Výstava Sangri-la, Brno 2010
V pátek 25. 6. jsme se tři studentky religionistiky rozhodly navštívit výstavu Sangri-la, která probíhá od května 2010 v hale brněnské Olympie. Předtím se výstava konala v Bratislavě, kde sklidila velký úspěch, získala prestiž nejkrásnější výstavy a údajně byla plná „duchovna a spirituality".1 Na oficiálních internetových stránkách si můžeme přečíst stručnou charakteristiku výstavy:
„Unikátní výstava Šangri - la v sobě spojuje mystiku se skutečností, barevný svět států ležících na úpatích Himalájí se vším, co k nim patří. Je to výstava pro milovníky mýtů, cestování, filosofie, i pro všechny, kteří chtějí vidět na jednom místě co nejvíce o Tibetu, Nepálu, Bhútánu a Indii. To vše zabalené do velmi poutavého příběhu, kterým se můžete nechávat unášet, jako byste tato místa navštívili ve skutečnosti. (...) Výstava je vhodná pro vjecjjjj^^j^ové skupiny, protpJ^^[í koncepce myslí jak na dospělé, tak i na aeti. Vystupte ze živOTS^oDiemu, pechu äfcstresu.
- historie
L' rovnováh
Z této ukázky je patrné, že na výstÄ RAčně jde především o pocity, o atmosféru,
méně už o informace a střízlivý pohled na věc.ÁMom jsme se také na vlastní kůži přesvědčily. Kdo si myslí, že se na výstavě obohatí věcwmi informacemi o Indii, Nepálu apod., kdo doufá, že mu bude na výstavě vysvětleno, co znamená pojem Sangri-la, z čeho vychází a jak vznikla tato představa, s čím je spojena apod., ten bude nejspíše zklamán. Kdo jde však na výstavu s touhou nasát orientální, exotickou atmosféru, případně popřemýšlet o smyslu
života,  ten je  zde  na  správném  místě.   Abych nebyla nespravedlivá, musím přiznat, že zde najdeme pár zmínek o tamních náboženstvích,  snaha poučit návštěvníky  se tedy tvůrcům výstavy zcela upřít nedá, avšak tyto zmínky jsou jen stručné (návštěvníkovi je například předkládám buddhismus tak, jako by existoval jen jeden jediný, navíc se setkáme s pojmy jako je tibetský lamaismus apod.) a místy (podle mého názoru) chaoticky uspořádané. Z místnosti animismu následuje „kulturní šok" a rychlý přechod k hinduismu, buddhismu a opět k hinduismu, někde mezi tím
1 Časopis Cestovní kanceláře Livingstone, 2010, s. 2.
2 Dostupné na: www.sangri-la.cz , (28. 6. 2010).
se nachází Tibet včetně pekla. Rozhodně případným zájemcům nedoporučuji opouštět Yettiho stopy na zemi (místy téměř neviditelné), jinak brzy nebudou vědět, kde vlastně jsou! Výstava je postavena v duchu romantiků a
snílků, kteří si tyto asijské země představují jako ráj na zemi, jako poslední země, které skrývají veškerou moudrost a poznání, kde lidé žijí klidněji, šťastnej i a samozřejmě - znají pravý smysl života. Tento obraz se obzvláště objevuje ve srovnání s kontrastním obrazem Západu, který je většinou (jako protipól moudrého Východu) popisován jako zkažený, konzumní, falešný apod. Komentáře fotek předkládaných na výstavě jsou toho často dokladem. Místo věcných informací zde nejednou nalezneme spíše hlubokomyslné úvahy, které však, jak to napsala jedna z návštěvnic do knihy u východu, „degradujípěkné fotky na kýč a kazí celý dojem^^^oamné tedy uzajg^^e výstava neníolndii, Bhútánu, Nepálu a
ÄPEKLO-RÄJ
I       Karma, součet skutků člověka. I rozhoduje O pri§lím bylí. Správný I život vede v příznivé převtěleni [ a dosaženi nirvány, Dobré ciny I vedou k dobré karmě. Jaký je tvůj život? A pocit? Vydáš se dolil do pekla či dt> vysněného ráje lrŠangri-!a"7 Co si xaslouffš? I Nebude to nahoře nuda? Peklo je asi veselejší... Hřešřt je božsky krásné! Není nakonec peklo rájem..,?
tffej HELL-PAfíůDtSE
'' " Karma, the acccunf ct human xbons, decides at the nptf emstenra. A jood fflé leatťs ío positive i^ťjrcamaííofl, srč reaching Nirvana, ůooó deeds make a good .farms. Wrtal Is four life tito? Would you head for OK hell, or for Hie dreamland at Shangri-La? rVhaf do you deserve? Is it hwing op there? Perhaps, ttretetlis more fun. To sin is dikitiely beautiful. Isn't the hět) the actual paradhie after aft?
tavy. Výstava fc[< poznání ohli
Tibetu, alej tedy ne před;
zařadit do
Toto pojetí výstavy však vůbec nebWoBeJFastné, naopak! Čísla návštěvnosti a slova chvály mluví za své. Návštěvníci dostali, cq^r žádali. Každý touží uniknout na okamžik modernímu přetechnizovanému světu a neRat se unášet atmosférou exotických dálek s příměsí duchovna. A výstava právě toto nabízí. Organizátoři se snaží vtáhnout návštěvníka do tajemného světa vzdálených zemí kromě jiného také prostřednictvím různých smyslových a zážitkových aktivit. Drtivá většina lidí odcházela spokojená i proto, že si mohla poprvé v životě
zatočit modlitebními mlýnky, polít Ganéšu pro štěstí, nebo si zkusit zahrát na tibetské mísy. Svaříček sám říká, že jeho záměrem bylo zprostředkovat lidem, kteří nemají možnost cestovat, atmosféru Nepálu, Tibetu, Indie či Bhútánu a poznat je do hloubky. Jestli se mu to podařilo, ať posoudí každý sám.
Na konci výstavy jsme společně s kolegyněmi nakoukly do návštěvní knihy a poznámky zde vepsané byly téměř všechny pozitivní a lichotivé. Jen tak namátkou, nejčastěji používaná slova ve spojení s výstavou byla: poučné, neskutečně nádherné, inspirativní,
k zamyslení, příjemné, uklidňující, duchovní, autentické, působivé, podmanivé apod. Někteří návštěvníci dokonce poznamenali, že zde nalezli klid, mír a pokoru, někteří si povzdechli, jaká je škoda, že je v Evropě tolik egocentrismu, sobectví apod. Negativní poznámky jsme našly všeho všudy dvě, týkaly se nedostatku informací o fotkách a nevhodných hlubokomyslných průpovídek. Ze by tu byl před námi nějaký religionista?
A kdo to má všechno na svědomí?
Autorem výstavy je Rudolf Svaříček, brněnský horolezec, cestovatel, fotograf a především dobrodruh. Je také majitelem cestovní kanceláře Livingstone. Vystávaje výsledkem dvaceti let putování do oblasti Himaláje. Kromě Himaláje je jeho doménou Indonésie a Nová Guinea. Jeho nej větší vášní je, jak on sám tvrdí, poznávání cizích zemí a lidí různých etnik.
Rudolf Svaříčskjuá-za sebou mimojaíjjié výkony v průzkumu extrémních oblastí i
řadu úspěšn s českouJHeui pruv"*'
Všechn^m2ÍaMÍ^^ueflÉM*RfllPvj
let on a jeho kolegové. Něco prý vyměni místních.
spolupracoval a :.tií"istických
P
,fR!Wllfc^j2v5sIa¥äJ#WnTáždil během dkoupili a některé věci dostali darem od
Markéta Vrbová Petra Polášková