domácí úkol
určete kmen (skloňování) a pády jednotlivých tvarů
zvěrь, zvěrьjь, zvěrьje
junoša, junošejǫ, junošami
viděnьje, viděnьjь, viděnьjema
určete slovesnou třídu a vzor
biti, bьjǫ, bьješi
moci (stsl. mošti), mogǫ, možeši
pьsati, pišǫ, pišeši
domácí úkol
určete kmen (skloňování) a pády jednotlivých tvarů
zvěrь, zvěrьjь, zvěrьje i-km. m.
junoša, junošejǫ, junošami ja-km. (m.)
viděnьje, viděnьjь, viděnьjema jo-km. n. (ьjo-km.)
určete slovesnou třídu a vzor
biti, bьjǫ, bьješi
moci (stsl. mošti), mogǫ, možeši
pьsati, pišǫ, pišeši
domácí úkol
určete kmen (skloňování) a pády jednotlivých tvarů
zvěrь, zvěrьjь, zvěrьje i-km. m.
junoša, junošejǫ, junošami ja-km. (m.)
viděnьje, viděnьjь, viděnьjema jo-km. n. (ьjo-km.)
určete slovesnou třídu a vzor
biti, bьjǫ, bьješi III. tř. znati
moci (stsl. mošti), mogǫ, možeši I. tř. nesti
pьsati, pišǫ, pišeši III. tř. plakati
Staroslověnština – slovesné třídy
atematická slovesa:
byti věděti dati jasti iměti
jesmь věmь damь jamь imamь
jesi věsi dasi jasi imaši
jestъ věstъ dastъ jastъ imatъ
jesmъ věmъ damъ jamъ imamъ
jeste věste daste jaste imate
sǫtъ vědętъ dadętъ jadętъ imǫtъ
… … … … …
Staroslověnština – slovesné třídy
tematická slovesa:
I. tř. (-e-)
A. nesti, nesǫ, neseši B. zъvati, zovǫ, zoveši
II. tř. (-ne-)
A. dvignǫti, dvignǫ, dvigneši B. minǫti, minǫ, mineši
IV. tř. (-i-)
A. prositi, prošǫ, prosiši B. trьpěti, trьpľǫ, trьpiši
Staroslověnština – slovesné třídy
tematická slovesa:
III. tř. (-e-)
A. samohl. A. souhl.
znati, znajǫ, znaješi žęti (*žen-tei), žьňǫ, žьňeši
B. samohl. B. souhl.
lajati, lajǫ, laješi plakati, plačǫ, plačeši
Staroslověnština – slovesa
infinitiv supinum
loviti lovitъ
(dat.) ustrnulé jmenné tvary (akuz.)
slovesného substantiva
(jindy) po sl. pohybu
„idǫ lovit rybъ“
souč. futura –
Staroslověnština – slovesa
imperativ
sg. pl. du.
1. – -ěmъ/-imъ -ěvě/-ivě
2. -i (-jь) -ěte/-ite -ěta/-ita
3. -i (-jь) – –
věděti: věždь (vězь), …; vědimъ, vědite; …
dati: daždь (dazь), …; dadimъ, dadite; …
jasti: jaždь (jazь), …; jadimъ, jadite; …
Staroslověnština – slovesa
minulé časy
–jednoduché (tvoří se od kmene infinitivního/minulého)
aorist – prostý minulý čas, překl. dokonavě
imperfektum – nedokonavý
–složené
„perfektum“, plusquamperfektum (l-ové participium)
Staroslověnština – slovesa
aorist asigmatický (sigma = hláska „s“) – I.A a II.A tř.
vedъ vedomъ vedově
vede vedete vedeta
vede vedǫ vedete
aorist sigmatický (starší)
bychъ bychomъ bychově
by_ byste bysta
by_ byšę byste
Staroslověnština – slovesa
imperfektum
znaachъ znaachomъ znaachově
znaaše znaašete znaašeta
znaaše znaachǫ znaašete
běachъ, prosěachъ
Staroslověnština – slovesa
participia (~ příčestí)
přítomné činné nt-ové znajǫci (< *zna-ontj- )
minulé činné s-ové znavъši
l-ové znalъ
přítomné trpné m-ové znamъ
minulé trpné n/t-ové znanъ / bitъ
Staroslověnština – slovesa
l-ové ptc. – prakticky jen nominativ
–tvoří perfektum (jesmь bylъ)
–plusqamperfektum (bychъ bylъ)
–kondicionál (bimъ bylъ)
–futurum (bǫdǫ plakalъ)
–později základem pro přídavná jména: znalý, trpělivý
m-ové ptc. – velmi řídké
vědom, znám, nevidomý, pitomý, zřejmý, lakomý, (svědomí)
Staroslověnština – slovesa
nt-ové ptc. = základ pro pozdější přechodník přítomný
č. věda, vědouc, vědouce neskl. (pouze nom.)
stč. věda, vědúci, vědúce skloň. jako jo/ja-km.
zsl. věda, vědǫci, vědǫce – || –
stsl. vědy, vědǫšti, vědǫšte – || –
s-ové ptc. = základ pro pozdější přechodník minulý
nesъ, nesъši – věděvъ, věděvъši
Cvičení
Jaký je rozdíl mezi staroslověnštinou a praslovanštinou?
Cvičení
Jaký je rozdíl mezi staroslověnštinou a praslovanštinou?
Vyjmenujte východoslovanské jazyky.
Cvičení
Jaký je rozdíl mezi staroslověnštinou a praslovanštinou?
Vyjmenujte východoslovanské jazyky.
*dh
ongai >
Cvičení
jagnę palьcь lъžicę
jagnęti palьcemъ lъžicǫ
jagnętьma palьcemь lъžice
medъ plamy slovo
medu plamenьmi slovese
medovi plamenъ slovesьchъ
Cvičení
jьgrati, jьgrajǫ, jьgraješi
trapiti, trapľǫ, trapiši
jasti, jamь, jasi
klati, koľǫ, koľeši
peci, pekǫ, pečeši (stsl. pešti)
– , bǫdǫ, bǫdeši
Cvičení
Jaké slovesné formy reprezentují následující tvary?
jьgratъ (ženamъ) jьgrajǫcamъ jьgraachomъ
znamъ (otročęta) znavъše znanъ
gъnati žena (stsl. ženy) žene