SOFOKLÉS Zt0ME¥ ZLOMKY 563 Fragmenty Sofokleových her se nám dochovaly porůznu. Zatímco nálezy literárních textů na egyptských papyrech jsou poměrně chudé, dochovalo se značné množství jednotlivých slov, ojedinělých veršů i souverší z nejrůznějších her v pozdějších literárních pramenech. Papyrové nálezy přinášejí úryvky her, které žily V pozdější době, a jsou svědectvím obliby, případně i li-terární úrovně té které hry. Tak papyrus nalezený v egýpt-ském Oxyrhynchu se zlomkem veršů Krále Oidipa pochází až z 5. století n. 1. (PapOx 1369). Jiný z téhož nakv ziště nás seznamuje s textem tragédie Aiás, napsaným ve 3. století n. 1. (PapOx 2093). S postupem papyrologic-kého bádání se o některých zlomcích prokázalo, že je moderní badatelé připsali Sofokleovi neprávem (Achajský sněm). K jiným zase přistoupily nové zlomky, například k satyrskému dramatu ínachos. Žádný papyrový nález nepřekonal však papyrus publikovaný r. 1912 Huntem a Wilamowiteem {PapOx 1174), v němž se nám zpřístupnil text SlídiČů. O rekonstrukci hry se neobyčejně úspěšně pokusil Ferdinand Stiebitz, jehož překlad zde spolu s rekonstruovanými verši zařazujeme podle Vydání z r. 1942. Protože papyrové nálezy přinášejí text náhodně dochovaný — třebas často rozsáhlejší —, jsou nově objevené verše často chudé svým obsahem. Literární tradice nám zachovala zlomky jiného druhu. Jsou to místa, která zaujala gramatiky a slovníkáře svou neobvyklostí — z těch jsme zde podali jen nepatrné ukázky, jejich typem je zlomek 157 (Achilleovi milci) a e očí svých metají kopí —, a dále taková, která zaujala svou myšlenkou. Obsahově plné verše se objevují ve formě citací, ale je nepochybné, že pozdější autoři často znali mnohé verše jen nepřímo ze sbírek vhodných citátů. Obsah jednotlivých her nám většinou unikáj neboť 564 SOFOKLÉS ZLOMKY 565 zlomky jsou velmi skrovné. Náměty si pro ně bral Sofoklés v řecké mytologii: Thamyrás například spadal do okruhu theogonií (zrození bohů), Týrá do aitólského okruhu bájí o potomcích Aiolových. Bohatě byl zastoupen okruh thébských pověstí například Potomky, athénské náměty byly předmětem Kreúsy, Thésea a Faidry. Osudy Tan-talova rodu byly zpracovány ve hrách Tanlalos, Oinomaos, Atreus a Thyestés; zvláště bohatou studnicí byly pro So-foklea báje trójského okruhu, jako Hodovníci, Aithiopovéi Láokoón, Érigoné aj. Dochovaly se však názvy her, například Múzy, o nichž nevíme vůbec nic. Antická tradice věděla, že Sofoklés napsal značný počet her. Aristofanés z Byzance, slavný gramatik helenistického období, hovoří o tom, že Sofokleovi se připisuje 130 her, z toho sedmnáct neprávem. Toto bohatství je nám ztraceno.a jen málo verši anebo tituly her se nám vybavuje ze zapomenutí času. Abychom ukázali tuto; šíři Sofokleovy tvorby, zařadili jsme do našeho vydání vedle překladů Sofokleových tragédií i výběr zlomků. To není správné, aby ušlechtilý muž se těšil tam, kde potěší ho nepravost. Zlomek 677 — Faidra Och, kterak větší radost mohou plavci mít než zemi z moře dosáhnout a pod střechou ve spánku slyšet padat hustý deštíček. Zlomek 636 — TympanistS Jak příjemné je těm, co žijí uboze, i krátký čas se ukrýt svému neštěstí. bez útrap není nikdo zde, kdo nejmíň však jich má, je nejblaženější... Zlomek 409 — Mýsově .je příjemné se znavit, ruku procvičit. Nejhezčí je mít spravedlivou povahu, nejprospěšnější prožít život bez chorob, nejpříjemnější denně brát, co srdce chce. Zlomek 410 — Mýsové Zlomek 498 — Pastýři Zlomek 356 — Kreúsa Krátký čas pro nás je životního běhu, avšak nebožtík zemí Bkryt leží všechny věky... Žij, pij a jez! Zlomek 572 —■ Tantalos Zlomek 167 — Danaé ti Mlč, chlapče, má i ticho hodně krásného! | Zlomek 81 — Potomci Aleovi Nepátrej po všem! Skryté mnohdy dobrem je! Zlomek 83 — Potomci Aleovi K čemupak je ti ještě třeba mnohých slov? Jsou nadbytečná slova veskrz na obtíž! Zlomek 82 — Potomci Aleovi 566 SOFOKLÉS ZLOMKY 567 Ten synek šlechticům se věru vyrovná! Vše, co je řádné, šlechetnou má povahu! Zlomek 87 — Potomci Aleovi Když skončí námaha, pak k ŕemu další řeč?! Zlomek 375 — Láokoón Hruď mužů šlechetných vždy pevná zůstává. Zlomek 195 — Potomci Aleovi Kdo v právu, tomu není snadné vzdorovat. Zlomek 78 — Potomci Äleovi Má velkou sílu v sobě spravedlivá řeč. Zlomek 80 — Potomci Aleovi Skrýt vlastní názor — zlo, jež nezná šlechetný. Zlomek 79 —■ Potomci Aleovi Kdo něco dělá, má i něco podstoupit. Zlomek 229 — Héraklés Nestejný konec berou spěch a rozvaha. Zlomek 856 — Neznámá hra Neznalost — zlo, s nímž nelze vůbec zápasit. Zlomek 924 — Neznámá hra Nemějme nikdy radost z mrzkých rozkoší. Zlomek 926 — Neznámá hra Nestatečných se Štěstí nikdy nedotkne. Zlomek 927 — Neznámá hra Podvodník nezná žádnou těžkou přísahu. Je živitelkou četných lidí naděje. Zlomek 933 — Neznáma hra Zlomek 948 — Neznámá hra Kdokoliv touží po životě v špatnostech, je buďto zbabělec, či zcela bezcitný. Zlomek 952 — Neznámá hra Šlechetný snáší vše, jak jemu náleží. Zlomek 319 — Ión Kéž byl jsi moudrý v činu rovném slovům tvým! Zlomek 896 — Neznámá hra Když zapomíná muž, pak bere zasvé vděk. Zlomek 920 — Neznámá hra Jediný moudrý hyne z hejna hlupáků. Zlomek 921 — Neznámá hra Je nerozumný on. Však nerozumněji ho před zlem právě ony chtěly chrániti. A který ělověkjLzlostiJvesvých-bolesteclL si více vezme léku na svou chorobu, je lékařem, jenž není znalý nemocí. Zlomek 589 — Téreus Vysoko myslit — vysoko jednat. Zlomek 818 —- Neznámá hra A zpupnost tvá nedojde nikdy k rozumnosti dospělá, ta kvete mladičká a tak i uvadá. Zlomek 786 — Neznámá hra On v hněvu mrštil po mně čpícím nočníkem a nechybil se. O mou hlavu roztříští se plná váza s tím, co není vonná mast. Zlomek 565 — Hodovníci Proč chválíš to? Vždyť každý vínem zpitý muž podléhá hněvu a je zbaven rozumu. Rád hojně řečí darmo vyleje a pak sám slyší nerad to, co předtím řekl rád. Zlomek 929 — Neznámá kra Mně nepovídej, co má zůstat ukryto. Vždyť tolik pevný žádný zámek na jazyk nenajdeš, aby tajemství jím neprošlo. Zlomek 935 — Neznámá hra Nesnáším, když kdo zkoumá to, co skryto je. Zlomek 737 — Neznámá hra Na obtíž soused obtížný, věz!, na obtíž. Zlomek 753 — Neznámá hra 568 SOFOKLÉS ZLOMKY 569 Když muž je v nouzi, pryč jsou jeho přátelé. Zlomek 733 — Nesndmá hra Je lépe vžiti Škodu nežli mrzký zisk. Zlomek 807 — Neznámá hra Je milý zisk, byť ze samých lží vycházel. Zlomek 833 — Neznámá hra Tak tedy není pěkné lživě promlouvat. Však komu pravda hroznou zkázu přináší, bud odpuštěno vyslovit i nepěkné! Zlomek 352 — Kreůsa Do stáří času nedospěje žádná lež. Zlomek 62 — Akrisios Kdo na kraj nebezpečí zajde v odvaze, teň zpříma hovoří a pevnou mysl má. Zlomek 351 — Kreůsa Jen směle! S pravdou nikdy neklopýtneš sám! Zlomek 588 — Téreus Buď vždycky potichu, když postupuješ vpřed! Zlomek 478 — Palamédés Už dospěla. Musíš proto mnoho učit se i mnoho uslyšet a moc se poučit. , Zlomek 694 — Ženy » Fthíe Učím se, co je k učení, a hledám to, co nalézt lze — oč bohy žádat, žádal jsem. Zlomek 843 — Neznámá hra Nevzniknou pěkné písně z činů nepěkných. Zlomek 839 — Neznámá hra V chybování neznáš míru. Zlomek 798 — Neznámá hra Pod míru nedej — nepřelej však ani kraj! Zlomek 796—Neznámá hra Nemyslí nikdo na strast, která minula. Zlomek 375 — Láokoán Nesejde z vrcholků ti bez námahy nic. Zlomek 397 — Věštci Plod žádný nevydají řeči plné lží. Zlomek 834 — Neznámá hra Nechť získá pocty muž, byť bez bohatství byl. Zlomek 835 — Neznámá hra Nic horší žebrák, má-li mysl šlechetnou. Zlomek 836 — Neznámá hra Kdo nezakusil to, co já, ať neradí. IZlomek 900 — Neznámá hra Diovy kostky vždycky dobře padají. Zlomek 895 '■— Nesnámá hra ( Jen bohům dovolen je život bez všech zel. Zlomek 946 — Neznámá hra | ani bohům se nedaří věci, jak sami si přejí, kromě samého Dia. Ten počátek i konec drží. Zlomek 1129 — Neznámá hra 1 : Toť boží dar. A nutno neuprchnout pryč před čímkoliv, co bozi, chlapce, dávají. Zlomek 964 — Neznámá hra ] Ó Slunce, zaplač nade mnou! 0 tobě praví mudrci, že otcem bohů jsi 1 otcem věcí všech. j Zlomek 752 — Neznámá hra Co od bohů je, i: umírá, však bozi ne! Zlomek 850 — Neznámá hra boha, jak stojí proti a jak točí se kolem, nechcete vidět... Zlomek 334 — Klytaiméstra S70 SOFOKLÉS ZLOMKY 571 V Diove sadu se rodí bohatí jen a požehnaní Zlomek 320 — Ión Člověk! — Toť jenom prázdný dech a pouhý stín. Zlomek 13 — Aiás Lokerský Smrtelný lidský rode, ó ty ubohý, J: jak nejsme vůbec nic než stínům podobni a spolu strašnou tíhu země vláčíme. Zlomek 945 — 'Neznámá hra J Všichni jsme rod —■ lidský, jeden — jeden nás den f j z matky a otce — všechny jak jsme — ukázal všem. ! j Nevzrostl nikdo z nás větší než druhý, j* Jedny však z nás živí teď den přenešťastný, u druhých pak bohatství je, jiné zas svírá rabské nutnosti pouto. Zlomek 591 ■— Térevs Když bůh to skrývá, co je božské, nepoznáš, i kdybys kolem toho šel a díval se. Zlomek 919 — Neznámá hra Jak bojovat mám — člověk — s božským osudem, když proti hrůzám nepomáhá naděje. I Zlomek 196 — Potomci Vždyť žádný vojska velitel by nebyl s to všem vyhovět a všem se také zalíbit. A ani Zeus, větší vládce nežli já, svou vládou není oblíben t—ať dští, či schne. A mezi lidmi byl by soudem odsouzen. Tak jakpak já, jen člověk z matky smrtelné, bych lépe nežli Zeus znal jak v přízni být? 3f Zlomek 524 — Polyxena ťti Mé ženy, ani jeden člověk nepřehne před hanbou, sešle-li naň Zeus pohromy. Útrapy přišlé z nebe třeba snášeti. Zlomek 680 — Faidra Ó ústa, která mlčela jste dlouhý čas, j jak máte odvahu teď o tom promluvit? Než nutnost není tíživější vůbec nic, pod jejím tlakem taje domu odhalíš. Zlomek 757 — Neznámá hra Má větší cenu nebýt nežli špatně žít. Zlomek 488 — Péleus Jediný svými pravdami je jeden bůh, jenž stvořil nebesa a zemi rozlehlou, modravé mořské vlnění a větrů van. My, lidé početní, v svém srdci bloudící, jsme vytvořili pro útěchu vlastních běd-------- a k poctě bohů jejich tváře z kamene či z bronzu, ze zlata či ze slonoviny. A když jim oběti a liché slavnosti my strojíme, tak myslíme, že ctíme je. Zlomek 1126 — Sofokleovi podvržený Lip zavděčit se bohům nežli člověku. Zlomek 228 — HérakUs Před boží ranou neuskočí smrtelník. Zlomek 961 — Nexnámá hra Lidsky má myslit lidská přirozenost a vědět máme to, že není než Zeus žádný budoucna dárce... Zlomek 590 — Térem A: Tys živ a ještě mrtev neodešels v zem? B: Netísní osud dřív, než bylo mrčeno. Zlomek 686 — Faidra Spojencem nemá osud, kdo nic nedělá. Zlomek 407 — Minôs K ubohým lidem patří plavci na moři, jimž ani bůh a ani žádný smrtelník patřičnou nikdy nedá za bohatství mzdu. Na misce jemných vah ten mnohomroucí lid svůj velký náklad v nebezpečí vydává a výdělek buď ztratí, nebo zachrání. Zlomek 555 — Lidé se Skýru 572 SOFOKLÉS Je život, synu, nade všechno sladší dar. Vždyť titíž lidé dvakrát zemřít nemohou. Zlomek 67 ■ — Akrisios A lidské věci churavějí od toho, že lidé léčí všechna zla zas novým zlem. Zlomek 77 — Potomci Áleovi Jak příjemné je těm, kdo žijí v nesnázích, byť nakrátko se moci ukrýt bědám svým. Zlomek 409 — Mýsové Divná to věc, že ze zlých činů hříšníci jen kvetou a si žijí v dobrých poměrech, že štěstí nemají, co ušlechtilí jsou a k tomu ještě i mají dobré rodiče. Takto by božstva to, co k ělověku má vztah, neměla dělat. Patřilo by se to tak, že zbožný má mít jasný prospěch od bohů, že hříšník má mít zase úděl opačný a viditelně že má splácet za svá zla. Pak už by žádný zloduch nežil ve štěstí! Zlomek 107 — Alětés Kdo z lidí smrti nadmíru se obává, je blázen. O tu věc se osud stará sám. Až osudový smrti den se přiblíží, tu nikdo nepřehne, byť došel k Diovi. Zlomek 951 — Neznámá hra A: Mne žene touha s tímto současně. B: Však dojdeš (netlač!) k tomu, co ti určeno. Zlomek 953 — Neznámá hra Nad dlouhý život není větší útrapa. Zlomek 556 — Lidé se Skýru Smrt oplakáváš smrtelného člověka, zda ziskem byl by pro něj — nevíš — příští čas. Zlomek 845 — Neznámá hra Přítomný osud nekrop slovy mnohými. Sluší se býti oplakáván potichu. Zlomek 653 — Týrá ZLOMKY 573 Netřeba dříve velebiti osudy šťastného muže, než mu život docela neskončí a než neuběhne dráhu svou. Vždyť v krátkém, nepatrném case vezme ti bohatý poklad příděl zlého osudu, když změní místo a když bohům zlíbí se. ..... Zlomek 646 — Tyndareós Však kdyby ti, co lkají, mohli léčit zla a vlastní slzou vrátit život mrtvému, pak zlato menší cenu melo by než žal. Však nyní, starec, je tu zcela marné chtít skrytého v hrobě znovu přivést na světlo. I mně by Be byl pro ty slzy prolité můj otec vrátil v denní svit... Zlomek 557 — Lidé ze Skýru Ty největší a nejmoudřejší spatřil bys • být myslí takovými, jako je zde ten, jenž muži v nesnázích dal dobrou radu svou. Kdykoliv daimón muži, který šťastně žil, otočí misku žití tak, by zpátky šla, pak mnohé, třebas dobře řečené, je pryč. Zlomek 576 — Teufcros" ...než druzí třikrát blaženější jsou, kdo obřad zasvěcení sami uzřeli a potom přišli do Hádu; tam mohou žít jen oni — pro ostatní Hádés muka má. Zlomek 837 — Neznáma hra Proto se nediv, pane, že já zisku sám se takto držím. Neboť všichni v podsvětí jak lidé žijí, a tak toho „míti zisk" se pevně drží. Avšak vedle majetku se lidem dostává i mnoho dalšího. Chválí se muži bez chorob. Však mně se zdá, že chudák není bez chorob, že choří vždy! Zlomek 354 — Kreúsa Šlechetný člověk lidem v nouzi pomáhá. Vsak správná rozvaha je velkou bohyni! Zlomek 922 — Neznámá hra 574 SOFOKXÉS Můj věčný osud v pevném božském okruhu se točí a svou proměňuje podstatu. Podobně po dvě noci i vzhled měsíce nemůže nikdy zůstat v jedné podobě: vždyť nejdřív nový vzchází z temnot nejasných, ten svoje tváře vyčistí a doplní, a až se objeví tvář jeho nejhezčí, tu opět ubývá a obrací se v nic. Zlomek 871 — Neznámá kra Zastíní vše a k zapomnění vede řas. Zlomek 954 — Neznámá hra Nic o tom neskrývej, vždyť čas, jenž vidí vše a všemu naslouchá, též všechno odhalí. Zlomek 301 — Hipponús Šlechetné, chlapče, stejně jako udatné rád Arés odklízí. Však zpupní v řeči své uprchnou smrti a jsou mimo pohromy. Neláme Arés špatné stonky pro sebe. Zlomek 724 — Frygové i Ni Btáří nedovede Háda milovat, ! Zlomek 298 — Iobatés Ni Arés nestaví se v cestu osudu. Zlomek 256 — Thyestis ) Rád uloví si v polích mladé muže boj; Zlomek 554 —- Lidé ze Skýru Jen směle. Velkou pákou na strach budu ti! I Zlomek 760 — Neznámá hra Hněv starce — ten je jako zcela slabý nůž: ač ostrý, v jeho ruce brzo ztupí se. Zlomek 894 — Neznámá hra Své figurky má přijmout a (je postavit hráč moudrý -— a ne žehrat na své neštěstí. Zlomek 947 — Neznámá hra Má stáří vysoké zla všechna vtělená: pryč rozum, bez užitku čin a lichý strach. Zlomek 949 — Neznámá hra ZLOMKY 575 Ti stáří moudrých lidí nemají, jichž um je živen myšlenkou jen nä jediný den. Dopředu myslet — to je velký lidský dar! Zlomek 950 -—Neznámá hra ...a má pak nebožtík živého chránit proto, že ten zemře též. Zlomek 381 — Lidé z Lárisy Noc jedna za tisíc je tomu, komu zle. A komu dobře, musí zemřít druhou noc. ---------------------------Zlomek 434 — Nauplios— Když spočítat máš ty, co ve všem šťastni jsou, nenajdeš mezi lidmi ani jednoho. Zlomek 681 — Faidra V neštěstí mysl došlá klidu mnoho zří. Zlomek 661 — Týrá Pomalý dopad mají slova vyřčená, b námahou projdou uchem, jež je nečisté. Dopředu hleď, doblízka každý slepcem je! Zlomek 858 — Neznámá hra Marnivá prázden nezrodí nic dobrého. Zlomek 308 — ífigeneia Já ve svém hladu na koláče zírám jen. Zlomek 199 — Eris Pro koho bohatství už někdy nebylo ať velkou věcí, malou, nebo bezcennou? Nic ze všech věcí nemá stálou hodnotu. Zlomek 106 — Alétés Peníze lidem získávají přátele a po nich funkce; nakonec — i přes váh* — nejbližší křeslo samovláde nejvyšší. Proto se peněz nepřítelem žádný muž nestane, stane-li se, popře nenávist. Bohatství schopno je se vplížit v svatyně i v úřady. A kam by člověk z chudiny se nikdy nedostal, tam rádo zavítá. 576 SOFOKLÉS ZLOMKY 577 Otročte tělo, ošklivé a neslavné, jak ztepilé a moudré vloží na jazyk. Bohatý možnost má být za nemoci zdráv a také zakryje i jakékoliv zlo. Zlomek 88 — Potomci Aleovi A copak chtěl by někdo býti bezbožný? Já myslím nikdo. Hleď, ať nezvítězí to, že byl bys bezbožný a druhé ovládal, než abys poslouchal a sám byl otrokem. Zlomek 85 — Potomci Aleovi Už přestaň. Stačí synem toho muže být, jen jsem-li jím. A ne-li, menší škoda to! Co zdá se, má víc síly nežli skutečnost. Zlomek 86 —■ Potomci Aleovi Když hrůzu způsobils, pak musíš hrůzu snést. Zlomek 962 — Neznámá hra A špatný není ten, kdo nerad uškodil. A je-li vůbec dobré škodu způsobit, pak nejhorší je, když si sami škodíme. Zlomek 665 — Týró Zlomek 350 — Kreása Já ti to laskavě a bez donucení povídám. Ty však sám — jak dnešní moudrý muž — chval spravedlivé, ale drž se prospěchu. Zlomek 28 — Aithiopové Vždyť ten je jenom moudrý, koho bůh si ctí. Na božstvo hleď, a když i mimo právo jít ti rozkaz dá, tu cestu musíš vykonat! Ošklivé není nic, v čem bozi vedou tě! Zlomek 247 — Thyestés Když správně mysl smýšlí a když práva dbá, vše lépe nalezne než mudrc moderní. Kéž uvidím tě zas být nějak při smyslech, kdy správných úvah schopen jsi... Zlomek 101 — AlSlés Zlomek.108 — Alkmeón A z těch tvých slov já nevysoudím o nic víc než z bílé krokvice měřící bílou zeď. Co v zdání tuším, to chci jasně uvidět. Je jenom jedno místo v duši člověka, kde zasahuje bolest stejně jako slast, a proto slzy prolévá i v radosti. Zlomek 330 — Kédaliůn Zlomek 235 — Érigoné Zlomek 910 — Neznámá hra Zlost nemám. Ty, ač dobře děláš, mluvíš zle^ Zlomek 855 — Neznámá hra V špatnostech prospěch nepřináší stydlivost! Mlčení totiž obžalobě pomáhá. Zlomek 928 —■ Neznámá hra Sám v sobě krásií měj, kdo pěknou tupíš věci Nevzejde velká sláva z bezvýznamných her! Zlomek 938 — Neznámá hra Chudoba promíšená s mravem bezbožným dočista zahubí a změní žití běh. Zlomek 944 — Neznámá hra Tak nyní rychle vzhůru. To se nestává, že výsměch poctivé by snahy uchvátil. Chraň dobrou pověst stáří patřící. Zlomek 257 — Thyestés Zlomek 193 — Potomci Jak ten, kdo stárne, nemá nikdo přání žít. Zlomek 66 — Akrisios Kdybych, když žízníš, tobě všechnu moudrost dal, víc by ses netěšil, než kdybych ti dal pít. Zlomek 763 — Neznámá hra Ze žalu osvobozením je opilost. Ze sudů vystříkává hodně kalů ven. Zlomek 758 —■ Neznámá hra Zlomek 783 — Neznámá hra 578 SOFOKLÉS ZLOMKY Pít přesmoc stejné zlo je jako žízniv být. Zlomek 735 — Neznámá hra Míchejte, noste, ve hlubokou lijte číš! Ten muž svou práci dříve dělat nezačne, než dobře pojí — stejně jako v poli vůl. Zlomek 563 —- Hodovníci Nádobu s octem nehodí se osladit. Zlomek 306 — ífigeneia Jablíčko malé úspěch v lásce znamená. Zlomek 166 — Danaé Ta lásky nemoc, to je vytoužené zlo. Tu chtěl bych zobrazit, však určite ne zle! | Když objeví se sypký sníh, tu ztuhlý led 1 si chlapci nabírají svýma rukama, i a takto zakoušejí rozkoš poprvé. ■ Pak jejich cit už ani nechce z rukou dát, | ni dále držet to, co pro dlaň nevhodné. ■) Tak stejná touha často žene milence buď v lásce útočit, či neútoČit zas. Zlomek 149 — Achilleovi milci "Vyberou ženu, která bradou potřásá jak plamen loučí, když ji oheň uchvátí. Zlomek 177 — Žádáni o Helenu 7 Tys všechno podnikla, a přesto ženou jsi. Většího není zla a ani nebude J nad ženu nikdy, pokud lidem vzniká zlo. Zlomek 189 — Potomci í Takový k ulovení láaky prostředek | má Pelops: jemu z očí vyšlehává blesk. I Tím bleskem plane sice sám, však pálí mne ! a tak si měří oči mé, jak při stavbě i se linka zařezává podél krokvice. I Zlomek 474 — Oinomaos ' Já sama nyní nejsem nic. Však častokrát jsem o podstatě ženHké uvažovala, že my jame nic. Mladičké v domě otcovském j nejlepŠí, myslím, lidský život žijeme. j — Nerozum dívky vždycky živí příjemně. — j Když dospějeme a jsme plny rozumu, jsme vystrkovány á zaproáávány pryč od svých bohů otcovských a rodičů, jdem jedny k cizákům a jiné k barbarům a jiné v neobvyklý dům a jiné v zlý. A tento stav, v němž noc nás pojí jediná, musíme chválit a v něm blaho předstírat. Zlomek 583 — Téreus' Ani nepřiměřený sňatek, ani bohatství nepřiměřené není, dívky, přáti si pro dům. _______________________ A mnohé cesty ke zkáze vedou... Zlomek 353 — Kreúsa Ne pouze k mužům lásky útok přichází a též ne k ženám jen. I bohům na nebi dušemi zmítá láska, v moře doráží. Ji odvrátit svou Bílou Zeus všemocný s to není, a tak rád se podřizuje jí. Zlomek 684 — Faidra Já ženské přísahy si píši do vody. Zlomek 811 '■— Neznámá kra V lísání koušeš a jsi fena zákeřná. Zlomek 885 — Neznámá hra Tak žádné větší zlo by manžel nezískal nad ženu zlou. Nic lepšího nad rozumnou. Z každého muže mluví vlastní zkušenost. Zlomek 682 — Faidra Kypřanka, hoši, není jenom Kypřankou, je rovněž nositelkou mnoha dalších jmen. Je také Hádés, rovněž Síla nezlomná i šílená je Zběsilost a bezměrná též Touha, také Bědování. VŠe v ní je buď činné, či zas klidné, nebo násilné. Hruď plní každého, kdo v sobě život má. Kdo nezůstane vzadu za tou bohyní? Ta přijde mezi plavající rybí rod, na zemi žije mezi kmeny čtyrnožců, svou působnost ta mezi ptáky rozdělí, i vprostřed zvěře, lidí, bohů na nebi. 580 SOťOKLÉS ZLOMKY 581 Že z kola třikrát nevyhodí boha vén? J A jestli smím, však smí se pravda vyslovit, j ta vládne 'srdci Diovu i bez kopí ] i bez meče. Kypřanka všechny záměry přestřihnout může — ať jsou bohů, či Jidí. Zlomek 941 — Neznámá hra Vždyť jeho matku Zeus vzal si za ženu, ne zlatozářný, ani v peří labutí ) zahalen, jak když dceru Pleurónovky oplodnil, ale tak jak opravdový muž: rychle se k panenskému prahu postavil ten smilník... ! a nedotknuv se jídla ani konvice, i žel rovnou k lůžku dívky v srdcí raněný j a onu celou noc b ni v lůžku proležel... Zlomek 1127 Neznámá hra Jsou matce její děti kotvou v životě. Zlomek 685 — Faidra i Kdy požehnáním obdařen byl příbytek bez ženy šlechetné, byť zbubřel přepychem? Zlomek 942 — Neznámá hra. Vždyť v pustém domě žena smýšlí jako muž. ^, Zlomek 943 — Neznámá hra j Vám řeknu: žena přísahami utíká bolestem porodu. Však ty když ustanou, ' L se sama nechá v stejnou polapiti síť, $ zmožena touhou po tom, kdo jí blízký je. {-jj Zlomek 932 — Neznámá hra ^ Ó ženy, Arés slepý je, nic nevidí a kančím rypákem jen promíchává zla. Zlomek 838 — Neznámá hra j Kde rodiče jsou slabší vlastních dětí svých, tam jistě není obec mužů rozvážných. Zlomek 936 — Neznáma hra Ač tělo otročí, je mysl svobodná. j Zlomek 940 — Neznámá hra Jim otročíme my, ač jejich pány jsme, a třebas mlčí, musíme jim naslouchat. Zlomek 505 — Pastýři Než dobré rady zmůže síla rukou víc. Zlomek 939 — Neznámá hra Třebas jsem malý, velké držím vítězství. Zlomek 41 — ZajatkynS Kdo za tyranem na návštěvu dochází, je jeho otrokem, byť přišel svobodný. Zlomek 873 — Neznámá hra Za jeho vlády prosí každý o útěk. Zlomek 382 — Lidé % Lárisy Ve stycích s moudrým leží moudrost vladařská. Zlomek 14 — Aiůs Lokerský Ta obec nikdy beze změny nebude, kde to, co rozumné a spravedlivé je, se pošlapává a. kde užvaněný muž má bodce šalebné a jimi řídí stát. Zlomek 683 — Faidra Jedině zdatnost trvalý má majetek. Zlomek 194 — Potomci Nic velkým neprohlas, co není skončeno. Zlomek 662 — Týrů Ať cokoliv, vše platí jako oslí stín. Zlomek 331 — Kédalión A to je jasné: uprchlík, jenž spoután byl i na nohách, ochotně všechno vypoví. Zlomek 63 — Akrisios Vše nezrozené přijde jednou poprvé. Zlomek 860 — Neznámá hra Já vyřkl pochvalu. Ty pomni přísloví „i z velmi malých muž se stane vážený". Zlomek 282 —■ ínachos 582 SOFOKLÉS ZLOMKY 583 Čas všechno zamlží a k světlu přivádí. Zlomek 918 — Neznámá hra Žluč trpkou trpký lék vždy spláchne dočista. Zlomek 854 — Neznámá hra Kdo vpravdě hlazený, má doma zůstávat. Zlomek 934 — Neznámá hra Kdo při zřetelné krádeži je dopaden, ten musí mlčet, třebas pěkný jazyk měl. Zlomek 930 — Neznámá hra I slova v sobě jistou rozkoš chovají, a to když dají zapomenout jsoucím zlům. Zlomek 259 — Thyestés Pro každé dílo, je-li dobře počato, se sluší, aby stejně tak i končilo. Pokleslá mysl rodí také nemoci. Zlomek 831 — Neznámá hra Zlomek 664 — Týrá To, co příroda člověku dá, to mu nikdy vyrvat nelze. Zlomek 808 — Neznámá hra I při své zbabělosti, kterou krmí se, sám ženský je a v mužích vlastní soky má. Zlomek 140 — Átretis Pryč! Rušíš spánek. Lékaře zlé nemoci! Zlomek 197 — Potomci Kde o poctivých věcech mluvit svobodně se nedá, v této obci rozklad vyhrává a podvody v ní zdravým"stavem otřesou. Zlomek 192 — Potomci Ne všude možno léky spásy uvidět, však v prozíravé úvaze... Zlomek 302 — Hipponús Netopýr neblahý je pro tvůj zrak. Zlomek 747 — Neznámá hra Štír jedovatý pod každým bdí kamenem. Zlomek 37 — ZajatkynS Kdo volá to, óch!, slyšíte nebo darmo naříkám? „To tobě v strachu vše se ozývá..." Zlomek 61 — Akrisios Přivírám oči, hledím a pak povstávám, sám střežím věc, ne že bych střežen byl já sám. Zlomek 774 — Neznámá hra Odvahu, ženo! Většina .těch hrůz, jež sen nafoukl v noci, za dne se zas rozplyne! Zlomek 65 — Akrisios Zlá pověst těm, co předmětem jsou závisti, dá v špatných spíš než v dobrých věcech zvítězit. Zlomek 188 — Potomci Když přistoupila přísaha, tu mysl hned se stará více. Vždyť si dvojí střeží věc: přátelské výtky — provinění před bohy. Zlomek 472 — Oinomaos Kde špatně žijí, nejen že nic neslyší, nevidí ale nic, ač jasné věci zří. Špatnosti rychlé přemlouvání provází. Zlomek 923 — Neznámá hra Zlomek 870 — Neznámá hra Každý, kdo pociťuje radost, mluví-li, nemyslí na to, že je druhým na obtíž. Zlomek 103 —- Alétés I v krátké řeči mnoho moudrých myšlenek. Zlomek 102 — Alétés iteč krátká vůči oběma jich rodičům přísluší těm, co myslí rozumně, a zvláště dívce, která z Argu pochází, tam mlčení a málo slov je šperkem žen. Zlomek 64 — Akrisios 584 SOFOKLÉS ZLOMKY 5B5 TJ prázdných mužů jazyk pocty dochází, j vždyť u nich slova mají větší moc než čin. Zlomek 191 — Potomci \ r Jak hříbě z dobré potravy jsi rozbujněn, vždyť tvoje břicho i tvá ústa plny jsou. Zlomek 848 — Neznámá hra Nezralé pivo ani svině nepijí. Zlomek 610 — Triptolemos Zde vládne něha a zvuk šumný polibků. Já tomu dám, kdo pěkně hraje kottabos, j vítěznou cenu za sražení panáčka. j Zlomek 537 — Salmóneus j Jak lyře kobylka byl odňat od tebe. Zlomek 36 — ZajatkynS Píšťaly a ne lyra patří k zármutku. ( Zlomek 849 — Neznámá hra Bohatý závod vyhlásí, všem přístupný, a kotle dává přinést, z bronzu zrobené, a číše s výdutí a zlatem pokryté, i celé stříbrné. Všech dvakrát šedesát. ! Zlomek 378 — Lidé z Larisy i Miluje stříbro každé plémě barbarské. Zlomek 587 — Téreus Tanais rozděluje pevniny. j: Zlomek 548 ■— Skythové , Skalp jako ubrousek mu odňal po. skythsku, i < Zlomek 473 — Oinomaos Palamis, u nás domácí, je v zimní čas ■ ]', domovem v Helléspontu, jednoroční však j je v létě u Bosporců v hojném nadbytku. Zlomek 503 — Pastýři Ten hradbu vojsku achajskému objevil. A dále také čísla, váhy s měrami, i jak atavět šik a vysvětlit jak úkazy —• | tó všechno první řekl. A též objevil od jedné k deseti a pres padesát až k tisíci cestu. On též lidem ukázal signály ohněm a jim skryté odhalil. Dál oběh hvězd i jejich míru objevil i jaká znamení jsou spánku hlídačem, pro ty, co řídí lodi v dálce na moři, i roků obraty a chladný západ Psa. Zlomek 432 — Nauplios Což tento neukončil jejich hlad a lze i říct, že pro ně, bojem zmoblé, sedící, vynašel, čím se moudře stráví volný čas*, figurky, koätky — sladký nečinnosti lék. Zlomek 479 — Palamédés Teď v bráně stojí Aineiás, syn bohyně, má na ramenou otce, jemuž z byssu plášť spadává dolů podél zad, jež spálil blesk; a vůkol stojí početný dav otroků. Veliký zástup tady doprovází ty, kdo v lásce mají tuto Trójskou osadu. Zlomek 373 — Láokoón Můj otec Pandión tak kdysi stanovil, že břehy této země osadit mám já, po právu nejstarší... Pak Lykovi přidělí protilehlý eubojský kraj. Pro Nisa zvolí k společnému bydlení kraj poblíž Skirónových skal. A jižní cíp, zde tento tvrdý Pallas, otec Gigantů, obdržel losem... Zlomek 24 — Aigeus Bohové nikdy — má-li zde co člověk říct — nebudou a Frygy souhlasit, vždyť začali být zpupni k Argu. Proti sfle nebojuj! Zlomek 368 ■— Lakónky Jste vždycky liknaví a rozvažujete. Každý z vás vsedě tisíc řečí pronáší a čin — ten vůbec nijak nechce podstoupit. Já, jak zde vidíte, jsem k činu připraven, jsem tu i s vojskem Myrmidonů; odplout chci a Atreovcům všechnu starost ponechám. Zlomek 142, 19—24 — Achajský sním 586 SOFOKLÉS ZLOMKY 587 Když práce skončena, je sladký její plod. Zlomek 374 — Láokoón Astyoché: Och óch, 1 dvakrát já musela jsem bědovat... Sbor: To nad osudem otce Láomedonta a poté nad osudy vlastních synů svých. ABtyoché: A potřetí zas sama nad sebou. Sbor: Však nyní začni rodit..., \ když zbavena jai mysli zmatené. ': Astyoché: Osude, osude zlý, cos sedřel mne! !. Sbor: Tos v oči řekla, ale nejsi mimo hru. I Dál různým směrem se vleč! -------1 Astyoché: Osud mě uchopí. Sbor: Zajisté, osud. j. Astyoché: Bude-li to co nejrychleji, bude to co nejlépe. Sbor: Che ché! Co říct? Co povědět? ABtyoché: V mém osudu kdo ještě nezasáhne hlavu mou? ■ Sbor; Osud tě sedřel — nesoudí tě osud však! I Astyoché: Či na mrtvolu — k všemu zlu — v své zpupnosti i ti z Argu v pustém smíchu nohou nestoupli? Posel: Tam ještě nezašli, by v tvář se chtěli smát, | vždyť zápas společný i oni svedli tam | a mrtví leží málo jenom od se*be. i Jeden je poset ranami a druhý zas I zohaven, sám však zdvojnásobil potupu Achajců... u rozeťaté hrudi sedí mrtvého ne otec, už však slova říká otcovská. Nad chlapcem z vlastní krve plakal Priamos j • nad synem, rádcem, mužem velmi udatným, ! jej nezve Mysem, ani synem Télefa, a volá na něj, jako by ho zplodil sám. Já, chlapče, zradil tebe a já v tobě měl poslední spásu pro Erygy a naději. ; Cas vzdálen nedlouhý, na mnoho krásného ' vzpomínky vzbudíš těm, kdo z bojů vyšli ven, a věru ani Memnón, ani Sarpédón, ač Btatní, takový žal nevyvolali... Zlomek 210, 30—82 — Eurypyloa Já pláci.nad svým vlasem jako kobyla, jež tvrdě uchopena úd svých pastýřů j je v koňské stáji rukou těžkou, venkovskou, zbavena zlatých klasů vzrostlých ze šíje; a vyvlečena v luhy plné potoků v nich uzří vlastní odraženou podobu, i hřívu, sebe zneuctěnou nůžkami. A ten, kdo nezná lítost, by ji litoval jak zděšena je potupou, jak šílí z ní v svém žalu a jak nad ztracenou hřívou lká. Zlomek 659 — Tyró Zlaté oko Spravedlnosti pohlédlo a práva nedbalému odplatí trestem... Zlomek 12 — Aiá$ Lokerský Pes Diův, orel, zdobí žezlo vladařské , Zlomek 884 — Neznámá hra Jak mezi listím vysokého topolu, když ničím jiným, aspoň jeho vrcholkem otřese vítr, ptačí hnízdo nadnese... Zlomek 23 — Aigeus Jak strážci lodi během plavby za noci v příhodný směr svým bidlem tlačí lodní kýl... Zlomek 143 — Achajský snem Strach, starce, jaký kolem tebe obvívá?! Zlomek 355 — Kreása Sbor mlčenlivých ryb jen šuměl ve vlnách, když svoji paní unášely na hřbetě. Zlomek 762 — Neznámá hra Nie zvláštního ti neřeknu, ba ani to, žes vyhnán musils otcovskou zem opustit, ni to, že Týdeus, když příbuzného krev byl prolil, v Argu žije jako cizinec, ni to, že u Théb zkrvavené maso žral z rozťaté lebky Astakova potomka. Zlomek 799 — Neznámá hra Za mořem v dáli, za pozemskou hranicí, za zřídly noci a za nebes hlubinou, za prastarými háji Foiba... Zlomek 956 — Neznámá hra 588 SOFOKLÉS ZLOMKY 589 Jakási v moři je zem Euboiis, na ní réva Bakehova vyhání na jediný den. Když zasvitne, vyraší nejdřív zelenavý pupenec. Když už je den, tak zprostřed révy hrozen jde a keř se ohýbá á hrozen brunátní. A večer celá přebohatá úroda se sama podetne a sama dává mok. Zlomek 255 — Thyestés Hélie, pane a posvátný ohni, na cestách stojící Hekaty kopí, které při olympské ona službě třímá, anebo když stojí na troj cesiích svatých, sama ověnčena dubovými vínky se spleíenci hadů visících jí z šíje. Zlomek 535 — Sběrači kořeni Na pochod, vykroč všechen rukovládný lid, kdož ctíte Dia dceru, zlého pohledu, Dělnici, svými koši plnými a kdo kladivem těžkým u kovadliny... Zlomek 844 — Neznámá hra Inachu, otče, tys syn studánek z otce Ókeana, mocně ty vládneš Argejským polím a Héřiným stržím, Pelasgům též i Tyrrhénům blízkým. Zlomek 270 — fnachos Z těch míst jsem spatřil zasvěcenou Bakchovi všem dobře známou Nýsu, kterou lakchos, bůh býčí, spásá, zemi sobě nejlepší, kde jaký pták by zpěvem neozval se svým? ' Zlomek 959 — Neznámá hra Však boha tohoto já velmi dobře znám, on moudrým vždycky dává věštné výroky, je k špatným zlý a zakrátko je poučí. Zlomek 771 — Neznámá hra Tam ovčí vlna a s ní vína úlitba a rovněž vinný, dobře uložený mošt. Dál plodů všehochuť a ječmen pražený, z olivy olej a přepracný výrobek * dovednou včelkou připravený z voštiny. Zlomek 398 — Věštci Ona otočí od svých rukou zrak a pak šťávu bělejší mráčku, jež po řezu kape, zachytí v nádobky z bronzu... ...a kryjící víčka nádobek zakryjí kořenů řezy, které ona — křičíc a vyjíc — Šatu zbavena žnula bronzovým srpem... Zlomek 534 — Sběrači kořeni To nevím, že by zaříkáním praskl vřed. Zlomek 508 — Pastýři 0 Pélea se nyní starám jediná, jej starce provázím a vychovávám zas. Vždyť opět znovu chlapcem je muž zestárlý. Zlomek 487 — Péleus Samičky ptačí nevzpomenou na větry si dřív, než na ně přijde doba snášení. Zlomek 477 — Oinomaos A visí dolů jako ptáci v kleci své. Zlomek 431 — Nauplios Z dálky si kameni lýdský přitáhni železo blíž. Zlomek 800 — Neznámá hra Já, ranní pták, dřív než bych spatřil vozit hnůj, když čerstvé výhonky jsem kozám přinášel, jsem vojsko spatřil kráčet podél mořských skal. Zlomek 502 — Pastýři Ať stanu se orlem, jenž žene se v mraky, tu já bych letěl nad neúnavným mořem k vlnám jasného břehu... Zlomek 476 — Oinomaos Jak bez syna a bez ženy i bez domu. Zlomek 4 — Alhamás 590 SOFOKLÉS Útrapa jaká na mě nepadne? Hned lev, hned had, i oheň 8 vodou zas! Kde já jsem, kde našel květ starost rychle tišící.-.? Sfoukne se jako bodláková pápěrka. Zlomek 150 — Achilleovi milci Zlomek 172 — Dionýsiskos Zlomek 868 — Neznámá hra Můj štít je děravý jak pánev k tavení. Otevřít bránu duše na klíč zavřenou. Zlomek 35 — Zajatkyně Zlomek 393 — Věštci Sliď za vším možným — lidská svinstva vyslídíš. Zlomek 853 — Neznámá hra Och starce, jaký strach tě křídly ovívá? Zlomek 355 — Kreása Jen směle. Budu v strachu velkou podpěrou! Zlomek 760 —■ Neznámá hra Jsou sladké plody námahy, když minula. Poučí ve všem stáří i věk předlouhý. Zlomek 374 — Láokoón Zlomek 664 — Týrá Když hoží obřad už je dobře ukončen, tak pojďme nyní, hoši, tam, kde výchovu nám dnešní moudří učitelé poskytnou. Tam nutno denně školní látku přibírat -—■ pokud je možno stále lepší poznávat. Vždyť jinoch každou špatnost ihned ovládne, když sám ji pozná bez námahy u sebe. Pořádnou věc si v paměť nevštípí, i když se vezme učitel ■—■ jen těžko zvládne ji. To tedy střežme si a na to dbejme též, ať, chlapci, nezdá se, že nevychovanců jsme plémě nebo těch, co otce mají pryč. Zlomek 1120 — Sofokleovi podvržený POZNÁMKY 591 POZNÁMKY K ANTIGONĚ 19 o bratřích — tj. o Eteokleovi a o Polyneikovi 20 dobrý Kreón — míněno ironicky 24 belošlttý argejský voj — argejské vojsko bylo podle tradice opatřeno bílými štíty 24 přObicAAcMcho]^^ na přílbicích_vojékůJíylý_upevněny_ chocholy z koňských žíní 24 vzdorný drah — tím je míněno thébské vojsko; drak je přirozený protivník orla, k němuž básník přirovnává argejské vojsko 25 ohněnoš — tj, Kapaneus, jeden ze sedmi argejských vůdců. Vychloubal se, že zničí město i proti vůli Diově; na svém štítě měl obraz muže mávajícího pochodní s nápisem „zapálím město" 25 svou zbroj tu Vitězi Diovi nechalo v daň — ukořistěnou zbroj nepřátel obětovali Thébané Diovi jako trofej 25 krom nešťastných bratří — oba bratři padli, proto nemohl žádný z nich obětovat Diovi zbroj svého protivníka 26 dle práva příbuzenství ■—■ po smrti Oidipovýeh synů zdědil vladařskou moc Kreón jako nejbližší příbuzný muž 30 prstí vyprahlou je posypal — u Řeků bylo posvátným zákonem posypat nepohřbenou mrtvolu aspoň prstí, aby nebožtík v podsvětí došel pokoje 31 byl každý hotov zdvíhat žhavý kov — na důkaz své neviny v přestoupení Kreontova příkazu 32 potřásali skrytě hlavami — obrazné přirovnání k tažným zvířatům, která potřásáním se hledí zbavit obtížného jha 33 má-li mínění tak klamné člověk, jenž si umínil — hlídač vtipkuje se slovem „mínit1' v duchu tehdejších gramatických snah 37 trojí oběi uíévá — úlitba vody, mléka a medu (příp. oleje nebo krve obětních zvířat) byla obvyklá oběť zesnulým 38 milé své — hlídač byl zřej mě předtím otrokem v domě Oidipově 44 tys tém vděk činit chtěla, oněm já — tj. ty ses chtěla zavděčit Kreontóvi, já Polyneikovi a bohům v podsvětí 46 poslední teď již ratolest —- Antigoné 53 zemroUc kohos usmrtí — Haimón tak naznačuje svůj úmysl, že rovněž ukončí svůj život 55 jen có bych ušel hříchu —- tem, kdo byli odsouzeni k pohřbení zaživa, bylo zvykem dát do hrobu trochu pokrmů, neboť bylo pokládáno za hřích usmrtit odsouzence hladem