Umění mediální ekologie 2013
01 Tři ekologie
Seznámení s předmětem. Co jsou tři ekologie?
Spojení ekologie, umění a nových médií. Co je
umění mediální ekologie?
POŽADAVKY
Účast na přednáškách min. 60 % (= 4 x ze 7)
Závěrečný test (odpovědi na 2 vybrané otázky
reflektující probraná témata) – v rámci poslední
hodiny
Závěrečná esej zpracovávající zvolené téma (6-8
normostran) – své téma oznámí studenti písemně
do 19. 3. (nejpozději v průběhu 3. hodiny)
TÉMATA
● 01 Tři ekologie
● 02 Místo jako základ
● 03 Technologie ekologie
● 04 Sociální skulptura a dialogické umění
● 05 Biologie a umění
● 06 Aktivismus v síti
● 07 Soundscapes: ekologie zvuku
02 Místo jako základ
● Vývoj umění ve vztahu ke krajině od
19. století.
● Nové prostory ekologického umění.
● Land-art a zemní umění 60. a 70. let
ve vztahu k současnému umění
(příklady: Zorka Ságlová, sympózium
na chmelnici v Mutějovicích; Robert
Smithson, Agnes Dennes...).
● Nová místa mimo tradiční prostor
galerie.
03 Technologie ekologie
● Procesuální umění,
konceptuální umění,
Fluxus.
● Systémové myšlení
vs. ekologie.
● Jack Burnham, Hans
Haacke a další...
04 Sociální skulptura a dialogické
umění
● Joseph Beuys a
současné podoby
„sociální skulptury“.
● Umění je dialog?
Podoby dialogického
umění a „umění pro
změnu“ (Grant H.
Kester, Miwon Kwon...).
● Public art – idea
veřejného umění.
05 Biologie a umění
● Bio-art a spřízněné
umělecké formy.
Biotechnologie,
transgenetické umění.
● Zvířata, rostliny, tělo,
přírodní procesy jako
materiál (v) umění.
● Stephen Wilson,
Beatriz da Costa a
další...
06 Aktivismus v síti
● Síť jako sociální
prostředí – od
počátků síťového
umění k dnešku.
● Internetový
aktivismus.
● Critical Art
Ensemble...
07 Soundscapes: ekologie zvuku
● Co je to akustická
ekologie.
● Soundscape.
● Akustický aktivismus.
● ZÁVĚREČNÝ TEST
01 Tři ekologie
KE ČTENÍ:
● Matthew Fuller. Media Ecologies. Materialist Energies in
Art and Technoculture. (Kapitola Introduction: Media
Ecologies, s. 1-12).
● Félix Guattari. The Three Ecologies (s. 19-45).
● Murray Bookchin. The Ecology of Freedom: The
Emergence and Dissolution of Hierarchy. (Introduction. s.
65-79).
● Rachel Carson. Silent Spring (Kapitola 2. The Obligation to
Endure, s. 5-13).
Ekologie
● termín vychází ze slova oikos (οἶκος) – dům, domov, ve
smyslu starost, hospodaření, péče o životní prostředí a jeho
vztahy
● definice: interdisciplinární vědecké studium vztahů mezi
organismy a jejich vzájemných vztahů v prostředí
● ekosystém – dynamické a vzájemně provázané části
● termín Ökologie zavedl 1866 Ernst Haeckel (1834-1919),
základy již v přírodní historii Hippokrata a Aristotela
● vysvětluje životní procesy a adaptace, rozšíření organismů,
pohyb materiálů a energie, postupný vývoj ekosystémů, změny
biodiverzity v kontextu životního prostředí
Félix Guattari – Tři ekologie (1989)
● ekologie a média jsou ve všech ohledech zásadně
politická či eticko-estetická
● je nutné vnímat svět z perspektivy tří ekologií:
sociální, duchovní, environmentální
Dnes se více než kdy jindy stala příroda neoddělitelnou od kultury;
pokud chceme pochopit interakce mezi ekosystémy,
mechanosférou a sociálními a individuálními referenčními univerzy,
musíme se naučit myslet „transverzálně“.
● estetická praxe ve spojení s vědou a technologií
může nabídnout nejproduktivnější odpověď na
environmentální otázky
Media ecology
● Neil Postman (1931-2003), 1968, koncept
Marshalla McLuhana (1911-1980) z roku 1964
● nejenže technologie hluboce ovlivňuje
společnost, virtuálně také ovládá veškeré
životní pochody, studuje, jak média a
komunikační procesy ovlivňují lidské vnímání a
chápání
● média dané doby určují podstatu společnosti –
chovají se jako rozšíření lidských smyslů
McLuhan
● o mediální ekologii (1977):
...znamená uspořádávání různých médií tak, aby si vzájemně
pomáhala, takže se vzájemně nevyruší, podpírání jednoho média
jiným. Například bychom mohli říci, že rádio napomáhá
gramotnosti více než televize, ovšem televize může být úžasným
pomocníkem při učení jazyků. Takže lze některé věci provádět s
některými médii a nikoliv s jinými. Když tedy sledujete celé to
pole, pak můžete zamezit tomuto mrhání, jež přichází s tím, kdy
jedno médium ruší jiné.
In: Understanding Me: Lectures and Interviews. MIT Press, 2004.
Postman
Mediální ekologie pohlíží na záležitost, jak komunikační média ovlivňují
lidské vnímání, chápání, cítění a hodnoty; a jak naše interakce s médii
usnadňuje či zabraňuje našim šancím na přežití. Slovo ekologie implikuje
studium životních prostředí: jejich struktury, obsahu a dopadu na lidi.
● mediální ekologie se snaží zjistit, jaké role nás média nutí hrát, jak média
strukturují to, co vidíme, proč nás média nutí cítit a chovat se tím či oním
způsobem
● studium médií coby životních prostředí
● technologická proměna není aditivní, nýbrž ekologická
Médium je technologie, v rámci níž vyrůstá kultura; to znamená, že dává
formu kulturní politice, sociální organizaci a navyklým způsobům myšlení.
Matthew Fuller
● Media Ecologies. Materialist Energies in Art and Technoculture. The MIT
Press, 2005.
● pozornost věnovaná materialitě médií, komplexním interakcím a
procesům, dynamické propojenosti procesů a objektů
● mezi mediální (informační) ekologii řadí díla softwarového designu,
nové archivační postupy, práci s metadaty, způsoby generování nových
typů dokumentace a informace
● media ecologies – výzkum, vývoj a práce s různými současnými
technologiemi a médii
Art combines a transversal handiness, with universal cackhandedness: a capacity to get stuff
done to make something happen without the encumberance or guiding hand of prerequisite skill
or the right equipment or training. (...) Tools and aesthetic dynamics are opened up to objects
and processes to which they are not standardised. If philosophy is a meta-disciplina, art
methodologies open up the space for a metaantidiscipline that is broken, twitchy and brilliant.
In: Matthew Fuller, Art Methodologies in Media Ecology, http://www.spc.org/fuller/texts/artmethodologies-in-media-ecology/,
2008)
Politické a sociologické aspekty
● Bruno Latour – politická ekologie by se měla vymanit ze
simplistických spojení s ochranáři přírody a hledat inspiraci spíše
v ekologické praxi než teoriích
(To modernize or to ecologize? That's the question. In: N.
Castree and B. Willems-Braun, eds., Remaking reality: Nature at
the Millenium. 1998, s. 221-242)
● Bohuslav Blažek – ekologie mění strategii, metody a vztah k
veřejnosti, zejména proto, že zahrnuje kontextuální a dynamické
myšlení; blízkost ekologie a umění lze také hledat ve směřování
směrem k interdisciplinaritě (Venkov, města, média. 1998)
● Hana Librová – environmentální humanistika (např. Vlažní a
váhaví: Kapitoly o ekologickém luxusu. 2003)
Ekologie: umění vs. věda
● vzájemné ovlivňování ekologického myšlení a
umění zejména od 60. let minulého století
● od 60. a 70. let – tématika půdy, rostlin, zvířat v
umění (A. Denes, R. Smithson, A. Sonfist),
zároveň ekologie jako hnutí
● „sociální obrat“ v umění (Suzi Gablic, Claire
Bishop) – zejména umělci ve městech od 80. let
● „dialogické umění“ (Grant H. Kester)
Agnes Denes
Wheatfield -- A Confrontation (1982)
Robert Smithson
Spiral Jetty, 1970
Alan Sonfist
Time Landscape, 1965 -
Rachel Carson – Silent Spring, 1962
● odhaluje ekologický dopad insekticidů, velmi důležitá pro vývoj
moderního eko-hnutí a aktivismu, rozvoj ekologie coby
„subverzívní vědy“
● dosáhla zákazu používání DDT v USA, vyvolala občanské hnutí
vyžadující ochranu životního prostředí
● v roce vydání kniha „obsahovala zárodky společenské revoluce“
- studená válka, prosperující chemický průmysl
● jako žena nebyla součástí vědeckého establishmentu, biologie –
nízké uznání v nukleárním věku, nebyla součástí akademické
sféry, píše raději pro obecné publikum
● The Sea Around Us, 1951 – ceny, vědecká
odbornost, lyrický a poetický jazyk
● od konce 50. let píše o DDT – chemické látky
škodlivé pro zdraví celého biologického
společenství – chlorované uhlovodíky a organické
fosforové insekticidy mění buněčné procesy rostlin,
zvířat, a v důsledku lidí
● zpochybňuje morální právo vlády nechat občany
nechráněné před látkami, kterým se nemohou
fyzicky vyhnout ani je veřejně zpochybnit
● mezi základní lidská práva má patřit „právo občanů
být si jisti ve vlastním domě před vpádem jedů
aplikovaných jinými osobami“
● lidské zdraví odráží zdraví prostředí (nový koncept)
It is ironic to think that man might determine his own
future by something so seemingly trivial as the choice
of an insect spray. (8)
Mooray Bookchin – sociální ekologie
● americký autor, filozof, aktivista, pionýr
ekologického hnutí, zakladatel sociální ekologie
● The Ecology of Freedom – klíčová kniha,
publikovaná roku 1982 – některé kapitoly již
počátkem 70. let, ekologii svobody rozvíjí již od
roku 1952 – články popisující nikoliv jen znečištění
životního prostředí, ale jeho sociální původ
● sociální ekologie - „ekologie jakožto dialektické
rozvíjení forem života od jednoduchých ke
komplexním, či přesněji, od jednoduchých k
rozmanitým“
● samo-stvořená (self-created) + lidmi stvořená
(humanly created) příroda – syntéza ve třetí
přírodě – komplexnější, vědomá, myslící a účelná
„...buržoazní společnost nemůže pokračovat ve své devastaci ekosféry, aniž
by zničila biotické a klimatické základy naší vlastní existence. Pokud má
společnost jako taková přežít, musí vytvořit radikálně nový poměr mezi
lidstvem a přírodou. To znamená, že buď vytvoříme společnost, jež pěstuje
úrodnost biotického vývoje a činí ze života stále víc uvědomělý a kreativní
fenomén, anebo vytvoří svět, který tyto ekologické prvky rozbije.“
- potřeba vytvořit ekologickou společnost založenou na nové a organické
politice zvané libertariánský municipalismus
s úzce zaměřenému, pragmatickému, často sociálně neutrálnímu
environmentalismu, soustředěnému na specifické záležitosti – vzduch, voda,
znečištění – „chtěli přizpůsobit přírodní svět potřebám existující společnosti a
jeho vykořisťovatelským, kapitalistickým imperativům“
- nazývá sám sebe eko-anarchistou
„Z úhlu pohledu sociálních ekologů jsou naše environmentální narušení hluboce
zakořeněná v iracionální, anti-ekologické společnosti, jejíž základní problémy nelze
napravit postupnými reformami, soustředěnými na jedinečné záležitosti.“
● představa organické společnosti – nehierarchické
„Ať již se vám to líbí nebo ne, každá ekologická záležitost je také sociální záležitostí. Ve
skutečnosti, jak můžeme pozorovat, mají všechna naše současná ekologická narušení
své základní zdroje v sociálním narušení. Tudíž jsem přesvědčen, že vážně míněné
environmentální hnutí musí být založené na sociální ekologii, pokud má být intelektuálně
konzistentní, zasvěcené a environmentálně relevantní.“
„Ekologické hnutí nikdy nezíská žádný reálný vliv, ani nebude mít žádný skutečný dopad
na společnosti, pokud bude prosazovat poselství beznaděje spíše než naděje,
regresivního a nemožného návratu k primitivním lidským kulturám a senzibilitám, spíše
než závazek lidského pokroku a unikátně lidské empatie pro život jako celek.“
● vývoj nové technologie v měřítku srovnatelném s lidskými dimenzemi –
malé solární a větrné instalace, organické zahrady, použití místních
zdrojů vypracovaných decentralizovanými komunitami
● potřeba přímé demokracie, městské decentralizace, vysoké míry
soběstačnosti založené na komunálních formách sociálního života
„Fakt, že je společnost decentralizovaná, že používá solární nebo
větrnou energii, že praktikuje organické farmaření nebo že redukuje
znečištění – žádné z těchto opatřeních samo o sobě ani v omezené
kombinaci s dalšími nevytvoří ekologickou společnost.“
● nutná syntéza idejí
● v organických společnostech jsou rozdíly mezi jednotlivci, věkovými
skupinami, pohlavími – a mezi lidmi a přírodní rozmanitostí živoucích a
neživých fenoménů – vnímány jako „jednota v odlišnosti“ či „jednota v
rozmanitosti“
Mnoho z fyzických principů používaných ke
konstruování takových zjevně škodlivých
zařízení jako jsou konvenční elektrárny, energii
konzumující vozidla, vybavení pro povrchovou
těžbu a podobně by bylo možné nasměrovat
ke konstrukci zařízení solární a větrné energie
menšího měřítka, účinných prostředků dopravy
a útulků šetřících energii. To, co v zásadní míře
postrádáme, jsou povědomí a citlivost, jež nám
pomohou takových neobyčejně žádaných cílů
dosáhnout – daleko širší povědomí a citlivost
než jak se tyto formy obvykle chápou.
- spojení poetické a vědecké citlivosti
Media ecology art
● zachází s komplexními interakcemi a procesy, přičemž se
soustředí i na materialitu elektronických médií
● umění, využívající inovativně různá média, a zároveň se přímo
zabývající záležitostmi životního prostředí
● časté je využití přírodních procesů jako iniciátorů procesů
technologických (a zpětně) při práci s obrazem a zvukem, využití
environmentálních vědeckých dat jako materiálu pro vizualizaci a
sonifikaci...
● ekologie jako širší rámec zkoumání, chápána jako mezivědní obor
zabývající se vztahy a strukturami zahrnujícími přírodní procesy,
ale i informační technologie, sociální vztahy a komunikaci
● představa umělce jako privilegovaného, transverzálního subjektu
(Guattari)
výstavy
● Radical Nature. Art and
Architecture for a Changing
Planet 1969-2009. Barbican
Art Gallery, ve spolupráci s
Arts & Ecology, RSA, Londýn
2009
Mark Dion Mobile Wilderness Unit, Wolf, 2006.
Courtesy Georg Kargl Fine Arts, Vienna. Photo: Lisa Rastl
Groundworks: Environmental
Collaboration in
Contemporary Art. Regina
Gouger Miller Gallery.
Carnegie Mellon Uni, 2005.
Hungry City. Agriculture in Contemporary Art.
Kunstraum Kreuzberg / Bethanien, Berlín
2012.
Umělci: Sonja Ahlhäuser (D), Maria Thereza
Alves (BRA / I), Yekaterina Anzupowa (D), KP
Brehmer (D), Agnes Denes (USA), Letitia El
Halli Obeid (ARG), Fall Fruit (USA), Amy
Franceschini (USA ), Fernando Garcia Dory
(E), Sun Green Fort (DK), cultivator (SE),
Kristina Leko (CROA), Ulrike Ludwig (D),
Matthew Moore (USA), MyVillage (NL, D, UK),
Henry Riebesehl ( D), D Antje Schiffer &
Thomas Sprenger (), Bonnie Sherk (USA),
Lukasz Skapski (PL), Asa Sonja yolk (SE / D),
Daniel Spoerri (D), Superflex (DK), Insa
Winkler (D), Christa Zeißig (D
Environmentální obrat v umění?
●
navazuje na dialogické aspekty v umění, vztah k veřejné sféře
●
ekologické mediální umění: na jedné straně lokalizované v odlišných a vysoce specifických
komunitách s definovanými hranicemi, a zároveň součástí globálního environmentálního
posunu v umění
●
Lze v rozmanitých metodologiích nalézt sdílené rysy? Je tato blízkost založena na sdíleném
(environmentálně / ekologicky ukotveném) tématu a používaných metodologiích, či na sdílené
metodologii obecně? Anebo sdílejí politický úhel pohledu, aktivistickou, subverzívní pozici?
●
Stephen Wilson – umělci stojí mimo požadavky trhu a disciplinární konvence, mohou
jednodušeji zkoumat a rozšiřovat různé metody a technologie a sledovat neziskové linie
výzkumu
/In: Information Arts: Intersections of Art, Science, and Technology. 2001/
●
spolupráce s experty a širším publikem nutná, vyžaduje nové schopnosti, také schopnost
vyjednávat o přístupu do ne-uměleckých oblastí