Emoce V. Problémy a způsoby studia emocí • Je nesnadné přesně popsat psychické stavy, které ZO při pokusu zažívá, pokud je ovšem vůbec zažívá • Velké množství a nejednoznačnost termínů označujících emoční stavy • Je prakticky nemožné experimentálně přesně vyvolat přesně tutéž emoci podruhé Metodologické problémy • důraz na průběhovou stránku dění • problematika basálního neboli klidového měření • předpoklad, že daný podnět vyvolává emoci u každé osoby za všech okolností • časový průběh emoce je krátkým úsekem dlouhodobého složitého průběhu fyz. a psych. procesů • fyziologické projevy emočních reakcí jsou neobyčejně rozmanité Základní metodické přístupy • popisné -deskriptivní • předpoklad - každému emočnímu stavu odpovídá určitý vzorec fyziologických změn nebo projevů chování (polygraf) • příčinné - kausální • základem je snaha najít faktory emocí, které vedou k jejich vzniku, případně vysvětlit mechanizmy emočních reakcí (podmiňování a učení) • synthetisující - komplexní - /komplikovaný/ • jeho charakteristickými znaky jsou operacionální vymezení zkoumané emoce, uvážení časového faktoru, vymezení složek a dílčích systémů, určení jejich vzájemného vztahu i vztahu k centrálnímu procesu emoce Metodické přístupy k výzkumu emocí lze rozdělit do tří vývojových stádií: metody studia emocí 5 kategorií experimentálně měřitelných projevů emocí dle Burdocka a Zubina: • fyziologické • senzorické • percepční • psychomotorické • konceptuální /vztahové Psychologické pokusy ve třech skupinách: • pozorovaná aktivita • aplikované podněty • aplikace zátěže metody navozování emocí • Týž podnět nemusí vyvolat u různých osob tutéž emoci • Týž podnět má různé emoční hodnoty pro různé jedince (emoční reakce je především výsledkem dosavadní zkušenosti jedince a zapojení podnětů do systému jeho současných hodnot) • Emoce je vlastně spíše osobní reakcí na situaci něž automatickou reakcí na podnět. charakteristika podnětové situace navozující úzkost “Pocit úzkosti vzniká především v situacích, které jsou pro daného jedince neznámé, neurčité a nepředvídatelné, ve kterých se náhle objeví nový podnět, který zdánlivě ohrožuje subjekt a jemuž není možno uniknout. Z hlediska subjektu se v anxiosních situacích často vyskytují pocity očekávání, napětí, ohrožení, překvapení, bezmocnosti, neschopnosti vyřešit daný úkol apod. Společnými znaky všech metod k vyvolání úzkosti jsou neočekávaná změna prostředí nebo očekávání takové změny, zátěž subjektu, popřípadě i frustrace”. • sondování obsahu, tj. diskuze o nejvážnějších psychologických konfliktech zkoumané osoby • manipulace s postojem čili zaujetí zvláštního postoje k osobě, kterou je subjekt buď ohrožován nebo ponižován, popřípadě je v něm vyvolán pocit úzkosti • zhoršení komunikace, tj. občasné úmyslné poruchy v dorozumívání (úmyslné opakované oslovování jiným jménem, předstírání nepochopení ...) tři taktiky stresového rozhovoru aplikace zátěže • Zátěž (stres) označuje buď externí síly, nebo vnitřní podněty a jejich účinky v organizmu • příklady umělých stresových situací: řešení početních úkolů nazpaměť, hyperventilace, asociace k danému písmenu, chladová zkouška • Pozorování přirozené aktivity, zaznamenávání změn po aplikaci rozmanitých podnětů, popřípadě po zátěži • K úplnému zjišťování emoční reakce je nezbytná jednak introspekce, jednak objektivní popis chování, a to jak globální, tak analytický. • Introspekci lze ZO usnadnit dotazníkovými schématy nebo dotazníky. • Srovnání subjektivních údajů s objektivními projevy v nejrozmanitějších ukazatelích • Při záznamu chování se se s výhodou uplatňuje polopropustné zrcadlo. metody zjišťování emocí 0 - není přítomna žádná zvláštní emoce 1 - patrná, ne však zjevná emoce 2 - zjevná emoce 3 - silná emoce 4 - neobvykle silná emoce 5 - velmi silná emoce 6 - nejsilnější emoce jaká kdy byla udávána Jednotlivé znaky chování určené k pozorování jsou v hodnotících škálách předem určeny. Příklad škály určené pro výzkum úzkosti, vzteku a deprese: Vnímání je složitý proces, při kterém jsou vytvářeny určité struktury jakožto odraz dráždění receptorů. Změny percepčních struktur jsou velmi častým projevem emočních reakcí a v některých experimentálních podmínkách slouží i k vyvolání silných emocí Změny v senzorických a percepčních procesech jsou častými projevy emocí. Metoda percepčního zkomolení: • odhad které ze dvou krátkodobě prezentovaných úseček je delší. • po každém řešení je dána možnost přesvědčit se o správnosti výkonu • několikrát došlo k úmyslné záměně a tím k vyvolání dojmu percepčního zkomolení - provázeného silným pocitem úzkosti • Percepční zcitlivění - snížení udávaného prahu rekognice pro předmět nebo pojem, který je pro organismus přijatelný, nebo kterého může být použito k tomu, aby byla odstraněna nepohoda nebo udržen stav pohody. • Percepční obrana - zvýšení rekogničních prahů pro podněty, které by mohly vyvolat nepohodu, nebo ohrozit smysl daného jedince pro pohodu. “percepční zcitlivění” “percepční obrana” Pro vyvolání i sledování silných emočních reakcí slouží i metoda “senzorické deprivace” http://videosift.com/video/Total-Isolation-Sensory-Deprivation-Experiment Svět gest ahoj pojď neříkej tone podívej Tato gesta mohou vypadat stejně, jejich význam se však velmi liší podle toho jak a kde se použijí. země význam USA souhlasí Brazílie hodně štěstí Itálie Vulgární gesto země význam USA skvělé! Německo jeden Japonsko pět Afghánistán vulgární gesto Tato gesta mohou vypadat stejně, jejich význam se však velmi liší podle toho jak a kde se použijí. země význam USA OK Japonsko zaplať mi Francie bezcenné Rusko vulgární gesto Tato gesta mohou vypadat stejně, jejich význam se však velmi liší podle toho jak a kde se použijí. 19-Sep-82 11:44 Scott E Fahlman :-) From: Scott E Fahlman I propose that the following character sequence for joke markers: :-) Read it sideways. Actually, it is probably more economical to mark things that are NOT jokes, given current trends. For this, use :-( Emotikony E-smích LOL ROTFL anglicky LOL = směji se nahlas anglicky ROTFL = válím se smíchy po podlaze mdr fancouzsky mdr = umírám smíchy jajaja španělsky jajaja = ha ha ha ha3 Malajsie ha3 = třikrát ha asg švédsky asg = řvu smíchy g dánsky griner = směje korejsky hhh = ha ha ha • Podle nich emociogenní podněty uvádějí nejprve reflexně v chod příslušné tělesné projevy, a teprve zpětně pociťování oněch somatických změn tvoří základ každé emoce. • Podstatou emocí je podle Jamese pociťování celého komplexu orgánových změn. Lange se domníval, že rozhodující význam pro vznik emoce má pociťování změn vazomotorických. • James předpokládal, že mají biologický původ pouze nižší emoce, takové, které jsou spojeny především se sebezáchovnými tendencemi individua. James - Langova teorie ...