Rousseau – II. OBRAZ Přichází Paní Le Vasseure (matka Terezy) s Lampem, který táhne těžký kufr. Je celá udýchaná. MATKA: Koncentrovaná zloba a hněv, vrcholný egoismus. Po tomto úvodním vstupu musí být všem divákům jasno. To musím jít takový kus pěšky, když mám v rodině vynálezce? Místo těch hračiček a krabiček kdyby radši pro mě vymyslel nějaký automaticky se pohybující dopravní prostředek. Ale ten aby něco udělal pro svou tchýni?! TEREZA: Poslušně, submisivně, skoro se uklání, ramena skrčená, téměř se neodváží pohlédnout matce do očí. Ahoj maminko, ráda tě vidím. Proč jsi přijela, můžu pro tebe něco udělat? Bere jí slunečník nebo klobouk nebo něco jiného. Jsou si sednout v pravé části jeviště vzadu. Jsou tam dvě židle, Lampe bude stát s kufrem opodál. MATKA: (naštvaně, už už si sedá a stejně tak Terezka, ale pak v ní zase vzkypí krev a narovná se. Terezka přitom samozřejmě hned do pozoru, ruce spojené pokorně před sebou.) Představ si, Terezo, král mne nepřijal, a víš proč? MATKA: Konečně si sedá na levou židli, na pravou ale odloží nějakou část kostýmu nebo slunečník, takže Terezka musí zůstat stát napravo od židle. No, samozřejmě kvůli tomu tvému Rousseauovi! Kde vlastně je ten budižkničemu, chtěla bych s ním mluvit! TEREZA: Vzpomínka ji rozjasní tvář. Můj Jacques? No, právě odešel … pracovat do přírody. Chápavě a omluvně: Celý den seděl u toho svého calculateuru! MATKA: Upraví si šaty nebo něco, ani se pořádně na Terezku nepodívá. Cože? Ten hejsek a práce? Okamžitě ho přiveď! TEREZA: Jen velmi nesmělý, ponížený odpor. Křivdíš mu, maminko, on je opravdu pracovitý. (odchází směrem za Rousseauem) MATKA: Pracovitý?! Terezka už přešla na druhou stranu od tchýně, ale teď se zastaví a opět otočí k ní. A jaktože mi ještě nevynalezl nějaký vhodný vynález pro krále, když jsem mu to přikázala už před rokem? Tón vyjadřuje – „co ses zastavila? Proč zdržuješ?“ Jdi už! Lampe chvíli naslouchá, pak odběhne za Terezou. Paní Le Vasseure se schová za slunečníkem.