Okruhy otázek ke státní bakalářské zkoušce oboru Mediteránní studia K ústní zkoušce si, prosím, přineste seznam přečtené literatury (v překladu i v originále). Úvod do mediteránních studií 1. a) Geografie a hydrologie Středomoří, základní ekologické otázky, historické názvy Středozemního moře (Tyrrhénské moře, Égeís, Mare nostrum) b) Nositelé civilizace ve východním Středomoří: Blízký východ, Egejská oblast, cesta civilizace do západního Středomoří (Foiníčané, Řekové). Vhodné studovat z knihy J. Buriana a P. Olivy: Dějiny starověkého Středomoří, a J. Pečírka: Dějiny starověku I. 2. Středomoří v nejstarším starověku (kultura mínójská a mykénská): tytéž učebnice. 3. Přínos Řeků k rozvoji středomořské oblasti (od příchodu Dórů): tytéž učebnice a P. Oliva, Zrození řecké civilizace. 4. Syntéza středomořských a blízkovýchodních civilizací v době helénismu (P. Oliva: Svět helénismu). 5. Počátky civilizace v západním Středomoří (řecká kolonizace, Karthago, Etruskové) (Dějiny starověkého Středomoří). 6. Vzestup římského impéria, jeho kultura, Řím jako středomořská velmoc. Obě základní učebnice a (J. Burian: Římské impérium). 7. Krize římského impéria, barbarizace a rustikalizace středomořského prostoru (J. Bednaříková: Stěhování národů) 8. Rozdělení Středomoří v době muslimské expanze v 7. stol. Muslimové v Egyptě, Španělsku a Itálii (J. Bednaříková: Stěhování národů a východ Evropy, str. 368-476 – chalífát na východě (Damašek, Bagdád) se vynechává). 9. Mapa Středomoří od 5. do počátku 9. století (do obnovení císařství na Západě) (Poslouží obě uvedené knihy J. Bednaříkové, dále: J. Bednaříková, Frankové a Evropa. str. 108-139.) 10. Kultura al-Andalus, Byzance, italských měst do let 1453, respektive 1492 (Bednaříková, Stěhování národů a východ Evropy, uvedené strany; Dějiny středověku II-III, Praha: SPN 1968 – vysokoškolská učebnice, s. 69-75, 110-114, 117-121). 11. Nové hodnoty renesančního člověka (kulturní vyzařování humanismu a renesance za Alpy) (Dějiny středověku II-III, Praha: SPN 1968 – vysokoškolská učebnice, kapitoly o humanismu a renesanci, s. 134-164, 183-198). 12. Středomořská politika velmocí novověku (základ koloniálního panství), Osmanská říše, sjednocování Itálie. 13. Změny vyvolané 1. a 2. světovou válkou (rozklad koloniálního panství, sionismus). 14. Mediteránní unie (politicky), kulturní sjednocení (Alexandrijská knihovna dnes). 15. Zhodnocení významu mediteránního prostoru v historii lidstva. Antická literatura 1. Archaická epika (metra, doba vzniku, hlavní představitelé) 2. Epika helénistického období 3. Řecká lyrika (melika, elegie, iamb, epigram; diferenciace; hlavní představitelé) 4. Attická tragédie (vývoj; charakteristika hlavních tragiků a jejich her) 5. Řecká komedie (charakteristika vývojových etap; hlavní představitelé a jejich díla) 6. Dějepisectví předattického období 7. Dějepisectví helénistického období 8. Attické řečnictví 9. Filozofická literatura (počátky v předsókratovské době, sókratovsko-platónský dialog, aristotelské pojednání, helénistická filozofie) 10. Bajka 11. Nové žánry literatury helénistického období (zvl. idyla, román) 12. Periodizace římské literatury a charakteristika jednotlivých období 13. Začátky římské slovesnosti před r. 240 př. n. l. 14. Římská epika (stručný přehled a charakteristika) 15. Římské drama (jeho vzory, postavení v římské společnosti, hlavní představitelé) 16. Satira v průběhu jednotlivých období 17. Římská lyrika 18. Římské dějepisectví 19. Ciceronova literární činnost a její vliv na dlaší vývoj literatury 20. Dvě básnické generace Augustova období 21. Římská filozofie (zejm. Cicero, Seneka) 22. Román Byzantská a řecká literatura 1. Literatura a kultura rané Byzance a období ikonoklasmu (4. století – pol. 9. století): historiografie a kronikářství, hagiografie, hymnografie, poezie, charakteristika ikonoklastického období. 2. Literatura a kultura v období tzv. makedonského encyklopedismu (pol. 9. století – počátek 11. století): Fótios, Konstantinos Porfyrogennetos, cyrilometodějská mise, Symeon Nový Teolog). 3. Literatura a kultura v 11. století (Michael Psellos) a komnenovské renesance (do konce 12. století): historiografie a kronikářství, dobrodružný román, Digenis Akritas, satira, pronikání živého jazyka do literatury. 4. Literatura a kultura palaiologovského období (od křižácké okupace do roku 1453): Maximos Planudes, klasicismus x humanismus, hésychasmus x racionalismus, platonismus x aristotelismus, historikové zániku Byzance. 5. Kořeny novořecké literatury v pozdní Byzanci: literatura s fiktivními prvky, didaktická a moralizující poezie, Morejská kronika. 6. Literatura krétské renesance (16.–17. století). 7. Počátky novořecké literatury: jazyková otázka (Adamantios Korais, Jannis Psycharis), romantická poezie (Andreas Kalvos, Dionysios Solomos). 8. Próza 2. poloviny 19. století (historické romantické romány, Emmanuil Roidis, generace 80. let a mravoličná povídka) a Kostis Palamas. 9. Vývoj poezie v Řecku v 20. století: Konstantinos Kavafis, Odysseas Elytis, Jorgos Seferis, Jannis Ritsos. 10. Řecká próza 20. století: generace 30. let, Nikos Kazantzakis, poválečná próza, překlady do češtiny. Středověk a renesance 1. Co je latinská patristika, její nejvýznamnější autoři: význam Ambrosia Milánského (hymny) a Aurelia Augustina (jeho hlavní spisy) pro středověk. 2. Kontinuita nebo diskontinuita mezi antickou a středověkou literaturou 3. Rozpaky středověku nad recepcí antického dědictví. 4. Renesance (období humanismu) před renesančním humanismem. 5. Renesanční humanismus 6. Sbírka Carmina Burana 7. Gualter Casteillionský, Archipoeta, Hugo z Orléansu 8. Vergilius – „nejkřesťanštější básník“ 9. Recepce Ovidia ve středověku 10. Antické látky nejčastěji zpracovávané středověkými autory 11. Rétorika – středověké dědictví antiky 12. Ernst Robert Curtius „Evropská literatura a latinský středověk“ 13. Latinská literatura středověku a národní literatury (vztah, vliv) 14. Antika a česká latinsky i (staro)česky psaná literatura středověku 15. Kosmas a antika 16. Tzv. raný humanismus v Čechách v době Karla IV., italské vlivy (Petrarca)