„Význačným faktorem pro vývoj lidové kultury se hlavně za  posledních dvě stě let staly
proměny komunikačního systému. [Při šíření lidových jevů] získávalo stále větší místo písmo,
tisk, kniha a ve 20. století nové audiovizuální prostředky, rozhlas, film, televize, gramofon
a  magnetofonový záznam… Vytvářel se jiný kulturní systém; ten se zapojoval nejen
do  místních tradic a  kultury, ale především do  širších národních a  mezinárodních vazeb.
Postupně vznikala kultura globální, celonárodní a  zčásti i  kosmopolitní. Avšak i  při
této linii vývoje si život a  lidová tradice v Brně udržovaly četné vlastní a  lokální rysy.“
Oldřich Sirovátka: Povaha a kořeny lidové kultury na Brněnsku.
Město pod Špilberkem. O lidové kultuře, tradicích a životě lidí v Brně a okolí. Brno: Ústav pro etnografii a folkloristiku AV ČR 1993.
elektronický
a psaný folklor
brna
elektronický
a psaný folklor
brna
Zajímavou a v Brně na poměry celé ČR nebývale rozvinutou tradici představují nápisy oslavující získání vysokoškolského titulu absolventy
Vysokého učení technického na Palackého vrchu. Tato ritualizovaná a periodicky se sebeobnovující tradice patří k nejdynamičtějšímu typu
slovesného folkloru současnosti: folkloru studentů a mladých lidí.
Foto:PetrLukas,2011
Některé soudobé folklorní formy se přizpůsobily současné společnosti natolik, že jsou místo tradičního ústního podání šířeny i písemnou formou. Přechodovou formu mezi folklorními
nápisy na zdech a protofolklorními texty tvoří například nápisy, vyfotografované v Brně v roce 2006, které reagují na aktuální osobní i celospolečenská témata a problémy.
Foto:LiborSvobodaz projektuwww.Napisy.nazory.cz
Kdo je Brňák?
1) Brňák je hrdý, že všechny historické památky svého města dokáže oběhnout za tři hodiny a stojí ho to dohromady padesát korun.
2) Brňák ví, že cena desetistupňového piva v běžných restauracích včetně centra nepřesahuje hranici 16 Kč a všechny nápisy jsou jednojazyčné – tudíž
česky. Prská, když cena poledního menu přesahuje padesátikorunu.
3) Brňák cizince toleruje, i když je nevyhledává a protože mu nic nepřinášejí, nijak se před nimi neponižuje ani je neodírá. Nejraději má Araby a Turky
z pouličních směnáren.
4) Brňák miluje, že ať už se z centra rozeběhne na jakoukoliv stranu, vběhne do lesa či na pole dříve, než mu dojde dech.
5) Brňák pravidelně chodí na utkání svého oblíbeného fotbalového mužstva, i když už 20 let nedokázalo nic kloudného vyhrát. Když dost mrzne a je led,
zajde si solidárně i do Ronda na Kometu.
6) Brňák je hrdý, že mluví normální češtinou. Nic nenatahuje, nic nezasekává. Používá deset slov, která nejsou známá zbytku republiky a která díky tomu
pokládá za hantec. Brňák považuje každého, kdo hovoří pouze uměle vytvořeným, nesrozumitelným hantecem, za mimozemšťana a idiota.
7) Brňák se těší z toho, že může cestovat na povrchu, protože zná pouze padesátimetrový podchod pod Hlavním nádražím a i ten se dá obejít. Když už
zatouží po podzemí plném vody, navštíví nedaleký Moravský Kras, kde nenajde průvan a koleje, ale pramičky a krápníky.
8) Brňák ví, že když v Brně hlásí dopravní špičku, jsou ucpány ulice Milady Horákové, Koliště, Pekařská, Husova, Cejl a výpadovka na Prahu. Samotné
centrum je díky své velikosti ucpané pokaždé, když do něj vjedou více jak dvě auta zásobování.
9) Brňák zná všechny zábavní podniky ve městě jménem a ví přesně, kde leží. Jediný zádrhel tkví v tom, že personál těchto podniků zná jménem také
jeho.
10) Brňák se těší na každoročně pořádanou Velkou cenu silničních motocyklů. Sám ovšem stojí za plotem, protože nemá na vstupenku a kysele hledí
na fronty před veřejnými domy.
11) Brňák je oprávněně přesvědčen, že se v jeho rodném městě nachází jediné opravdu použitelné výstaviště v České republice. Proto nikam nejezdí
a čeká, až mu nové trendy ukáží ostatní na BVV. Sám má ovšem jen povrchní přehled o tom, která akce na veletrhu zrovna probíhá.
12) Brňák trpí panickou hrůzou z jedinců pilotujících auta s vyškovskou poznávací značkou. Toto malé moravské město se dvěma světelnými
křižovatkami produkuje řidiče neschopné řešit elementární dopravní situace a způsobující dramatické řetězové havárie i při pojíždění na parkovišti.
13) Brňák celý večer zasvěceně hovoří o skvělé úrovni brněnského vysokého školství, aby se druhý den vztekal až k pláči, že ho nevzali na Karlovu
univerzitu.
14) Brňák si pochvaluje možnosti koupání ve svém městě a nikdy neopomene zdůraznit úžasné vyžití u brněnské přehrady i když ví, že voda v ní dokáže
během několika minut zničit kovový trup tamního výletního parníku.
15) Brňák má pocit, že žije ve velmi pěkném městě. Proto na všechna ostatní plive špínu a když se vrací po D1 domů, tváří se, že bohunické paneláky
neexistují.
16) Brňák ví, že jeho město se rozhodně nevyznačuje anonymitou. Ať se vyhýbá komu chce a jak chce, dříve či později na sebe narazí na České. Je to
pozitivní jev, pokud na dotyčného ztratil číslo a negativní v případě, že mu před časem odloudil manželku.
Elektronický neboli internetový folklor je fenomén, který v  posledních deseti letech takřka vytlačil
tradičnější formy kancelářského folkloru rozmnožované na  kopírovacích zařízeních. Přestože jde
o globální fenomén, celá řada textů je srozumitelná jen v místních kulturních kontextech, jako například
tato internetová definice obyvatele Brna.