Sociální poznávání (Social Cognition) 1.Historické souvislosti 2.Kognitivní stadia zpracování informací 3.Formování prvního dojmu Asocianistické modely Konstruktivistické modely Charakteristika hypotet. kogn. jednotky (nody) spojené asociativními drahami centrál. teoretické konstrukty jsou organizované celky Historický zdroj empirismus racionalismus Základ. otázka Jak jsou vnímatelem kombinované elementy sociál. světa? Jak vnímatel konstruuje představy o sociálním světě? Role poznáv. pasivní aktivní „Směr“ procesu zdola - nahoru shora - dolů Způsob zpracování analogie v práci počítače aktivní mechanismy zpracování včetně motivačních a emoč. faktorů Poznávací struktury elementaristické, relat. neorganiz., kvalit. neměnné holistické, integrované, kvalitativně proměnlivé Poznávací procesy Jednovýznamové (percepce, paměť operují nezávisle na aktivn. procesech myšlení) aktivní, závislé na kontextu, nižší a vyšší pozn. procesy se prolínají Důraz na objekt poznání subjekt poznání Sociální schémata * Kategorie – seskupení dvou či více odlišitelných objektů, s nimiž se zachází podobně * Prototyp – mentální obraz typického příkladu určité kategorie lidí * Schémata sebe sama – poznatky o nejdůležitějších charakteristikách, které se váží k mé osobě * Scénáře – sekvence typických aktivit činností * Schémata sociálních rolí * Schémata pro sociální skupiny – stereotypy (autostereotypy, heterostereotypy) • Organizační diagram Kognitivní stadia zpracování informací Fiedler, K., Bless, H. (in Hewstone, M., Stroebe, W., 2006) Paměť, uspořádané znalosti Percepce Úvodní kategorizační kódování Další závěry, rozhodnutí, úsudky Podnět Behaviorální reakce Zákonitosti procesu percepce * Zákon selekce * Efekt primárnosti •Solomon Asch •1. inteligentní, pracovitý, impulzivní, kritický, tvrdohlavý, závistivý •2. závistivý, tvrdohlavý, kritický, impulzivní, pracovitý, inteligentní * Zákon interference •S. Asch (1946) •energický, jistý, hovorný, chladný, ironický, přesvědčivý * Podvědomá hodnotící hlediska • Kódování a interpretace * Kódování = procesy, které probíhají při proměně vnějšího podnětu ve vnitřní reprezentaci, vytváří se vztah nového podnětu k tomu, co už víme • * Percepce je v interakci s přístupnými kategoriemi. Přístupné jsou ty, které jsou používané často či nedávno. • Kategorie je seskupení dvou či více odlišitelných objektů, s nimiž se zachází podobně. • * Efekt primingu - podněcování (Higgins, Rohles, Jones, 1977) – proces, ve kterém expozice podnětu (osoba či myšlenka) ovlivňuje interpretaci nové informace. • Priming stereotypů – jejich význam narůstá, čím je naše motivace ke zpracování informací nižší. • Stereotypy jsou sdílená přesvědčení o osobnostních rysech a chování členů skupiny. Organizace dat v paměti * Organizace informací je výrazně ovlivněna cíli. * Nekonzistentní zjištění jsou zpracována do větší hloubky, zdola nahoru. Výhodu lze zaznamenat, pokud je dostatečná kapacita zpracovávat informace. * Konzistentní informace je odvoditelná ze systematického řádu poznání, shora dolů. * Většinou se vybaví informace, které jsou v souladu s našimi kategoriemi a stereotypy. Vztah kognice a emocí * Kongruence nálad • * * Negativní emoční stavy vedou k systematičtějšímu zpracování informací než pozitivní emoční stavy. * Pozitivní emoční stavy vedou k větší tvořivosti. Formování prvního dojmu •1. Asocianistický přístup •Kognitivní algebra (Anderson, 1974) •Sčítací model a model váženého zprůměrňování •2. Konstruktivistický přístup •Duální model procesu formování dojmu (Brewerová, 1988) – kategorizace a personalizace •Spojitý model procesu formování dojmu (Fiske, Neuberg, 1990) •Úvodní kategorizace – sběr informací – potvrzení úvodní kategorizace, případně rekategorizace – pokud nelze, plně individualizovaný sběr informací •Cyklus se může opakovat Chyby při posuzování druhých lidí * Základní atribuční chyba (Ross, 1977) * Haló efekt * Implicitní teorie osobnosti * Kulturní stereotypy, předsudky * Projekce * Efekt primarity • • •