62 Pamětihodnosti
Výstaviště - Zelný trh
Ší stavby, celkem od třiceti autorů, ale ve vzácně sourodém funkcionalistickém ceiku. Na výstavbě výstaviště se podíleli mí. J. Valenta, B. Fuchs, J. Kroha, B. Čermák, J. Go-čár.
Pozoruhodnými díly jsou zejména kruhový pavilon A, postavený s minimálním použitím mechanizace, pavilon výstavní pošty, bývalý pavilon města Brna, vybudovaný podle projektu B. Fuchse, a vedlejší pavilon země Moravy. V areálu najdeme i empírový zámeček, tzv. Bauerovu rampu. Sál v přízemí s mramorovými obklady upravoval roku 1924 architekt Adolf Loos.
Po druhé světové válce byl areál rozšířen pro potřeby mezinárodních strojírenských veletrhů. Byl vybudován kruhový pavilon Z s obří montovanou ocelovou kupolí o průměru téměř sto metrů ve výšce pres třicet metrů. Prostor východní aleje výstaviště dotvořily pavilony BaC, Před areálem byla dokončena výšková budova Brněnských veletrhů a výstav od M. Spurného. Vstupnímu náměstí dominuje sousošíNový věk od V. Makovského, zhotovené pro Světovou výstavu v Bruselu v roce 1958.
Od roku 1955 se na výstavišti konají výstavy českého strojírenství a roku 1959 byly zahájeny každoroční mezinárodníveletrhy. V devadesátých letech dvacátého století došlo k další rekonstrukci a rozšíření areálu, vyrostly nové pavilony, byly rekonstruovány vozovky a stávající objekty. Mezi výstavními pavilony byly vybudovány kryté mimoúrovňové přechody v podobě prosklených tubusu, potmě efektně osvětlených. Krytá výstavní plocha pavilonů dnes přesahuje 55 000 metrů čtverečních. Areál je kulturní památkou. Každoročně se veletrhů zúčastní na deset tisíc firem z padesáti zemí, areál navštíví milion návštěvníků, tedy zhruba každý třetí, který u nás zajde na veletrh nebo
výstavu. Společnost Brněnské veľtrhy a výstavy patří k uznávaným pořadatelům. www.bw.cz
Zderadův sloup > str. 1211 F 14 Mimořádná kamenná gotická památka ze 14. století od neznámého autora, snad od A. Pilgrama. Není jasný ani její účel, váže se k ní Faein pověstí. Snad to byl milník, snad ukazatel cesty pres blízký bro;!. možná i památník zavraždění Zdi rada ze Švábenic, kancléře krále Vratislava II. Dvanáctímetrový sloup byl puristicky upraven v 19. stole i a přenesen na stávající místo v malém parčíku.
Křenová ul.
Zelný trh Hl
Nejznámější, nej rozlehlejší a nejži-vější brněnské náměstí, kdysi se rozkládající hned pod bývalým V hradem na Petrově a nazývající * se Horní trh. Prodávala se tu drůbež, ševcovské a hrnčířské zboží, železo, seno, chléb, maso, všechno, na co si člověk vzpomněl. Dnes setu den ně kromě neděle konají trhy s ovocem, zeleninou a květinami.
Uprostřed náměstí se tyčí ka£ na Parnas - dřív Heraklova studní Barokní plastika s alegorickým postavami 2 konce 17. století přec stavuje Evropu, triumfující nad po raženým drakem. Dole v jeskyň, spoutává Herakles přemoženého Kerbera. Sochařská výzdoba po cházľ od A. Rigy, A. T. Krackera a neznámých italských umělců. Kašna dřív zásobovala část města vodou ze Svratky, která sem byla přivádí na vodovodem přes Petrov.
V horní částí Zelného trhu stojí baroknísloup sv. Trojice od Antonína Schweigla z první půlky 18. století.
Náměstí je lemováno známými starobylými domy. Vévodí mu Díe-trichsteinský palác, největší z brněnských paláců. Pochází z prvníí1
Prodejní stánky jsou pryč a Zelný trh najednou vypadá úplně jinak
desetiletí sedmnáctého století a byl vybudován pro kardinála Františka, knížete z Dielrichsteinu, jako jedno z jeho rodových sídel na místě pěti starších domů.
Portál, vstupní hala a schodiště pochází zřejmě od M. Grimma, na dalších úpravách se údajně podílel další italský umělec D. Martinelli. Budova svého času hostila „zimního krále" Fridricha Falckého a roku 1748 císařovnu Marii Terezií. Za první republiky byla na hlavním křídle přistavěna nástavba, která značně znehodnotila původní barokní styl Během rekonstrukce v osmdesátých letech minulého století byly tyto úpravy zrušeny a palác se přiblížil své předchozí podobě. Roku 1911 byl palác zakoupen pro Moravské zemské muzeum, kleré v něm sídlí dones. Má v něm umístěny své stále expozice, konají se zde i příležitostné výstavy.
K paláci přiléhá Biskupský dvůr, dříve proboštství sv. Petra.
Z původní stavby se zachovala gotická věž a kaple s výjevy ze života svatých na stěnách. Roku 1588 zakoupil stavbu olomoucký biskup Stanislav Pavlovský a objekt byl renesančně přestavěn. Na úpravách se podílel italský stavitel Antonio Gabri. Tuto dobu připomíná podloubí a jednopatrová arkádová lodžie.
Od roku 1818 hostí Biskupský dvůr Františkovo, nyní Moravské zemské muzeum. Na sklonku 19. století bylo pro jeho účely přistavěno další křídlo, zdobené balkónovým portálem ze zbořeného paláce Mitrovských na náměstí Svobody. Nádvoří dominuje alegorické sousošíčtyřžívlů od Ignáce Bendla, které do roku 1858 zdobilo kašnu na témž náměstí.
V objektech Biskupského dvora se nacházejí přírodovědné sbírky, akvárium sladkovodních ryb, hou-bařská poradna, pořádají se krátkodobé výstavy.