54 Pamětihodnosti
Morový sloup na náměstí Svobody, postavený roku 1680 z vděčnosti za odeznění poslední velké epidem ie moru
a podzemními stájemi. Po rekonstrukci byl znovu otevřen v roce 1997.
Mez; těmito dvěma historickými budovami stojí brněnský „Tančící dům" - nedávno rekonstruovaný bývalý obchodní dům, nyní pasáž Rozkvět. Budova z padesátých let minulého století, kde se dřívv poněkud stísněných podmínkách prodával textil, byla přebudována na moderní obchodní centrum. Jeho pasáž ústí do Panské ulice i do Domu pánů z Lipé, čelní fasáda s výklady z kaleného skla a ze skleněných lamel nese velké logo Rozkvět. Odpůrci rekonstrukce, dokončené na podzim
2004, namítají, že se jeho moderní podoba mezi dva historické domy č. 15 a 17 vůbec nehodí.
V dlouhé roky nezastavěné proluce na protější straně náměstí se buduje nové obchodní centrum Amadeus. Po dokončení bude mít 2850 m: obchodní plochy a propojí pasáží náměstí Svobody s ulicemi Poštovskou a Jánskou,
Nová radnice
S citem rekonstruovaný komplu a kulturní památka je původní dominikánský klášter ze třináctého stol ■ tí, ke kterému moravské stavy postupně dobudovaly rozlehlý areál (Zemský dum). Od počátku byl určen pro reprezentační účely, konala setu zasedaní zemských sněmů a soudů, později sloužil i jako sídlo tribunálu a úřadu zemských desek, Po adaptaci se komplex v roce 1935 stal sídlem statutárního města Brna a jeho magistrátu pod názvem Nová radnice.
V areálu na prvním nádvoří zaujme schodiště se dvěma vysokými sloupy, zachované z původní soudnice od italských stavitelů Pietra a Antonia Gabriů. Pod schodištěm je umístěna socha Karla staršího ze Že-rotína, významného moravského politika sedmnáctého století. Na nádvoří zaujme též kašna s kovanou mříží, zdobená alegoriemi dvanácti měsíců, vyrobená pro Výstavu soudobého umění v roce 1928 a přenesená sem roku 1935. V rohu pod střechou si všimněte novodobé kopie barokního chrlíce z osmnáctého století, vytepaného do podoby brněnského draka. Sluneční hodin/ z roku 1728 sledují zároveň celoroční pohyby Slunce ve zvířetníku. Zdobí je dobové malby a pohledy na Brno.
Z dominikánského kláštera se v areálu dochovala část křížové chodby, jedna z nejcennějších brněnských středověkých památek. Komplex zdobí několik portálů ze
Náměstí Svobody - Secesní domy na Minoritské ulici 55
16., 17. a 18. století, přenesených sem ze zbořených starých brněnských domů. Dominikánské náměstí 1
Nový dům .....> str. 114, B 3
L) příležitosti Výstavy soudobé kultury v Československu v roce 1928 vznikla jako součást expozice v prostoru ulic Bráfova, Drnovická, Petr-valdská a Smejkalova v Brně-Ža-bovreskách unikátní experimentální kolonie moderního bydlení s názvem Nový dům. Na výstavbě souboru šestnácti rodinných domů se podíleli progresivní architekti doby, jako například Bohuslav Fuchs, Arnošt Weisner, Hugo Foltýn, Jin Kroha, Miroslav Putna, Jan Víšek, Jaroslav Syřiště. Domy nesou prvky moderního Funkcionalismu, mají ploché strechy s terasami, lodžie, lehké příčky, pilířové konstrukce a dodnes nesou znaky stylové jednoty, byť se nacházejí v různých stadiích zchátralosti podle péče svých vlastníků.
Palác Morava > e 3-4
Mohutná budova z let 1927-29 byla inspirována nizozemským stylem zvaným neoplasticismus. Jde o dílo slovenského architekta Arnošta Wiesnera, činného v Brně mezi světovými válkami, ovlivněného i A. Loo-sern. Budova Zemské životní pojišťovny moravské měla mít v později dostavěné severní části hotel, nakonec je však celý komplex tvořen administrativními a obytnými prostorami. Spodní část paláce dnes hyzdí portály obchodů, staré reklamní tabule a podobně. Malinovského náměstí
Secesní domy na Minoritské ulici
.....> de 4
Tri bohatě zdobené a skvěle rekonstruované obytné domy jsou nádhernou ukázkou ornamentální secese. Jde o dům od A. Žlábka z roku 1904 pod Číslem 6, dům od M. Mat-zenauera (číslo 8) a širokou budovu se segmentovým štítem z roku 1910.
Architekt Arnošt Wiesner nechal v Brně svůj rukopis na nevšedním Paláci Morava