Ústav evropské etnologie, Filozofická fakulta Masarykovy univerzity JS 2012/2013 pondělí 1x za 14 dní 12:30 -15:45 posluchárna č. J31 termíny přednášek: 25. 2., 11. 3., 25. 3., 8. 4., 22. 4., 6. 5. 2013 ETMB44 SOUČASNÝ FOLKLOR PhDr. Petr Janeček, Ph.D. Kurz se zabývá problematikou soudobého folklorního repertoáru se zaměřením na tzv. „moderní" žánry, transmitované na území České republiky a Evropy s přihlédnutím k širšímu geografickému i kulturnímu kontextu. V centru pozornosti kurzu stojí především prozaické žánry současné (městské) pověsti, fámy (domněnky), anekdoty, humorky a dětských numinózních vyprávění. Pozornost je věnována ale i neorálně transmitovaným folklorním žánrům jako je nápisový folklor, psaný folklor, kancelářský folklor a folklorní formy šířené pomocí elektronické pošty, sociálních sítí a internetu. Cílem kurzu je nejen poskytnout přehledový úvod do fenoménu „moderní“ ústní slovesnosti, ale i analýza jejího vztahu k „tradičním" folklorním žánrům a především její zasazení do příslušného kulturního a sociálního kontextu. Vedle teoreticky a metodologicky primární slovesné folkloristiky kurz zprostředkovává i úhel pohledu kulturně antropologických a psychologických studií. Tematické okruhy 1.Současný folklor, postfolklor či populární kultura? Úvodní teoretické a terminologické otázky. Studium současného folkloru mezi evropskou etnologií, kulturní antropologií a literární vědou: disciplína na pomezí humanitních, sociálních a filologických věd. Lidová slovesnost – ústní slovesnost – slovesný folklor – ústní literatura – slovesné umění – expresivní kultura. Definice a základní znaky slovesného folkloru. Folklorní performance a kontext. 2. „Městský", "moderní" nebo „současný" folklor? Vztah současného folkloru k tradičnímu folkloru. Přechodné formy (démonologické syžety). "Modernost" a "urbanita" současného folkloru. Existence současného folkloru v tradičním repertoáru. Racionalizace tradičních syžetů vs. pararacionalizace tradičních syžetů vs. tradicionalizace současných syžetů. Inovativnost současného folkloru - tematika, motivika, synkreze tradičních žánrových charakteristik, žánrová interference, globální transmise, recepce médii a populární a elitní kulturou. 3. Historie výzkumu současného folkloru Počátky zájmu o "netradiční" žánry v evropské a světové folkloristice (biografické vyprávění, anekdota a humorka). Počátek zájmu o narátora. Německé, francouzské a ruské výzkumy moderní narativity. Psychologické studium fám během 2. světové války. Anglosaský výzkum městských pověrečných povídek a městských pověstí. Performační obrat ve folkloristice. Sociologické studium fám. Domácí studium současného folkloru. 4. Současný folklor a jeho sociální a kulturní funkce Základní folklorní žánry současnosti. Současná pověst, fáma, anekdota, dětské numinózní vyprávění, biografické vyprávění, drobné folklorní žánry. Základní témata a motivy současného folkloru. Sociální a kulturní funkce současné ústní slovesnosti. Sociální, věková, profesní, genderová a lokální charakteristika. Etnicita a současný folklor (folklor Romů). Role folkloru během sociální anomie. Současný folklor v populární a elitní kultuře (literatura, film, hudba). 5. Anekdota a humorka Žánrová charakteristika anekdoty. Historický vývoj repertoáru anekdot. Vztah anekdot k humorkám, škádlivkám a dalším tradičním folklorním žánrům. Žánrové interference s dalšími moderními žánry. Základní teorie anekdoty – folkloristické, psychoanalytické, memetické. Klasifikace anekdot. Diseminace anekdot v současné společnosti. 6. Fáma a pomluva Žánrová charakteristika fámy. Fáma jako nejstarší médium světa? Sociální role fám (živelné katastrofy, epidemie, válečné a etnické konflikty). Vztah fám a dalších současných folklorních žánrů. 7. Současná pověst Žánrová charakteristika současné pověsti. Sociolingvistická charakteristika současné pověsti. Globální vs. lokální specifičnost syžetů. Tematika a motivika současné pověsti – kriminalita, kontaminace, xenofobní a etnická tematika, humorné narace. Žánrová charakteristika příbuzného konceptu biografického vyprávění. Biografické vyprávění a oral history. Současný folklor a dějinná paměť. 8. Dětský folklor Charakteristické znaky dětského folkloru. Vztah k tradičnímu a současnému folkloru dospělých. Klasifikace dětských anekdot a numinózních vyprávění. Poetika soudobého veršovaného a písňového folkloru. Vliv elitní, populární a masové kultury. Dětské hry a hračky. Význam a vztah dětského folkloru k psychosociálnímu vývoji jedince. 9. Psaný, nápisový, kancelářský a elektronický folklor Vztah orální tradice k psané tradici. Psaný folklor v tradiční lidové kultuře vs. psaný folklor v soudobé kultuře. Nápisový folklor: nápisy dětí, subkultur, politické nápisy, latrinálie, graffiti. Historický vývoj kancelářského folkloru. Elektronicky šířené folklorní formy. Současný folklor v médiích: tisk, rozhlas, TV, internet. Současný folklorismus. Současný folklor, postfolklor nebo populární kultura? 10. Sociální a kulturní kontext současného folkloru Sociologické interpretace současných obchodních pověstí a pověstí o kontaminacích. Psychoanalytické a sociologické interpretace numinózních pověstí a pověstí o zvířatech. Historický vývoj repertoáru současné pověsti v USA a v ČR. Metody, techniky a etika folkloristického terénního výzkumu: dotazníky, terénní deník, audio a video nahrávky, transkripce a publikování textů. Vztah folklorista-informátor. Etika terénního výzkumu. Základní literatura Beneš, Bohuslav – Hrníčko, Václav: Nápisy v ulicích. Brno 1993. Čapek, Karel: K přírodopisu anekdoty. In: Čapek, Karel: Marsyas – Jak se co dělá. Praha 1984, s. 45-54. Janeček, Petr: Černá sanitka a jiné děsivé příběhy. Současné pověsti a fámy v České republice. Praha 2006. Janeček, Petr (ed.): Folklor atomového věku. Kolektivně sdílené prvky expresivní kultury v soudobé české společnosti. Praha 2011. Kapferer, Jean-N.: Fáma – nejstarší médium světa. Praha 1992. Klusák, Miroslav – Kučera, Miloš: Dětské hry – Games. Praha 2010. Petráňová, Lydia: Kam s nimi? Hesla a nápisy v ulicích z listopadu 1989. Český lid/Etnologický časopis 96/4, 2009, s. 421-444. Panczová, Zuzana: Konšpiračné teórie ako súčasť moderného folklóru. In: Krekovičová, Eva –Pospíšilová, Jana (eds.): Od folklórneho textu ku kontextu. Bratislava 2006, s. 101-136. Pohunek, Jan: Specifika trampské pověsti. Národopisný věstník 27/69, 2010, s. 33-55. Pospíšilová, Jana – Uhlíková, Lucie: Dětská folklorní komunikace v rýmech – možnosti interdisciplinárního přístupu. Slovenský národopis 59/1, 2011, s. 29-46. Sirovátka, Oldřich: Folkloristické studie. Brno 2002. Šrámková, Marta: Vyprávění ve městě jako specifický druh narace. Národopisná revue 4, 2002, s. 195-202. Votruba, Adam: Namažeme školu špekem. Současná folklorní poezie dětí. Praha 2009. Doporučená literatura Aarne, Antti – Thompson, Stith – Uther, Hans-Jörg: The Types of International Folktales. Helsinki 2004. Bascom, William R.: Four Functions of Folklore. Journal of American Folklore 67/1954, s. 333-349. Beneš, Bohuslav: Úvod do folkloristiky. Brno 1989. Beneš, Bohuslav: Česká lidová slovesnost. Výbor pro současného čtenáře. Praha 1990. Beneš, Bohuslav: Funkce domněnky jako folklórního žánru v ústních dějinách současné české společnosti. In: Hlošková H. – Krekovičová, E. (ed.): Folklórné žánre – archívy – katalógy. Bratislava 1991, s. 32-41. Beneš, B.: Několik poznámek o současném folkloru. Národopisné aktuality 1/2, 1965 s. 45-52. Brednich, Rolf W.: Where They Originated... Some Contemporary Legends and Their Literary Origins. zdroj: http://www.folklore.ee/folklore/vol20/legends.pdf (2001) Hrabalová, Olga – Jelínková, Zdeňka – Pospíšilová, Jana – Šrámková, Marta – Toncrová, Marta: Jak žije folklor mezi dětmi. Národopisné aktuality 17, 1980 s. 31–38. Hübschmannová, Milena: Viera v mula u slovenských Rómov. Slovenský národopis 53/2, 2005, s. 172-204. Janeček, Petr: Současné pověsti a jejich výzkum v moderní folkloristice. Český lid / Etnologický časopis 94/3, 2007, s. 305-322. Janeček, P.: Rezistence a katarze: fámy a pověsti druhé světové války v českých zemích. Slovenský národopis 57/2, 2009. s. 207-219. Janeček, Petr: Černá sanitka: Druhá žeň. Praha 2007. Janeček, Petr: Černá sanitka: Třikrát a dost. Praha 2008. Janeček, Petr: „Městské legendy“ na pomezí oborů: antropologický, folkloristický nebo sociologický diskurs? In: Antropowebzin 1/2009. zdroj: http://antropologie.zcu.cz/webzin/antropowebzin-1-2009 Kapferer, Jean-N.: Fáma – nejstarší médium světa. Praha 1992. Klusák, Miroslav – Kučera, Miloš: Dětské hry – Games. Praha 2010. Leščák, Milan – Sirovátka, Oldřich: Folklór a folkloristika (O ľudovej slovesnosti). Bratislava 1982. Ong, Walter J.: Technologizace slova: mluvená a psaná řeč. Praha 2006. Panczová, Zuzana: Konšpiračné teórie ako súčasť moderného folklóru. In: Krekovičová, Eva – Pospíšilová, Jana (eds.): Od folklórneho textu ku kontextu. Bratislava 2006, s. 101-136. Petráňová, Lydia: Kam s nimi? Hesla a nápisy v ulicích z listopadu 1989. Český lid/Etnologický časopis 96/4, 2009, s. 421-444. Pohunek, Jan: Specifika trampské pověsti. Národopisný věstník 27/69, 2010, s. 33-55. Pospíšilová, Jana: Kultura dětí. In: Tyllner, Lubomír – Uherek, Zdeněk: Kultura – Společnost – Tradice I. Praha 2005. Pospíšilová, Jana – Uhlíková, Lucie: Dětská folklorní komunikace v rýmech – možnosti interdisciplinárního přístupu. Slovenský národopis 59/1, 2011, s. 29-46. Sirovátka, Oldřich: Nad lidovou protektorátní anekdotou. Národopisné aktuality 12, 1975, s. 189-198. Šrámková, Marta: Česká prozaická folkloristika v letech 1945-2000: Přehled, vývoj, témata, bibliografie. Praha 2008. Thompson, Stith: Motif-Index of Folk Literature. Copenhagen 1955-1958. Vanovičová, Zora: Fáma z hľadiska folkloristiky.In: Pospíšilová, J. – Krekovičová, E. (eds.): Od pohádky k fámě. Sborník příspěvků ze semináře Hledání cest české slovesné folkloristiky II. Brno 6. 6. 2002. Brno 2005, s. 76-81. Konzultační hodiny vždy v pondělí po přednášce nebo dle domluvy Kontakty e-mail: petrjanecek@seznam.cz Podmínky atestace Drobný pasportizovaný terénní sběr současného folkloru, volný výběr z těchto folklorních žánrů: a) současné pověsti, fámy či příběhy o paranormálních aktivitách nasbírané v aktuální orální transmisi s pasportizací (min. 3) b) současné veršované nápisy na zdech a veřejných místech s pasportizací (min. 5) c) dětská strašidelná vyprávění nebo příběhy o vyvolávání duchů nasbírané v aktuální orální transmisi s pasportizací (min. 3) d) současné pověry nasbírané v aktuální orální transmisi s pasportizací (min. 3) e) současné anekdoty nasbírané v aktuální orální transmisi s pasportizací (min. 10) K úspěšné atestaci je třeba sebrat min. 3 narace (z žánrů a-d) nebo 10 narací (žánr e). V případě sběru pomocí internetu (sociální sítě, e-mail, internetové stránky vždy o 5 textů více (tedy 8, 10 nebo 15 narací). Narace by měly být ideálně v audio podobě (příloha e-mailu, na CD), nebo písemně v elektronické podobě a odevzdány nejpozději dva dny před termínem atestace. Všechny narace by měly být opatřeny pasportizací dle následující struktury: 1) Text Doslovný přepis textu, v případě delších textů získaných v audio podobě pouze jejich stručná sumarizace 2) Kontext a) Iniciály, rod, rok narození, vzdělání, povolání, bydliště vypravěče (ideálně co nejpodrobněji) b) Lokalita pořízení textu/snímku/přepisu (ideálně co nejpodrobněji) c) Datum a čas pořízení textu/snímku/přepisu (ideálně co nejpodrobněji) d) Kontext vypravěčské situace (spontánní, řízený rozhovor, apod.) e) Přibližná doba trvání obeznámenosti vypravěče s textem, odkud vypravěč slyšel daný příběh, v případě nápisu doba jeho existence, souvislost a jeho reakce na případné okolní nápisy 3) Interpretace Badatelova interpretace významu textu či nápisu, motivace jeho interpreta či pravděpodobného autora k jeho šíření Žánr c (dětská vyprávění) je možné doplnit i retrospektivně z vlastních vzpomínek. Příklad pasportizace: Zabetonovaný Cikán (současná pověst) 1) Text Sumarizace delšího audiozáznamu: Když se někdy za minulého režimu stavěla Slapská přehrada, jeden opilý cikánský dělník spadl do rozdělaného betonu a zatuhnul v něm. Zkoušeli ho vyndat, nešlo to. Aby nebyla poškozena pověst významné stavby socialismu, byl narychlo zaživa zalit několika tunami betonu a všechny stopy zahlazeny. 2) Kontext a) K. M., žena, 1980, VŠ, personalistka, Praha. b) Kavárna Kabinet, Praha 6 – Bubeneč. c) 17. 10. 2006, 21:00-21:30 hod. d) Vyprávěno spontánně během běžné konverzace při debatě o historkách z „vody“. e) Vypravěčka naraci slyšela od svého otce, zemědělského inženýra z Rakovnicka, jehož kolega, stavební inženýr, byl prý tehdy „u toho“. Naraci vnímá podobně jako její otec jako potenciálně realistickou („no stát se to v tý době klidně mohlo…“). 3) Interpretace Vypravěčka považuje daný příběh v prvním plánu za zábavnou semireálnou historku spjatou s konkrétní lokalitou, v druhém plánu pak za naraci demonstrující její negativní postoj k odlidštěnosti komunistického režimu. Více viz Janeček, Petr: Černá sanitka: Druhá žeň, Praha 2007, s. 117-119.