Pamětihodnosti
bí vzdušným a prosvětleným dojmem. Členěn je jen náznakově onyxovou stěnou nebo půlkruhovou stěnou z makassarského ebenu, závěsy a nábytkem na jednotlivé účelové sektory - přijímací prostor, pracovnu a knihovnu, společenské posezení a jídelnu. Druhé podlaží dále zahrnuje kuchyni a provozní prostory. Nejnižší patro zaujímá technické zázemí - skladiště, kotelna, dílny a fotokomora.
Původní Miesův nábytek se téměř nedochoval (v zahraničí se ale podle jeho projektů vyrábějí některé kusy sedacího nábytku z chromované oceli dosud). Dům byl na svou dobu výborně technicky vybaven, měl klimatizaci a elektronické zabezpečení pomocí fotobuňky.
Manželé Grete a Fritz Tugend-hatovi se do vily nastěhovali v roce 1930, ale už o osm let později museli uprchnout před nacisty do zahraničí* roku 1939 byl dům zabaven pro potřeby gestapa. Unikátní stavba pak byla postupně vydána na mi-
Vila Tugend hat - Výstaviště
losi okupantům, osvobozovacím vojskům a po nich pak další zatěžkávací zkoušce v podobě socíalk t i c k é péče. Sídlilo v ní pracovišť ■ Ústavu tělesné kultury, pak byla adaptována pro oddělení nápravného tělocviku Fakultní dětské nemocnice. Z původního zařízení se dochovalo jen minimum, ale sta vebně technická struktura domu zůstala naštěstí zachována.
V šedesátých letech se začalo usilovat o zpřístupnění unikátní vily, v osmdesátých letech prošla rekonstrukcí a od roku 1994 byla předá na do užívaní Muzeu města Brna. Téhož roku byla zpřístupněna veřej nosti jako památník moderní architektury, v roce 1995 prohlášena národní kulturní památkou a v prosinci 2001 byla zapsána na památek Seznam světového dědictví UNESCO.
Vstup je jen s průvodcem na předchozí objednávku ve skupinách do patnácti osob, prohlídka se koná každou celou hodinu (doporučujeme objednávku předem).
Víla Tugendhat pod ochranou UNESCO pfitahuje do Brna návštevntky z celého sveta
SK
ČernopolníifS.teL 545 212 118,
w w w, t u gen d h a t - vílla, cz,
St-Ne 10-iS hod.,
prohlídka pouze s průvodcem,
tram 3, 5 a 11, zast. Detská nemocnice
Výstaviště ->str. 118-119, BCD 11 Tato část Pisärek bývala oblíbeným výletním místem, kam se chodívalo
pěšky nebo jezdilo koňkou, později parní lokálkou. Areál výstaviště byl vybudován pro jubilejní Výstavu soudobé kultury v Československu podle návrhu J. Kalouse a projektu E, Králíka a otevřen roku 1928. Od hlavní brány a od centrálního pavilonu A, tzv. Rotundy, se rozbíhají dvě osy, podél kterých vyrostly dal-
I