TIM 2013 Trenažér konference 28. 03. 2013 Téma_01: Remediace technického obrazu Sylva Hinková Transformace konceptu uměleckého díla doby technické reprodukce v uměleckém diskurzu doby symbolizované počítačem Technická reprodukovatelnost měla určující vliv na proměnu hodnoty uměleckého díla, jak upozornil Walter Benjamin již ve 30. letech 20. století. Jeho myšlenky jsou stále aktuální i v rámci v současných úvah o funkci strojové produkce ve vztahu k umělecké tvorbě. Otázkou této práce bude, jakým způsobem lze srovnávat reprodukci analogových médií s produkcí odehrávající se ve virtuálním prostředím počítačů? Budeme vycházet především z textů R. F. Maliny, F. Cramera či R. Langtona, jež poukazují k možnostem počítače jako kreativního média. V rámci diskurzu tematizujícího strojově produkovaná umělecká díla se na jedné straně můžeme setkat se zpochybněním hodnoty mechanicky reprodukovaného díla, na straně druhé (v souvislosti s počítačovou tvorbou) jsme svědky debaty o kreativním potenciálu stroje a dokonce o možnosti konstruovat autonomně tvořivé stroje. Zajímat nás bude především způsob interpretace Benjaminových myšlenek a jejich aplikace v současném uměleckém diskurzu s důrazem na formování teoretické reflexe, estetiky, umění tvořeného prostřednictvím a v prostředí počítačů.. Adam Vašíček Fotografičnost Referát představí a blíže popíše termín fotografičnost[DEL: i :DEL] [DEL: , :DEL] [INS: (odkaz na autor :INS] [INS: a :INS] [INS: pojmu), :INS] který se v oblasti teorie fotografie upl[INS: a :INS] tňuje zejména od konce 20. století, tj. od doby, [DEL: jenž :DEL] [INS: pro kterou :INS] je příznačn[INS: é oslabení :INS] [DEL: á :DEL] [DEL: odklon :DEL] [DEL: em :DEL] [DEL: od přirozené :DEL] víry v[INS: :INS] [INS: autentičnost :INS] [INS: a pravdivost :INS] [DEL: e :DEL] fotografické[INS: ho :INS] zobrazení [INS: způsobené rozšířením digitálních obrazů. Pojem fotografičnost souvisí se :INS] [DEL: a :DEL] vznikem širšího diskurzu o[INS: :INS] [INS: vztahu mezi analogovým a digitálním obrazem, zejména však s předpokladem, že analogový technický obraz, :INS] [INS: fotografie :INS] [INS: , :INS] [INS: ztělesňuje určité touhy a naplňuje určité potřeby, které nevymizely :INS] [INS: ani po zpochybnění chemické fotografie jako :INS] [INS: věrohodného :INS] [INS: svědka události, kterou zaznamenává :INS] [INS: . N :INS] [INS: aopak mohl :INS] [INS: y :INS] [INS: být teprve v tomto momentu vývoje technického obrazu rozpoznány jako na médiu nezávislé :INS] [INS: motivy :INS] [INS: , které se uplat :INS] [INS: ňují :INS] [INS: v :INS] [INS: :INS] [INS: různých :INS] přesazích fotografického média. Současně s ukázkami fotografičnosti samotné fotografie se budeme zabývat výskytem fotografičnosti také v dalších, zejména vizuálních, médiích. Juraj Šipöcz Zložené obrazy Technické obrazy, ktoré nás obklopujú sú často tvorené mixom obrazov – tento spôsob tvorby nachádzame aj v histórii výtvarného umenia, môžeme preto prezentovať podobnosť, či dokonca určitú spojnicu medzi obrazmi narušujúcimi princíp centrálnej perspektívy, koláží a montáží „analógových“ obrazov a kompozičnými princípy uplatňovanými v prostredí digitálnych médií. Spájanie častí do rôznych celkov je jednou z hlavných vlastností nových médií. Môžeme tvrdiť, že sa historické umelecké postupy remediovali do tvorby digitálnych obrazov? Čo má spoločné umelecká koláž s prostredím WWW? Referát má za úlohu predstaviť a definovať termín zložený obraz, jeho vlastnosti a súčasné formy so zameraním na produkciu digitálnych médií. [DEL: :DEL] 04.04. 2013 Téma_02: Audiovizuální produkce včera a dnes Lucie Steinocherová Audiovizuální tvorba Aloise Piňose a Petra Barana Ve svém příspěvku se zaměřím na společnou tvorbu významného brněnského skladatele Aloise Piňose a dokumentaristy Petra Barana. Výsledkem jejich spolupráce jsou audiovizuální projekty: Kontrapunkty přírody, Panta Rhei?, Zimní slunovrat, které podrobím strukturální analýze. Ve svém výkladu se tedy zaměřím především na vzájemné vztahy jednotlivých složek uvedených projektů. Petra Valová Autoportrét ve videoartu V prezentaci budou představeny možnosti využití videa při tvorbě autoportrétů. Na pracích třech vybraných umělců z přelomu 60. a 70. let je demonstrováno, nakolik odlišné mohou být umělecké strategie jednotlivých tvůrců. První umělkyní, jejíž práce budou analyzovány, je Rakušanka Waltraud Höllingerová známá pod uměleckým pseudonymem VALIE EXPORT. Její doménou bylo natáčení akčních videí s výrazným sociálním podtextem. Druhým umělcem je Američan Bruce Nauman vytvářející spíše konceptuální videa. Zcela odlišný přístup volila Američanka islandského původu Steina Vasulková, která byla představitelkou takzvané procesuální větve videoartu. Komparace se zaměřuje na způsob zacházení s videokamerou, následnou modifikaci audiovizuálních záznamů, prezentační strategie, obsahovou stránku a některé další aspekty. Jana Čižíková Umění na hraně Umění versus zákon od 60. let po současnost V příspěvku představím základní východiska a výzkumnou metodu své diplomové práce, ve které se zaměřuji na umělecké soudní procesy jako místa střetu rozdílných názorů na umění a jeho meze. Procesy s umělci obecně nabízejí diskusi k tématům o hranicích mezi uměním a trestným činem a mezi uměním a aktivismem. Soud zde vystupuje jako instituce, která má pravomoc vynášet rozsudky, a tak i pravomoc určovat tyto hranice. Zásadním prvkem pro vyvolání diskuse je medializace procesu. Práce je rozdělená do čtyř okruhů. První z nich se zabývá světově známými případy soudních procesů s umělci: 1 000-Yen Incident (Genpei Akasegawa), Destruction in Art Symposium (Gustav Metzger a John Sharkey), Vídeňští akcionisté (Hermann Nitsch, Günter Brus, Otto Muehl). Další část se zaměřuje na kolize novomediálních děl a kolize aktivismu zastoupené skupinami Greenpeace, RTMark a Critical Art Ensemble. Třetí okruh nabízí pohled do problematiky cenzury v umění, který zatupují umělci ze čtyř zemí: Andres Serrano a Karen Finley – USA, Dorota Nieznalska – Polsko, Ai Weiwei – Čína, Avděj Ter-Oganjan a Pussy Riot – Rusko. Závěrečná kapitola mapuje situaci v České republice od 60. let: Eugen Brikcius – 60. léta, Plastic People – 70. léta, Tomáš Ruller – 80. léta, Tomáš Vaněk – 90. léta, Rafani, Ztohoven – současnost. U každého z výše uvedených procesů mapuji základní informace o průběhu procesu. Uvádím fakta o době a místě konání procesu a představuji díla, která byla příčinou přestupku, znění oficiálních žalob i konečného verdiktu. Nastiňuji reakci autora i veřejnosti na proces. Při analyzování těchto faktů se snažím nalézt pohnutky autorů k tvorbě na hranici, důsledky procesů či nalézt některé společné rysy případů. 11. 04. 2013 Téma_03: Jak zní nová média[INS: :INS] Jakub Kožela Estetika analogového zvuku: od mýtů k faktům Příspěvek reaguje na všeobecně rozšířené teze o analogovém/digitálním zvuku. A to například, že analogový zvuk je překonaný a odsunutý kdesi do ústraní digitálními médii. Že zajímá jen pár hudebních nadšenců. Případně, že diskrétní signál už dosáhl takových kvalitativních hodnot, že je od jeho předchůdce nerozeznatelný. Na druhé straně barikády stojí vyznavači spojitého signálu, kteří se opírají o jeho hladkou linii jako nejpřirozenější cestu pro percepci lidských sluchových orgánů. Ochuzenost zvuku kompresí a ztrátami při digitalizačním procesu jsou nezanedbatelným faktem. K celkovému nahlédnutí do této problematiky budu využívat poznatky o zvuku jako fyzikální veličině. Budu jej tedy nahlížet z hlediska jeho fyzikální podstaty, zdroje a jeho šíření v prostoru. Ke stejnému účelu bude sloužit i podrobnější rozebrání sluchového ústrojí, sluchové percepce a uvědomění si zvuku samotného jako smyslového vjemu. Dále budu zkoumat vlastnosti obou signálů a jejich uplatnění v praxi a kriticky nahlížet na jejich nedostatky a pozitiva. Výsledným produktem práce by tedy mělo být vyvrácení či potvrzení všeobecně rozšířených „pravd“ na hudebním poli. Ivan Floreš Živé kódování v procesu hudební performance Referát je zaměřen na proměnu živého hudebního vystoupení v momentu, kdy v něm figuruje počítač jako hudební nástroj. Budu mluvit zejména o vytrácení autenticity a improvizace z hudebních vystoupení. Hlavní část referátu věnuji konkrétnímu způsobu tvorby živé hudby a sice živému kódování. Budu se snažit popsat hlavní složky vystoupení a dát je do kontrastu s jejich použitím v rámci módních trendů. Zde si budu klást otázku, zda samotné vystavování procesu nezastiňuje vzniklou hudbu a zda se samotný akt živého kódování neblíží spíše konceptuálnímu umění? Téma_04: Vizuální figury nových médií: klubová scéna vs kino Barbora Ripňáková Vjing v Čechách Referát představí posluchačům Vjing jako moderní fenomén, který si zvolilo mnoho umělců jako svůj h lavní výrazový prostředek. Vysvětlím základní pojmy, jako např. videomapping, patch, render, budu i lustrovat principy jejich produkce. V České republice existuje velké množství autorů, kteří originá lně vykreslují scénu a přinášejí do praxe Vjingu nové prvky:například duo Rodina, Vj Kolouch, autor ská dvojice PUK PUK, Mateřídouška a další. Česká Vj scéna je charakteristická hravostí motivů, jedn oduchými grafickými vzory (či naopak velmi složitými amorfními strukturami) nebo využíváním archety pální symboly. Umělci se nebrání nejnovějším technickým postupům, nebo se naopak uchylují k práci s meotarem a zářivkou. Na základě analýzy a komparace rukopisů jednotlivých tvůrců můžeme českou pro dukci VJingu rozdělit do několika tematických okruhů, které si představíme. Jan Borner Odtělesnění filmové postavy Člověk se od pradávna snaží o své sebezdokonalení a posunutí svých fyzických možností. Někteří se pokoušeli o duchovní odpoutání se od své fyzické schránky, jiní se zase o odtělesnění, nebo alespoň posunutí lidských možností, pokoušeli skrze různé pomůcky. Koncept kyborga, jako spojení člověka a stroje, je v současném světě již realitou. Ač to nemusí být na první pohled patrné, takovouto, i když nepřímou, lidskou extenzí je i film. Film má tu výhodu, že nemusí zobrazovat pouze skutečný svět, ale tvůrci mohou popustit uzdu své fantazii, a jejich filmový hrdina může dosáhnout úplného odtělesnění, což je tématem tohoto referátu. Cílem práce je zjistit, jakým způsobem pracují filmoví tvůrci s tématem odtělesnění. Při své práci budu analyzovat jednotlivé filmy, které, na základě jejich interpretace a komparace se soudobými vědeckými diskurzy, budou náležet k určité skupině. 18. 04. 2013[INS: :INS] Téma_05: Formáty dataspace Agáta Kovaříková Transformace archivu v prostředí nových médií Předmětem přednášky bude archiv jako kulturní forma, která prochází v prostředí nových médií svojí renesancí. Samotný archiv nebudu popisovat jako statickou databázi či konkrétní místo – úložiště informací, ale jako prostor, který je otevřený spolupráci, kreativitě a aktualizaci. V průběhu prezentace seznámím posluchače s teoretickými rámci a významy archivu, jež sahají do doby antiky, a dále se soudobými úvahami, jež původní (antický) koncept archivu přenáší do více symbolické a teoretické roviny. Archiv – nelineární způsob uspořádání – je považován za jeden z formátů kulturního transkódování (L. Manovich) a současné uvažování o archivu tak umožňuje nacházet odpovědi i na otázky z oblasti kulturní paměti, vědění a poznání (A. Assman, M. Foucault, J. Derrida aj.). Neodmyslitelnou součástí myšlení o archivu jsou různé koncepty paměti, na jejíž různé možné podoby se podíváme optikou archivu, individuality, kolektivity či společného sdílení (Halbwachs). Dále se také zaměříme na konkrétní způsoby práce s konceptem archivu a paměti v dílem novomediálních umělců. Adéla Štelclová Archeologie web designu: Od černobílého textu k explozi barev a pohybu Nejsrozumitelnějším, nejnázornějším[INS: :INS] způsobem, jak ukázat myšlenku této práce, je obrazová dokumentace, snímky obrazovky (screenshoty). Záměrem je zachytit proces evoluce vizuální podoby webových stránek, který se udál během více než dvaceti let vývoje internetu[INS: . :INS] [DEL: a lze jej :DEL] [DEL: ilustrovat na dvou vybraných webových stránkách. Na Obr. 1 vidíme kopii vůbec první :DEL] [DEL: webové stránky na světě, jejímž tvůrcemse v r. 1991 stal Tim Berners Lee.Na Obr. 2 vidíme :DEL] [DEL: současnou prezentaci společnosti :DEL] [DEL: Razorbraille, která se zabývá tvorbou grafiky pro web. :DEL] To, co se odehrálo, nebylo radikální změnou ze dne na den, ale postupný vývoj úzce [DEL: :DEL] související s výkonem hardwaru. [INS: Malířské p :INS] [INS: látno :INS] [INS: , :INS] [INS: na rozdíl od plochy obrazovky počítače, :INS] [INS: je :INS] [INS: nezávislé na výpočetním výkonu procesoru, rozlišení monitoru, :INS] [INS: :INS] [INS: rychlosti připojení k internetu. :INS] [INS: :INS] [DEL: Na rozdíl od tradičních vizuálních projevů lidské kreativity, :DEL] [DEL: jako např. malířství, nemáme od začátku do konce stejně „výkonné“médium. M :DEL] [DEL: alíř :DEL] [DEL: mohl před :DEL] [DEL: :DEL] [DEL: stovkami let :DEL] [DEL: na své plátno :DEL] [DEL: namalovat hyperrealistické dílo :DEL] [DEL: (pokud byl natolik zručný) :DEL] [DEL: nebo jenminimalisticky :DEL] [DEL: plátno :DEL] [DEL: přemalovat :DEL] [DEL: plochu plátna :DEL] [DEL: na černo :DEL] [DEL: …p :DEL] [DEL: látno pojme všechny detaily :DEL] [DEL: a :DEL] [DEL: zobrazuje je okamžitě a najednou :DEL] [DEL: . Plátno není :DEL] [DEL: závislé na výpočetním výkonu procesoru, :DEL] [DEL: rozlišení monitoru ani rychlosti připojení k internetu. :DEL] [DEL: :DEL] [DEL: Webová grafika je kreativní disciplínou, která podléhá stroji, na kterémmá být zobrazována, :DEL] [DEL: a také komu má být zobrazována. O web designu lze těžko říct, že se řídí pouze estetickými :DEL] [DEL: pravidly, ale musí být především funkční, aby uživatele navedl, kam potřebuje. Hlavní organizací definující webové standardy je W3C, kterou založil právě vynálezce webu Tim :DEL] [DEL: Berners Lee a v současnosti stojí v jejím čele. :DEL] [DEL: :DEL] Protože je [INS: však :INS] webová grafika silně svázána s technologií, s médiem, na kterém je zobrazována a [DEL: :DEL] musí se řídit svou praktičností, pokud má sloužit uživateli k navigaci skrz kvanta informací na [DEL: :DEL] internetu, [DEL: je nutné se :DEL] [INS: budu se :INS] alespoň částečně věnovat popisu technologického zázemí webu[INS: :INS] [DEL: :DEL] (protokoly http a www) a také [INS: posluchače :INS] [DEL: se :DEL] seznám[INS: ím :INS] [DEL: it :DEL] s webovými standardy organizace W3C (World [DEL: :DEL] Wide Web Consortium). [INS: :INS] [INS: :INS] [INS: V závěrečné části :INS] [DEL: Potom překročím k :DEL] [INS: :INS] [DEL: části :DEL] [INS: zaměřím na vývoj :INS] [DEL: věnované :DEL] [DEL: samotnému :DEL] [INS: samotného :INS] web designu. Tato [DEL: :DEL] část bude rozdělena do menších celků seřazených chronologicky podle verzí[INS: :INS] HTML 1 až 5[INS: :INS] [DEL: :DEL] [DEL: (opět hojně doplněno obrazovou dokumentací) :DEL] [INS: a :INS] [DEL: .Grafiku webu netvoří jen HTML, ale :DEL] [INS: další :INS] [INS: ch :INS] [INS: :INS] [DEL: postupně se vedle něj vyvinuly i další :DEL] jazyk[INS: ů :INS] [DEL: y :DEL] , formá[INS: tů :INS] [DEL: ty :DEL] (animovaný GIF) a způsob[DEL: y :DEL] [INS: ů :INS] [DEL: její :DEL] tvorby a [DEL: :DEL] prezentace, které možnosti původně statického[DEL: , z dnešního pohledu již velice nezajímavého, :DEL] [INS: :INS] textu značně rozšířily (CSS, PHP, JavaScript, Flash, ...).[INS: :INS] [DEL: Na to n :DEL] [DEL: aváži :DEL] [DEL: :DEL] [DEL: se zajímavými ukázkami :DEL] [DEL: :DEL] [DEL: web designu, které budou dokládat trendy používané v dané etapě vývoje. :DEL] V konečné části představím některá současná řešení webové grafiky, která považuji za významná pro [DEL: :DEL] demonstraci současných trendů nebo naznačující, kam by se webová grafika mohla posunout [DEL: :DEL] v budoucnu.[INS: Referát bude hojně doplněn obrazovou dokumentací :INS] [INS: . :INS] Štěpán Staňa Location based media – nové vztahy krajiny a kyberprostoru Příspěvek se bude věnovat nové mediální formě vyvěrající z kooperace elektronických médií a družicových dat. Bude se snažit odhalit jejich nejzákladnější principy a ptát se po jejich kořenech. Budeme hledat shodné koncepty, které provázejí formy (geo)lokačních médií. Nahlédneme do hájemství služeb geosociálních sítí, treasure huntingu a lokačního umění. Zjistíme, jakým způsobem se ustavuje augumentovaná realita a jaké technologie ji determinují. Výsledkem by mělo být objevení nových kategorií krajiny a kyberprostoru formovaných jejich uživateli. Petra Skřivánková Ars Electronica festival 1979 – 2012 Festival Ars Electronica s podtitulem festival pro umění, technologie a společnost je jedním z nejstarších festivalů umění nových médií. Hlavním cílem mé magisterské diplomové práce je představit festival Ars Electronica se zaměřením na proměny jeho struktury a dramaturgie ve vztahu ke společenským změnám a s důrazem na transformace postavení umění nových médií v rámci umělecké a kulturní produkce. Výzkumná metoda tohoto historiografického příspěvku je inspirována tzv. novou filmovou historií, tedy přístupy, které jsou do značné míry ovlivněny francouzskou školou Annales a Foucaultovým archeologickým zkoumáním společnosti, její historie a kultury. Ve svém příspěvku představím základní teze diplomové práce, předpokládané výstupy, respektive očekávaný přínos pro oblast historie nových médií. 25. 04. 2013 Téma_06: Sociální média Tereza Pešková Mem versus internetový mem Ve svém příspěvku se budu zabývat internetovými memy. Pojem mem zahrnuje velice širokou oblast kult urní praxe. Zaměřím se proto především na specifikaci pojmu internetový mem ve vztahu k základní de finici pojmu mem (Richard Dawkins). Budu při tom vycházet z definice Mgr. Barbory Buchtové. Teoreti cký výklad pojmu bude doplněn řadou případů internetových memů, které jsou nejen populárním fenomén em, ale také poukazují k povaze způsobů šíření a zpracování informací v prostředí sociálních sítí I CT. Barbora Kašparová Marketingová komunikace v éře nových médií – digitální marketing Cílem prezentace je komplexně charakterizovat a kontextově, v rámci terminologie oboru teorie interaktivních médií, ukotvit specifickou, aktuální a stále relativně novou marketingovou oblast, jejíž potenciál je principiálně podmíněn charakteristickými atributy nových médií. Jedná se o tzv. digitální marketing, jehož roli, jak v marketingové strategii, tak primárně optikou studia nových médií, prezentace reflektuje, se zaměřením na nástroje z oblasti Internetu, mobilních komunikací a digitálních komunikačních zařízení v outdoorovém a in-store prostředí, tzv. digital signage. Prezentace představuje digitální marketing v diskurzu teorie nových médií, počínaje základní definicí, přes historický vývoj, rozdělení a charakteristiku jednotlivých nástrojů a konče nástinem aktuálních možností na poli měřitelnosti efektivity digitální marketingové komunikace. Cílem prezentace je poskytnout posluchačům základní a ucelený přehled o této specifické formě moderní marketingové komunikace z pohledu studií interaktivních médií. Michal Sikora ESN CZ a Google+ Studentská organizace ve službách hypermédia Sociální sítě jsou neoddělitelnou součástí současné společnosti. Jsou celosvětovým fenoménem, který propojuje uživatele a dovoluje jim tvořit a sdílet obsah s dalšími uživateli. Cílem této práce je prozkoumat teoretický koncept aktivního čtenářství, který popsal Landow ve své práci Hypertext 3.0 a který se nejen díky principům Webu 2.0 proměnil v hypermediální zkušenost. Text je jen jedním z palety možných nástrojů, které jsou v současné době využívány pro tvorbu obsahu a sdílení - mezi jinými jsou to obraz, zvuk, video, popř. jejich kombinace. Tuto multimediální produkci na sociálních sítích označíme jako User Generated/Created Content (UGC, resp. UCC) a bude ústředním tématem diplomové práce. Jak se naplňuje teoretický koncept UGC v praxi budeme sledovat na spolupráci Erasmus Student Network CZ a Google+, tedy na příkladu hypermédiem iniciované záměrné tvorby obsahu studenty z pohledu marketingové strategie. Výzkumný projekt přispívá k akademické debatě o uživatelsko-tvůrčích procesech v prostředí sociálních sítí. Daniela Fantová Informovanost veřejnosti o kyberbezpečnosti a její legitimita v kontextu volné informace Počítačová bezpečnost neustále nabývá na významu. Hackerských útoků přibývá, ale úroveň informovanost veřejnosti je stále velmi nízká. Většina lidí se domnívá, že antivirus a firewall jsou dostatečnými nástroji pro zabezpečení sítí. Současně se skoro každý den můžeme dočíst o dalších a dalších útocích na různé sítě. Experti se shodují, že v budoucnu budou podobné útoky narůstat. 21. století je označováno jako století informací a informačních technologií. Hackerské útoky na sítě ICT se již stávají novým typem teroristických útoků. Pokud se informovanost a úroveň zabezpečení počítačových sítí nezlepší, lze se jen obávat, jaké důsledky to v budoucnu přinese. Na druhou stranu se nabízí otázka, zda přílišná kontrola a zabezpečení neodporují vizi ICT o svobodných informacích? V prezentaci bude nastíněno, jak optimálně zabezpečovat své informace, jaké druhy hrozeb existují, jak se jim bránit a jak je otázka zabezpečením informací relevantní v diskurzu svobodného přístupu k informacím v akademické sféře nových médií.