Lobování Lobování = složka komunikačního mixu: získávání partnera pomocí informací, slov a argumentů.argumentů. přesvědčování či vytváření vlivu na jednu nebo více osob, které mají o něčem rozhodnout. Důvod lobování neustále rostoucí komplexnost parametrů rozhodovacího procesu a snaha najítrozhodovacího procesu a snaha najít objektivní popis jevu, který se má rozhodnutím ovlivnit (např. jaderná elektrárna). Historie Lobing vznikl jako oficiálně uznávaná praktika se osamostatnil se ve 20. století v USA, a tose osamostatnil se ve 20. století v USA, a to v souvislosti s existencí i právním zakotvením – terminologicky správně označovaných „zájmových skupin“ či prostě „lobby“ 3 základní taktiky lobbování: 1. přímé lobování,1. přímé lobování, 2. lobování od kořenů, 3. informační kampaně. Přímé lobování Taktika přímého lobbování je založena na přímém a v zásadě trvalém kontaktu lobbisty s činiteli státu. Lobbista přináší k problémus činiteli státu. Lobbista přináší k problému další a další informace, které mají působit v zájmu jeho skupiny. V zásadě tuto činnost vykonávají členové center zájmových skupin na nejrůznějších mocenských úrovních. Lobování od kořenů Zde je aktivita přenesena na řadové členy skupiny. Koná se běžně formou dopisníchskupiny. Koná se běžně formou dopisních kampaní a protestů v koordinaci s lobováním v centru. Krajním příkladem jsou i nejrůznější demonstrace, protestní pochody apod. Informační kampaně Informační kampaně jsou založeny na snaze zájmových skupin přesvědčit širokou veřejnostzájmových skupin přesvědčit širokou veřejnost o správnosti svých cílů a užitečnosti své činnosti. Patří sem předplácení různých inzerátů, financování výzkumů na podporu argumentů, apod. 4 zásady lobování v Bruselu 1. Dobře definovaný a dobře zdokumentovaný problém s naznačenou možností řešení. 2. Musí probíhat jak na národní, tak na evropské úrovni.úrovni. 3. Je třeba znát roli jednotlivých institucí a fáze legislativního procesu. 4. Spolupracovat s kolegy z ostatních (současných i budoucích) členských zemí. (Brusel – 14 tis.lob.) Lobbista má za úkol proniknout do podstaty problému a předložit ho ve srozumitelné formě těm, kteří mají rozhodnout, musí mít mimořádně dobré analytické a komunikační schopnosti, empatii a vizi, aby mohl odhadnoutschopnosti, empatii a vizi, aby mohl odhadnout dlouhodobé důsledky různých variant rozhodnutí, na kterém se svou činností spoluúčastní, jeho role je srovnatelná s rolí psychologa, právníka nebo jiného odborného konsultanta, který klientovi napomáhá najít nejvhodnější prezentaci rozhodnutí daného problému.