ivotar
~PK Brno
Chaplin a Kid
ss3'i
23264S
63244
Jedním x nej zajím avéjšich filmů poslední doby'je Jíŕrf. Scénář filmu napsal Charlie Chaplin 2 hraje v něm i hlavní rolí -■■ mláka.
Podám v krátkosti obsah tohoto tragikomického filmu s objasněním některých postupů, jichž íu Chaplin užívá.
Dívku opustil její milenec, umělce. Narodí se jí dítě. Nouze nutí matku rozloučit se s milovaným synkem: odloží ho do prázdného auta. Šofér dítě v auté objeví a vyhodí chlapečka na ulici. Tak melodramaticky film začíná.
V dálce se na ulici objevuje figura Chaplina. Když se objeví na plátně, vzbuzuje sama jeho svérázná chůze u obecenstva homérsky chechtot.
Mnoha lidem připadá divné, proč Chaplin ve všech snímcích přibližné stejně chodí, proč má ve všech filmech stále tytéž pohyby. Nespokojeně prohlašují: Chaplin se opakuje. Avšak tato shodnost postupuj toto stále stejné tradiční chaplinovské nalíčení, oblek a hůlka, které Chaplin sám přikládá tak velký význam — to vše dochází vědomého využití. Kdyby Chaplin v každém filmu menil chůzi, líčení a kostýms nevznikl by ten osobitý typ, ta „maska", která vyvolává řadu starších asociací, jakmile se objeví. Tohoto prvku se nejednou užívalo v divadle. Když se v eommedii delľarte objevila určitá maskSj podávala se tím obecenstvu jako signálem jistá charakteristika. Mlátil-ii na scéně Skapin vojáka, bylo obecenstvo vždycky na Skapinově straně. Autor proto nikdy neměl zapotřebí sdělovat publiku, kdo je to Skapin a co je y.ač španělský voják. Jak jen obecenstvo spatřilo kostým Skapina, vědělo už 2 tradice, že je to veselý, dobrý, obratný chlapík, a kostým Španěla označoval chvastouna, zbabělce a rváče. Proto maska musí být známa, musí samým svým objevením odpuzovat nebo poutat sympatie obecenstva.
V zapadlých provinciálních divadlech dělilo ohecenstvo všechny herce na oblíbené a neoblíbené. K oblíbeným vždy patřili hrdinní milovníci, heroiny, komikové, k neoblíbeným rezonéŕi, hrající role zloduchů'. Jeden zchátralý provinciální herec si mi stěžoval na principála, že rmi dal ve hře L. Andrejeva Profesor Starkin roli Saviče a sám si vzal roli profesora Storicina. SÍCož mohu mít u publika úspěch, když mám hrát takového darebáka ?" Chaplin vytvořil poutavou masku. V mnoha filmech {Chaph'ti ntmikamem, Chiplin 'systShmmlcem) včetně Kida. hraje úlohu šlechetného hrdiny. Je zajímavé, že v jednom z raných filmů (Chaplin na závodišti}, kde teprve zkoušel, hledal
3119983603
ncjvýraznější masku (v každém iilmu. menil Učení a kostým), hraje Chaplin rolí zloděje. Je třeba přiznat, že i t:sto rok s-e mu zdařila. Přesvědčivě paroduje pohyby melodramatického zloděje.
Chaplin sehrál roli výborne, ale pro mas>ku v\ počítanou na přitažlivost a nsil«)íci o to, aby vešla v oblibu, byla to role zhoubná.
Chaplin to zřejmě pochopil a v dalších filmech se zřekl roli zlodějů. Přepustil je svému stálému partnerovi vciké postavy. Velcí herci už při pouhém vstupu na scénu vzbuzovali v obecenstvu určitě asociace a očekáváni, které jim odpovídalo. Když se za scénou ozval hlas takových hrubozrimých komiků, jako byli Varlamov, Sadovskaja, Davydov, rabínova! sám známý hlasový témbř (slovům obecenstvo ještě nerozumělo) neutuchající smích, Nebo jiný příklad; V jisté hře se Variantov dlouho neobjevuje na scéně. Konečně obecenstvo vidí, jak se ze dveří vynořuje pouhá ipíčka jeho ohromné nohy. Zaburácí homérsky smích. Publikum nevidělo ani kostým, ani hercovu postavu. Co: tedy vzbuzuje smích? Špička Varlamovovy boty tu nahradila hercovu tradiční masku jako Chaplinova hůlka. Varlamovova. špička vyvolala v obecenstvu řadu veselých, komických vzpomínek. Je zajímavé, že současné ruské divadlo říhne k tradiční masce. Ve Foreggerově divadle1 se v mnoha hrách objevují tytéž nemenné typy v stale stejných kostýmech a líčení, je to ř.vamvý „komisař"5, „sovětská hsrryšfia"j „pouliční prodavači pírogů" and.
Nedomnívám se, že by tu šlo o Chaplinův vliv. Když se tyto masky ve Foreggerovč. divadle objevily, nebylo v Rusku o ChapUnmi ani slechu. Nikoli i řada totožných forem tu vznikla pod tlakem shodných uměleckých tendencí. ■ ;
Ale- vraťme se ke Kidavi.
Chaplin přichází stále bliž a blíž 1; obecenstvu. Z horních pater domu vyhazují lidé staré krabice s odpadky. Chaplin velmi elegantně a klidně od sebe" odráží:padající krabice, svou věčnou húíkou. Přichází k místu, kde leží: dítě. Když chlapečka uvidí,, klidně ho zvedne a rozhlíží se, jak by ho nejlíp zaopatřil. Konečné si všimne kočárku s dítětem. Rychle přichází a klade svého ňalczence proti dítěti, které je v kočárku. Všimne si toho matka dítěte a hněvivě naiezence vrací Chapíhiovš. Chaplin chce chlapečka položit na původní místo, ale sotva se nakloní, aby to udělal objeví se za ním strážník. Po dalších neúspěšných pokusech žhavit se dítěte odnáší Chaplin svého naiezence domů. Cestou domů najde u dítěte lísteček: „Měiteho rádi. Je to ä>iroiek.4i
; V espv.lrira<;rstá!uic;i jgjt.sOľ.K-h pŕcii-ravetó h i>V!.í!f!jaren:hi> ľe'.k-čra N. M. Forapievrs z porevolučních let. l*osn. ovd. . . v
,   Chaplin je s dítětem doma v jakémsi podkroví. Ditě je třeba někam uložit. au, -■ Chaplin přivazuje k čtyřem rohům přikrývky provázky a zavěšuje ji k stropu. i\     Přikrývka nahrazuje kolébku. Ze strany připevňuje konvičku * vodou; ta nahra/.uje dudlík. Chaplin má volné ruce a s vážnou tváří se věnuje výrobě ~"   " dětského prädélka a nábytku.
. t ' Chaplin je v úloze chůvy. Všichni si zvykli vidět v Chaplínovi bezstarost-5       jiého flákače, obratného rváče, a najednou taková nečekaná proměna.
Je to vyložené hra s konsrra&ty.
O několik let později.
Dítě vyrostlo.
| Chaplin sedí se svým schovancem u oběda. Je čas jít do práce.
Chlapec šeprem naznačuje Chaplinoví rajón, kde budou pracovat, a odbíhá, Chaplin si bere na záda okenní skla a odchází. Co to mají za práci? Chlapec, schován za rohem, há^í do oken kameny, rozbíjí skla a nuká. ^      Vzápětí za ním jde Chaplin jako sklenář. Domácím pánům nezbývá než haed sklenáře zavolat. Chaplin našel práci. -   Vše se to opakuje na každém rohu.
:............       Konečně si systematické & „plánovité" práce Chaplina i jeho schovancc
• všimne strážník a číhá na chlapce. Kid se rozmáchne, aby hodil kamenem a náhle ?.a sebou spatří policajta. .Strážník se Kid a vyptává, kam to chtěl kámen hodit. Chlapec mu ukazuje na jedno místo, strážník se tam upřené zahledí a chlapec natím prchá.
Tohoto triku často využívá sám Chtiplin. Tak v jednom snímku zatkne Chaplin:) policajt a neopouští ho ani na krok. Chaplin seznámí policistu s hezkým děvčetem, a xatimco policajt tiskne ruku nové známé, Chaplin utíká.
Role Ivida jc vůbec zajímavá tím, žc v ni dítě užívá stejných triků, k sakým se uchyluje zde i v jiných filmech sám Chaplin.
Kid, to je Chaplkt v miniatuře. Upozorním dále na všechny ty tuky, v ktc-; rých Kid napodobuje Chaplina. Pro herce i pro diváka, kteří chtějí proniknout k tajemství postupů, jimiž Chaplin dosahuje takového obrovského komického efektu, je chlapcova hra nesmírné zajímavá. V chlapcově hře jsou všechny ty postupy mnohem průhlednější a lze je snadněji rozložit nn jednotlivé složky.
Sledujme dál obsah OJmu.
Chlapec prchá od strážnika a přiběhne k ChapJinuvi. Rozvíjí ie honička: napřed běží Kid, za ním Chaplin se sklem a nakonec policajt, který je pronásleduje. Chaplin s Kidem vyhrávají, vběhnou do svého domu a ukryji se v něm, 7      Nová scéna.
■Gha pliii a Kid jsou. doma. Chaplin leží v posteli a čte knihu, Kid peče m plotně placky. Čhapl in už tieni v roli eJhúvy, aleje sám obklopen něžnou starostlivosti svého schoyanee. Placky jsou hotovy. Kid zve Chapiina k snídani, Gřiaplíxt vstává z. postele, když-napřed prostrčil (lirami v přikrý\ cc hlavu a ruce, Přikrývka se proměnila v župan. Po modlitbě se Chaplin a Kid dávají do jídla. Chapiřn přísně hlídá, aby si. jeho schovanee při jídle neporaníí ústa, a učí ho jíst, i kd}'ž jen nožem (vidličky nemají); ne vsak ostrým, nýbrž tupým koncem nože. Pro film je typický dějový paralelismus;, . .
Z ■ Chaplrnova■ ubohého, příbytku' se ocitáme..v bohatém budoáru slavné umělkyně. Je to Kidova matka. Celý pokoj je plný -květin, jsou to dárky od obdivovatelů jejího ...talentu. Slavná umelkyne jde na veliký ples, kde je jí představen významný umělec. Je to její bývalý milenec, Kiduv otec. Poznají se navzájem. Umělec.se o ni znovu.uchází, ale ona odmítá' jeho Sasku a stěžuje si rnujžejí nikdo nemůže nahradit ztrátu vlastního syna. kterého po milencově zradě musela pohodit na ulici. Kidova-matka...má jediné poiéíeni, rozdávat chudým dětem na ulici hračky. Bere celou hromadu hraček a poděluje jimi na ulici děti. Mezi dětmi se setkává i se svým synem, daruje mu hračku, ale nepoznává ho. Kid si hraje s novou, hračkou, kterou-dostal; Přibíhá k němu nějaký uličník a hračku mu sebere. Kid se s ním sepere, a-třebaže je skoro poloviční j zvítČzí nad ním.
Shlukuje se dav. V zástupu je Chaplin. Je nadšen obratností a sratečností svého, schovanee. Ale náhle se na ulici objevuje otce poraženého uličníka, přichází k Charliemu a prohlašuje, že navrhne Kidovi, aby se jeŠtČ jednou sepral.s jeho synem; upozorňuje vSak předem,'že.zvítězí-li-zase Kid, zmlátí on-sám, otec poraženého .kluka, Charlieho k smrti.
Začíná boj mezi kluk}'. A Kid znovu vítězí. Nastává chvíle odplaty. Chaplin dostal strach. Otec poraženého kluka se na Charlieho rozpřahuje, ale ten se obratně uhne. Silák uhodil pěstí do zdi. Kamenná sténá se pobořila. Charliemu přibíhají na pomoc strážnici, ale pod silákovými- údery padají; jako mrtví. Silák opět vyráží, na Chapiina, Charlie mu obratně proklouzne; mezi.nohama. Silák se znovu rozpřáhne a- praštído železného sloupu lucerny. Sloup se naklonit. Nakonec se. silákovi podaří Chapiina polapit, rozpřahuje-se,.ale vtom mu zachytí ruku krásná paní. Je to Kidova matka. Snažně prosí, aby se Oharlieho nedotýkal. Silák nechává Charlieho na pokoji. Ale teď s ním Chaplin sám začne.rvačku. Zpočátku silákovi jen obratně uniká;, pak.se chopí, cihly, šikovně uhýbá před silákovýma údery a'sám ho mlátí cihlou. Konečné silák padá vyčerpáním. Chaplin zvítézil.
" - T Je zajímavé zas-ta vit se u těchto dvou-pěstních zápasů; uličníkova s Kidem, | ; a siláckého boxera - uličníkova otce - s Charliem. Zvítězit-by vlastně měl " - uličník, skoro dvakrát tak velký jakoKid, a boxer vládnoucí ničivou silou; • : jeho údery bořily zdi a nakláněly sloupy luceren. Ve skutečností však vítězi V • i maličký Kid a slabý skrček. Charlie. Toto nečekané vítězství slabých nad sil-; . nými vMy vyvolává u publika velký efekt. Připomeňte si, jaký úspěch vždy ,': ti obecenstva mívá zápasník ..lehké váhy, když se mtt podaří ve francouzském ■ zápase porazil zápasníka těžké váhy.
Chaplin je si dobře vědom toho, že takovým.:trikem se u obecenstva získává ' velký úspěch. Sám říká ve své autobiografií; „Když dostávám -výprask, dSlá to vždy člověk kolosálních rozměrů, takže, já sám, diky tomu, že se zdám í       malý a slabý, získávám pro.sebe sympatie diváku ..; To, že jsem malé postavy, je ovšem moje ítěstí-a mohu tak bez nesnází vytvářet pocity kontrastu, Všschni vědí, že maličký človíček,,, kterého někdo pronásleduje, :yždy. budí v masách sympatie. Protože znám tuto sympätíi kľsIäBšjrn, snažímse vždy ještě zveličit syou__slabost tím,; -že stlačuji ramena,, dělám smutný obličej a tvářím se vystrašené. To väe. je: samozřejmě■ záležitost: pantomimického umění. Kdybych vsak byl velký, bylo by pro mne ťčžšíždát.sesympatický. Za těch okolností bych se mohl také sám bráníc. K malému C-hapíinovi vsak diváci pociťují sympatii, i když se smějí." Dodejme, že pro -Větší kontrast hraje rdi Cbaplinova protivníka téměř vždy tlustý a veliký herec; Pokračujeme v ději filmu.:
Po rvačce Kid onemocní..Prohlíží ho doktor. U pacientovy1 postele se rozvíjí komická scéna. Doktor přikazuje Chapímoví,: aby nemocnému dal teploměr. Charlie, místo aby změřil teplotu pacientovi, strká si sám teplomer do úst, Doktor je rozhořčena ztrácí nervy. Nařizuje nemocnému klid a odchází.
Chaplin neupoušti od komických triku.ani u postele nemocného. Kontrast mezí komickým a dramatickým se to projevuje velmi zřetelné. Lidem;, kteří - jsou vychováni současnými: dramaty a komediemi, Sd takové „blázniviny" na dramatickém místč: mohou nelíbit: y_sôučasném dran»tó:;fe,.:§kutečjž komický element.vždy• tlumí.2;«b^vy» -.aby se.neoslabilo dramatícké,uapětí. V starém dramatu vsak-tomu tak nebylo. Tehdy se s oblibou hřálo v ostrých kontrastech. Vzpomeňme jen na stará mystéria. Tam přece bylo možné po tak hlubokých a: tragických mysterijňích;sečnách, jako bylo Kristovo umučení, předvádět frivomí a veselá intermedía. V středověké Mé zv. Mastička? ■■■      se komické scény misí s monology a dialogy zbožných- žen nesoucích mastí. S- ■ i   Yc hře o mládencích v- peci ohnivé, kteráse hrávala na staré Rusi. v: koste lích
pronášeli na adresu Ananiáše, Misaila a Azamle — mládenců vštěpujících
do pece k npálení — své humorné poznámky :&aťi, „chaídejci". i
Ruské lidové divadlo užívá kontrastní,WMayby,. v.hře. Gar Maxinnliátu f Vzápětí ;<a scénou smrtí hríitto^aasiéáujě^sÚBiž komická scéna hluchých hrobníků. ■■■■'<
■Ghaplinův tvárný prostředek slučování vypjatá dramatických a silně. ktH * mických scén. má tedy svou historii a býval svým časem;chápán, jako-jeden. f z ne j bežnejších postupů, .Budoucnost ukáže, zda:dojde;uznání jako prostředek přijatelný pro většinu soudobých diváků,
Vraťme- se opět k ději filmu.
Chlapec KM se x nemoci rychle zotavuje a konečné se úpíhě.uzdtavi,-Vtom : přijíždí agent Společnosti pro ochranu dětí a oznamuje, že Ghápiiiiovi, jeho " schovahee odejme. Chaplm agentovi odevzdává lístek, kterýs u dítěte kdysi. i našel („Mějre ho rádi, je to sirotek"),, a rozhodně odmítá podřídit se agetí-v tovým příkazům. Agent chce Kida odvéstnásilím, Strhne se šarvátka. Chaplin f a Kid vítězi, ale tit se objevuje strážník a společnými silami s agentem Chapíí- ' novi Kida vyrvou. Nakládají Kida do. auta a odvážejí ho. Ghaplin utíká po střechách a lioni. auto. Skáče na auto se sdfečhyj. náhle se v něm- objevuje a vyhazuje odtud agenta „ochrany dětí". Chaplm a Kid. jsou opět spolu. Auro zastavilo a oni prchají,       . -
Kidova njatka dostala lístek „Mějte ho rádi, je tó sirotek", který.sáma psak, j a okamžite poznává, že malý uličník žijící a potulného sklenaře: je její syn: Číbí vše j aby Kida neprodleně získala.
Chaplin přichází do noclehárny, platí za nocleh a'jde k své pryčně. Vedle- , jeho lůžka je okno; Chaplm je otvírá a oknem nenápadne prolézá-'Klid,- : Správce, noclehárny zpozoruje, že Ghaplin. není na pryčně sám, ale dlouho se mu nedaří druhého nocležníka polapit, JKid se obratně schovává pod pří- | krývkou. Konečne správce černého ^nocležníka chytí a: Chaplm je smeěn zaplatit-i za Kiclův nocleh. Celá noclehárna spi.-Jen správce .je vzhůru a čte ;-noviny. Všimne si V novinách zprávy :o tom, že bohatá dáma pátrá-po ditěíi, 4 které žije u chudého tuláka. Kdo dítě najde., dostane velkou odměnu. Správce vytuší, že tulák i chlapec jsou právě uného v.'nocleharač     je to; Chaplisj < a jeho scliovanec. Odnese spícího chlapce z ChapUnova' lůžka a předává ho policii, Chaplm se probouzí, a shledává;, že Rkt u aělionem. Prohledává, celou noclehámu, ale nikde nemůže dítě najit. Pobíhá po celém, městě, ale všechno pátrání je marné. Unaven běháním po moste usedá vedle vchodu do svého * bývalého příbytku a usíná. '■
MA sen. Celá ulice je pokryta girlandami -bílých květů. Všichni lidé maji UH
přes normální městské šaty bílé řízy a bílá křídla jako andělé. Objevuje se silák, který Chaplina pronásledoval za -to, že Kid přepral jeho syna. Silák se podobá knězi a začíná — jako ve skutečností - - Chaplina pronásledovat, Ghaplin před silákem prchli... Zde je jedna zajímavá podrobnost. Ve. scéně skutečného Chaplinova boje se silákem se Chaplin, jak jsme už uvedli, obratně vyhýbá úderům, kterými naft silák míří, tím, že mu. proklouzne mezi nohama. Ve scéne západu, který se Ghaplmbvi zdá, je. tonut naopak. Jakmile silák Chaplina dohání, Ghaplin .se vznese na křídlech db výsky a silák se ocitá mezi Chaplinovýma nohama.
Konečně se Chaplinovi podaří utéci před silákovým pronásledováním. Z domu k němu vychází Kid. Jako všichni rnáion bitou řízu a křídla. Chlapec se vrhá kolem krku svému příteli a pěstounu.
Sen se rozplývá u Chaplin vidi vedle sebe strážníka. Ten Chaplina budí a vede ho k velkémuj bohatému domu. Tam se tulák setkává s Kiďem a ---jak hlásá film     „dochází nakonec svého štěstí" ...
.Mezi mnoha postupy^ jimiž Chaplm na jednotlivých1 místech dosahuje určitých dramatických efektu, jsme nejednou upozornili na využívání kontrastů, Sám Ghaplin přikládá takové výstavbě nesmírný význam, „jiný stálý průvodce lidová, kterého často užívám," Píkávesvé.atttobiografii,3,je lidská záliba v kontrastech a y překvapeních. Je: sdostatefe známo, že lídá vůbec majirádi boj. dobra a zla, zápas mezi boháči, a chudáky* niezi šťastlivcem, kterému se všechno daří, a smolaŘntj -že se r^:¥éh^l^ôít^lňtnut střídavě, smějí, a pláčí."
Celý Kid je vybudován na, kontrastu, mdodramtickýeh.scéii a bufbnády. Ha jedné utone drama matky,, která jc nucena pohodit vlastní dítě, na druhé straně.komické scény Charlieho. Sama idea spojit,tyto dva elementy v jediné hře není nová. V starém dramatu to byl běžný jev. Ovědómme si například, že Shakespeare klade před scénu Ofeltma pohřba scénu s komickým rozhovorem dvou hrobníku.
Hra í, kontrasty viíak ve filmu zasahuje dále. Dramatickým hrdinou je ve íilmu komická postava. Ani! tento jev však není.nový.Komická postava v roli kladného hrdiny je obvyklá ve francouzském melodramatu (PafíBti žebráci, Muiíim* fočc/niíí/it).- Pripomeňme v této souvislosti, že v roli šlechetného '■ hrdiny, ochránce utlačované dívky, sc Chaplin objeví! už ve filmech Chaplin potulným huníkanísiít a Chaplin■. .•vystSIiovakem*
J) Mfat.se irajlctttesi^ sacsálaě senttmcntáíni íiniír.asa ;íc sfcíonku první poloviny--i * stoičtí, zajmésw hry Felixe Vytít*. í'iMsh. vyd.
Zakončeme poznámky na okraj filmu Kid shrnutím jednotlivých poznatků o kompozičním ztvárnění částí filmu v jediný celek..
Existují různé principy., podle nichž se budují a.-.slučují jednotlivé scény ? dramatického díla. Nejrozšiřenější je ,,sy|etová".výstavba. Jedna scéna je tu těsně spjata s druhott, následující vyplývá z předchozí. Tak Bylá. vybudována řecká tragédie a tak je vystavěna i většina evropských, dramat. Odlišná je výstavba budovaná na rozmanitosti jednotlivých scén, které se stávají součásti celého kusu. Je to výstavba typu řevní & varíetních: programů. Na začátku jsou tance", potom monologická deklamace, pak dialog, sólový zpěv, sborový zpěv. Všechny tyto scény jsou seřaxeny; tak, aby nedošlo k jednotvárnosti, aby sólový zpěv vystřídal tance, pak aby přišel dialog, po dialogu sborový zpéx atd.
Tak je vybudováno několik variant lidové hry Car Mazintilkm.
Vedle těchto kompozičních postupů se setkávámcs'; výstavbou na kontrast- ľ nosti á paralelismu jednotliyýclt scén. Ve filmu se může uplatnit jen '"„syže-tová" výstavba nebo výstavba tohoto posledního typu. Kompoziční výstavba revuálního typu nepřichází v úvahu, protože film je založen jen. na zrakovém Vnímání. Z toho^ jak jsem reprodukoval obsah říhnu, je jasnéj že syžetová vazba filmu je poměrně slabá. Film mé hojnost scén, které jeho syžet nijak ňepošunují kupředu. Většina těchto scén je vybudována buď- na kontrastu, nebo na principu paralelnosti- Zmínili jsme se ttž o střídání melódÉamattckýcb a komických scén. Uvedu aspoň několik scén vybudovaných na principu paralelismu. V jedné scéně připravuje Chaplin Kidovi oběd. V jiné scéne peče Kid ChapHnovi placky. Scéna- Chapiinova snu je poněkud pozměněná
scéna Chaplinovy rvačky se silákem. -......   Zde se projevuje aplikace onoho ~
pravidla, které Chaplin. sám formuluje takto: „Je-li nějaká, situace.schopna vyvolat podvakrát smích obecenstva, je neskonale, výhodnější1 užít této situace než dvou různých komických situaci." Kromě toho je obvykle: každé opakování zároveň i variantou; diky tomu na nás působí dojmem neočekává-nosti.
Očekáváme např., že Chaplin proklouzne silákovi mezi. nohama* ale on še naopak vznese do vzduchu a nechá siláka projít mezi- svýma vlastníma ;' nohama. ,
Ve filmu Chaplin v biografu shazuje „silák" Chaplina několikrát do vody < a pak ho přitahuje za ruce. Divák si na to už zvyká a .smích je stále slabší : a slabší, ale už je tu nové opakování sekvence,, přitom se vsak ocitá ve vodě ;: sám silák; Chaplin majestátně odchází -~ a sál ..se otřásá smíchem- ^
Upozorňujeme všechny zájemce o filmové umění na to, ie Ghaplinův %
herecký projev má za sebou velmi bohatou tradicí; o nic menší, než je např tradice moskevského Uměleckého divadla.
Na cestě, po níž nyní jde Chaplin se svou 'hůlkou, vznikla už veliká díla
A je to skutečná cesta filmového umění.
(1923)
Chaplin falešným hrabětem
V. divadelnictví existují*dva proudy* Jeden usiluje postavit mezi. hlediště ' :a rampu nepropustnou stěnu. Herci nemají hrát na vědomí, že hraji před obecenstvem; publikum pro ne neexistuje. Herci se přísně zakazuje mhivk „do publika", reagovat na jeho tleskání. V: poslední dobe. nabývá v divadle na významu jiný směr, který miluje tato stěnu odstranit ä zřídit most mezí ; hiedištěni a rampou, vtáhnout i obecenstvo do účasti na představení. V inscenacích německého režiséra Maxe fejnhjrcjí&^herci procházejí mezi obecén- ; stvem, nezřídka mluví „do publika", jak tomu bylo v starém divadle.a jak iie to dosud praktikuje v ruském lidovém divadle, např. ve hře Car MaximiBan,
V Rusku se objevila celá řada představení vytvořených, v reinhardtovském 1 duchu. Jednou z posledních, inscenaci v divadle Netopýr byla Gozziho hra Lstivé sena.. Herci na určitých místech" hry opouštěli jevišti' a pokračovali v hraní mezi obecenstvem. Pomerné nedávno bylo v Moskvě otevřeno Studio Semperante'. To vůbec nemá scénu. Herci hrají mezi obecenstvem. V. pří-.zemi jsou stoly -a -židle, 'které.zároveň tvoří dekoraci. "vr pozadí je bílá sténá, která Se různobarevné osvětluje laternou magikou. Světlo zyláŠtnim způsobem osvětluje zároveň herce i ■publikum,':které sedí vedle nich.
Nic nového pod sluncem. Téměř tak jako Semperante provozovali v Arck-ángélské gubernii vesničané lidovou hru Bárku Do místnosti plné vesničanů, ktelt-teješli^ aktéři s důtkami a mrskají
obecenstvo, Publikum..se. „stahuje dozadu" atak s.e uvolňuje uprostřed místnosti prázdné prostranství. Sem se postaví herci a představení začíná. Aktéři při. představení ruských lidových dramat „štvou", vysmívají, se přítomnému obecenstvu, a tím je vtahují do hry. Vzniká něco na způsob kabaretrdch Čísel, [ v nichž se konferencier dohaduje s publikem^ ptá se a sám odpovídá na otázky * z obecenstva. .'■;.,
Ještě krok 'a jsme u. „společné divadelní akce*', jak :se rýsovala Vja&slavu ívanovovi. Ivanov tvrdil* že na divadle mají mír jako v antických náboženských slavnostech účast.■všichni. Jak vidíte, je „divadelnost" elastický pojem. Ve • jménu.^diyadelnosti" je herec nucen chodit mezi obecenstvem a vést s ním j hádky í rozhovory a stejně ve jménu „diyademasti"' si herci publika nevšímali, f Divadlo, kde je mezi rampou a hledištěm nepropustná stěna, žádá od herce, aby se vzdal své individuálností- a úplně se. převtělit, do role. Považuje se za J
ve]\iý úspěch divadelní techniky, když se herec od role k roli k nepoznáni mění. Diváci nemusí vědět, žé jde o.Kačalova. Na scéně je pro n é jen Hamlet, Julius Caesar, Čaekij. Ve velmi solidním žurnálu Novyj vestnik inostrannoj lireratury vyšel článek divadelního kritika Stanislavského (ne režiséra Uměleckého divadla). Staníslavskij doporučoval hercům, aby se v soukromém životě neobjevovali často ve společnosti, nechodili obecenstvu často na oči, a to vše pro divadelní: efekt — aby divák nemohl poznat v roli dávného krále íeara známého-herce, s nímž včera popíjel čaj u přátel.
Existuje však ještě jiný divadelní efekt. Publikum, zajímá zejména to, že člověk, kterého dobře zná, blízký přítel, oblékne se do kostýmuj který je tt něho nezvyklý, a dostává se. do naprosto neobvyklé situace.■ — V jedné vsi dávali Gogolovu Ženitbu a místní venkovany zajímalo právě to, že se jejich blízcí, synové a bratři, náhle objevili na scéně oblečeni jako milostpaní a prožívali hercům i publiku vzdálený panský život. Zde se požadovalo, jako se to žádá v každém divadle masek, aby herec hrající nejrozmanitější roie zároveň zůstával sám sebou. Skapin hrál v rôznych komediích tu kupce., tu dvořana, ale v každé roli obecenstvo poznávalo dobře známého Skapina, který mu byl blízký.
V českém loutkovém divadle se Kašpárek (německý Kaspér) objevuje v'nej-rozmanitějších úlohách: Kašpárek■ mlynářem, Kašpárek policajtem (zajímavá shoda: Chaplin policajtem!), Kašpárek furturistou, Kašpárek spekulantem atá. Vždy a ve všech úlohách má Kašpárek svůj nemenný tradiční kostým, svou tvář, pisklavý hlas. Dětské obecenstvo,. které Kašpárka, dři věrné zná, se zajímalo o to, jak se bude držet v nové, pro něj neobvyklé situaci.
Když obecenstvo uvidí v řadě filmu Chaplina, také se s ním důvěrně se-mämt, I on je publiku Mfeký, jako je Kašpárek blízký dětem, jako byli svému publiku blízcí bezprávní spoluvesničané, kteří hráli notábly v Ženitbě. Pro obecenstvo je v takovém případě .snazší porozumět aktérovým zážitkům: podle Chapliapva názoru ostatné „diváci vždy usilují prožívat to, co hraje herce- na scéně nebo na plátnS'CA. čim neobvyklejší jc situace, v níž se Chaplin ocitá, tím víc 'film získá na zajímavosti a tím spíš upoutá obecenstvo. Chaplin byl policajtem, byl hasičem, ale teď se octí v situaci, která je inu. naprosto cizí; Chaplin je falešným hrabětem.
Zastavme se:u tohoto filmu.
Chaplin se stal. krejčovským.tovaryšem. 'Přišla dáma* Chaplin jí bere míru. iVíčří Hrnec, potom měří velikost ucha a úst a všechno zapisuje. Přichází mistr, dívá se na Chapliňův záznam' a-nalézá míru límce, ucha, úst, objem pasu, kde Chaplin naměřil tří metry. Mistr Chaplina vyhání. Cháplíň odchází do vedlejší
-t
misíaosti a síaví žehličku na věci připravené.k žehlení. Z žehličky padána zem-; hadřík, Chaplin nevij co si počít, aby sundal žehličku z látky; beshadriku se nemůže.žehličky dotknout. Přichází mistr a vidí;:že Chaplin nechal žehličku mi šatech, připravených k žehlení, a žehlička úplně propálila plátno -a"-frak, který byl pod plamem. Mistr bezmeškání Charlieho výMtíí. Charite jde na dostaveníčko ke kuchařce, která slouží u jakéhosi, velmi bohatého.a vznešeného panstva. Ta ho pohostí sýrem. Ukázalo se, že. sýr páchne,, ale hladový ■ Charlie.se z trapné situace dostal- Jednou rukou si zacpává nos a druhou, si klade -kousky sýra do úst. K dveřím se blíží kuchařcin muž. Kuchařka ukrývá Chaplina do kole a dává mu tam sýr. Sýr v koši tak páchQcsžé je Chaplin nucen vyhodit jej. z kose. Kuchařka se třese strachem a vrací sýr do kose, aíc Chaplin jej odtud znovu vyhazuje. Situace se, vyhrocuje  • muž už.už přijde, na schovaného Chaplina a celá věc hrozí provalením,- ale 'vtom ..fcucliařaňaj muže volají páni, .. a atmosféra, se vyjasňuje. .Ve dveřích se objevuje strážník';: je. to kuchařcin druhý milenec. Chaplin se před strážníkem ukrývá v okénku, ale ukáže se, že je to výtah na jídlo. Do kuchyně zase přichází .kuchařem muž. a strážníkovi nezbývá než skrýt se v tomtéž koši, kde seděl Charlie. Strážník •v svém .zajetí stěží vydrží pro zápach, který se v koši šíří od zapomenutých kousků sýra. Opět zazní jsyonek — a komorník, kuchařen muž, odchází-Strážník vylézá z koše. Chaplin stiskne ze strachu, že se 'mu dostane do rukou, tlačítko, a výtah se rozjíždí vzhůru. Scéna s milo vniky,-Chaplinem' a strážníkem, ukrytými lstivou komorníkovou ženou do .koše, a neklidné chování schovaných milovníků je jedna z.nejro2šířenČjš|ch světových anekdota Najde se téměř u všech národů a bezmála v každé době. Poslední prací, která se touto anekdotou obírá,- je velká studie J. M, Sokolova Pmeti o-KáTpe:Stimkme.i S anekdotou se ■setkáváme ve sbírce Tisíc a jedna noc, v Děkammimi, v ruských lidových -pohádkách -i v starých ruských povídkách. Zpracoval ji í Gogol v povídce Noc před Štědrým večerem. \   Ch^pjšij._yelmi .miluje sylety založené .na. retardaci./Divák,vidi, že. uz trž nastane, rozuzleni. Se muž přijde na neopatrného milovník a.a vypukne skandál. Zvlášť zřetelně se to projevuješ ve scéně z filmu . Chaplin- ■vyttMHgmleeríu • Chaplin'.přichází do. restaurace a objednává si snídani.. Je. třeba platit,, ale nemá čím. K Chaplina vi přijde dívka, za'kterou chodil, on odkládá placeni a -objednává'.snídani i pro ni. Situace se ještě zhoršuje. Chaplin vidí, jak sluhové nelítostni mlátí jednoho návštěvníka, a vyptává se číšníka, proč toho hosta bijí.. Ukáže se, že za to, že nezaplatil účet. Chaplin se třese při pohledu
' "Viz Trudy Sfávíamkoi archiv íioj komiisi; S V, Moskva 1314.
' " na" sluhy, kteři vítězné odcházejí, když zmlátili neplatícího návštěvníka, 1 ■ Publikum, očekává, že to tak dopadne i s Charliem. Proti Chaplinovi sedí í . jakýsi pán. Číšník, který od naho dostal peníze, upustil bezděčně jakousi i minci na zem. Chaplin pohotově na mincí šlápl a chce ji zvednout. Pozornost V diváků.se napíná do krajnosti.. Zvedne-li Chaplin nenápadně minci, je za~ ■• ' chráněn, jestliže se to nepodaří, bude bit jako žito. Sláva! . ., Chaplin mincí r " nenápadní zvedl Volá číšníka a vyrovnává účet touto minci. Číšník zkouší ■:•' minci v zubech a ukazuje se,.že je falešná. Situace se opět- stává bezvýchodnou. ŕ. V tu chvíli přichází k Chaplinôvi a k jeho známé filmový producent, něco si objednává a sedá. si vedle Chaplina. Číšník zatím odchází. Producent číšníka volá a chce zaplatit za sebe, za Chaplina i. za jeho dámu. Ale Chaplin i      se úporné brání. Producent platí jen za sebe. Chaplinova situace je zase
zoufalá. Chaplin však konečně přece.jen — pro obecenstvo. nečekaně ........
i ■ vyhrává. Producent nechat pro číšníka jako spropitné malou mincí. Po producentově odchodu ji Chaplin podal jako vyrovnání svého skromného úctu.. Všechno dobře dopadlo. r To je umělecký postup „retardace". Obecenstvo po celou. dobu očekává špatný konec, ale hrdina se mu obratné vyhne, pak opět upadá do těžké [ situace a tak se to několikrát opakuje, až konečně hrdina vyvázne ,*,£ zdravou Irňži a vše dobře skončí. S 'takovou výstavbou se v světové literatuře setkáváme velmi často. Vzpomeňme: na lidové pohádky,-Hrdina pohádky obvykle dostane tři velmi těžké úkoly. O koly. jsou stále nesnadnější. Třetí a poslední, úloha je skoro nesplnitelná. Pozornost posluchačů se napíná. Hrdina už už hyne. V posledním okamžiku vlak docela neočekávaně vychází ze. všeho jako vítěz. Týž postup „retardace" se objevuje Často i v melodramatických' kusech. Šlechetný hrdina se dostává do nejsvizelnějlích situací. Ke konci kusu nezbývá ní žádná naděje na jeho záchranu. Náhle. však. náhoda prokáže jeho nevinu a triumfuje hrdina a s ním i ctnost.
Tento postup, přejatý z literatury, přišel almu velmi. vhod. Při .rychlém střídání scén je možné v krátkém čase předvést nej nevěrohodnější hrdinovy nesnáze a potom ho stejně rychle vyvést ze svízelné situace. Vrátíme se k analýze filmu Chaplin falešným hrabětem,' Opustili jsme krejčovského mistra, sotvaže vyhnal Chaplina z dílny, Krejčí é s lítosti prohlíží frak naskrz propálený žehličkou a nachází v něm přípis, který hraběte zve na maškarní ples. Krejčí si bere frak a-vydává se s tímto přípisem na ples. Ples se koná právě v domě,, kde je kuchařkou Chaplinova |ř      milá. Krejčí ukázal pozvánku nalezenou ve fraku, je uveden do společenských ,17   místnosií a zpozoruje tam Chaplina ve výtahu. Když totiž Chaplin stiskl
iläčltfco, aby se zachránil před druhým kuchařčmýrn milcnceíftj sMžttJÉem,
vyjel výtah nahoru a zastavil se v společenských mís&osteefa; Kxejěf Chaplí-aovi vysvetlil, jak se na ples dostal, a navrhl mu, aby šel s nfta do přijímacího pokoje jako jeho sekretář. Chaplin jde M přijímacího pokoje, ale xde předbíhá krejčího a představuje se jako hrKbé; krejčího představuje jako svého sekretáře. Krejčí je bez sebe vztekem, ale už nemůže.nic méh.it.: Nezbývá něž se: smířit. Ples je maškarní, Ghaplinův oblek nebudí podezření. Všichni zasedají za stůl. Vychází najevo, že ani Chaplin, ani krejčí se ttcumějíii-stolu chován Podávají, se např. ubrousky. Chaplin si ho strkádo postranní kapsy saka jako kapesník. Podává se meloun - - Chaplin bere celý kus do ruky * 'vykúsuje dužinu. Jak se do dužiny zakusuje hloub a hloub, dostává se mu kůra až do uíí., , Vytírá si ubrouskem uši a konečně přijde na xůs jak zařidit, aby mu kůra do uší nelezla. Váže si ubrousek přes tváře a upevňuje na hlavě rak, jako se to děla, '.když člověka bolí zuby. Tak si ubrousek místo pod bradu dáva na hlavu. Tohoto postupu obyčejná užívají klauni;.-jakýsi klaun 5íyjBte... poval v cirkuse, s naškrobenými, manžetami na :nohách,. Kromě toho se ta dosahuje ještě jiného komického efektu. Chaplin s ubrouskem na tvářích: vypadá za stolem jako člověk, kterého bolí zuby. Obecenstva vlak zároveň ví, že Chaplin obvazem sleduje jiný cíl Je to stejné směšné, jako kdyby někdo vyšel na procházku a opíral se přitom o vidlici nebo o pohrabáč. Vidlice a pohrabáč v nás vyvolávají asociace s kuchyni, a když se vynesou ven ze svého obvyklého prostředí a užije se jich k cílům, které jsou pro ně naprosto neobvyklé, vzbuzuje to smích. Chaplin s tvářemi ovázanými proto, aby si ne-zamazal melounem ušij je stejně směšný jako člověk, který si vyjde na procházku s poiirabáčem. místo hůlky. Chaplm takového postupu užívá. častěji, když si např, čistí nehty koncem své hůlky (dělá. to v tomtéž filmu) nebo když chce upoutat pozornost kolemj doučí ho a místo toho, aby rattpoMepaí ňa. rameno nebo na něj zavolal, zaklesne mu hůlku pod rameno a tak ho k sobe přitahuje.
Třetí komický efekt, plynoucí z ovázán! tváří ubrouskem, aby se nezamázaly uší, tkví v tom, že Chaplin, místo aby rozkrájel.nebo rozlámal velkýlais. melounu na menší koňsky, podjímá se složitější práce, totiž chrání si tvářpfed mokrou kůrou. Tato komická konstrukce připomíná anekdotu b Kocourkov-: ských, kteří vytáhli krávu na střechu domu, místo aby sňali slámu se střechy a krávě ji podestlali.
Pokračujme v ději 'Mmu.
Oběd skončil, Chaplin. tanci se svou dámou sliimmy. Tento druh, tance ta Chaplin velmi zdařile paroduje. Zdůrazňuje všechny taneční kroky, -přehání, a tím dosahuje komického efektu.
V předsíni se objevil skutečný hrabe. Je udiven, když se od sluhy dozví, že hrabě ui je v domě, považuje samoKvance z& xlociace a volá policii. Přibíhají strážníci a v domě se strhne honička na Chaplina, Ten obratně uniká a brání se, Myl se k němu přibližuji Staví se na ruce a nohama bije strážnika, který se blíží.
V prvních-filmech Chaplin skákal a padal stejně často jako v nových, posledních filmech. Rozdíl je však v tom,, že v prvních filmech jsou tyto.'akce jen pro akrobatické výkony samé (Chapiúi padá a kutálí se pro zábavu publika), ale v posledních filmech jsou to všechno akce cílevědomé, účelné.
Film končí Chaplinovým útěkem. Vyhrál a.uprchl strážníkům, kteří ho pronásledovali;
Rozborem filmu ChapMn faMnýtt? hrůbkem jsem se snažil ukázat, Se Chaplin jak v hereckých postupech, tak i v samém syžeta filmu, vděčí za mnohé starým, mistrům sleva a pantomimy. .Mnohé komické triky užité v tomto ítírnu mají ve|mjj!í£rvlif^ však třeba Chaplinovi. při-
znat, že tyto staré literární, s pantomimické postupy obratně kombinuje.
(192.3)
.ftí O
o
O ^
co o-
So "
■S ?
Ch O
(s3
"E.a £
s-„í g
(ň
•p
■3
ä-*í g * v S-á U, 5
k t á f -síž:>í Pfe
£ _ £ --O - o S ■■ •o'3 3'S'S» «,-g'BCJ.ii '
> fxn O > a »t > — 7\ <