duše
谷		 gŭ		 údolí
盈		 yíng		 plný, naplněný
生		 shēng		 narodit se, zrodit se
貞		 zhēn		 napravit; pravý; míra
將恐	 jiāngkŏng	 modální sloveso: mít obavu, že...
裂		 liè		 rozthnout, rozlomit
廢		 fèi		 zhroutit se, rozpadnout se
歇		 xiē		 ustat
竭		 jié		 vyčerpat se, vyschnout
滅		 miè		 být zničen, zemřít
高		 gāo		 vysoký
蹶		 jué		 spadnout, upadnout		
賤		 jiàn		 levný, bezcenný, obyčejný (antonymum:
				 貴 guì)
本		 běn		 kořen; základ
下		 xià		 dole; nízký
基		 jī		 základ
孤		 gū		 sirotek (dítě bez otce), osiřet
穀		 gŭ		 obilí; živit, krmit, starat se
邪		 yé		 tázací částice
I113
Čítanka II.
112 I
(2) Lăozĭ (老子), 39
昔之得一者: 天得一以清,地得一以寧,神得一以靈,谷得
一以盈,萬物得一以生,侯王得一以為天下貞。其致之一
也。
天無以清，將恐裂。地無以寧，將恐廢。神無以靈，將
恐歇。谷無以盈，將恐竭。萬物無以生，將恐滅。侯王
無以為貞而貴高，將恐蹶。	
故貴以賤為本，高以下為基。是以侯王自謂孤寡不穀，
此其以賤為本邪?
Poznámky:
Čítanka II.
原		 yuán		 stát Yuán
士		 shì		 příslušník nejnižší aristokratické vrstvy, 	
				 svobodná osoba s právem nosit meč
				 a používat válečný vůz
期		 qī		 ustavit lhůtu, dohodnout se na čem,
下		 xià		 kapitulovat
去		 qù		 opustit (koho, co), odejít (od koho čeho)
謀		 móu		 radit; pracovat jako poradce; vytvářet 	
				 plány, intrikovat
師		 shī		 armáda
待		 dài		 počkat, vyčkat
寶		 băo		 poklad; vysoce si cenit
衛		 wèi		 stát Wèi
歸		 guī		 vrátit se (kam patří); shromáždit se u, 	
				 přimknout se k
勿		 wù		 = 不 bù, s důrazem na „vyhnout se dané 	
				 aktivitě, zdržet se čeho“
誠		 chéng	 	 opravdový, pravdivý, upřímný
獨		 dú		 neg.: pouze; poz.: sám, nezávisle,
				 vlastními silami
慾/欲	 yù		 chtít, zamýšlet; přání, tužba
I115
Čítanka II.
114 I
(3) Lushì chūnqiū (呂氏春秋), 19
晉文公伐原，與士期七日，七日而原不下，命去之。謀
士言曰：原將下矣。師吏曰：請待之。公曰：信, 國之
寶也。得原失寶，吾不為也。遂去之。明年復伐之，與
士期必得原然後反，原人聞之乃下。衛人聞之，以文公
之信為至矣，乃歸文公。故曰： 攻原得衛者，此之謂
也。文公非不欲得原也，以不信得原，不若勿得也，必
誠信以得之，歸之者非獨衛也。文公可謂知求欲矣。
Poznámky:
Čítanka II.
囿		 yòu		 zahrada, park (užívaný aristokracií 		
				 k lovu a jiné zábavě)
方… 里	 fāng … lĭ	… 	 čtverečních lĭ
傳		 zhuàn		 záznam, tradiční podání, dokument
若是其… 	 ruò shì qí		 takto (míra vlastnosti)
芻		 chú		 seno
蕘		 ráo		 chrastí
往/迋	 wăng		 vydat se kam, jít kam
雉		 zhì		 bažant
兔		 tù		 zajíc
禁		 jìn		 zákaz; zakázat
然後	 ránhòu		 teprve pak (teprve když je naplněna 	
				 předchozí podmínka)
郊		 jiāo		 kultivovaná krajina mimo areál města,
				 ale patřící k městu (v protikladu k 野 yě 	
				 – „divočině“, tj. venkovské krajině)
關		 guān		 hraniční kontrola, kontrolní stanoviště, 	
				 „check-point“
麋鹿	 mílù		 jelen milu
阱		 jĭng		 past, jáma
I117
Čítanka II.
116 I
(4) Mèngzĭ (孟子), 1.B.2
齊宣王問曰：文王之囿方七十里，有諸？ 孟子對曰：於
傳有之。曰：若是其大乎？曰：民猶以為小也。曰：寡
人之囿方四十里，民猶以為大，
何也？曰：文王之囿方七十里，芻蕘者往焉，雉兔者往
焉，與民同之，民以為小，不亦宜乎？ 臣始至於境，問
國之大禁，然後敢入。臣聞郊關之內，有囿方四十里，
殺其麋鹿者，如殺人之罪。 則是方四十里為阱於國中。
民以為大不亦宜乎？
Poznámky:
Čítanka II.
閔		 mĭn		 litovat, hořekovat
苗 		 miáo		 výhonek
長 		 zhăng		 růst
揠 		 yà		 tahat, povytahovat
芒芒然 	 mángmángrán	 udřeně
今 		 jīn		 nyní
日 		 rì		 den
病 		 bìng		 nemoc, onemocnět; vyčerpaný
予 		 yú		 já
助 		 zhù		 pomáhat
往 		 wáng		 jít
視 		 shì		 podívat se
槁 		 găo		 suchý, uschlý
益 		 yì		 užitek, prospěch
耘 		 yún		 plít
徒		 tú		 pouze
I119
Čítanka II.
118 I
(5) Mèngzĭ (孟子), 2.A.2
宋人有閔其苗之不長而揠之者。芒芒然歸，謂其人曰。
今日病矣。予助苗長矣。其子趨而往視之，苗則槁矣。
天下之不助苗長者寡矣。以為無益而舍之者，不耘苗者
也。助之長者，揠苗者也，非徒無益，而又害之。
Poznámky:
Čítanka II.
孫子	 sūnzĭ	 	 Sūnzĭ, mistr Sūn (544-496 př. n. l.,
				 vl. jménem Sūn Wŭ)
先		 xiān		 nejprve (antonymum 後 hòu)
處		 chŭ	 	 spočinout; bydlet
待		 dài		 čekat
敵		 dí		 nepřítel
佚		 yì		 snadný, pohodlný (antonymum 勞 láo)
後		 hòu		 poté
趨		 qū		 spěchat, hnát se
勞		 láo		 namáhavý, namáhat se, námaha
善		 shàn	 	 dobrý, být dobrý v čem
致		 zhì		 způsobit, že přijde, přilákat
利		 lì		 výhoda, prospěch, užitek; způsobit
				 výhodu, prospěch (antonymum 害 hài)
害		 hài		 újma; způsobit újmu, zranit
飽		 băo		 být sytý, mít dostatek
飢		 jī		 být hladový
安		 ān		 klid, být v klidu
動		 dòng		 pohyb, pohybovat se
出		 chū		 vyjít, objevit se
意		 yì		 změřit, odhadnout; zamýšlet; záměr, 	
				 myšlenka
行		 xíng		 jít, pohybovat se
里		 lĭ		 li, čínská míle (asi 0.5 km)
取		 qŭ		 vzít, sebrat, zmocnit se, dobýt
守		 shŏu		 bránit
I121
Čítanka II.
120 I
(6) Sūnz bīng fă (孫子兵法), 6
孫子曰：凡先處戰地而待敵者佚，後處戰地而趨戰者
勞。故善戰者，致人而不致於人。能使敵人自至者，利
之也；能使敵不得至者，害之也。故敵佚能勞之，飽能
飢之，安能動之。出其所不趨，趨其所不意；行千里而
不勞者，行於無人之地也；攻而必取者，攻其所不守
也；守而必固者，守其所不攻也。故善攻者，敵不知其
所守；善守者，敵不知其所攻。
Poznámky:
Čítanka II.
薛公	 xuē gōng		 vévoda ze Xuē
相		 xiàng		 první ministr (nejvyšší post správního 	
				 aparátu)
齊威王	 qí wēi wáng	 král Wēi z Qí
夫人	 fūrén		 manželka
孺子	 rúzĭ	 	 dítě; žena
請		 qĭng		 zeptat se; dovolit se, požádat o dovolení
聽		 tīng		 slyšet; souhlasit, schválit, dovolit
說		 shuō		 rada, návrh, vysvětlení
行		 xíng		 pohybovat se; zabývat se, dělat,
				 uskutečnit
輕		 qīng		 lehký
勸		 quàn		 povzbuzovat
玉		 yù		 nefrit
珥		 ěr		 náušnice
賦		 fù		 obdarovat, udělit
明		 míng		 jasný; příští, následující
日		 rì		 den
視		 shì		 dívat se
在		 zài		 být někde
I123
Čítanka II.
122 I
(7) Hán Fēizĭ (韓非子), 34
薛公相齊。齊威王夫人死。中有十孺子皆貴於王。薛公
欲知王所欲立而請置一人以為夫人。王聽之，則是說行
於王而重於置夫人也。王不聽，是說不行而輕於置夫人
也。欲先知王之所欲置以勸王置之。於是為十玉珥而美
其一而獻之。王以賦十孺子。明日坐，視美珥之所在而
勸王以為夫人。
Poznámky:
Čítanka II.
涉 		 shè		 překračovat, překonávat tok
江		 jiāng		 řeka
劍 		 jiàn		 meč
舟 		 zhōu		 loď
墜 		 zhuì		 spadnout
遽 		 jù		 rychlý, spěšný
契 		 qì		 udělat zářez
從 		 cóng		 následovat, podle; z, od
止 		 zhĭ		 zastavit (se)
入 		 rù		 vstoupit
求 		 qiú		 hledat
若		 ruò		 podobat se, být jako
亦 		 yì		 určitě, zajisté
惑 		 huò		 zmatený, pomatený
I125
Čítanka II.
124 I
(8) Lushì chūnqiū (呂氏春秋), 15
楚人有涉江者。其劍自舟中墜於水。遽契其舟。曰。是
吾劍之所從墜。舟止。從其所契者入水求之。舟已行
矣，而劍不行。求劍若此，不亦惑乎。
Poznámky:
Čítanka II.
主		 zhŭ		 vládce; to hlavní, nejdůležitější
禁		 jìn		 zakázat, zabránit čemu, zastavit co
姦		 jiān		 zkaženost, ničemnost, zlo
審		 shěn		 zkoumat, vyšetřovat
合		 hé		 spojit; hodit se, být v souladu; postavit 	
				 vedle sebe k porovnání
刑名	 xíngmíng	 „výkon funkce a její nominální
				 prezentace“
陳		 chén		 hovořit, vyjádřit osobní názor
言		 yán		 hovořit, veřejně vyslovit návrh, slib 	
				 apod.
受/授	 shòu		 dát, svěřit, udělit
專		 zhuān		 výhradně, pouze
責		 zé		 vyžadovat, činit odpovědným vůči čemu
功		 gōng		 výsledky, úspěchy
當		 dāng		 přesně odpovídat čemu
賞		 shăng		 odměnit, odměna
罰		 fá		 potrestat, trest
悅/說	 yuè		 být potěšen čím
害		 hài		 škoda, poškození, ztráta; zranit, poškodit
甚		 shèn		 závažný, velký, významný, důležitý, 	
				 kritický
昔		 xī		 minulost, v minulosti, dříve
韓昭侯	 hán zhāo hóu	 vévoda Zhāo z Hán (vládl 362 - 333)
醉		 zuì		 opít se, být opilý
寢		 qĭn		 spát; být v posteli, ležet
典		 diăn		 mít na starosti co (jako úřad)
冠		 guān		 pokrývka hlavy (znak společenského 	
				 postavení)
惡		 è		 ošklivý; špatný
		 wù		 ošklivit si
寒		 hán		 studený; být zima (o počasí, komu)
I127
Čítanka II.
126 I
(9) Hán Fēizĭ (韓非子), 7
人主將欲禁姦, 則審合刑名；刑名者，言與事也。為人
臣者陳而言，君以其言授之事，專以其事責其功。功當
其事，事當其言，則賞；功不當其事，事不當其言，則
罰。故群臣其言大而功小者則罰，非罰小功也， 罰功不
當言也；群臣其言小而功大者亦罰，非不說於大功也，
以為不當名也害甚於大功，故罰。
昔者韓昭侯醉而寢，典冠者見君之寒也，故加衣於君之
上，覺寢而說，問左右曰：誰加衣者？左右對曰：典
冠。君因兼罪典衣與典冠。其罪典衣，以為失其事也；
其罪典冠， 以為越其職也。非不惡寒也，以為侵官之害
甚於寒。
Poznámky:
Čítanka II.
(10) Hán Fēizĭ (韓非子), 38
鄭子產晨出，過東匠之閭，聞婦人之哭，撫其御之手而
聽之。有閒，遣吏執而問之，則手絞其夫者也。異日，
其御問曰：夫子何以知之？子產曰：其聲懼。凡人於其
親愛也，始病而憂，臨死而懼，已死而哀。今哭已死，
不哀而懼，是以知其有姦也。
I129
Čítanka II.
128 I
加		 jiā		 položit co kam
衣		 yī		 vnější (viditelné) oblečení, kabát, plášť
覺		 jué		 vzbudit se
因		 yīn		 v důsledku toho, na to, kvůli tomu
兼		 jiān		 každý, ve všech případech
失		 shī		 ztratit; udělat chybu
越		 yuè		 překročit
職		 zhí		 úřad, přidělený úkol, pověření
侵		 qīn		 porušit, přestoupit; zaútočit, přepadnout
Poznámky:
Čítanka II.
(11) Zhuāngzĭ (莊子), 19
子列子問關尹曰：至人潛行不窒，蹈火不熱，行乎萬物
之上而不慄。請問何以至於此？
關尹曰：是純氣之守也，非知巧果敢之列。居，予語
女！凡有貌象聲色者，皆物也，物與物何以相遠？夫奚
足以至乎先？是色而已。則物之造乎不形而止乎无所
化。夫得是而窮之者，物焉得而止焉！彼將處乎不淫之
度，而藏乎无端之紀，遊乎萬物之所終 始，壹其性，
養其氣，合其德，以通乎物之所造。夫若是者，其天守
全，其神无郤，物奚自入焉！
夫醉者之墜車，雖疾不死．骨節與人同而犯害與人異，
其神全也，乘亦不知也，墜亦不知也，死生驚懼不入乎
其胸中，是故逆物而不慴。彼得全於酒而猶若是，而況
得全於天乎？聖人藏於天，故莫之能傷也。
I131
Čítanka II.
130 I
子產	 zĭchăn		 Zĭchăn, první ministr státu Zhèng
				 ve 2. pol. 6. stol. př. n. l.
晨		 chén		 ráno
匠		 jiàng		 tesař, řemeslník
閭		 lǘ		 oblast, sousedství, čtvrť
婦人	 fùrén		 žena (vdaná nebo ve věku vdané ženy), 	
				 manželka
撫		 fŭ		 poklepat (na rameno), zatahat (za rukáv)
				 apod.
御/馭	 yù		 vozataj, vozka
遣		 qiăn		 poslat (někoho, aby něco udělal)
執		 zhí		 zatknout, zadržet; držet něco a nepustit; 	
				 držet se (něčeho, i přeneseně)
絞		 jiăo		 uškrtit (někoho)
夫		 fū		 manžel
懼		 jù		 bát se
親愛	 qīn‘ài		 důvěrní přátelé a příbuzní, lidé,
				 na kterých člověku záleží
憂		 yōu		 být ustaraný, rmoutit se
以/已	 yĭ		 poté co; už
已死	 yĭsĭ		 zemřelý
哀		 āi		 truchlit, projevovat hluboký zármutek
姦		 jiān		 zkaženost, ničemnost, zlo
Čítanka II.
焉		 yān		 jak?, proč?;  koncová částice
處		 chŭ		 být umístěn, pobývat kde; jednat, akce, 	
				 řešit co
淫		 yín		 přehnaný, výstřední, nevázaný,
				 obscénní
紀		 jì		 pravidlo, vodítko, to, podle čeho se věci 	
				 řídí, základní princip
遊		 yóu		 cestovat, putovat
終		 zhōng		 konec, skončit	
始		 shĭ		 začátek, začít
壹		 yī		 koncentrovat, soustředit; sjednotit
養		 yăng		 krmit, živit, pěstovat, kultivovat, starat 	
				 se o
通		 tōng		 dostat se, proniknout kam
全		 quán		 úplný
郤		 xì		 trhlina, díra
隊/墜	 duì		 spadnout odkud
疾		 jí		 rychlý, rychle se pohybovat
骨		 gŭ		 kosti
節		 jié		 klouby
犯		 fàn		 provinit se, spáchat zločin; zaútočit, 	
				 vpadnout; čelit, vystavit se čemu
乘		 chéng		 jet (vozem)
亦...亦	 yì		 jak…, tak…
驚		 jīng		 leknout se, vyděsit se
懼		 jù		 bát se
匈/胸	 xiōng		 hruď, nitro (sídlo uvažování)
逆		 nì		 čelit, oponovat, jít proti
慴		 shè		 být bez sebe strachy, být zachvácen 	
				 strachem
猶		 yóu		 a přece, a stejně
況……乎	 kuàng		 A co teprve … !, A tím spíše ... !
I133
Čítanka II.
132 I
子列子	 zĭlièzĭ		 mistr Liè
關尹	 guānyĭn		 Yĭn, strážce soutěsek
至人	 zhìrén		 dokonalý člověk
潛		 qián		 potopit se pod vodu, skrývat se pod 	
				 vodou		
窒		 zhì		 ucpat, zatarasit smyslové vnímání, pocity
蹈		 dào		 šlápnout na (záměrně, nejč. v situaci, 	
				 kdy to vyžaduje zvláštní odvahu)
慄		 lì		 mít strach, třást se
純		 chún		 čistý, neředěný, nesmíšený, ryzí
巧		 qiăo		 šikovný, zručný, dovedný (často neg.: 	
				 schopný podvádět)
果		 guŏ	 	 být odhodlaný, rozhodný
列		 liè		 uspořádat, seřadit; řada, uspořádání; 	
				 rank, kategorie
居		 jū		 posadit se, spočinout; bydlet
予		 yú		 já (osobně)
女 / 汝	 rŭ		 ty (neformální)
貌		 mào		 vnější vzhled, výraz
象		 xiàng		 tvar, forma; symbol
色		 sè		 barva; výraz tváře, zračení se vnitřních 	
				 pocitů
奚		 xī		 otázkové slovo (jak, co, proč…)
而已	 éryĭ		 „a to je vše“, nic víc než to
造		 zào		 vytvořit, stvořit
不形	 bùxíng		 nezformovaný (不 = un….verbed)
无		 wú		 = 無 wú
化		 huà		 změnit, proměnit  (něco), též vzděláváním 	
				 (přivést na pravou cestu), rovněž pasivní 	
				 (být vzdělán, napraven kým – 化其上)
窮		 qióng		 vyvinout maximální úsilí, dojít až do 	
				 konce něčeho
Poznámky:
Čítanka II.
齊宣王 	 qí xuān wáng	 král Xuān z Qí, vládl 319-301 př. n. l.
齊桓 	 qí huán		 vévoda Huán z Qí, vládl 685-643 př. n. l.
晉文 	 jìn wén		 vévoda Wén z Jìn, vládl 636-628 př. n. l.
聞 		 wén		 slyšet
乎 		 hū		 koncová tázací částice
對 		 duì		 odpovědět
仲尼 	 zhòngní		 Zhòngní, přízvisko Konfucia
徒 		 tú		 následovník, žák
道 		 dào		 cesta; metoda; hovořit
後 		 hòu		 být v pozadí; později; vzadu
傳 		 chuán		 sdělovat, předávat
未 		 wèi		 záporka vyjadřující „ještě ne”, „dosud 	
				 ne”, „nikdy”
王 		 wàng		 být (řádným) králem
德 		 dé		 charizmatická síla, „ctnost”
如 		 rú		 být jako, vypadat jako, podobat se
保 		 băo		 chránit; pečovat o
禦 		 yù		 zastavit, zadržet, odvrátit
哉 		 zāi		 koncová zvolací částice
由		 yóu		 na základě čeho, podle
胡齕 	 hú hé		 Hú Hé, vlastní jméno
牽 		 qiān	 	 táhnout
牛 		 niú		 kráva
見 		 jiàn		 vidět, spatřit
釁 		 xìn		 rituálně potřít krví
鐘 		 zhōng		 zvon
舍 		 shě		 propustit, vzdát se čeho
忍 		 rěn		 snést
觳觫	 húsù		 třást se strachem
就 		 jiù		 blížit se
然 		 rán		 tak
廢 		 fèi		 zrušit
羊 		 yáng		 ovce
識 		 shì	 	 vědět, znát
I135
Čítanka II.
134 I
(12) Mèngzĭ (孟子), 1.A.7
齊宣王問曰。齊桓、晉文之事可得聞乎？孟子對曰。仲
尼之徒無道桓、文之事者，是以後世無傳焉。臣未之聞
也。無以，則王乎？曰德何如，則可以王矣？曰。保民
而王，莫之能禦也。曰。若寡人者，可以保民乎哉？
曰。可。曰。何由知吾可也？曰。臣聞之胡齕曰。王坐
於堂上，有牽牛而過堂下者，王見之，曰。牛何之？對
曰。將以釁鐘。王曰。舍之！吾不忍其觳觫，若無罪而
就死地。對曰。然則廢釁鐘與？曰。何可廢也？以羊易
之。不識有諸？曰。有之。
Poznámky:
Čítanka II.
足		 zú		 stačit, dostačovat
心 		 xīn		 srdce, mysl
百姓 	 băixìng		 „sto rodů“, lid
愛 		 ài		 láska, láskyplně pečovat; lakomý
雖 		 suī		 ačkoliv, třebaže
褊小 	 biăn xiăo		 těsný a malý
異 		 yì		 lišit se
惡 		 wū		 otázkové slovo:  jak, jakpak
隱 		 yĭn		 litovat, soucítit
擇 		 zé		 vybrat, zvolit
笑 		 xiào		 zasmát se
財 		 cái		 majetek
宜 		 yí		 odpovídat, být přiměřený, hodit se
傷 		 shāng		 zranit; utrpět zranění
禽 		 qín		 ptáci
聲 		 shēng		 zvuk, hlas
肉 		 ròu		 maso
遠 		 yuăn 		 vzdálený
庖廚 	 páochú		 kuchyně
I137
Čítanka II.
136 I
(13) Mèngzĭ (孟子), 1.A.7 (pokračování)
曰。是心足以王矣。百姓皆以王為愛也。臣固知王之不
忍也。王曰。然，誠有百姓者。齊國雖褊小，吾何愛一
牛。即不忍其觳觫。若無罪而就死地。故以羊易之也。
曰。王無異於百姓之以王為愛也。以小易大。彼惡知
之。王若隱其無罪而就死地，則牛羊何擇焉。王笑曰。
是誠何心哉。我非愛其財而易之以羊也。宜乎百姓之謂
我愛也。曰。無傷也。是乃仁術也。見牛未見羊也。君
子之於禽獸也．見其生不忍見其死。聞其聲不忍食其
肉．是以君子遠庖廚也。
Poznámky:
Čítanka II.
斯		 sī		 tudíž, pak
政		 zhèng		 politika, vládnutí, vláda
治		 chí		 spravovat, řádně vykonávat, ošetřovat
		 zhì		 být řádně spravován
運		 yùn		 otáčet
掌		 zhăng		 dlaň
乍		 zhà		 náhle
井		 jĭng		 studna
怵		 chù		 bát se, mít strach
惕		 tì		 mít se na pozoru, být na stráži, bdělý, 	
				 ostražitý
惻		 cè		 úzkostný, ustaraný
内		 nà		 vstoupit (běžněji 納 nà); přijmout,
				 nabrat, pojmout
交		 jiāo		 spojit, stýkat se; styky, konexe
要		 yāo		 hledat, usilovat
鄉		 xiāng	 	 vesnice
黨		 dăng		 obec
朋		 péng	 	 přátelé (společná příslušnost k něčemu)
友		 yŏu		 přátelé (duševní spřízněnost)
觀		 guān	 	 pozorovat
羞		 xiū		 stydět se, stud
辭		 cí		 zdvořile odmítat, zdráhat se
讓		 ràng		 přenechat, dát přednost, vzdát se čeho, 	
				 ustoupit
端		 duān		 počátek, zárodek
義		 yì		 náležitost
智		 zhì		 rozum
I139
Čítanka II.
138 I
(14) Mèngzĭ (孟子), 2.A.6
孟子曰。人皆有不忍人之心。先王有不忍人之心，斯有
不忍人之政矣。以不忍人之心，行不忍人之政，治天下
可運之掌上。所以謂人皆有不忍人之心者，今人乍見孺
子將入於井，皆有怵惕惻隱之心，非所以內交於孺子之
父母也，非所以要譽於鄉黨朋友也，非惡其聲而然也。
由是觀之，無惻隱之心，非人也；無羞惡之心，非人
也；無辭讓之心，非人也；無是非之心，非人也。惻隱
之心，仁之端也；羞惡之心，義之端也；辭讓之心，禮
之端也；是非之心，智之端也。
Poznámky:
Čítanka II.
惠子	 huìzĭ		 Huìzĭ, mistr Huì, Huì Shī – filozof, 		
				 představitel školy jmen
濠		 háo		 Háo, jméno řeky
梁		 liáng		 most	
儵魚	 tiáoyú		 druh ryby
從容	 cóngróng	 jednat, jak se zlíbí, hovět si, být
				 v pohodě
安		 ān		 otázkové slovo: kde?, zvolací jakpak?
樂		 yào		 nacházet potěšení (v čem), užívat si (co)
		 lè		 radovat se (z čeho); radost
		 yuè		 hudba
全		 quán		 úplný; být úplně pochopen, (o důkazu) 	
				 proveden
循		 xún		 sledovat, následovat, být/jednat
				 v souladu s
既		 jì		 už (ukazatel dokončenosti)
I141
Čítanka II.
140 I
(15) Zhuāngzĭ (莊子), 17
莊子與惠子遊於濠梁之上。莊子曰：儵魚出遊從容，是
魚之樂也。 惠子曰：子非魚，安知魚之樂？莊子曰：子
非我，安知我不知魚之樂？惠子曰：我非子，固不知子
矣；子固非魚也，子之不知魚之樂，全矣。莊子曰：請
循其本。子曰：‘女安知魚樂’云者，既已知吾知之而
問我，我知之濠上也。
Poznámky:
Čítanka II.
譬		 pì		 srovnávat, přirovnávat
諾		 nuò		 schválit, říci „ano“
直		 zhí		 přímý, rovný; přímočarý, přímý
				 (v morálním smyslu)
彈		 dàn		 prak
狀		 zhuàng		 tvar, podoba, vzhled
喻/諭	 yù	 	 vysvětlit (co), uvést příklad, ilustraci 	
				 (abych vysvětlil co)
更		 gèng		 znovu; jindy
弓		 gōng		 luk
竹		 zhú		 bambus, bambusový
弦		 xián		 tětiva, struna
I143
Čítanka II.
142 I
(16) Shuō yuán (說園), 11
客謂梁王曰：惠子之言事也善譬，王使無譬，則不能言
矣。王曰：諾。明日見，謂惠子曰：願先生言事則直言
耳，無譬也。惠子曰：今有人於此而不知彈者，曰彈之
狀何若？應曰彈之狀如彈，則諭乎？王曰：未諭也。於
是更應曰：彈之狀如弓，而以竹為弦，則知乎？王曰：
可知矣。惠子曰：夫說者，固以其所知，論其所不知，
而使人知之。今王曰無譬，則不可矣。王曰：善。
Poznámky:
Čítanka II.
信陵君	 xìnlíng jūn	 pán ze Xìnlíngu, vlastním jménem Wèi 	
				 Wújì 魏無忌, jeden z tzv. „Čtyř princů 	
				 Válčících států“
晉鄙	 jìn bĭ		 Jìn Bĭ, velitel weiské armády v době 	
				 obležení Hándānu
救		 jiù		 zachránit, osvobodit, přijít na pomoc
邯鄲	 hándān		 Hándān, hlavní město státu Zhào
破		 pò		 zničit, rozdrtit
存		 cún		 existovat, (pře)žít	
趙		 zhào		 stát Zhào
迎		 yíng		 jít naproti, jít přivítat
唐且	 táng qiě 		 Táng Qiě (vlastní jméno)
憎		 zēng		 nenávidět
卒然	 cùrán		 urychleně, spěšně, náhle
謹		 jĭn		 pečlivý, úzkostlivý; uctivý
教		 jiào		 radit, instruovat, učit, trénovat; poučení,     	
				 rada
I145
Čítanka II.
144 I
(17) Zhàn guó cè (戰國策), 25
信陵君殺晉鄙，救邯鄲，破秦人，存趙國，趙王自郊
迎。唐且謂信陵君曰：臣聞之曰，事有不可知者，有不
可不知者；有不可忘者，有不可不忘者。信陵君曰：何
謂也？對曰：人之憎我也，不可不知也；吾憎人也，不
可得而知也。人之有德於我也，不可忘也；吾有德於人
也，不可不忘也。今君殺晉鄙，救邯鄲，破秦人，存趙
國，此大德也。今趙王自郊迎，卒然見趙王，臣願君之
忘之也。信陵君曰：無忌謹受教。
Poznámky:
Čítanka II.
陽子	 yángzĭ		 Yángzĭ, mistr Yáng (vlastní jméno)
宿		 sù		 strávit noc, zůstat na noc (kde)
逆旅	 nìlu		 hostinec
小子	 xiăozĭ		 žák, učedník, pomocník
弟子	 dìzĭ	 	 žák, následovník
記		 jì	 	 zapsat; zapamatovat si		
I147
Čítanka II.
146 I
(18) Zhuāngzĭ (莊子), 20
陽子之宋，宿於逆旅。逆旅人有妾二人，其一人美，其
一人惡，惡者貴而美者賤。陽子問其故，逆旅小子對
曰：其美者自美，吾不知其美也；其惡者自惡，吾不知
其惡也。 陽子曰：弟子記之！行賢而去自賢之行，安往
而不愛哉！
Poznámky:
Čítanka II.
捷		 jié		 hbitý, obratný; poradit si, uspět (často 	
				 konkrétně: zvítězit)
幸		 xìng		 oblíbený
急		 jí		 naléhavý, akutní, kritický
己		 jĭ		 sám, sebe, ang. „oneself“
過		 guò		 překročit, přesáhnout
喪		 sàng		 přijít (o co)
I149
Čítanka II.
148 I
(19) Lièzĭ (列子), 8
昔人言有知不死之道者，燕君使人受之，不捷，而言者
死。燕君甚怒其使者，將加誅焉。幸臣諫曰：人所憂者
莫急乎死，己所重者莫過乎生。彼自喪其生，安能令君
不死也？乃不誅。
Poznámky:
Čítanka II.
胡		 hú		 stát Hú
妻		 qì		 provdat; dát za ženu (komu koho)
娛		 yú		 užívat si; oblažit (koho)
兵		 bīng		 zbraň; vojsko
關其思	 guān qísī		 Guān Qísī (vlastní jméno)
僇/戮	 lù		 popravit
親		 qīn		 být v přátelských vztazích (s kým)
備		 bèi		 připravit se, zabezpečit se,
				 být ostražitý (vůči)
襲		 xí		 přepadnout
I151
Čítanka II.
150 I
(20) Hán Fēizĭ (韓非子), 12
昔者鄭武公欲伐胡，故先以其女妻胡君以娛其意。因問
於群臣：吾欲用兵，誰可伐者？大夫關其思對曰：胡可
伐。武公怒而戮之，曰：胡，兄弟之國也。子言伐之，
何也？胡君聞之，以鄭為親己，遂不備鄭。 鄭人襲胡，
取之。
Poznámky:
Čítanka II.
石奢	 shí shē		 Shí Shē (vlastní jméno)	
堅		 jiān		 pevný
直		 zhí		 přímý
正		 zhèng		 řádný, správný
阿		 ē		 preferovat, protěžovat (koho, co)
辟/避	 bì		 vyhýbat se (čemu), odmítat (co)
縣		 xiàn		 administrativní jednotka okres
追		 zhuī		 pronásledovat
縱		 zòng		 propustit
還		 huán		 vrátit se; zpětně, v odpověď
繫		 xì		 svázat; zatknout
孝		 xiào		 synovsky oddaný
廢		 fèi		 odmítnout, odvrhnout, zanedbat
伏		 fú		 přiznat; podstoupit
私		 sī		 soukromý; dát přednost, preferovat, 	
				 protěžovat
奉		 fèng		 držet (zdvořile) v obou rukách, mít ve 	
				 vážnosti, úctě
赦		 shè		 odpustit, prominout
惠		 huì		 laskavý
刎		 wěn		 sám si proříznout hrdlo
I153
Čítanka II.
152 I
(21) Shĭjì (史記), 119
石奢者，楚昭王相也。堅直廉正，無所阿避。行縣，道
有殺人者，相追之，乃其父也。縱其父而還自繫焉。使
人言之王曰：殺人者，臣之父也。夫以父立政，不孝
也；廢法縱罪，非忠也；臣罪當死。王曰：追而不及，
不當伏罪，子其治事矣。石奢曰：不私其父，非孝子
也；不奉主法，非忠臣也。王赦其罪，上惠也；伏誅而
死，臣職也。遂不受令，自刎而死。
Poznámky:
Čítanka II.
蔡桓公	 cài huán gōng	 vévoda Huán ze státu Cài
疾		 jí		 nemoc, zdravotní potíž, indispozice
腠理	 còu lĭ		 pokožka, struktura pokožky, póry v kůži
腠		 còu		 pokožka
深		 shēn		 hluboký; závažný, prudký, intenzivní
肌		 jī		 sval, svalstvo
膚		 fū		 kůže
益 		 yì		 ještě … (víc)
腸		 cháng		 střeva
胃		 wèi		 žaludek
湯		 tāng		 horká voda; léčebný odvar
熨		 wèi		 horký obklad
鍼		 zhēn		 kovové akupunkturní jehly
石		 shí		 kamenné akupunkturní jehly
火齊/ 劑	 huŏ jì		 asi: léky namíchané a připravené
				 vařením, určené k požití
髓		 suĭ		 morek
司命	 sīmìng		 Správce osudů (božstvo)
屬		 shŭ		 kategorie; spadat kam
奈何	 nài hé		 poradit si se situací; co s tím?,
				 co takhle … ?
無奈何	 wú nài hé	 nedá se nic dělat
索		 suŏ 		 hledat
逃		 táo		 utéct; vyhnout se
良		 liáng		 dobrý, kvalitní
早/蚤	 zăo		 brzy, záhy, časně
從事	 cóngshì		 vykonávat svou práci, povinnost;
				 pracovat (na čem), zaobírat se (čím)
I155
Čítanka II.
154 I
(22) Hán Fēizĭ (韓非子), 21
扁鵲見蔡桓公，立有間，扁鵲曰：君有疾在腠理，不
治將恐深。桓侯曰：寡人無。扁鵲出。桓侯曰：醫之
好治不病以為功。居十日，扁鵲復見曰：君之病在肌
膚，不治將益深。桓侯不應。扁鵲出。桓侯又不悅。居
十日，扁鵲復見曰：君之病在腸胃，不治將益深。桓侯
又不應。扁鵲出。桓侯又不悅。居十日，扁鵲望桓侯而
還走，桓侯故使人問之。扁鵲曰：病在腠理，湯熨之所
及也；在肌膚，鍼石所及也；在腸胃，火齊（劑）之所
及也；在骨髓，司命之所屬，無奈何也。今在骨髓，臣
是以無請也。居五日，桓侯體痛，使人索扁鵲，已逃秦
矣。桓侯遂死。故良醫之治病也，攻之於腠理，此皆爭
之於小者也。夫事之禍福亦有腠理之地，故聖人蚤從事
焉。
Poznámky:
Čítanka II.
重耳	 chóng‘ěr		 Chóng’ěr (vlastní jméno)
亡		 wáng		 jít do vyhnanství, být ve vyhnanství
叔瞻	 shūzhān		 Shūzhān (vlastní jméno)
厚		 hòu		 hojný, bohatý, vydatný
待		 dài		 jednat (s někým), chovat se (k někomu)
積		 jī		 nashromáždit
患		 huàn	 	 neblahé následky, pohroma
I157
Čítanka II.
156 I
(23) Hán Fēizĭ (韓非子), 21
昔晉公子重耳出亡過鄭，鄭君不禮，叔瞻諫曰：此賢公
子也，君厚待之，可以積德。鄭君不聽。叔瞻又諫曰：
不厚待之，不若殺之，無令有後患。鄭君又不聽。及公
子返晉邦，舉兵伐鄭，大破之，取八城焉。
Poznámky:
Čítanka II.
荊		 jīng		 stát Jīng (jiný název pro stát Chŭ)
吳		 wú		 stát Wú
沮衛	 jŭ wèi		 Jǔ Wèi (vlastní jméno)
蹙融	 jué róng		 Jué Róng (vlastní jméno)
犒		 kào		 zdvořile nabídnout jídlo a pití
將軍	 jiàngjūn		 generál
縛		 fù		 svázat
舋/釁 	 xìn		 rituálně potřít krví
卜		 bŭ		 věštit pomocí želvích krunýřů
吉		 jí		 příznivý, šťastný (věštba, osud apod.)
溝		 gōu		 (obranný) příkop
壘		 lěi		 hradba, opevnění
懈怠	 xièdài		 ledabylý, nepečlivý, laxní
警		 jĭng		 opatrný, obezřetný
知		 zhī		 vědomí, vědomá mysl
鳴		 míng		 vydat zvuk
I159
Čítanka II.
158 I
(24) Hán Fēizĭ (韓非子), 23
荊王伐吳，吳使沮衛蹙融犒於荊師而將軍曰：縛之，殺
以釁鼓。問之曰：女來卜乎？答曰：卜。卜吉乎？曰：
吉。荊人曰：今荊將以女釁鼓，其何也？答曰：是故其
所以吉也。吳使人來也，固視將軍怒。將軍怒，將深溝
高壘；將軍不怒，將懈怠。今也將軍殺臣，則吳必警守
矣。且國之卜，非為一臣卜。 夫殺一臣而存一國，其不
言吉何也？且死者無知，則以臣釁鼓無益也；死者有知
也，臣將當戰之時，臣使鼓不鳴。荊人因不殺也。
čítanka III.
(1) 奚謂小忠？昔者楚共王與晉厲公戰於鄢陵，楚師敗，而共
王傷其目。酣戰之時，司馬子反渴而求飲，豎穀陽操觴酒
而進之。子反曰：“嘻，退！酒也。”穀陽曰： “非酒
也。”子反受而飲之。子反之為人也，嗜酒而甘之，弗能
絕於口，而醉。戰既罷，共王欲復戰，令人召司馬子反，
司馬子反辭以心疾。共王駕而自往，入其幄中，聞酒臭而
還，曰：“今日之戰，不穀親傷，所恃者司馬也。而司馬
又醉如此，是亡楚國之社稷而不恤吾眾也，不穀無復戰
矣。”於是還師而去，斬司馬子反以為大戮。故豎穀陽之
進酒不以讎子反也，其心忠愛之而適足以殺之。故曰：行
小忠則大忠之賊也。
(2) 奚謂顧小利？昔者晉獻公欲假道於虞以伐虢。荀息曰：“
君其以垂棘之璧與屈產之乘，賂虞公，求假道焉，必假我
道。”君曰：“垂棘之璧，吾先君之寶也；屈產之乘，寡
人之駿馬也。若受吾幣不假之道將奈何？”荀息曰：“
彼不假我道，必不敢受我幣。若受我幣而假我道，則是寶
猶取之內府而藏之外府也，馬猶取之內廄而著之外廄也。
君勿憂。”君曰：“諾。”乃使荀息以垂棘之璧與屈產之
乘，賂虞公而求假道焉。虞公貪利其璧與馬而欲許之。宮
之奇諫曰：“不可許。夫虞之有虢也，如車之有輔，輔依
車，車亦依輔，虞、虢之勢正是也。若假之道，則虢朝亡
而虞夕從之矣。不可，願勿許。”虞公弗聽，遂假之道。
荀息伐虢剋之，還反處三年， 興兵伐虞，又剋之。荀息牽
馬操璧而報獻公，獻公說曰：“璧則猶是也。雖然，馬齒
I163162 I
(1) Hán Fēizĭ, 10: Desatero chyb
韓非子：十過
Desátá kapitola díla Han Feizi sestává z deseti tvrzení o zásadních chybách,
jichž se může dopustit panovník při vládě. Jejich platnost je následně ilustrována
bohatým historickým materiálem. Dokládání platnosti teoretických tvrzení
na událostech dřívějších dob je oblíbenou metodou výkladu čínských myslitelů
jakékoliv filozofické orientace. Desatero výchozích tezí ani jejich historické
ilustrace v této kapitole nevykazují nikterak výlučné legistické rysy a celou kapitolu
lze považovat za formálně i obsahově typickou a vcelku konvenční variaci
na klíčovou otázku čínské filozofie: Jak jednat?
十過：
一曰：行小忠則大忠之賊也。
二曰：顧小利則大利之殘也。
三曰：行僻自用，無禮諸侯，則亡身之至也。
四曰、不務聽治而好五音，則窮身之事也。
五曰：貪愎喜利則滅國殺身之本也。
六曰：耽於女樂，不顧國政，則亡國之禍也。
七曰：離內遠遊而忽於諫士，則危身之道也。
八曰：過而不聽於忠臣，而獨行其意，
則滅高名為人笑之始也。
九曰：內不量力，外恃諸侯，則削國之患也。
十曰：國小無禮，不用諫臣，則絕世之勢也。
Čítanka III.Čítanka III.
I165164 I
Čítanka III.
聲者其國必削，不可遂。”平公曰：“寡人所好者音也，
子其使遂之。”師涓鼓究之。
平公問師曠曰：“此所謂何聲也？”師曠曰：“此所謂清
商也。”公曰：“清商固最悲乎？”師曠曰：“不如清
徵。”公曰：“清徵可得而聞乎？”師曠曰：“不可，古
之聽清徵者皆有德義之君也，今吾君德薄，不足以聽。”
平公曰：“寡人之所好者音也，願試聽之。”師曠不得
已，援琴而鼓。一奏之，有玄鶴二八，道南方來，集於郎
門之 垝。再奏之而列。三奏之，延頸而鳴，舒翼而舞。音
中宮商之聲，聲聞於天。平公大說，坐者皆喜。
平公提觴而起為師曠壽，反坐而問曰：“音莫悲於清徵
乎？”師曠曰：“不如清角。”平公曰：“清角可得而聞
乎？”師曠曰：“不可。昔者黃帝合鬼神於泰山之上，駕
象車而六蛟龍，畢方並轄，蚩尤居前，風伯進掃，雨師灑
道，虎狼在前，鬼神在後，騰蛇伏地，鳳皇覆上，大合
鬼神，作為清角。今主君德薄，不足聽之，聽之將恐有
敗。”平公曰：“寡人老矣，所好者音也，願遂聽之。”
師曠不得已而鼓之。一奏之，有玄雲從西北方起；再奏
之，大風至，大雨隨之，裂帷幕，破俎豆，隳廊瓦，坐者
散走，平公恐懼，伏於廊室之間。晉國大旱， 赤地三年。
平公之身遂癃病。
故曰：不務聽治，而好五音不已，則窮身之事也。
(5) 奚謂貪愎？昔者智伯瑤率趙、韓、魏而伐范、中行，滅之，
反歸，休兵數年，因令人請地於韓，韓康子欲勿與。段規
Čítanka III.
亦益長矣。”故虞公之兵殆而地削者何也？愛小利而不慮
其害。
故曰：顧小利則 大利之殘也。
(3) 奚謂行僻？昔者楚靈王為申之會，宋太子後至，執而囚
之，狎徐君，拘齊慶封。中射士諫曰：“合諸侯不可無
禮，此存亡之機也。昔者桀為有戎之會，而有緡叛之； 紂
為黎丘之蒐，而戎、狄叛之；由無禮也。君其圖之。”君
不聽，遂行其意。居未期年，靈王南遊，群臣從而劫之，
靈王餓而死乾溪之上。
故曰：行僻自用，無禮諸侯，則亡身之至也。
(4) 奚謂好音？昔者衛靈公將之晉，至濮水之上，稅車而放馬，
設舍以宿，夜分，而聞鼓新聲者而說之，使人問左右，盡
報弗聞。乃召師涓而告之，曰：“有鼓新聲者， 使人問
左右，盡報弗聞，其狀似鬼神，子為我聽而寫之。”師涓
曰：“諾。”因靜坐撫琴而寫之。師涓明日報曰：“臣得
之矣，而未習也，請復一宿習之。”靈公曰：“諾。”因
復留宿，明日，而習之，遂去之晉。
晉平公觴之於施夷之臺，酒酣，靈公起，公曰：“有新
聲，願請以示。”平公曰：“善。”乃召師涓，令坐師曠
之旁，援琴鼓之。未終，師曠撫止之，曰：“此亡國之
聲，不可遂也。”平公曰：“此道奚出？”師曠曰：“此
師延之所作，與紂為靡靡之樂也，及武王伐紂，師延東
走，至於濮水而自投，故聞此聲者必於濮水之上。先聞此
I167166 I
Čítanka III.
吾奈無箭何？”張孟談曰：“臣聞董子之治晉陽也，公宮
之垣皆以荻蒿楛楚牆之，有楛高至於丈，君發而用之。”
於是發而試之，其堅則雖菌輅之勁弗能過也。君曰：“吾
箭已足矣，奈無金何？”張孟談曰：“臣聞董子之治晉陽
也，公宮令舍之堂，皆以鍊銅為柱質，君發而用之。”於
是發而用之，有餘金矣。
號令已定， 守備已具，三國之兵果至，至則乘晉陽之城，
遂戰，三月弗能拔。因舒軍而圍之，決晉陽之水以灌之，
圍晉陽三年。城中巢居而處，懸釜而炊，財食將盡，士大
夫羸病。襄子謂張孟談曰：“糧食匱，財力盡，士大夫羸
病，吾恐不能守矣，欲以城下，何國之可下？”張孟談
曰：“臣聞之，亡弗能存，危弗能安，則無為貴智矣。君
失此計者。臣請試潛行而出，見韓、魏之君。”
張孟談見韓、魏之君曰：“臣聞脣亡齒寒。今知伯率二君
而伐趙，趙將亡矣。趙亡，則二君為之次。”二君曰：“
我知其然也。雖然，知伯之為人也麤中而少親，我謀而
覺，則其禍必至矣，為之奈何？”張孟談曰：“謀出二君
之口而入臣之耳，人莫之知也。”二君因與張孟談約三軍
之反，與之期日。夜遣孟談入晉陽以報二君之反於襄子，
襄子迎孟談而再拜之，且恐且喜。
二君以約遣張孟談，因朝知伯而出，遇智過於轅門之外，
智過怪其色， 因入見知伯曰：“二君貌將有變。”君
曰：“何如？”曰：“其行矜而意高，非他時之節也，君
不如先之。”君曰：“吾與二主約謹矣，破趙而三分其
地，寡人所以親之，必不侵欺。兵之著於晉陽三年，今旦
Čítanka III.
諫曰：“不可不與也。夫知伯之為人也，好利而驁愎。彼
來請地而弗與，則移兵於韓必矣。君其與之。與之彼狃，
又將請地他國，他國且有不聽，不聽，則知伯必加之兵。
如是韓可以免於患而待其事之變。”康子曰：“諾。”因
令使者致萬家之縣一於知伯，知伯說。
又令人請地於魏，宣子欲勿與，趙葭諫曰：“彼請地於
韓，韓與之，今請地於魏，魏弗與，則是魏內自強，而外
怒知伯也。如弗予，其措兵於魏必矣，不如予之。”宣
子“諾”。因令人致萬家之縣一於知伯。
知伯又令人之趙請蔡、皋狼之地，趙襄子弗與，知伯因陰
約韓、魏將以伐趙。襄子召張孟談而告之曰：“夫知伯之
為人也，陽親而陰疏，三使韓、魏而寡人不與焉，其措兵
於寡人必矣，今吾安居而可？”張孟談曰：“夫董閼于，
簡主之才臣也，其治晉陽，而尹鐸循之，其餘教猶存，君
其定居晉陽而已矣。”君曰：“諾。”
乃召延陵生，令將軍車騎先至晉陽，君因從之。君至，而
行其城郭及五官之藏，城郭不治，倉無積粟，府無儲錢，
庫無甲兵，邑無守具，襄子懼，乃召張孟談曰：“寡人行
城郭及五官之藏，皆不備具，吾將何以應敵？”張孟談
曰：“臣聞聖人之治，藏於臣不藏於府庫，務修其教不治
城郭。君其出令，令民自遺三年之食，有餘粟者入之倉，
遺三年之用，有餘錢者入之府，遺有奇人者，使治城郭
之 繕。”君夕出令，明日，倉不容粟，府無積錢，庫不
受甲兵，居五日而城郭已治，守備已具。君召張孟談而問
之曰：“吾城郭已治，守備已具，錢粟已足，甲兵有餘，
而財之，削鋸修之跡流漆墨其上，輸之於宮以為食器，諸
侯以為益侈，國之不服者十三。舜禪天下而傳之於禹，禹
作為祭器，墨染其外，而朱畫其內，縵帛為茵，蔣席頗
緣，觴酌有采，而樽俎有飾，此彌侈矣，而國之不服者三
十三。夏后氏沒，殷人受之，作為大路，而建九旒，食器
雕琢，觴酌刻鏤，四壁堊墀，茵席雕文，此彌侈矣，而國
之不服者五十三。君子皆知文章矣，而欲服者彌少，臣故
曰儉其道也。”
由余出，公乃召內史廖而告之，曰：“寡人聞鄰國有聖
人，敵國之憂也。今由余，聖人也，寡人患之，吾將奈
何？”內史廖曰：“臣聞戎王之居，僻陋而道遠，未聞中
國之聲， 君其遺之女樂，以亂其政，而後為由余請期，以
疏其諫，彼君臣有間而後可圖也。”君曰：“諾。”
乃使史廖以女樂二八遺戎王，因為由余請期，戎王許諾。
見其女樂而說之，設酒張飲，日以聽樂，終歲不遷，牛馬
半死。由余歸，因諫戎王，戎王弗聽。由余遂去之秦，秦
穆公迎而拜之上卿，問其兵勢與其地形。既以得之，舉兵
而伐之，兼國十二，開地千里。
故曰：耽於女樂，不顧國政，亡國之禍也。
(7) 奚謂離內遠遊？昔者田成子遊於海而樂之，號令諸大夫
曰：“言歸者死。”顏涿聚曰：“君遊海而樂之，奈臣有
圖國者何？君雖樂之，將安得？”田成子曰：“寡人布
令曰言歸者死，今子犯寡人之令。”援戈將擊之。顏涿聚
曰：“昔桀殺關龍逢而紂殺王子比干，今君雖殺臣之身以
I169168 I
暮將拔之而嚮其利，何乃將有他心。必不然，子釋勿憂，
勿出於口。”
明旦，二主又朝而出，復見智過於轅門，智過入見曰：“
君以臣之言告二主乎？”君曰：“何以知之？”曰：“今
日二主朝而出，見臣而其色動，而視屬臣，此必有變，君
不如殺之。”君曰：“子置勿復言。”智過 曰：“不可，
必殺之。若不能殺，遂親之。”君曰：“親之奈何？”智
過曰：“魏宣子之謀臣曰趙葭，韓康子之謀臣曰段規，此
皆能移其君之計，君與其二君約，破趙國因封二子者各萬
家之縣一，如是則二主之心可以無變矣。知伯曰：“破趙
而三分其地，又封二子者各萬家之縣一，則吾所得者少，
不可。”智過見其言之不聽也，出，因更其族為輔氏。
至於期日之夜，趙氏殺其守隄之吏而決其水灌知伯軍，知
伯軍救水而亂，韓、魏翼而擊之，襄子將卒犯其前，大敗
知伯之軍而擒知伯。知伯身死軍破，國分為三，為天下
笑。
故曰：貪愎好利，則滅國殺身之本也。
(6) 奚謂耽於女樂？昔者戎王使由余聘於秦，穆公問之曰：“
寡人嘗聞道而未得目見之也，願聞古之明主得國失國何常
以？”由余對曰：“臣嘗得聞之矣，常以儉得之，以奢失
之。”穆公曰：“寡人不辱而問道於子，子以儉對寡人何
也？”由余對曰：“臣聞昔者堯有天下，飯於土簋，飲於
土鉶，其地南至交趾，北至幽都，東西至日月之所出入
者，莫不賓服。堯禪天下，虞舜受之，作為食器，斬山木
Čítanka III.Čítanka III.
I171170 I
Čítanka III.
居一年餘， 管仲死，君遂不用隰朋而與豎刁。刁蒞事三
年，桓公南遊堂阜，豎刁率易牙、衛公子開方及大臣為
亂，桓公渴餒而死南門之寢、公守之室，身死三月不收，
蟲出於戶。故桓公之兵橫行天下，為五伯長，卒見弒於其
臣，而滅高名，為天下笑者，何也？不用管仲之過也。
故曰：過而不聽於忠臣，獨行其意，則滅其高名為人笑之
始也。
(9) 奚謂內不量力？昔者秦之攻宜陽，韓氏急，公仲朋謂韓
君曰：“與國不可恃也，豈如因張儀為和於秦哉？因賂以
名都而南與伐楚，是患解於秦而害交於楚也。”公曰：“
善。”乃警公仲之行，將西和秦。
楚王聞之，懼，召陳軫而告之曰：“韓朋將西和秦，今將
奈何？”陳軫曰：“秦得韓之都一，驅其練甲，秦、韓為
一以南鄉楚，此秦王之所以廟祠而求也，其為楚害必矣。
王其趣發信臣，多其車，重其幣，以奉韓曰：‘不穀之國
雖小，卒已悉起，願大國之信意於秦也。因願大國令使者
入境視楚之起卒也。’”
韓使人之楚，楚王因發車騎陳之下路，謂韓使者曰：“報
韓君言弊邑之兵今將入境矣。”使者還報韓君，韓君大
悅，止公仲，公仲曰：“不可。夫以實告我者秦也，以名
救我者楚也，聽楚之虛言而輕誣強秦之實禍，則危國之本
也。”
韓君弗聽，公仲怒而歸，十日不朝。宜陽益急，韓君令使
者趣卒於楚， 冠蓋相望而卒無至者，宜陽果拔，為諸侯
Čítanka III.
三之可也。臣言為國，非為身也。”延頸而前曰：“君擊
之矣！”君乃釋戈趣駕而歸。至三日，而聞國人有謀不內
田成子者矣。田成子所以遂有齊國者，顏涿聚之力也。
故曰：離內遠遊，則危身之道也。
(8) 奚謂過而不聽於忠臣？昔者齊桓公九合諸侯，一匡天下，為
五伯長，管仲佐之。管仲老，不能用事，休居於家，桓公
從而問之曰：“仲父家居有病，即不幸而不起此病，政安
遷之？”管仲曰：“臣老矣，不可問也。雖然，臣聞之，
知臣莫若君，知子莫若父，君其試以心決之。”君曰：“
鮑叔牙何如？”管仲曰：“不可。鮑叔牙為人，剛愎而上
悍。剛則犯民以暴，愎則不得民心，悍則下不為用，其心
不懼。非霸者之佐也。”公曰：“然則豎刁何如？”管仲
曰：“不可。夫人之情莫不愛其身，公妒而好內，豎刁自
獖以為治內，其身不愛，又安能愛君？”公曰：“然則衛
公子開方何如？”管仲曰：“不可。齊、衛之間不過十日
之行，開方為事君，欲適 君之故，十五年不歸見其父母，
此非人情也，其父母之不親也，又能親君乎？”公曰：“
然則易牙何如？”管仲曰：“不可。夫易牙為君主味，君
之所未嘗食唯人肉耳，易牙蒸其子首而進之，君所知也。
人之情莫不愛其子，今蒸其子以為膳於君，其子弗愛，又
安能愛君乎？”公曰：“然則孰可？”管仲曰：“隰朋
可。其為人也，堅中而廉外，少欲而多信。夫堅中則足以
為表，廉外則可以大任，少欲則能臨其眾，多信則能親鄰
國，此霸者之佐也，君其用之。”君曰：“諾。”
Čítanka III.
餘家。
此禮之所用也。故曹小國也。而迫於晉、楚之間。其君之
危猶累卵也。而以無禮蒞之。此所以絕世也。故曰。國小
無禮。不用諫臣。則絕世之勢也。
I173
Čítanka III.
172 I
笑。
故曰：內不量力，外恃諸侯者，則國削之患也。
(10) 奚謂國小無禮？昔者晉公子重耳出亡過於曹。曹君袒裼而
觀之。釐負羈與叔瞻侍於前。叔瞻謂曹君曰。“臣觀晉公
子非常人也。君遇之無禮。彼若有時反國而起兵。即恐為
曹傷。君不如殺之。”曹君弗聽。釐負羈歸而不樂。其妻
問之曰。“公從外來而有不樂之色何也。”負羈曰。“吾
聞之。‘有福不及。禍來連我。’今日吾君召晉公子。其
遇之無禮。我與在前。吾是以不樂。”其妻曰。“吾觀晉
公子。萬乘之主也。其左右從者。萬乘之相也。今窮而出
亡過於曹。曹遇之無禮。此若反國。必誅無禮。則曹其首
也。子奚不先自貳焉。”負羈曰。“諾。”盛黃金於壺。
充之以餐。加璧其上。夜令人遺公子。公子見使者。再拜
受其餐而辭其璧。
公子自曹入楚自楚入秦。入秦三年。秦穆公召群臣而謀
曰。“昔者晉獻公與寡人交。諸侯莫弗聞。獻公不幸離群
臣。出入十年矣。嗣子不善。吾恐此將令其宗廟不祓除而
社稷不血食也。如是弗定。則非與人交之道。吾欲輔重耳
而入之晉。何如？”群臣皆曰善。公因起卒。革車五百
乘。疇騎二千。步卒五萬。輔重耳入之于晉。立為晉君。
重耳即位三年。舉兵而伐曹矣。因令人告曹君曰。“懸叔
瞻而出之。我且殺而以為大戮。”又令人告釐負羈曰。“
軍旅薄城。吾知子不違也。其表子之閭。寡人將以為令。
令軍勿敢犯。”曹人聞之率其親戚而保釐負羈之閭者七百
Čítanka III.
明主之所導制其臣者，二柄而已矣。二柄者，刑德也。
何謂刑德？曰：殺戮之謂刑，慶賞之謂德。為人臣者畏
誅罰而利慶賞，故人主自用其刑德，則群臣畏其威而歸
其利矣。故世之姦臣則不然，所惡則能得之其主而罪
之，所愛則能得之其主而賞之。今人主非使賞罰之威利
出於己也，聽其臣而行其賞罰，則一國之人皆畏其臣而
易其君，歸其臣而去其君矣。此人主失刑德之患也。
夫虎之所以能服狗者、爪牙也，使虎釋其爪牙而使狗用
之，則虎反服於狗矣。人主者以刑德制臣者也，今君人
者釋其刑德而使臣用之，則君反制於臣矣。故田常上請
爵祿而行之群臣，下大斗斛而施於百姓。此簡公失德而
田常用之也。故簡公見弒。子罕謂宋君曰：“夫慶賞 賜
予者，民之所喜也，君自行之；殺戮刑罰者，民之所惡
也，臣請當之。”於是宋君失刑而子罕用之，故宋君見
劫。田常徒用德而簡公弒，子罕徒用刑而宋君劫。故今
世為人臣者兼刑德而用之，則是世主之危甚於簡公、宋
君也。故劫殺擁蔽之主，非失刑德而使臣用之而不危亡
者，則未嘗有也。
人主將欲禁姦，則審合刑名者，言異事也。為人臣者陳
而言，君以其言授之事，專以其事責其功。功當其事，
事當其言，則賞；功不當其事，事不當其言，則罰。故
群臣其言大而功小者則罰，非罰小功也，罰功不當名
也。群臣其言小而功大者亦罰，非不說於大功也，以為
不當名也害甚於有大功，故罰。
昔者韓昭侯醉而寢，典冠者見君之寒也，故加衣於君
I175
Čítanka III.
174 I
(2) Hán Fēizĭ, 7: Dvě rukojeti
韓非子：二柄
Tato krátká kapitola z díla Han Feizi je koncizní prezentací základního kamene
legistické nauky – základním nástrojem vlády jsou odměny a tresty, které slouží
k žádoucímu nasměrování lidského jednání, jež je od přirozenosti vedeno touhou
získat prospěch a vyhnout se újmě. Tyto nástroje vlády musí pevně třímat
v rukou sám vládce, jejich propůjčení podřízeným (ministrům) je nejjistější cestou
do záhuby. Odměňování a trestání nesmí být nahodilé, nýbrž musí být řízeno
přísnou kontrolou závazku (nebo vymezených kompetencí), jejž příslušný podřízený
učinil, a skutečného výkonu jeho práce. Oboje si musí přesně odpovídat,
udělat více je stejně špatné jako udělat méně.
Klíčové pojmy:
刑德		 xíng dé		 trestání a odměňování (principy uplatňo-
				 vání moci vůči podřízeným, „dvě rukojeti“
				 z názvu kapitoly)
賞罰		 shăng fá		 odměny a tresty (tj. dle legistů základní
				 nástroje moci uplatňované vůči
				 podřízeným)
刑名		 xíng míng	 výkon funkce a její nominální prezentace,
				 vykonaná práce a původní slib – jejich
				 porovnání je základním nástrojem vládce
				 ke kontrole podřízených
Čítanka III.
(3) Xùnzĭ, 23: Lidská přirozenost je špatná
荀子：性惡
Uvedený text je úryvkem z 23. kapitoly díla Xunzi, v jejímž názvu je vyjádřena
idea s Xunziem nejčastěji spojovaná: „[Lidská] přirozenost je špatná“ (xìng è
性惡). Podle Xunzia se člověk rodí se sobeckými tužbami a instinktem získat za
každou cenu co nejvíc pro sebe. Kultura naproti tomu spočívá ve zdrženlivosti
(cí 辭) a ústupnosti (ràng 讓), což je něco umělého (wěi 偽), co musí být do
člověka vpraveno řádnou výchovou.
Klíčové pojmy:
性		 xìng		 (lidská) přirozenost, vrozené dispozice
情		 qíng		 přirozené pocity a vůbec veškerá duševní
				 hnutí vycházející z lidské přirozenosti
偽		 wěi		 umělý, člověkem vytvořený
辭		 cí		 zdvořile odmítnout (nabídku, poctu apod.),
				 vzdát se (čeho)
讓		 ràng		 ustoupit, vzdát se (čeho)
Výrazy cí a ràng často vystupují jako v dvouslabičný výraz s významemem
„uctivé zdvořilosti“.
禮		 lǐ		 obřady, obřadnost, obřadné (rituálně ko-
				 rektní) jednání
義		 yì		 smysl pro to, co je náležité v dané situaci
仁		 rén		 lidskost, dobro
文		 wén		 zdobená forma, kulturnost
理		 lǐ		 vzor, struktura (ve filozofickém smyslu:
				 přirozený řád věcí, jemuž má odpovídat 	
				 uspořádání lidské společnosti)
I177
Čítanka III.
176 I
之上，覺寢而說，問左右曰：“誰加衣者？”左右對
曰：“典冠。”君因兼罪典衣與典冠。其罪典衣、以為
失其事也，其罪典冠、以為越其職也。非不惡寒也，以
為侵官之害甚於寒。故明主之畜臣，臣不得越官而有
功，不得陳言而不當。越官則死，不當則罪，守業其官
所言者貞也，則群臣不得朋黨相為矣。
人主有二患：任賢，則臣將乘於賢以劫其君。妄舉，則
事沮不勝。故人主好賢，則群臣飾行以要君欲，則是群
臣之情不效。群臣之情不效，則人主無以異其臣矣。故
越王好勇，而民多輕死；楚靈王好細腰，而國中多餓
人；齊桓公妒而好內，故豎刁自宮以治內，桓公好味，
易牙蒸其子首而進之；燕子噲好賢，故子之明不受國。
故君見惡則群臣匿端，君見好則群臣誣能。人主欲見，
則群臣之情態得其資矣。故子之託於賢以奪其君者也，
豎刁、易牙因君之欲以侵其君者也，其卒子噲以亂死，
桓公蟲流出戶而不葬。此其故何也？人君以情借臣之患
也。人臣之情非必能愛其君也，為重利之故也。今人主
不掩其情，不匿其端，而使人臣有緣以侵其主，則群臣
為子之、田常不難矣。故曰：去好去惡，群臣見素。群
臣見素，則大君不蔽矣。
Čítanka III.
孟子曰：“今之學者，其性善。” 曰：是不然。是不及
知人之性，而不察乎人之性偽之分者也。凡性者，天之
就也，不可學，不可事。禮義 者，聖人之所生也，人
之所學而能，所事而成者也。不可學，不可事，而在人
者，謂之性；可學而能，可事而成之在人者，謂之偽。
是性偽之分也。今人之性，目可以見，耳可以聽；夫可
以見之明不離目，可以聽之聰不離耳，目明而耳聰，不
可學明矣。
孟子曰：“今人之性善，將皆失喪其性故也。” 曰：
若是則過矣。今人之性，生而離其朴，離其資，必失而
喪之。用此觀之，然則人之性惡明矣。所謂性善者，不
離其朴而美之，不離其資而利之也。使夫資朴之於美，
心意之於善，若夫可以見之明不離目，可以聽之聰不離
耳，故曰目明而耳聰也。今人之性，飢而欲 飽，寒而
欲煖，勞而欲休，此人之情性也。今人見長而不敢先食
者，將有所讓也；勞而不敢求息者，將有所代也。夫子
之讓乎父，弟之讓乎兄，子之代乎父，弟之代 乎兄，此
二行者，皆反於性而悖於情也；然而孝子之道，禮義之
文理也。故順情性則不辭讓矣，辭讓則悖於情性矣。用
此觀之，人之性惡明矣，其善者偽也。
問者曰：“人之性惡，則禮義惡生？” 應之曰：凡禮義
者，是生於聖人之偽，非故生於人之性也。故陶人埏埴
而為器，然則器生於陶人之偽，非 故生於人之性也。
故工人斲木而成器，然則器生於工人之偽，非故生於人
之性也。聖人積思慮，習偽故，以生禮義而起法度，然
I179
Čítanka III.
178 I
聖人		 shèngrén		 světec, svrchovaně moudrý muž, dokonalý
				 vládce
心		 xīn		 mysl/srdce (centrum emocí i intelektu)
志		 zhì		 zaměření, aspirace mysli
神明		 shénmíng 	 božský zrak (zrak s přívlastkem „božský“,
				 „duchovní“, tedy takový, který vidí hlubo-
				 ko do povahy věcí „jako božstvo“);
				 jasnozřivost
人之性惡，其善者偽也。今人之性，生而有好利焉，順
是，故爭奪生而辭讓亡焉；生而有疾惡焉，順是，故殘
賊生而忠信亡焉；生而有耳目之欲，有好聲色焉，順
是，故淫亂生而禮義文理亡焉。然則從人之性，順人之
情，必出於爭奪，合於犯分亂理，而歸於暴。故必將有
師法之化，禮義之道，然後出於辭讓，合於文理，而歸
於治。用此觀之，人之性惡明矣，其善者偽也。
故枸木必將待檃栝、烝矯然後直；鈍金必將待礱厲然後
利；今人之性惡，必將待師法然後正，得禮義然後治，
今人無師法，則偏險而不正；無禮義，則悖亂而不治，
古者聖王以人性惡，以為偏險而不正，悖亂而不治，是
以為之起禮義，制法度，以矯飾人之情性而正之， 以
擾化人之情性而導之也，始皆出於治，合於道者也。今
人之化師法，積文學，道禮義者為君子；縱性情，安恣
睢，而違禮義者為小人。用此觀之，人之性惡明矣， 其
善者偽也。
Čítanka III.
理。然而塗之人也，皆有可以知仁義法正之質，皆有可
以能仁義法正之具，然則其可以為禹明矣。今以仁義法
正為固無可知可能之理邪？然則唯禹不知仁義法正，不
能仁義法正也。將使塗之人固無可以知仁義法正之質，
而固無可以能仁義法正之具邪？然則塗之人也，且內不
可以知父子之義，外不可以知君臣之正。今不然。塗之
人者，皆內可以知父子之義，外可以知君臣之正，然則
其可以知之質，可以能之具，其在塗之人明矣。今使塗
之人者，以其可以知之質，可以能之具，本夫仁義法正
之可知可能之理，可能之具，然則其可以為禹明矣。今
使塗之人伏術為學，專心一志，思索孰察，加日縣久，
積善而不息，則通於神明，參於天地矣。故聖人者，人
之所積而致矣。
I181
Čítanka III.
180 I
則禮義法度者，是生於聖人之偽，非故生於人之性也。
若夫目好色，耳好聽，口好味，心好利，骨體膚理好愉
佚，是皆生於人之情性者也；感而自然，不待事而後生
之者也。夫感而不能然，必且待事而後然者，謂之生於
偽。是性偽之所生，其不同之徵也。
故聖人化性而起偽，偽起而生禮義，禮義生而制法度；
然則禮義法度者，是聖人之所生也。故聖人之所以同於
眾，其不異於眾者，性也；所以異而過眾者，偽也。夫
好利而欲得者，此人之情性也。假之有弟兄資財而分
者，且順情性，好利而欲得，若是，則兄弟相拂奪矣；
且化禮義之文理，若是，則讓乎國人矣。故順情性則弟
兄爭矣，化禮義則讓乎國人矣。
凡人之欲為善者，為性惡也。夫薄願厚，惡願美，狹願
廣，貧願富，賤願貴，苟無之中者，必求於外。故富而
不願財，貴而不願埶，苟有之中者，必不及於外。用此
觀之，人之欲為善者，為性惡也。今人之性，固無禮
義，故彊學而求有之也；性不知禮義，故思慮而求知之
也。然則性而已，則人無禮義，不知禮義。人無禮義則
亂，不知禮義則悖。然則性而已，則悖亂在己。用此觀
之，人之性惡明矣，其善者偽也。
[…]
“塗之人可以為禹。”曷謂也？曰：凡禹之所以為禹
者，以其為仁義法正也。然則仁義法正有可知可能之
Čítanka III.
(1) 心之在體，君之位也。九竅之有職，官之分也。心處其
道，九竅循理。嗜欲充益，目不見色，耳不聞聲。 故
曰：上離其道，下失其事。
(2) 毋代馬走，使盡其力，毋代鳥飛，使獘其羽翼。
(3) 毋先物動，以觀其則。動則失位，靜乃自得。
(4) 道不遠而難極也。與人並處而難得也。
(5) 虛其欲，神將入舍。掃除不潔，神乃留處。
(6) 人皆欲智，而莫索其所以智乎。智乎智乎，投之海外無自
奪，求之者不得處之者，夫正人無求之也，故能虛無。
(7) 虛無無形謂之道。化育萬物謂之德。
(8) 君臣父子人間之事謂之義。登降揖讓，貴賤有等，親疏之
體，謂之禮。
(9) 簡物小未一道，殺僇禁誅謂之法。
(10) 大道可安而不可說。
(11) 真人之言，不義不顧。不出於口，不見於色，四海之人，
又庸知其則。
I183
Čítanka III.
182 I
(4) Guănzi: Umění mysli I
管子：心術上
„Umění mysli I“ je jednou z tzv. „taoistických“ kapitol díla Guanzi. Obsahem
i terminologií je blízká kapitole „Vnitřní cvičení“ téhož díla (viz Antologie textů
k náboženství Číny). V „Umění mysli I“ je však zřetelnější politický rozměr
– postavení „mysli“ (心 xin) v lidském těle je chápáno analogicky k postavení
vládce ve státním organizmu a tato analogie je rozšiřována i na příslušné techniky
správy vlastní osobnosti a státu. Klíčovou roli v této souvislosti hrají pojmy
prázdnoty, absence záměrné činnosti a jednání pouze na základě odpovídání
na vnější podněty. Formálně vzato je kapitola rozdělena do dvou částí, z nichž
první tvoří krátké výroky, které jsou ve druhé části rozvedeny o něco obsažnějším
komentářem.
Klíčové pojmy:
道		 dào		 zde: řád, který lze náležitou správou mysli
				 a těla realizovat ve vlastní osobnosti;
				 kosmický řád
德		 dé		 zde: vnitřní síla, dao realizované ve věcech
				 (především v lidské osobnosti)
神		 shén		 duch, božstvo; zde: kvalita lidské mysli –
				 v náležitě spravované mysli se duch usídlí
				 a člověk nabývá nadlidských schopností
虛		 xū		 prázdný, prázdnota (odkazuje především
				 k prázdné mysli, mysli vyprázdněné od
				 všech konvenčních obsahů – pocitů,
				 žádostí, záměrů atd.)
因		 yīn		 záviset na, opírat se o, řídit se podle; zde:
				 záviset na situaci, řídit se podle situace
				 (chápáno jako ideální modus jednání)
應		 yìng		 odpovídat (zde: na podněty găn 感
				 druhých věcí, a tak jednat náležitě)
Čítanka III.
Komentář:
(1) 心之在體，君之位也。九竅之有職，官之分也。耳目者，
視聽之官也，心而無與視聽之事，則官得守其分矣。夫
心有欲者，物過而目不見，聲至而耳不聞也，故曰：上
離其道，下失其事。故曰，心術者，無為而制竅者也。
故曰：君。
(2) 無代馬走，無代鳥飛，此言不奪 能，能不與下誠也。
(3) 毋先物動者，搖者不定，趮者不靜，言動之不可以觀也。
位者，謂其所立也，人主者立於陰，陰者靜。故曰動則
失位。陰則能制陽矣，靜則能制 動矣，故曰靜乃自得。
(4) 道在天地之間也，其大無外，其小無內，故曰不遠而難極
也。虛之與人也無間。唯聖人得虛道，故曰並處而難得。
(5) 世人之所職者精也，去欲則宣，宣則靜矣，靜則精，精
則獨立矣。獨則明，明則神矣。神者至貴也，故館不辟
除，則貴人不舍焉，故曰不潔則神不處。
(6) 人皆欲知而莫索之，其所以知彼也，其所以知此也。不修
之此，焉能知彼，修之此，莫能虛矣。虛者無藏也。故
曰，去知則奚率求矣，無藏則奚設矣，無求無設，則無
慮。無慮則反覆虛矣。
I185
Čítanka III.
184 I
(12) 天曰虛，地曰靜，乃不貸。
(13) 潔其宮，開其門，去私毋言，神明若存。
(14) 紛乎其若亂，靜之而自治。強不能遍立，智不能盡謀。
(15) 物固有形，形固有名，名當謂之聖人。故必知不言無為之
事，然後知道之紀。
(16) 殊形異埶，不與萬物異理，故可以為天下始。
(17) 人之可殺，以其惡死也，其可不利，以其好利也。是以君
子不休乎好，不迫乎惡，恬愉無為，去智與故。
(18) 其應也，非所設也，其動也，非所取也。
(19) 過在自用，罪在變化。是故，有道之君，其處也，若無
知。其應物也，若偶之。靜因之道也。
Čítanka III.
曰宮，潔之者，去好過也。門者，謂耳目也，耳目者，
所以聞見也。
(14) Žádný komentář.
(15) 物固有形，形固有名。此言不得過實，實不得延名。詁
形以形，以形務名，督言正名。故曰聖人。不言之言，
應也。應也者，以其為之人者也。執其名，務其應，所
以成，之應之道也。無為之道因也，因也者，無益無損
也。以其形，因為之名，此因之術也。名者，聖人之所
以紀萬物也。
(16) 人者立於強，務於善，味於能，動於故者也。聖人無之，
無之，則與物異矣，異則虛，虛者萬物之始也，故曰 可
以為天下始。
(17) 人迫於惡，則失其所好，怵於好，則忘其所惡，非道也。
故曰：不怵乎好，不迫乎惡。惡不失其理，欲不過其
情，故曰君子。恬愉無為，去智與故，言虛素也。
(18) 其應非所設也，其動非所取也，此言因也。因也者，舍己
而以物為法者也。感而後應，非所設也。緣理而動，非所
取也。
(19) 過在自用，罪在變化，自用則不虛，不虛則仵於物矣。變
I187
Čítanka III.
186 I
(7) 天之道，虛其無形。虛則不屈，無形則無所位𧺴，無所位
𧺴，故遍流萬物而不變。德者道之舍，物得以生。生知得
以職道之精。故德者得也，得也者，其謂所得以然也，以
無為之謂道，舍之之謂德。故道之與德無間。故言之者不
別也。間之理者，謂其所以舍也。
(8) 義者，謂各處其宜也。禮者，因人之情，緣義之理，而為
之節文者也。故禮者謂有理也，理也者，明分以諭義之意
也。故禮出乎義，義出乎理，理因乎道者也。
(9) 法者所以同出，不得不然者也。故殺僇禁誅以一之也，故
事督乎法，法出乎權，權出乎道。
(10) 道也者，動不見其形，施不見其德，萬物皆以得，然莫知
其極。故曰可以安而不可說也。
(11) 真人，言至也；不宜，言應也。應也者，非吾所設，故能
無宜也。不顧，言因也。因也者，非吾所顧，故無顧也。
不出於口，不見於色，言無形也。四海之人，庸知其則，
言深囿也。
(12) 天之道虛，地之道靜，虛則不屈，靜則不變，不變則無
過，故曰不貸。
(13) 潔其宮，闕其門，宮者，謂心也。心也者，智之舍也。故
Čítanka III.
(5) Zápisy historika, 130:
	 Základní poselství Šesti tradic
史記：六家之要指
Poslední (sto třicátá) kapitola Sima Qianových Zápisů historika obsahuje pojednání
o principech šesti „filozofických škol“ napsané Sima Tanem, otcem
Sima Qiana. (Výraz 六家je tradičně chápán a překladán jako „šest filozofických
škol“, přesněji jde však o šest „posloupností“, „rodokmenů“ nebo „tradic“.)
Toto pojednání se stalo východiskem všech pozdějších (včetně moderních)
klasifikací starověkého myšlení a je dodnes nesmírně vlivné, stále formuje
naši základní představu o čínské filozofii. Slouží však do určité míry jako prázdná
skříň se šesti popsanými přihrádkami – naše tradované představy o myšlení
jednotlivých „škol“ se jen částečně shodují s obsahem Sima Tanova pojednání.
Zejména se to týká taoismu, který Sima Tan nadřazuje ostatním „školám“,
avšak moderní čtenář záhy s překvapením zjistí, že Sima Tanovo chápání
taoismu se jen málo kryje s naší dnešní běžnou představou o něm a zahrnuje
řadu idejí, které bychom hodnotili jako typicky legistické – viz především poslední
odstavec textu.
Klíčové pojmy:
陰陽家	 yīnyángjiā	 tradice yinu a yangu
儒家		 rújiā		 konfuciáni
墨家		 mòjiā		 mohisté
法家		 făjiā		 legisté
名家		 míngjiā		 tradice „jmen“ nebo „logiků“
道家		 dàojiā		 taoisté
太史公學天官於唐都，受易於楊何，習道論於黃子。太
史公仕於建元元封之閒。愍學者之不達其意而師悖，乃
論六家之要指曰。
I189
Čítanka III.
188 I
化則為生，為生則亂矣。故道貴因。因者，因其能者，言
所用也。君子之處也若無知，言至虛也。 其應物也若偶
之，言時適也，若影之象形，響之應聲也。故物至則應。
過則舍矣，舍矣者，言復返於虛也。
Čítanka III.
食，藜霍之羹。夏日葛衣，冬日鹿裘。”其送死，桐棺
三寸，舉音不盡其哀。教喪禮，必以此為萬民之率。使
天下法若此，則尊卑無別也。夫世異時移，事業不必
同，故曰“儉而難遵”。要曰“彊本節用”，則人給家
足之道也。此墨子之所長，雖百長弗能廢也。
法家不別親疏，不殊貴賤。一斷於法，則親親尊尊之恩絕
矣。可以行一時之計，而不可長用也。故曰“嚴而少恩”。
若尊主卑臣，明分職不得相踰越，雖百家弗能改也。
名家苛察繳繞，使人不得反其意，專決於名而失人情。
故曰“使人儉而善失真”。若夫控名責實，參伍不失，
此不可不察也。
道家無為，又曰無不為，其實易行，其辭難知。其術以
虛無為本，以因循為用。無成埶，無常形，故能究萬物
之情。不為物先，不為物後，故能為萬物主。有法無
法，因時為業；有度無度，因物與合。故曰“聖人不
朽，時變是守。虛者道之常也，因者君之綱“也。羣臣
並至，使各自明也。其實中其聲者謂之端，實不中其聲
者謂之窾。窾言不聽，姦乃不生，賢不肖自分，白黑乃
形。在所欲用耳，何事不成。乃合大道，混混冥冥。光
燿天下，復反無名。凡人所生者神也，所託者形也。神
大用則竭，形大勞則敝，形神離則死。死者不可復生，
離者不可復反，故聖人重之。由是觀之，神者生之本
也，形者生之具也。不先定其神，而曰“我有以治天
下”，何由哉？
I191
Čítanka III.
190 I
易大傳：“天下一致而百慮，同歸而殊塗。”夫陰陽、
儒、墨、名、法、道德，此務為治者也，直所從言之異
路，有省不省耳。嘗竊觀陰陽之術，大祥而眾忌諱，使
人拘而多所畏；然其序四時之大順，不可失也。儒者博
而寡要，勞而少功，是以其事難盡從；然其序君臣父子
之禮，列夫婦長幼之別，不可易也。墨者儉而難遵，
是以其事不可徧循；然其彊本節用，不可廢也。法家嚴
而少恩；然其正君臣上下之分，不可改矣。名家使人儉
而善失真；然其正名實，不可不察也。道家使人精神專
一，動合無形，贍足萬物。其為術也，因陰陽之大順，
采儒墨之善，撮名法之要，與時遷移，應物變化，立俗
施事，無所不宜，指約而易操，事少而功多。儒者則不
然。以為人主天下之儀表也，主倡而臣和，主先而臣
隨。如此則主勞而臣逸。至於大道之要，去健羨，絀聰
明，釋此而任術。夫神大用則竭，形大勞則敝。形神騷
動，欲與天地長久，非所聞也。
夫陰陽四時、八位、十二度、二十四節各有教令，順之
者昌，逆之者不死則亡，未必然也，故曰“使人拘而多
畏”。夫春生夏長，秋收冬藏，此天道之大經也，弗順
則無以為天下綱紀，故曰“四時之大順，不可失也”。
夫儒者以六蓺為法。六蓺經傳以千萬數，累世不能通其
學，當年不能究其禮，故曰“博而寡要，勞而少功”。若
夫列君臣父子之禮，序夫婦長幼之別，雖百家弗能易也。
墨者亦尚堯舜道，言其德行曰：“堂高三尺，土階三
等，茅茨不翦，采椽不刮。食土簋，啜土刑，糲粱之
čítanka IV.
Čítanka IV.
隱公元年:
《傳》：
惠公元妃孟子，孟子卒，繼室以聲子，生隱公。宋武公
生仲子，仲子生而有文在其手，曰為魯夫人。故仲子歸
于我，生桓公而惠公薨，是以隱公立而奉之。
《春秋》：
元年，春，王正月。
三月，公及邾儀父盟于蔑。
夏，五月，鄭伯克段于鄢。
秋，七月，天王使宰咺來歸惠公、仲子之賵。
九月，及宋人盟于宿。
冬，十有二月，祭伯來。
公子益師卒。
《傳》：
元年，春，王周正月，不書即位，攝也。
三月，公及邾儀父盟于蔑，邾子克也，未王命，故不書
爵，曰儀父，貴之也，公攝位，而欲求好於邾，故為蔑
之盟。
夏四月，費伯帥師城郎，不書，非公命也。
I195
Čítanka IV.
194 I
(1) Komentář pana Zuo 左傳
Komentář pana Zuo (Zuozhuan) patří mezi nejdůležitější prameny ke studiu
čínského starověku. Tradičně je tento text chápán jako komentář k jedné z Pěti
kanonických knih – Letopisům (Chunqiu 春秋), což je kronika státu Lu obsahující
velmi stručné vstupy týkající se důležitých událostí z let 722 – 481 př. n.
l. Dnes převládá názor, že zápisy, které tvoří Letopisy, měly původně rituální
účel a byly určeny předkům. Komentář pana Zuo vznikl pravděpodobně v období
Válčících států, přičemž není vyloučena autenticita (a tedy mnohem starší
datace) některých částí, zejména proslovů významných osobností. Z textového
hlediska Komentář pana Zuo obsahuje explicitní odkazy na text Letopisů, jehož
kryptické výroky objasňuje (význam Letopisů je komentářem vykládán směrem
k soudobým čtenářům, původní rituální kontext je v komentáři již setřen). Komentář
však obsahuje rovněž množství delších narativních pasáží, jejichž vazba
na text Letopisů je jen volná, případně vůbec chybí. Jsou to právě tyto delší
historické narativy, které jsou nejdůležitější z hlediska poznání čínských dějin.
Z Kroniky pana Zuo jsou tu uvedeny dvě ukázky, které vždy obsahují delší
historický narativ, avšak ponechány v textu jsou i drobnější vstupy včetně původních
výroků z Letopisů, které Komentář rozvádí a (v některých případech)
dekóduje skrytý význam, který mají obsahovat. První text je kompletním pojednáním
prvního roku vlády vévody Yina (722 – 712 př. n. l.) včetně původního
textu Letopisů. Tento text je začátkem celé kroniky i komentáře a zahrnuje poměrně
známý příběh o sporech uvnitř vládnoucí rodiny ve státě Zheng v roce
722 př. n. l. Druhý text je kompletním pojednáním šestého roku vlády vévody
Zhaoa (541 – 510 př. n. l.) a vztahuje se rovněž především ke státu Zheng a jeho
prvnímu ministru Zichanovi, který podle tradice poprvé sestavil veřejný zákoník
v podobě textu na bronzových trojnožkách. Text obsahuje diskuzi mezi ním a
tradicionalistickým odpůrcem veřejného ustanovení zákona.
Čítanka IV.
潁考叔為潁谷封人，聞之，有獻於公。公賜之食。食舍
肉，公問之，對曰：“小人有母，皆嘗小人之食矣，未
嘗君之羹。請以遺之。”公曰：“爾有母遺，繄我獨
無！”潁考叔曰：“敢問何謂也？”公語之故，且告之
悔，對曰：“君何患焉？若闕地及泉，隧而相見，其誰
曰不然？”公從之。公入而賦：“大隧之中，其樂也融
融。”姜出而賦：“大隧之外，其樂也洩洩。”遂為母
子如初。
君子曰：“潁考叔純孝也，愛其母，施及莊公。詩
曰：‘孝子不匱，永錫爾類。’其是之謂乎！”
秋，七月，天王使宰咺來歸惠公、仲子之賵，緩，且子
氏未薨，故名。天子七月而葬，同軌畢至。諸侯五月，
同盟至。大夫三月，同位至。士踰月，外姻至。贈死不
及尸，弔生不及哀，豫凶事，非禮也。
八月，紀人伐夷，夷不告，故不書。有蜚，不為災，亦
不書。惠公之季年，敗宋師于黃，公立，而求成焉。
九月，及宋人盟于宿，始通也。
冬十月，庚申，改葬惠公，公弗臨，故不書。惠公之薨
也，有宋師，太子少，葬故有闕，是以改葬。 衛侯來會
葬，不見公，亦不書。
鄭共叔之亂，公孫滑出奔衛，衛人為之伐鄭，取廩延。
I197
Čítanka IV.
196 I
初 ， 鄭 武 公 娶 于 申 ， 曰 武 姜 。 生 莊 公 及 共 叔 段 。
莊 公 寤 生 ， 驚 姜 氏 ， 故 名 曰 寤 生 ， 遂 惡 之 。
愛 共 叔 段 ， 欲 立 之 。 亟 請 於 武 公 ， 公 弗 許 。
及莊公即位，為之請制。公曰：“制，巖邑也，虢叔死
焉，佗邑唯命。”請京，使居之，謂之“京城大叔”。
祭仲曰：“都城過百雉，國之害也。先王之制：大都不
過參國之一；中，五之一；小，九之一。今京不度，非
制也，君將不堪。”公曰：“姜氏欲之，焉辟害？”對
曰：“姜氏何厭之有！不如早為之所，無使滋蔓。蔓，
難圖也。蔓草猶不可除，況君之寵弟乎！”公曰：“多
行不義，必自斃，子姑待之。”
既而大叔命西鄙、北鄙貳於己。公子呂曰：“國不堪
貳，君將若之何？欲與大叔，臣請事之；若弗與，則請
除之，無生民心。”公曰：“無庸，將自及。”
大叔又收貳以為己邑，至于廩延。子封曰：“可矣，厚
將得眾。”公曰：“不義不暱，厚將崩。”
大叔完聚，繕甲兵，具卒乘，將襲鄭。夫人將啟之。公
聞其期，曰：“可矣。”命子封帥車二百乘以伐京。京
叛大叔段，段入于鄢，公伐諸鄢。五月辛丑，大叔出奔
共。
書曰：“鄭伯克段于鄢。”段不弟，故不言弟。如二
君，故曰克。稱鄭伯，譏失教也。謂之鄭志，不言出
奔，難之也。
遂 寘 姜 氏 于 城 潁 ， 而 誓 之 曰 ： “ 不
及 黃 泉 ， 無 相 見 也 ！ ” 既 而 悔 之 。
Čítanka IV.
三月，鄭人鑄刑書，叔向使詒子產書曰：“始吾有虞於
子，今則已矣。昔先王議事以制，不為刑辟，懼民之有
爭心也。猶不可禁禦，是故閑之以義，糾之以政，行之
以禮，守之以信，奉之以仁，制為祿位以勸其從，嚴斷
刑罰以威其淫。懼其未也，故誨之以忠，聳之以行，教
之以務，使之以和，臨之以敬，蒞之以彊，斷之以剛。
猶求聖哲之上，明察之官，忠信之長，慈惠之師。民於
是乎可任使也，而不生禍亂。民知有辟，則不忌於上，
並有爭心，以徵於書，而徼幸以成之。弗可為矣。夏有
亂政而作禹刑，商有亂政而作湯刑，周有亂政而作九
刑。三辟之興，皆叔世也。
今吾子相鄭國，作封洫，立謗政，制參辟，鑄刑書，將
以靖民，不亦難乎。詩曰：‘儀式刑文王之德，日靖四
方’，又曰：‘儀刑文王，萬邦作孚’。如是，何辟之
有。民知爭端矣，將棄禮而徵於書。錐刀之末，將盡爭
之。亂獄滋豐，賄賂並行。終子之世，鄭其敗乎。肸聞
之：‘國將亡，必多制’，其此之謂乎。”
復書曰：“若吾子之言，僑不才，不能及子孫，吾以救
世也，既不承命，敢忘大惠”。
士文伯曰，火見，鄭其火乎。火未出而作火，以鑄刑
器，藏爭辟焉。火如象之，不火何為。
夏，季孫宿如晉，拜莒田也。晉侯享之，有加籩。武子
退，使行人告曰：“小國之事大國也，苟免於討，不敢
求貺，得貺不過三獻。今豆有加，下臣弗堪，無乃戾
I199
Čítanka IV.
198 I
鄭人以王師、虢師伐衛南鄙，請師於邾。邾子使私於公
子豫，豫請往，公弗許。遂行，及邾人、鄭人，盟于
翼。不書，非公命也。
新作南門，不書，亦非公命也。
十二月，祭伯來，非王命也。 眾父卒，公不與小斂，故
不書日。
昭公六年:
《春秋》:
六年，春，王正月，杞柏益姑卒。 葬秦景公。
夏，季孫宿如晉。葬杞文公。 宋華合比出奔衛。
秋，九月，大雩。 楚薳罷帥師伐吳。
冬，叔弓如楚。 齊侯伐北燕。
《傳》：
六年，春，王正月，杞文公卒，弔如同盟，禮也。大夫
如秦葬景公，禮也。
Čítanka IV.
秋，七月，大雩，旱也。
徐儀楚聘于楚，楚子執之，逃歸。懼其叛也，使薳洩伐
徐，吳人救之，令尹子蕩帥師伐吳。師于豫章，而次于
乾谿。吳人敗其師於房鍾，獲宮廄尹棄疾，子蕩歸罪於
薳洩而殺之。
冬，叔弓如楚聘，且弔敗也。
十一月，齊侯如晉，請伐北燕也。士丐相士鞅逆諸河，
禮也。晉侯許之。
十二月，齊侯遂伐北燕，將納簡公。晏子曰：“不入。
燕有君矣，民不貳。吾君賄，左右諂諛，作大事不以
信。未嘗可也。”
I201
Čítanka IV.
200 I
也。”韓宣子曰：“寡君以為驩也。”對曰：“寡君猶
未敢，況下臣，君之隸也，敢聞加貺。”固請徹加，而
後卒事，晉人以為知禮，重其好貨。
宋寺人柳有寵，大子佐惡之。華合比曰：“我殺之。”
柳聞之，乃坎，用牲，埋書，而告公曰：“合比將納亡
人之族，既盟于北郭矣。”公使視之，有焉，遂逐華合
比，合比奔衛。於是華亥欲代右師，乃與寺人柳比，從
為之徵曰：“聞之久矣。”公使代之。見於左師，左師
曰：“女夫也 必亡，女喪而宗室，於人何有，人亦於女
何有。詩曰：‘宗子維城，毋俾城壞，毋獨斯畏。’女
其畏哉。”
六月，丙戌，鄭災。
楚公子棄疾如晉，報韓子也，過鄭，鄭罕虎，公孫僑、
游吉從鄭伯以勞諸柤，辭不敢見。固請見之，見如見
王。以其乘馬八匹私面。見子皮，如上卿，以馬六匹。
見子產以馬四匹。見子大叔以馬二匹。禁芻牧採樵不入
田，不樵樹，不采蓺，不抽屋，不強丐。誓曰：“有犯
命者，君子廢，小人降。”舍不為暴，主不慁賓。往來
如是，鄭三卿皆知其將為王也。韓宣子之適楚也，楚人
弗逆。公子棄疾及晉竟，晉侯將亦弗逆。叔向曰：“
楚辟，我衷，若何效辟。詩曰：‘爾之教矣，民胥效
矣。’從我而已，焉用效人之辟。書曰：‘聖作則。’
無寧以善人為則，而則人之辟乎。匹夫為善，民猶則
之，況國君乎。”晉侯說，乃逆之。
Čítanka IV.
公子與魏王博，而北境傳舉烽，言“趙寇至，且入界”
。魏王釋博，欲召大臣謀。公子止王曰：“趙王田獵
耳，非為寇也。”復博如故。王恐，心不在博。居頃，
復從北方來傳言曰：“趙王獵耳，非為寇也。”魏王大
驚，曰：“公子何以知之？”公子曰：“臣之客有能
深得趙王陰事者，趙王所為，客輒以報臣，臣以此知
之。” 是后魏王畏公子之賢能，不敢任公子以國政。
魏有隱士曰侯嬴，年七十，家貧，為大梁夷門監者。公
子聞之，往請，欲厚遺之。不肯受，曰：“臣修身絜行
數十年，終不以監門困故而受公子財。”公子於是乃置
酒大會賓客。坐定，公子從車騎，虛左，自迎夷門侯
生。侯生攝敝衣冠，直上載公子上坐，不讓，欲以觀公
子。公子執轡愈恭。侯生又謂公子曰：“臣有客在市屠
中，願枉車騎過之。”公子引車入市，侯生下見其客朱
亥，俾倪故久立，與其客語，微察公子。公子顏色愈
和。當是時，魏將相宗室賓客滿堂，待公子舉酒。市人
皆觀公子執轡。從騎皆竊罵侯生。侯生視公子色終不
變，乃謝客就車。至家，公子引侯生坐上坐，遍贊賓
客，賓客皆驚。酒酣，公子起，為壽侯生前。侯生因謂
公子曰：“今日嬴之為公子亦足矣。嬴乃夷門抱關者
也，而公子親枉車騎，自迎嬴於眾人廣坐之中，不宜有
所過，今公子故過之。然嬴欲就公子之名，故久立公子
車騎市中，過客以觀公子，公子愈恭。市人皆以嬴為小
人，而以公子為長者能下士也。”於是罷酒，侯生遂為
上客。
I203
Čítanka IV.
202 I
(2) Zápisy historika, 77: Životopis Prince z Wèi
史記：魏公子列傳
Princ z Wei, známější jako „pán ze Xinlingu“, je jednou z nejproslulejších postav
období Válčících států. Znám je rovněž jako jeden z tzv. „Čtyř princů“, slavných
osobností období Válčících států (dalšími třemi byli pán z Mengchangu,
pán z Pingyuanu a pán z Chunshenu), které hrály významnou úlohu v politických
dějích této periody čínských dějin. Šlo o mocné jedince sice formálně podřízené
svým státům, ale ve skutečnosti jednajících do značné míry samostatně
s podporou vlastní družiny čítající i několik tisíc osob.
Životopis Prince z Wei je příběhem o osobnosti vynikající svým rozhledem
a kvalitami nad své současníky. Příběh pána ze Xinlingu nese rysy, které jsou
zajímavé a snadno srozumitelné i pro dnešního čtenáře – jeho hrdina je charakterově
pevný, avšak zároveň velkorysý a bohémský, a jeho život je plný dramatických
zvratů. Sima Qianovo podání této osobnosti je rovněž bezvýhradně
kladné. Sima Qianovu preferenci naznačuje koneckonců již název životopisu
– zatímco životopisy zbylých tří ze Čtyř princů jsou označeny jménem odvozeného
od jejich léna („pán z XY“), pán ze Xinlingu je jediný pojmenován titulem
prince a názvem státu – Princ z Wei.
魏公子無忌者，魏昭王子少子而魏安釐王異母弟也。昭
王薨，安釐王即位，封公子為信陵君。是時范睢亡魏相
秦。以怨魏齊故，秦兵圍大梁，破魏華陽下軍，走芒
卯。魏王及公子患之。
公子為人仁而下士，士無賢不肖皆謙而禮交之，不敢以
其富貴驕士。士以此方數千里爭往歸之，致食客三千
人。當是時，諸侯以公子賢，多客，不敢加兵謀魏十餘
年。
Čítanka IV.
兵符常在王臥內，而如姬最幸，出入王臥內，力能竊
之。嬴聞如姬父為人所殺，如姬資之三年，自王以下欲
求報其父仇，莫能得。如姬為公子泣，公子使客斬其
仇 頭，敬進如姬。如姬之欲為公子死，無所辭，顧未有
路耳。公子誠一開口請如姬，如姬必許諾，則得虎符奪
晉鄙軍，北救趙而西卻秦，此五霸之伐也。”公子從其
計，請如姬。如姬果盜晉鄙兵符與公子。
公子行，侯生曰：“將在外，主令有所不受，以便國
家。公子即合符，而晉鄙不授公子兵而復請之，事必危
矣。臣客屠者朱亥可與俱，此人力士。晉鄙聽，大善；
不聽，可使擊之。”於是公子泣。侯生曰：“公子畏死
邪？何泣也？”公子曰：“晉鄙嚄唶宿將，往恐不聽，
必當殺之。是以泣耳，豈畏死哉？”於是公子請朱亥。
朱亥笑曰：“臣乃市井鼓刀屠者，而公子親數存之，所
以不報謝者，以為小禮無所用。今公子有急，此乃臣效
命之秋也。”遂與公子俱。公子過謝侯生。侯生曰：“
臣宜從，老不能。請數公子行日，以至晉鄙軍之日，北
鄉自剄，以送公子。”公子遂行。
至鄴，矯魏王令代晉鄙。晉鄙合符，疑之，舉手視公子
曰：“今吾擁十萬之眾，屯於境上，國之重任，今單車
來代之，何如哉？”欲無聽。朱亥袖四十斤鐵椎，椎殺
晉鄙，公子遂將晉鄙軍。勒兵下令軍中曰：“父子俱在
軍中，父歸；兄弟俱在軍中，兄歸；獨子無兄弟，歸
養。”得選兵八萬人，進兵擊秦軍。秦軍解去，遂救邯
鄲，存趙。趙王及平原君自迎公子於界，平原君負
I205
Čítanka IV.
204 I
侯生謂公子曰：“臣所過屠者朱亥，此子賢者，世莫能
知，故隱屠閒耳。”公子往數請之，朱亥故不復謝，公
子怪之。
魏安釐王二十年，秦昭王已破趙長平軍，又進兵圍邯
鄲。公子姊為趙惠文王弟平原君夫人，數遺魏王及公子
書，請救於魏。魏王使將軍晉鄙將十萬眾救趙。秦王使
使者告魏王曰：“吾攻趙旦暮且下，而諸侯敢救者，已
拔趙，必移兵先擊之。”魏王恐，使人止晉鄙，留軍壁
鄴。名為救趙，實持兩端以觀望。平原君使者冠蓋相屬
於魏，讓魏公子曰：“勝所以自附為婚姻者，以公子之
高義，為能急人之困。今邯鄲旦暮降秦而魏救不至，安
在公子能急人之困也！且公子縱輕勝，棄之降秦，獨不
憐公子姊邪？”公子患之，數請魏王，及賓客辯士說王
萬端。魏王畏秦，終不聽公子。公子自度終不能得之於
王，計不獨生而令趙亡，乃請賓客，約車騎百餘乘，欲
以客往赴秦軍，與趙俱死。
行過夷門，見侯生，具告所以欲死秦軍狀。辭決而行，
侯生曰：“公子勉之矣，老臣不能從。”公子行數里，
心不快，曰：“吾所以待侯生者備矣，天下莫不聞，今
吾且死而侯生曾無一言半辭送我，我豈有所失哉？”復
引車還，問侯生。侯生笑曰：“臣固知公子之還也。”
曰：“公子喜士，名聞天下。今有難，無他端而欲赴秦
軍，譬若以肉投餒虎，何功之有哉？尚安事客？然公子
遇臣厚，公子往而臣不送，以是知公子恨之復返也。”
公子再拜，因問。侯生乃屏人閒語，曰：“嬴聞晉鄙之
Čítanka IV.
I207
Čítanka IV.
206 I
游。”乃裝為去。夫人具以語平原君。平原君乃免冠
謝，固留公子。平原君門下聞之，半去平原君歸公子，
天下士復往歸公子，公子傾平原君客。
公子留趙十年不歸。秦聞公子在趙，日夜出兵東伐魏。
魏王患之，使使往請公子。公子恐其怒之，乃誡門
下：“有敢為魏王使通者，死。”賓客皆背魏之趙，莫
敢勸公子歸。毛公、薛公兩人往見公子曰：“公子所以
重於趙，名聞諸侯者，徒以有魏也。今秦攻魏，魏急而
公子不恤，使秦破大梁而夷先王之宗廟，公子當何面目
立天下乎？”語未及卒，公子立變色，告車趣駕歸救
魏。
魏王見公子，相與泣，而以上將軍印授公子，公子遂
將。魏安釐王三十年，公子使使遍告諸侯。諸侯聞公子
將，各遣將將兵救魏。公子率五國之兵破秦軍於河外，
走蒙驁。遂乘勝逐秦軍至函谷關，抑秦兵，秦兵不敢
出。當是時，公子威振天下，諸侯之客進兵法，公子皆
名之，故世俗稱魏公子兵法。
秦王患之，乃行金萬斤於魏，求晉鄙客，令毀公子於魏
王曰：“公子亡在外十年矣，今為魏將，諸侯將皆屬，
諸侯徒聞魏公子，不聞魏王。公子亦欲因此時定南面而
王，諸侯畏公子之威，方欲共立之。”秦數使反閒，偽
賀公子得立為魏王未也。魏王日聞其毀，不能不信，后
果使人代公子將。公子自知再以毀廢，乃謝病不朝，與
賓客為長夜飲，飲醇酒，多近婦女。日夜為樂飲者四
歲，竟病酒而卒。其歲，魏安釐王亦薨。
矢為公子先引。趙王再拜曰：“自古賢人未有及公子者
也。”當此之時，平原君不敢自比於人。公子與侯生
決，至軍，侯生果北鄉自剄。
魏王怒公子之盜其兵符，矯殺晉鄙，公子亦自知也。已
卻秦存趙，使將將其軍歸魏，而公子獨與客留趙。趙孝
成王德公子之矯奪晉鄙兵而存趙，乃與平原君計，以五
城封公子。公子聞之，意驕矜而有自功之色。客有說公
子曰：“物有不可忘，或有不可不忘。夫人有德於公
子，公子不可忘也；公子有德於人，願公子忘之也。且
矯魏王令，奪晉鄙兵以救趙，於趙則有功矣，於魏則未
為忠臣也。公子乃自驕而功之，竊為公子不取也。”於
是公子立自責，似若無所容者。趙王埽除自迎，執主人
之禮，引公子就西階。公子側行辭讓，從東階上。自言
罪過，以負於魏，無功於趙。趙王侍酒至暮，口不忍獻
五城，以公子退讓也。公子竟留趙。趙王以鄗為公子湯
沐 邑，魏亦復以信陵奉公子。公子留趙。
公子聞趙有處士毛公藏於博徒，薛公藏於賣漿家。公子
欲見兩人，兩人自匿不肯見公子。公子聞所在，乃閒步
往從此兩人游，甚歡。平原君聞之，謂其夫人曰：“
始吾聞夫人弟公子天下無雙，今吾聞之，乃妄從博徒
賣漿者游，公子妄人耳。”夫人以告公子。公子乃謝
夫人去，曰：“始吾聞平原君賢，故負魏王而救趙，以
稱平原君。平原君之游，徒豪舉耳，不求士也。無忌自
在大梁時，常聞此兩人賢，至趙，恐不得見。以無忌從
之游，尚恐其不我欲也，今平原君乃以為羞，其不足從
Čítanka IV.
I209
Čítanka IV.
208 I
(3) Zápisy historika, 6: Základní anály – První svrchovaný
	 císař Qínů
史記：秦始皇本紀
Tato ukázka představuje část ze šesté kapitoly Sima Qianových Zápisů historika,
jejímž tématem je sjednocení celé Číny v roce 221 př. n. l. a následující
dramatické události patnáctileté vlády první císařské dynastie Qin. Ukázka zahrnuje
některé nejslavnější události této doby – spálení knih Prvním císařem,
povraždění (konfuciánských?) učenců a intriky doprovázející smrt Prvního císaře
a nastolení jeho následovníka. Závěrečná část ukázky pak popisuje neslavnou
kariéru eunucha Zhao Gaoa, jeho zavraždění a pád hlavního města
Xianyangu do rukou Liu Banga a Xiang Yua, který znamenal definitivní konec
vlády dynastie Qin.
始皇置酒咸陽宮，博士七十人前為壽。仆射周青臣進頌
曰：“他時秦地不過千里。賴陛下神靈明圣，平定海
內，放逐蠻夷。日月所照，莫不賓服。以諸侯為郡縣，
人人自安樂，無戰爭之患，傳之萬世。自上古不及陛下
威德。”始皇悅。
博士齊人淳于越進曰：“臣聞殷周之王千餘歲，封子弟
功臣，自為枝輔。今陛下有海內，而子弟為匹夫，卒有
田常、六卿之臣，無輔拂，何以相救哉？事不師古而能
長久者，非所聞也。今青臣又面諛以重陛下之過，非忠
臣。”
始皇下其議。丞相李斯曰：“五帝不相復，三代不相
秦聞公子死，使蒙驁攻魏，拔二十城，初置東郡。其后
秦稍蠶食魏，十八歲而虜魏王，屠大梁。
高祖始微少時，數聞公子賢。及即天子位，每過大梁，
常祠公子。高祖十二年，從擊黥布還，為公子置守冢五
家，世世歲以四時奉祠公子。
太史公曰：吾過大梁之墟，求問其所謂夷門。夷門者，
城之東門也。天下諸公子亦有喜士者矣，然信陵君之接
巖穴隱者，不恥下交，有以也。名冠諸侯，不虛耳。高
祖每過之而令民奉祠不絕也。
Čítanka IV.
I211
Čítanka IV.
210 I
山。發北山石槨，乃寫蜀、荊地材皆至。關中計宮三
百，關外四百餘。於是立石東海上朐界中，以為秦東
門。因徙三萬家麗邑，五萬家雲陽，皆復不事十歲。
盧生說始皇曰：“臣等求芝奇藥僊者常弗遇，類物有害之
者。方中，人主時為微行以辟惡鬼，惡鬼辟，真人至。人
主所居而人臣知之，則害於神。真人者，入水不濡，入火
不爇，陵雲氣，與天地久長。今上治天下，未能恬倓。願
上所居宮毋令人知，然後不死之藥殆可得也。”
於是始皇曰：“吾慕真人，自謂‘真人’，不稱 ‘朕’
。”乃令咸陽之旁二百里內宮觀二百七十復道甬道相
連。帷帳鐘鼓美人充之，各案署不移徙。行所幸，有言
其處者，罪死。始皇帝幸梁山宮，從山上見丞相車 騎
眾，弗善也。中人或告丞相，丞相後損車騎。始皇怒
曰：“此中人泄吾語。”案問莫服。當是時，詔捕諸時
在旁者，皆殺之。自是後莫知行之所在。聽事，群臣受
決事，悉於咸陽宮。
侯生盧生相與謀曰：“始皇為人，天性剛戾自用，起諸
侯，并天下，意得欲從，以為自古莫及己。專任獄吏，
獄吏得親幸。博士雖七十人，特備員弗用。丞相諸大臣
皆受成事，倚辨於上。上樂以刑殺為威，天下畏罪持
祿，莫敢盡忠。上不聞過而日驕，下懾伏謾欺以取容。
秦法，不得兼方不驗，輒死。然候星氣者至三百人。皆
良士，畏忌諱諛，不敢端言其過。天下之事無小大皆決
於上，上至以衡石量書，日夜有呈，不中呈不得休息。
貪於權勢至如此，未可為求僊藥。”於是乃亡去。
襲，各以治，非其相反，時變異也。今陛下創大業，建
萬世之功，固非愚儒所知。且越言乃三代之事，何足法
也？異時諸侯并爭，厚招游學。今天下已定，法令出
一，百姓當家則力農工，士則學習法令辟禁。今諸生不
師今而學古，以非當世，惑亂黔首。丞相臣斯昧死言：
古者天下散亂，莫之能一，是以諸侯 并作，語皆道古
以害今，飾虛言以亂實，人善其所私學，以非上之所建
立。今皇帝并有天下，別黑白而定一尊。私學而相與非
法教。人聞令下，則各以其學議之，入則心非，出則巷
議。夸主以為名，異取以為高，率群下以造謗。如此弗
禁，則主勢降乎上，黨與成乎下。禁之便。臣請史官非
秦記皆燒之。非博士官所職，天下敢有藏詩、書、百家
語者，悉詣守、尉雜燒之。有敢偶語詩書者棄市。以古
非今者族。吏見知不舉者與同罪。令下三十日不燒，黥
為城旦。所不去者，醫藥卜筮種樹之書。若欲有學法
令，以吏為師。”制曰：“可。”
三十五年，除道，道九原抵雲陽，塹山堙谷，直通之。
於是始皇以為咸陽人多，先王之宮廷小：“吾聞周文王
都豐，武王都鎬，豐鎬之閒，帝王之都也。”乃營作朝
宮渭南上林苑中。先作前殿阿房，東西五百步，南北五
十丈，上可以坐萬人，下可以建五丈旗。周馳為閣道，
自殿下直抵南山。表南山之顛以為闕。為復道，自阿房
渡渭，屬之咸陽，以象天極閣道絕漢抵營室也。阿房宮
未成；成，欲更擇令名名之。作宮阿房，故天下謂之阿
房宮。隱宮徒刑者七十餘萬人，乃分作阿房宮，或作麗
Čítanka IV.
I213
Čítanka IV.
212 I
夢，望祀虞舜於九疑山。浮江下，觀籍柯，渡海渚。過
丹陽，至錢唐。臨浙江，水波惡，乃西百二十里從狹中
渡。上會稽，祭大禹，望于南海，而立石刻頌秦德。其
文曰：
還過吳，從江乘渡。并海上，北至瑯邪。方士徐市等入
海求神藥，數歲不得，費多，恐譴，乃詐曰：“蓬萊藥
可得，然常為大鮫魚所苦，故不得至，願請善射與俱，
見則以連弩射之。”始皇夢與海神戰，如人狀。問占
夢，博士曰：“水神不可見，以大魚蛟龍為候。今上禱
祠備謹，而有此惡神，當除去，而善神可致。”乃令入
始皇聞亡，乃大怒曰：“吾前收天下書不中用者盡去
之。悉召文學方術士甚眾，欲以興太平，方士欲練以求
奇藥。今聞韓眾去不報，徐市等費以巨萬計，終不得
藥，徒姦利相告日聞。盧生等吾尊賜之甚厚，今乃誹謗
我，以重吾不德也。諸生在咸陽者，吾使人廉問，或為
訞言以亂黔首。”
於是使御史悉案問諸生。諸生傳相告引，乃自除犯禁者
四百六十餘人，皆阬之咸陽。使天下知之，以懲後。益
發謫徙邊。
始皇長子扶蘇諫曰：“天下初定，遠方黔首未集，諸生
皆誦法孔子，今上皆重法繩之，臣恐天下不安。唯上察
之。”始皇怒，使扶蘇北監蒙恬於上郡。
三十六年，熒惑守心。有墜星下東郡，至地為石，黔首或
刻其石曰“始皇帝死而地分”。始皇聞之，遣御史逐問，
莫服，盡取石旁居人誅之，因燔銷其石。始皇不樂，使博
士為仙真人詩。及行所游天下，傳令樂人歌弦之。
秋，使者從關東夜過華陰平舒道，有人持璧遮使者
曰：“為吾遺滈池君。”因言曰：“今年祖龍死。”使
者問其故，因忽不見，置其璧去。使者奉璧具以聞。始
皇默然良久，曰：“山鬼固不過知一歲事也。”退言
曰：“祖龍者，人之先也。”使御府視璧，乃二十八年
行渡江所沈璧也。於是始皇卜之，卦得“游徙吉”。遷
北河榆中三萬家。拜爵一級。
三十七年十月癸丑，始皇出游。左丞相斯從，右丞相去
疾守。少子胡亥愛慕請從，上許之。十一月，行至雲
皇帝休烈，平一宇內，德惠修長。三十有七年，親巡天下，周覽遠方。遂登會
稽，宣省習俗，黔首齋莊。群臣誦功，本原事跡，追首高明。秦聖臨國，始定
刑名，顯陳舊章。初平法式，審別職任，以立恒常。
六王專倍，貪戾傲猛，率眾自彊。暴虐恣行，負力而驕，數動甲兵。陰通閒使，
以事合從，行為辟方。內飾詐謀，外來侵邊，遂起禍殃。義威誅之，殄熄暴悖，
亂賊滅亡。聖德廣密，六合之中，被澤無疆。
皇帝并宇，兼聽萬事，遠近畢清。運理群物，考驗事實，各載其名。貴賤并通，
善否陳前，靡有隱情。飾省宣義，有子而嫁，倍死不貞。防隔內外，禁止淫泆，
男女絜誠。夫為寄豭，殺之無罪，男秉義程。妻為逃嫁，子不得母，咸化廉清。
大治濯俗，天下承風，蒙被休經。皆遵度軌，和安敦勉，莫不順令。黔首修絜，
人樂同則，嘉保太平。後敬奉法，常治無極，輿舟不傾。從臣誦烈，請刻此石，
光垂休銘。
Čítanka IV.
I215
Čítanka IV.
214 I
泄。大事畢，已臧，閉中羨，下外羨門，盡閉工匠臧
者，無復出者。樹草木以象山。
[…]
八月己亥，趙高欲為亂，恐群臣不聽，乃先設驗，持鹿
獻於二世，曰：“馬也。”二世笑曰：“丞相誤邪？謂
鹿為馬。”問左右，左右或默，或言馬以阿順趙高。或
言鹿，高因陰中諸言鹿者以法。後群臣皆畏高。
高前數言“關東盜毋能為也”，及項羽虜秦將王離等鉅
鹿下而前，章邯等軍數卻，上書請益助，燕、趙、齊、
楚、韓、魏皆立為王，自關以東，大氐盡畔秦吏應諸
侯，諸侯咸率其眾西鄉。沛公將數萬人已屠武關，使人
私於高，高恐二世怒，誅及其身，乃謝病不朝見。
二世夢白虎齧其左驂馬，殺之。心不樂，怪問占夢。卜
曰：“涇水為祟。”二世乃齋於望夷宮，欲祠涇，沈四
白馬。使使責讓高以盜賊事。高懼，乃陰與其婿咸陽令
閻樂、其弟趙成謀曰：“上不聽諫，今事急，欲歸禍
於吾宗。吾欲易置上，更立公子嬰。子嬰仁儉，百姓
皆載其言。”使郎中令為內應，詐為有大賊，令樂召
吏發卒，追劫樂母置高舍。遣樂將吏卒千餘人至望夷
宮殿門，縛衛令仆射，曰：“賊入此，何不止？”衛
令曰：“周廬設卒甚謹，安得賊敢入宮？”樂遂斬衛
令，直將吏入，行射。郎宦者大驚，或走或格。格者輒
死，死者數十人。郎中令與樂俱入，射上幄坐幃。二世
海者齎捕巨魚具，而自以連弩候大魚出射之。自瑯邪北
至榮成山，弗見。至之罘，見巨魚，射殺一魚。遂并海
西。
至平原津而病。始皇惡言死，群臣莫敢言死事。上病益
甚，乃為璽書賜公子扶蘇曰：“與喪會咸陽而葬。”書
已封，在中車府令趙高行符璽事所，未授使者。七月丙
寅，始皇崩於沙丘平臺。丞相斯為上崩在外，恐諸公子
及天下有變，乃祕之，不發喪。棺載辒涼車中，故幸宦
者參乘，所至上食。百官奏事如故，宦者輒從辒涼車中
可其奏事。獨子胡亥、趙高及所幸宦者五六人知上死。
趙高故嘗教胡亥書及獄律令法事，胡亥私幸之。高乃與
公子胡亥、丞相斯陰謀破去始皇所封書賜公子扶蘇者，
而更詐為丞相斯受始皇遺詔沙丘，立子胡亥為太子。更
為書賜公子扶蘇、蒙恬，數以罪，賜死。語具在李斯傳
中。
行，遂從井陘抵九原。會暑，上辒車臭，乃詔從官令車
載一石鮑魚，以亂其臭。
行從直道至咸陽，發喪。太子胡亥襲位，為二世皇帝。
九月，葬始皇酈山。始皇初即位，穿治酈山，及并天
下，天下徒送詣七十餘萬人，穿三泉，下銅而致槨，
宮觀百官奇器珍怪徙臧滿之。令匠作機弩矢，有所穿近
者輒射之。以水銀為百川江河大海，機相灌輸，上具天
文，下具地理。以人魚膏為燭，度不滅者久之。二世
曰：“先帝后宮非有子者，出焉不宜。”皆令從死，死
者甚眾。葬既已下，或言工匠為機，臧皆知之，臧重即
Čítanka IV.
I217
Čítanka IV.
216 I
公子宗族。遂屠咸陽，燒其宮室，虜其子女，收其珍寶
貨財，諸侯共分之。滅秦之後，各分其地為三，名曰雍
王、塞王、翟王，號曰三秦。項羽為西楚霸王，主命分
天下王諸侯，秦竟滅矣。後五年，天下定於漢。
怒，召左右，左右皆惶擾不鬬。旁有宦者一人，侍不敢
去。二世入內，謂曰：“公何不蚤告我？乃至於此！”
宦者曰：“臣不敢言，故得全。使臣蚤言，皆已誅，安
得至今？”閻樂前即二世數曰：“足下驕恣，誅殺無
道，天下共畔足下，足下其自為計。”二世曰：“丞相
可得見否？”樂曰：“不可。”二世曰：“吾願得一郡
為王。”弗許。又曰：“願為萬戶侯。”弗許。曰：“
願與妻子為黔首，比諸公子。”閻樂曰：“臣受命於丞
相，為天下誅足下，足下雖多言，臣不敢報。”麾其兵
進。二世自殺。
閻樂歸報趙高，趙高乃悉召諸大臣公子，告以誅二世之
狀。曰：“秦故王國，始皇君天下，故稱帝。今六國復
自立，秦地益小，乃以空名為帝，不可。宜為王如故，
便。”立二世之兄子公子嬰為秦王。以黔首葬二世杜南
宜春苑中。令子嬰齋，當廟見，受王璽。齋五日，子嬰
與其子二人謀曰：“丞相高殺二世望夷宮，恐群臣誅
之，乃詳以義立我。我聞趙高乃與楚約，滅秦宗室而王
關中。今使我齋見廟，此欲因廟中殺我。我稱病不行，
丞相必自來，來則殺之。”高使人請子嬰數輩，子嬰不
行，高果自往，曰：“宗廟重事，王柰何不行？”子嬰
遂刺殺高於齋宮，三族高家以徇咸陽。
子嬰為秦王四十六日，楚將沛公破秦軍入武關，遂至霸
上，使人約降子嬰。子嬰即系頸以組，白馬素車，奉天
子璽符，降軹道旁。沛公遂入咸陽，封宮室府庫，還軍
霸上。居月餘，諸侯兵至，項籍為從長，殺子嬰及秦諸
Čítanka IV.
I219
Čítanka IV.
218 I
曰：求馬，黃、黑馬皆可致；求白馬，黃、黑馬不可
致。使白馬乃馬也，是所求一也。所求一者，白馬1
不異
馬也；所求不異，如黃、黑馬有可有不可，何也？可與
不可，其相非明。故黃、黑馬一也，而可以應有馬，而
不可以應有白馬。是白馬之非馬，審矣！
曰：以馬之有色為非馬，天下非有無色之馬也。天下無
馬可乎？
曰：馬固有色，故有白馬。使馬無色，有馬如已耳，安
取白馬？故白者非馬也。白馬者，馬與白也；馬與白馬
也，故曰：白馬非馬也。
曰：馬未與白為馬，白未與馬為白。合馬與白，復名白
馬。是相與以不相與為名，未可。故曰：白馬非馬未可。
曰：以“有白馬為有馬”，謂有白馬為有黃馬，可乎？
曰：未可。
曰：以有馬為異有黃馬，是異黃馬於馬也；異黃馬於
馬，是以黃馬為非馬。以黃馬為非馬，而以白馬為有
馬，此飛者入池而棺槨異處，此天下之悖言亂辭也。
曰：有白馬，不可謂無馬者，離白之謂也。不離者有白
馬不可謂有馬也。故所以為有馬者，獨以馬為有馬耳，
非有白馬為有馬。故其為有馬也，不可以謂馬馬也。
曰：白者不定所白，忘之而可也。白馬者，言白定所白
也。定所白者，非白也。馬者，無去取于色，故黃、黑
皆所以應。白馬者，有去取于色，黃、黑馬皆所以色
去，故唯白馬獨可以應耳。無去者非有去也；故曰：“
白馬非馬”。
(4) Gōngsūn Lóngzĭ: Pojednání o bílém koni
公孫龍子：白馬論
Pojednání o bílém koni je nejznámější z textů připisovaných Gongsun Longovi
(325–250 př. n. l.) Obsahem pojednání je obhajoba teze „bílý kůň není kůň“.
Nejedná se však o bezvýznamnou sofistickou hříčku, narážky na „bílého koně“
nacházíme v mnoha starověkých textech a zjevně se jednalo o téma, jehož význam
(nebo spíše popularita?) daleko přesahoval tento krátký text.
Základní strategií, s níž text přistupuje k obhajobě dané teze je převedení intuitivního
logického obsahu věty „bílý kůň není kůň“ na tvrzení, že „kůň“ není
totéž, co „kůň a bílá“. Pozoruhodné však je, že text stejným způsobem jako bílou
nepojímá ostatní barvy – hnědý kůň podle všeho dle Gongsun Longa je kůň.
Tento fakt by měl být varováním před tím, abychom na základě dominantního
dojmu považovali text za „logiku“ a přistupovali k němu s logickou analýzou
jako jediným relevantním nástrojem. Text je především součástí celku dobové
kultury, z kterého jedině je možné mu rozumět (jakkoliv obtížné to speciálně
v tomto případě je). Aplikovat západní měřítka na čínský text bez zevrubné analýzy
daného kulturního kontextu je však vždy chybou.
“白馬非馬”，可乎？
曰：可。
曰：何哉？
曰：馬者，所以命形也；白者，所以命色也。命色者非
命形也。故曰：“白馬非馬”。
曰：有白馬，不可謂無馬也。不可謂無馬者，非馬也？
有白馬為有馬，白之，非馬何也？
I221
BIBLIOGRAFIE
220 I
Bibliografie:
y Nikitina, T. N. Gramatika staročínských textů. Praha: Karolinum, 2005.
y Pulleyblank, Edwin G. Outline of Classical Chinese Grammar. Vancouver: UBC Press,
1995.
y Zádrapa, Lukáš. Word-class Flexibility in Classical Chinese: Verbal and Adverbial
Uses of Nouns. Dizertační práce. Praha: Univerzita Karlova, 2009.