ČESKÉ GOTICKÉ SOCHAŘSTVÍ
1350.1450
ALBERT KUTAL
PRAHA 1962
STATNI NAKLADATELSTVÍ KRÁSNÉ LITERATURY A UMÉNÍ
Jde tu o soubor tří soch, jež je možno soustředit kolem nejvýznamnější a patrně také nejstarší z nich, piety v kostele sv. Tomáše v Brné. Co ji zvlášť nápadně charakterizujeme uzavřená hmota obou tel, nehybně spočívajících, j ako by byly vytrženy z toku času. Rozložitá Mariina postava ční vzpřímeně a osamoceně do výše a není spojena se svým synem leč pohledem. Ani ruce, zde sepjaté na prsou, nepřispívají k vytvoření kontaktu. Mrtvý Kristus leží těžce v matčině klíně v poloze téměř horizontální a jeho nepodepřená hlava je obrácena vpřed. Ruce jsou v klíně přeloženy levá přes pravou, motiv u horizontálních piet velmi vzácný a omezený téměř jen na území Čech a Moravy.321 Dvě izolované hmoty jsou k sobě prostě přiřazeny a jejich hlavní směry se prudce srážejí. Jen prohnuté záhyby mezi široce rozevřenými koleny Mariinými reagují na linii Kristova těla a lem Mariiny roušky přináší svou jednoduchou křivkou jisté změkčení do přísné a drsné skladebné soustavy. Jeho čtyři vlny, rámující Mariin obličej, vyčnívají daleko dopředu a vytvářejí jímku, z níž vystupuje Mariin
83
obličej. Její funkce je shodná s onou, kterou vykonává plášť na Parléřově sose knížete Václava. Mariina hlava je nepoměrně velká, větší než hlava Kristova. Sochař snad počítal s umístěním sochy ve výšce, podobně jako tomu bylo na Mostecké věži. Je to hlava mladé ještě, ale nikoliv mladické ženy. Je ve formě i výrazu velkoryse koncipována: stažené obočí vytváří uprostřed dvě kolmé vrásky a je v úhlech promáčknuto - jako obvykle u Parléře a jeho školy; oči jsou štěrbinovitě přivřeny; od chřípí běží hluboké vrásky ke koutkům úst, jakoby k pláči roztaženým, a s dohiim rtem bolestně vysunutým. V tomto obličeji je leccos příbuzného žebrácké Marii. Je však mohutnější ve výrazu a také italštější: připomíná hlavy Giottovy (např. na oplakávání v padovské Aréně). Tvar očí ovšem mohl být zprostředkován Českým malířstvím z doby kolem poloviny století (oplakávání z Vyššího Brodu, madona z Veveří). Stejně velkoryse jako Mariina postávaje provedeno Kristovo tělo, přitom však s pozoruhodnou znalosti anatomie a s bedlivým zřením k přesnému popisu naběhlých žil. Jeho hlava s parléřovsky pootevřenými ústy má podobnou pádnost Členění jako sochy Mostecké věže, jenže je - poněvadž jde o sochu interiérovou a z jiného materiálu - jemněji provedena. Připojíme-li ještě, že socha má dobře zachovanou starou polychromu, která se vyznačuje stejnou věcností jako provedení sochařské, uvědomíme si její význam pro dějiny českého sochařství, dosud nedoceněný.