Dětská kresba - vývoj kresebných projevů nKreslení je pro dítě jednou z nejpřirozenějších činností, je obdobou hry nkresba stejně jako ostatní schopnosti (např. řeč) či dovednosti dítěte prochází určitým „zákonitým“ vývojem nVliv má intelekt, zkušenosti, fyzická zralost, emoční zralost, úroveň rozvoje motorických schopností; nadání, vnější faktory, podpora okolí, osobnostní zaměření nV rámci normálního vývoje je možné stanovit určitá stádia vývoje kres. projevů, která jsou společná všem dětem v určitém věku n nKresba geometrických tvarů: 1)Kolečko (3 r.) 2)Křížek (4 r.) 3)Čtverec (5 r.) 4)Trojúhelník (6 r.) 5)Kosočtverec (7 r.) 6) Dětská kresba - vývoj kresebných projevů nVývoj kresebných projevů obecně n nBatolecí období(1-3 roky) n- 15 m – čmárá spontánně n- 18 m. – napodobí kresbu čáry bez ohledu na směr n- 24 m. – napodobí kresbu vertikální a kruhové čáry n- 30 m. – napodobí kresbu horizontální čáry n- pokus o napodobení křížku n- 36 m. – kreslí kruh, vertikální i horizontální čáru podle předlohy n- 2 roky – stadium čmáranic – čmárá všemi směry, aniž by pozvedlo tužku Dětská kresba - vývoj kresebných projevů nVývoj kresby obecně – fáze 1)Čmárání (1,5 – 2) – objev, že kresba zanechává trvalé stopy – dítě přitahuje hlavně pohyb spojený s kreslením; pokud už dítě připisuje svému výtvoru smysl (pojmenování), tak lze hovořit o kresbě jako takové 2)Symbolická f. (3 – 5 r) – zákl. geom. tvary, hlavonožec 3)Naivní (intelekt.) realismus (5 – 8) – dítě kreslí to, co zná – co o objektu ví (ne to, co vidí) – transpar., hlava z profilu má 2 oči… 4)Vizuální realismus (8 - 12) – vznik plánovaných obrazů, od 11 let perspektiva, proporce, postavy z profilu – dítě kreslí to, co vidí n n„Zlatý věk kresby“ = 5 – 10 roků n Dětská kresba - vývoj kresebných projevů nKresba postavy – nejzákladnější, zřejmě nejvíce využívaná v praxi n1) Hlavonožec = (zač. cca 3 – 4) npostava je znázorněna kolečkem = hlava a trup + dvě čáry = nohy (později přidává ještě dvě čáry = ruce) Dětská kresba - vývoj kresebných projevů n2) Hlavní části těla (5), objevuje se dvojdimenzionalita ntrup = kruh, ovál, trojúhelník, čtyřúhelník nhlava = spojená přímo s trupem nnohy = daleko od sebe, někdy navazují na obrysovou linii trupu nproporce nejsou dosud v souladu Dětská kresba - vývoj kresebných projevů n3) Všechny důležité detaily (6) nuši, vlasy = většinou je po obvodu hlavy nněkdy klobouk („probíhá“ hlavou), jiné náznaky oblečení nodlišení kresby muže a ženy n7 let - zpřesnění proporcí n- nohy blíže k sobě n- paže na pravém místě ve výši ramen n- náznak krku – jako mezičlánek n- vyznačení účesu a oblečení n8 let – profilová kresba n- připojení paží na přední linii trupu nebo na zadní n- tvary se zaoblují a proporce se sjednocují Dětská kresba - vývoj kresebných projevů n4) Pohyb (9) nu profilových – naznačení chůze nčinnost rukou (postava nese tašku) nobličej má většinu podstatných znaků 1) n Dětská kresba - vývoj kresebných projevů n5) Stínování, perspektiva (10 - ?) Dětská kresba - způsoby hodnocení a využití v praxi n2 druhy hodnocení: A)Vývojové hledisko (Goodenoughová - DAM) – posouzení úrovně rozumových schopností (u nás Šturma, Vágnerová – příručka Kresba postavy) B)Projektivní hledisko – jako projektivní test osobnosti (manifestace psych. procesů) – emocionalita, odhalení motivů, přání, postojů, pudové struktury apod. – U DĚTÍ velmi opatrný přístup ! (využívat spíše až po 12. roce) – DAP, FDT C)Odráží úroveň dílčích schopností (percepčně-motorické hledisko) – zrakové vnímání, představivost, paměť, jemné motoriky, senzomotoriky a jejich integraci (Bender-Gestalt test, obkr. figur…) Dětská kresba - kresba rodiny n nsymbolické zpracování primární sociální skupiny, jak ji D vnímá a prožívá, jak hodnotí členy nužití od 6-12 let, lze vypracovat obrázek ve spolupráci celé nFáze (ztvárnění rodiny se ve vývoji mění ): n 1)statické, nediferencované ztvárnění rodiny: stejně zobrazené figury vedle sebe, rozdíl bývá jen ve velikosti, nelze projektivně hodnotit = předškolní děti 2)statické diferencované ztvárnění rodiny, figury se už liší nejen velikostí ale i oblečením, rysy obličeje, mladší školáci, lze užít i projektivně 3)dynamické diferencované ztvárnění (zachycení aktivity, zaměření postav, způsob řešení prostorových vztahů – v 9 roce zvládají profil, což umožní vystihnout různorodé prostorové umístění) n n n n n Dětská kresba - kresba rodiny nhodnocení: způsob zpracování tématu (brát v úvahu věk, zda je to jen výčet osob, nebo má ideu – společná aktivita), statické zobrazení rodiny u starších je D projevem E problémů ve vztazích, primitivní zobrazení rodiny svědčí o neochotě, lhostejnosti, citové chudosti nebo rezignaci, realistický způsob zpracování typický pro mladší školní věk, ale může být i projev kontrolních a regulačních mechanismů, důležitý je způsob ztvárnění každé postavy: nV postava významná, M postava – nevýznamnost reálná či žádoucí, ale může být ovlivněno dostatkem místa na papíru nebo nezralost koordinace nzpůsob zobrazení: mladší D kreslí všechny postavy stejné, vyčerněná postava - zdroj strachu, slabé přerušované kontury také značí problém, otočení hlavy na jinou stranu – nezájem o rodinu, snaha o únik…chybění částí těla – D by ho nějak rádo omezil npořadí kreslení a prostorové umístění: F blízkost může znamenat i P blízkost, potřebu vztahu nebo jen častost kontaktu, větší vzdálenost – potřeba distancovat, izolace nvynechání člena: subjektivní popírání – přání aby člověk zmizel, nebo nakreslí toho, kdo už tam není – přání aby tam byl, lidé kteří do rodiny nepatří – problém v diferenciaci blízkých a cizích, projev citové deprivace, bez členů jen nábytek - dysfunkce rodiny n Dětská kresba - způsoby hodnocení a využití v praxi nVyužití v psychologické praxi n1) Určení úrovně rozumových schopností, motoricko- percepčních schopností - možnost zachytit organicitu, (např. ADHD, DMO aj.), patologii, opoždění vývoje, MR – nejčastěji se u dětí využívá jako součást Kern-Jiráskova testu školní zralosti a obvykle také jako standardní součást každého vyšetření např. v PPP, klin. psych. n2) Po 12. roce možnost využít jako projektivní osobnostní test (primárně k formulaci či ověřování hypotéz) n3) Většina dětí kreslí ráda – uvolnění napjaté atmosféry při vyšetření, vhodné pro děti se smyslovými vadami, terapeutický účinek kresby, procvičování jemné motoriky, kreativita, fantazie apod. Pohádky n nPohádka = krátký epický fiktivní příběh, ve kterém se ve většině případů objevují smyšlené (nadpřirozené) bytosti nobsah není vázaný na prostor a čas nObsahují bájné představy lidstva, nadčasové životní pravdy - věčnou touhu po naplnění dobra, a víru v kouzelnou moc slova = univerzální motivy nPromlouvají k nám skrze symboly Děti a svět pohádek nPozitivnější efekt má spíše vyprávění pohádek, než jejich čtení (nutno předčítat s citovým zaujetím) – má vyvolávat skryté obrazy, imaginace = spoluprožívání nPostavy by měly být ryze dobré či zlé (snadná identifikace, vliv na morální vývoj) X moderní pohádky – hranice mezi dobrem a zlem se často stírají nKlasická x moderní pohádka - „klasická pohádka“- je ta, která dokázala svou živost v nadčasové dimenzi – přežívá generace (Ćernoušek) Některé postavy a jejich význam n nNapř. Čert (zlo) - představuje zlo (temné stránky lidské existence), nositelé a vykonavatelé trestu (myšlenky křesťanství, které umístily v podzemních prostorách peklo, v němž podstupují hříšníci věčný trest). Představuje také svůdce: toho, kdo nabádá a svádí k překročení mravních pravidel… nmůžeme do něj snadno promítnout vlastní zavrženíhodné impulsy, temné stránky nVytvoření strachu z možných trestů Některé postavy a jejich význam n nHrdina (dobro) - hlavní nositel mravní tendence v pohádce, musí projít řadou zkoušek, kde řeší obtížné úkoly -hrdina je svými činy natolik přitažlivý, že se s ním dítě ztotožní v každém jeho zápase (hrdinové jsou vždy nakonec odměňováni) = to přispívá k formování jeho dobrých vlastností -I ten nejslabší může v životě uspět, pokud vytrvá Psychoanalytický pohled na pohádky nPodobnost neskutečných událostí v pohádkách se sny nPodle psychoanalytického modelu lidské osobnosti obsahují pohádky důležitá sdělení pro vědomou, předvědomou a nevědomou mysl, ať funguje v dané chvíli na kterékoli úrovni; vznikají ze snového života nnejčistším a nejjednodušším výrazem kolektivně nevědomých psychických procesů nZobrazují archetypy (Jungova analytická P) v jejich nejjednodušší, nejhutnější a nejpřesnější podobě a obsahují kulturní vzorce procházející lidskou historií, kterou spoluvytvářejí = vyjadřují potřebu dosáhnout vyšší úrovně Jáství n Je pro ně symbolická logika i to, že je lze interpretovat z různých hledisek npohádky pojednávají o všeobecných lidských problémech a zejména těch, které zaměstnávají dětskou mysl - obracejí se k rozvíjejícímu se Egu, podněcují jeho rozvoj a přitom ulevují předvědomým a nevědomým tlakům Význam pohádek n- předškolní věk = „zlatý věk pohádek“ n- Možnost identifikace s pozitivním vzorem -Dítě může do postav promítat to, co v něm aktuálně probíhá -Rozvoj fantazie, představivosti -„umělecké dílo“, které je dítěti snadno srozumitelné -Rozpor mezi dobrem a zlem činí některé situace jednoznačnější a pochopitelnější… -Prostředek socializace, funkce výchovná -Poskytuje smysluplnou interpretaci světa -Osvojování způsobů řešení problémů Význam pohádek - - -Odpovídají na některé zákl. potřeby dětí (smysl života, láska, důvěra, potřeba zvládnutí strachu…) -Význam v psychoterapii – odpovídá na úzkostná traumata, která děti mohou prožívat -Předávají kulturní dědictví -Názorně se zde řeší mnoho vývojových úkolů -Budování vztahu s rodičem, pocitu vzájemnosti -Významná hlavně v předškolním věku (v tomto období je myšlení dětí obrazné, konkrétní, animistické, antropomorfické, magické, synkretické, artificialistické (předoperačního;prelogického myšlení) -Většina končí optimisticky – dává nám naději do budoucna n Význam pohádek nMorální síla – formování morálních postojů (každý zlý čin bude potrestán, stejně jako negativní vlastnosti – např. pýcha, lakota) nPrincip dobra a zla je zde vysvětlen v jasných principech, kterým děti rozumějí nDěti se nenásilně seznamují se základními pravidly univerzálně lidského trestního kodexu: přestupek– vina – trest nPoskytuje útěchu - dítě může důvěřovat, že přes všechny zkoušky, které musí vytrpět, nakonec uspěje nVede dítě k důvěře - Malé dítě dokáže samo velmi málo a to vede k mnoha zklamáním (až zoufalství), pohádka tomu předchází tím, že připisuje vysokou hodnotu i malým činům nPodporuje osobnostní růst D nVede k hledání, rozvoji vlastní identity nPoskytují jistotu v pro děti „chaotickém“ duševním světě nPodporují růst sociálního cítění, fungují jako vzory (rozvoj ideálního já)