Právní hermeneutika JUDr. Lukáš Hlouch, Ph.D. KPT PrF MU v Brně Právní hermeneutika nprávní hermeneutika se zabývá právní interpretací a právním porozuměním nVývoj od dob antiky jako pomocná disciplína právní vědy nPředmět zkoumání právní hermeneutiky nvýklad textových a netextových právně relevantních skutečností nTextové skutečnosti (zejména právní otázky) nNormativní texty (právní předpisy), judikatura, doktrína nNetextové skutečnosti: nSkutkové otázky (brute facts) nI skutkové okolnosti bývají často vyjádřeny v podobě textu, které vypovídají o skutkových okolnostech právních případů Směry právní hermeneutiky nMetodologická právní hermeneutika ntzn. právní metodologie či metodologie výkladu nSubjekt – objektové schéma porozumění nModerním zakladatelem F. C. von Savigny (1779 – 1861) nDílo System des heutigen römischen Rechts nCílem je nalézt objektivní poznání práva nezávisle na jeho interpretu nInterpretace = „rekonstrukce“ myšlenky obsažené v zákoně nEmilio Betti (italský právník, 1890 - 1968) nAllgemeine Auslegungslehre als Methodik der Geisteswissenschaften (1955) nSnaha vytvořit metodologii všech humanitních věd (hermeneutica generalis) n Směry právní hermeneutiky nFenomenologická právní hermeneutika nTzv. „nová hermeneutika“ nebo také filosofická hermeneutika (H. G. Gadamer – Wahrheit und Methode) nA. Kaufmann, J. Esser, W. Hassemer (2. pol. 20. stol.) nZkoumá strukturu právního porozumění, neprodukuje metody či návody nStaví se proti objektivistickému chápání pojmu poznání (formalistický racionalismus) nDůraz na rozumějící subjekt (interpreta) nPřekonává subjekt-objektové schéma porozumění tradované metodologickou hermeneutikou n n Směry právní hermeneutiky nAnalytická právní hermeneutika nH. L. A. Hart, A. Aarnio, O. Weinberger nDůraz na výklad textových skutečností v podobě výkladových vět nNávaznost na filosofii jazyka, logiku norem (Tarski, G. H. von Wright) a skandinávský právní realismus (A. Ross) nPro naše prostředí je nejvýznamnější Weinbergerovo pojetí hermeneutiky n Právně-hermeneutické kategorie nPředvědění nheuristické východisko porozumění nzáklady právních znalostí (základy právní dogmatiky, znalost fungování jednotlivých právních institutů...) npravidla, koncepce a přístupy v juristické metodologii (znalost interpretačních pravidel) nvědomosti o struktuře oblasti právní úpravy (tj. obeznámenost s danou oblastí společenských vztahů, na něž dopadají normy konkrétního právního odvětví). Právně-hermeneutické kategorie nPředporozumění (základní subjektivní předstruktura porozumění) nconditio sine qua non právní argumentace a interpretace, a tedy i rozhodování právních případů nvztahuje nejen na skutkové a právní jazykové vyjádření právního případu, ale i na společenské souvislosti, rozložení zájmů, strukturu životních vztahů, na něž se právní normy vztahují nZ předporozumění vzniká tzv. očekávání smyslu (Sinnerwartung) práva v konkrétním případě, příbuznou kategorií je též intuice (Rechtsgefühl - právní cit) interpreta (srv. v angloamerickém pojetí - hunch theory) nV aplikaci práva má předporozumění institucionální rozměr vytvářený řídícími idejemi orgánů aplikace práva (ústavnost, zákonnost, služební vázanost) Právně-hermeneutické kategorie nPředsudek nNavazuje na předporozumění interpreta nV negativní podobě je zdrojem tendenčního výkladu (tzn. interpret záměrně přetváří a přizpůsobuje vykládaný objekt svému předsudku) nNemusí vždy vést k nesprávnému řešení nPrávní interpretace by se měla s předsudky vyrovnávat nPlatná právní úprava soudci zakazuje mít některé typy „předsudků“ Soudce a předsudek n§ 80 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích: n(2) V zájmu záruk nezávislosti a nestrannosti výkonu soudcovské funkce soudce zejména na) je povinen prosazovat a obhajovat nezávislost soudnictví a jeho dobrou pověst, n nb) je povinen chovat se tak, aby nezavdal příčinu ke snížení důvěry v soudnictví a důstojnosti soudcovské funkce, n nc) je povinen odmítnout jakýkoliv zásah, nátlak, vliv, přání nebo žádost, jejichž důsledkem by mohlo být ohrožení nezávislosti soudnictví, n nd) se nesmí při výkonu své funkce nechat ovlivnit zájmy politických stran, veřejným míněním a sdělovacími prostředky, n ne) musí vystupovat nezaujatě a ke stranám nebo účastníkům řízení přistupovat bez ekonomických, sociálních, rasových, etnických, sexuálních, náboženských nebo jiných předsudků, n nf) dbá svým chováním o to, aby jeho nestrannost nebyla důvodně zpochybňována. n Právně-hermeneutické kategorie nHermeneutický kruh (spirála) nkruhová struktura duchovního porozumění dějinným skutečnostem, tedy i právního rozumění / metoda porozumění nod celku k části a od části k celku (kruh) nČasový a kvalitativní faktor (spirála) nTranscendentní model právního myšlení nnormativní text - předporozumění jeho smyslu nprávní norma (normy) - systém práva nSkutkové zjištění – skutkový stav nprávní norma - skutkový stav n n Vztah hermeneutických struktur a právní argumentace nKaždá dílčí premisa (skutková, právní) je výkladovou větou (skutkovou, právní) nVýkladové věty jsou prostředkem i výsledkem výkladu nSchémata právního porozumění jsou skryta v argumentačních řetězcích nHermeneutická spirála je podstatou jak jednotlivých argumentů, tak i celého právního porozumění případu. Úloha právní hermeneutiky při zkoumání aplikace práva nVztah soudce či úředníka jako rozumějícího subjektu k interpretovanému právnímu textu a skutkovým okolnostem nInterpret nechává promluvit právní text v dějinné situaci (skutkových okolnostech) nInterpretační procesy v právu mají z hlediska hermeneutiky intersubjektivní charakter („od ducha k duchu“ – Gadamer) nProblém volby metody – hledání testu správnosti Děkuji za pozornost.