TIM 2013 Trenažér konference 28. 03. 2013 Téma_01: Remediace technického obrazu Sylva Hinková Mechanická produkce informací jako klíč k mnohosti a variabilitě forem? [INS: Navrhuji trochu uzpravit název :INS] [INS: : Něco jako :INS] [INS: : :INS] [INS: „Transformace konceptu uměleckého díla doby technické :INS] [INS: reprodukce :INS] [INS: :INS] [INS: v diskurzu :INS] [INS: obklopujícím :INS] [INS: um :INS] [INS: ěleckou produkci :INS] [INS: doby symboliz :INS] [INS: ované :INS] [INS: počítač :INS] [INS: em :INS] [INS: “ :INS] [INS: :INS] Technická reprodukovatelnost měla určující vliv na [INS: proměnu :INS] hodnot[INS: y :INS] [DEL: ou :DEL] uměleckého díla, jak [DEL: poukazuje text :DEL] [INS: upozornil :INS] Walter[DEL: a :DEL] Benjamin[DEL: a :DEL] [INS: již :INS] [DEL: Umělecké dílo v době své technické reprodukovatelnosti ze :DEL] [INS: ve :INS] 30.let[INS: ech :INS] 20. století. Jeho myšlenky [DEL: se staly :DEL] [INS: jsou stále :INS] aktuální[DEL: mi :DEL] [INS: i :INS] v[DEL: :DEL] [INS: rámci :INS] současných úv[INS: ah :INS] [DEL: ahách :DEL] o [DEL: roli :DEL] [INS: funkci :INS] stroj[INS: ové produkce ve vztahu :INS] [DEL: e :DEL] [DEL: v :DEL] [INS: k :INS] [DEL: oblasti :DEL] umělecké tvor[INS: b :INS] [INS: ě :INS] [DEL: b :DEL] [DEL: y :DEL] . Otázkou této práce bude, jakým způsobem lze srovnávat reprodukci analogových médií s produkcí [INS: odehrávající se ve :INS] virtuální[INS: m :INS] [DEL: ho :DEL] prostředí počítačů? Budeme vycházet především z textů R. F. Maliny, F. Cramera či R. Langtona, jež poukazují k možnostem počítače [DEL: vytvářet kreativní prostředí :DEL] [INS: jako kreativního média :INS] . [INS: V rámci diskurzu tematizujícího strojově produkovaná umělecká díla se :INS] [DEL: Zatímco :DEL] na jedné straně [DEL: se :DEL] můžeme setkat se zpochybněním hodnoty mechanicky reprodukovaného díla, na straně druhé (v souvislosti s počítačovou tvorbou) [DEL: se potkáme :DEL] [INS: jsme svědky debaty o :INS] [DEL: s :DEL] kreativním potenciál[INS: u :INS] [DEL: em :DEL] stroje a [INS: dokonce o možnosti konstruovat :INS] [INS: autonomně tvořivé stroje :INS] [DEL: konstrukcí :DEL] [DEL: individualit :DEL] [DEL: y :DEL] . Zajímat nás bude především způsob interpretace Benjaminových myšlenek a jejich aplikace [DEL: na :DEL] [INS: v :INS] současn[INS: ém :INS] [DEL: ý :DEL] uměleck[INS: ém :INS] [DEL: ý :DEL] diskurz[INS: u :INS] [INS: s :INS] [INS: :INS] [INS: důrazem :INS] [INS: na formování :INS] [INS: teoretické reflexe, estetiky, :INS] [INS: umění tvořeného prostřednictvím a v prostředí počítačů :INS] . Adam Vašíček Fotografičnost Referát představí a blíže popíše termín fotografičnost[DEL: i :DEL] [DEL: , :DEL] [INS: (odkaz na autor :INS] [INS: a :INS] [INS: pojmu), :INS] který se v oblasti teorie fotografie upl[INS: a :INS] tňuje zejména od konce 20. století, tj. od doby, [DEL: jenž :DEL] [INS: pro kterou :INS] je příznačn[INS: é oslabení :INS] [DEL: á :DEL] [DEL: odklon :DEL] [DEL: em :DEL] [DEL: od přirozené :DEL] víry v[INS: :INS] [INS: autentičnost :INS] [INS: a pravdivost :INS] [DEL: e :DEL] fotografické[INS: ho :INS] zobrazení [INS: způsobené rozšířením digitálních obrazů. Pojem fotografičnost souvisí se :INS] [DEL: a :DEL] vznikem širšího diskurzu o[INS: :INS] [INS: vztahu mezi analogovým a digitálním obrazem, zejména však s předpokladem, že analogový technický obraz, :INS] [INS: fotografie :INS] [INS: , :INS] [INS: ztělesňuje určité touhy a naplňuje určité potřeby, které nevymizely :INS] [INS: ani po zpochybnění chemické fotografie jako :INS] [INS: věrohodného :INS] [INS: svědka události, kterou zaznamenává :INS] [INS: . N :INS] [INS: aopak mohl :INS] [INS: y :INS] [INS: být teprve v tomto momentu vývoje technického obrazu rozpoznány jako na médiu nezávislé :INS] [INS: motivy :INS] [INS: , které se uplat :INS] [INS: ňují :INS] [INS: v :INS] [INS: :INS] [INS: různých :INS] přesazích fotografického média. Současně s ukázkami fotografičnosti samotné fotografie se budeme zabývat výskytem fotografičnosti také v dalších, zejména vizuálních, médiích. Juraj Šipöcz Zložené obrazy [DEL: Vizuálne :DEL] [INS: Technické :INS] obrazy, ktoré nás obklopujú sú často tvorené mixom [DEL: iných :DEL] obrazov – tento spôsob tvorby nachádzame aj v[INS: histórii výtvarného :INS] [DEL: :DEL] umen[INS: ia :INS] [INS: , :INS] [DEL: í a :DEL] môžeme [INS: proto :INS] prezentovať podobnosť, či dokonca určitú spojnicu[INS: mezi obrazy narušujícími princip centrální perspektivy, koláží a montáží :INS] [INS: „ :INS] [INS: analogových :INS] [INS: “ :INS] [INS: obrazů :INS] [INS: a :INS] [INS: kompozičními :INS] [INS: principy uplatňovanými v :INS] [INS: prostředí :INS] [INS: :INS] [INS: digitálních médií :INS] . Spájanie častí do rôznych celkov je jednou z hlavných vlastností nových médií. Môžeme tvrdiť, že sa [INS: historické :INS] umelecké postupy remediovali do tvorby digitálnych obrazov? Čo má spoločné umelecká koláž s prostredím WWW? Referát má za úlohu predstaviť a definovať termín zložený obraz, jeho vlastnosti a súčasné formy[INS: so zameraním na produkci digitálních médií :INS] . [DEL: :DEL] 04.04. 2013 Téma_02: Audiovizuální produkce včera a dnes Lucie Steinocherová Audiovizuální tvorba Aloise Piňose a Petra Barana [DEL: Práce se :DEL] [INS: Ve svém příspěvku se :INS] zaměří[INS: m :INS] na [INS: společnou :INS] [INS: tvorbu :INS] významného brněnského skladatele Aloise Piňose [INS: a :INS] [DEL: a j :DEL] [DEL: eho spolupráci s :DEL] filmaře[DEL: m :DEL] a dokumentarist[INS: y :INS] [DEL: ou :DEL] Petr[DEL: em :DEL] [INS: a :INS] Baran[INS: a :INS] [DEL: em :DEL] . Výsledkem jejich [INS: spolu :INS] práce jsou audiovizuální projekty[INS: (vyjmenovat…..) :INS] , které [INS: podrobím :INS] [DEL: se pokusíme představit a následně je :DEL] [INS: strukturální :INS] anal[INS: ýz :INS] [INS: e :INS] [INS: . Ve svém výkladu se tedy :INS] [DEL: yzovat z hledisk :DEL] [INS: zaměřím :INS] [INS: především :INS] [INS: na :INS] [DEL: a struktury a :DEL] [INS: vzájemné :INS] vztah[INS: y :INS] [DEL: ů :DEL] jednotlivých složek[INS: uvedených projektů :INS] . Petra Valová Autoportrét ve videoartu V prezentaci budou představeny možnosti [DEL: použití :DEL] [INS: využití :INS] videa při [DEL: vytváření :DEL] [INS: tvorbě :INS] [DEL: mediálních :DEL] autoportrétů. Na pracích třech vybraných umělců z přelomu 60. a 70. let je demonstrováno, nakolik odlišné mohou být umělecké strategie jednotlivých tvůrců. První umělkyní, jejíž práce budou analyzovány, je Rakušanka Waltraud Höllingerová známá pod uměleckým pseudonymem VALIE EXPORT. Její doménou bylo natáčení akčních [DEL: performativních :DEL] videí s výrazným sociálním podtextem. Druhým umělcem je Američan Bruce Nauman vytvářející spíše konceptuální videa. Zcela odlišný přístup volila Američanka islandského původu Steina Vasulková, která byla představitelkou takzvané procesuální větve videoartu. Komparace[INS: tvůrčích strategií :INS] jednotlivých umělců se zaměřuje na způsob zacházení s videokamerou, následnou modifikaci audiovizuálních záznamů, prezentační strategie, obsahovou stránku a některé další aspekty. Jana Čižíková Umění na hraně Umění versus zákon od 60. let po současnost [INS: V příspěvku představím základní východiska a výzkumnou metodu své :INS] [DEL: Témate :DEL] [DEL: m přednášky je :DEL] diplomov[INS: é :INS] [DEL: á :DEL] práce[INS: , ve které :INS] [DEL: Umění na hraně – Umění versus zákon od 60. let po současnost :DEL] [DEL: . Práce :DEL] se zaměřuj[INS: i :INS] [DEL: e :DEL] na umělecké soudní procesy jako místa střetu rozdílných názorů na umění a jeho meze. Procesy s umělci obecně nabízejí diskusi k tématům o hranicích mezi uměním a trestným činem a mezi uměním a aktivismem. Soud zde vystupuje jako instituce, která má pravomoc vynášet rozsudky, a tak i pravomoc určovat tyto hranice. Zásadním prvkem pro vyvolání diskuse je medializace procesu. Práce je rozdělená do čtyř okruhů. První z nich se zabývá světově známými případy soudních procesů s umělci: 1 000-Yen Incident (Genpei Akasegawa), Destruction in Art Symposium (Gustav Metzger a John Sharkey), Vídeňští akcionisté (Hermann Nitsch, Günter Brus, Otto Muehl). Další část se zaměřuje na kolize novomediálních děl a kolize aktivismu zastoupené skupinami Greenpeace, RTMark a Critical Art Ensemble.[INS: :INS] [DEL: :DEL] Třetí okruh nabízí pohled do problematiky cenzury v umění, kter[INS: ý :INS] [DEL: é :DEL] za[INS: s :INS] tupují umělci ze čtyř zemí: Andres Serrano a Karen Finley – USA, Dorota Nieznalska – Polsko, Ai Weiwei – Čína, Avděj Ter-Oganjan a Pussy Riot – Rusko. Závěrečná kapitola mapuje situaci v České republice od 60. let: Eugen Brikcius – 60. léta, Plastic People – 70. léta, Tomáš Ruller – 80. léta, Tomáš Vaněk – 90. léta, Rafani, Ztohoven – současnost. U každého z výše uvedených procesů mapuji základní informace o průběhu procesu. Uvádím fakta o době a místě konání procesu a představuji[DEL: , která :DEL] díla[INS: , která :INS] byla příčinou přestupku, znění oficiálních žalob i konečného verdiktu. Nastiňuji reakci autora i veřejnosti na proces. Při analyzování těchto faktů se snažím nalézt pohnutky autorů k tvorbě na hranici, důsledky procesů či nalézt některé společné rysy případů. 11. 04. 2013 Téma_03: Jak zní nová média[INS: :INS] Jakub Kožela Estetika analogového zvuku: od mýtů k faktům [INS: Obsah anotace referátu neodpovídá názvu příspěvku. :INS] [INS: Prosím o opravu :INS] [INS: názvu :INS] [INS: . :INS] [INS: :INS] [INS: H :INS] [INS: lavní teze diplomové práce by jste měl být schopen shrnout dokonce jen v několika větách…tzn. není nutné toto omezení, ale nechávám to na Vašem rozhodnutí. :INS] [INS: :INS] [INS: + :INS] [INS: T :INS] [INS: akto fomulovaný obsah referátu neobsahuje jádro teze, kterou ve své diplomové práci předkládáte. Není to škoda? :INS] [INS: :INS] [DEL: Avšak popsání v krátkém referátu tak obsáhlé téma je takřka nemožné a jeho komprimace neúčelná. Proto jsem se rozhodnul seznámit :DEL] [INS: V :INS] e[INS: svém příspěvku se zaměřím na popis vlastností digitálních zvukových médií a :INS] [DEL: Vás s Digitálními zvukovými médii a :DEL] vlastnost[INS: í :INS] [DEL: mi :DEL] jejich signálu. Po krátkém úvodu kde posluchače [DEL: krátce :DEL] seznámím s digitálními nosiči a [INS: s tím, :INS] co si vlastně můžeme pod pojmem digitalita představit, budu pokračovat k digitalizaci samotné a možnost[INS: e :INS] m[DEL: i :DEL] práce s ní[DEL: m :DEL] . Posluchač bude seznámen s pojmy jako jsou vzorkování a kvantizace, efektování digitálního zvuku atd. Budu hovořit i o archivaci diskrétního signálu a s[INS: :INS] tím souvisejícím ukládání[DEL: m :DEL] , kompresí a přehráváním[DEL: samotným :DEL] . Budu se snažit nastínit problematiku nových fenomenů týkající se poslechu hudby v závislosti na digitalitě. A v závěru budu hovořit i o formátech digitálního signál[DEL: ů :DEL] [INS: u :INS] , které jsou konečnými a archivovanými produkty připraven[INS: ými :INS] [DEL: é :DEL] pro běžné uživatele. Ivan Floreš Živé kódování v procesu hudební performance Referát je zaměřen na proměnu živého hudebního vystoupení[INS: v momentu :INS] , [INS: kdy :INS] [DEL: ve kterém :DEL] [INS: v něm :INS] [INS: :INS] figuruje počítač jako hudební nástroj. Budu mluvit [INS: zejména :INS] o [DEL: tématu :DEL] vytrácení autenticity a improvizace z hudebních vystoupení. Hlavní č[DEL: í :DEL] [INS: á :INS] st refer[DEL: í :DEL] átu věnuji[INS: :INS] konkrétnímu způsobu tvorby živé hudby a sice živému kódování. Budu se[INS: :INS] [DEL: :DEL] snažit popsat [DEL: zásadní :DEL] [INS: hlavní :INS] [DEL: prvky :DEL] [INS: složky :INS] vystoupení a dát je do kontrastu s jejich použitím v rámci módních trendů. Zde si budu klást otázku, zda samotné vystavování procesu nezastiňuje vzniklou hudbu a zda se samotný akt živého kódování neblíží spíše konceptuálnímu umění? Téma_04: Vizuální figury nových médií: klubová scéna vs kino Barbora Ripňáková Vjing v Čechách [DEL: Tento r :DEL] [INS: R :INS] eferát představí posluchačům[INS: :INS] [DEL: , :DEL] Vjing jako moderní fenomén[INS: , :INS] [DEL: a umělecké vyjádření :DEL] kter[INS: ý :INS] [DEL: é :DEL] si [DEL: podmanilo :DEL] [INS: zvolilo :INS] mnoho umělců jako svůj hlavní výrazový prostředek. Vysvětlím základní pojmy[INS: , :INS] jako např. videomapping[INS: , … (jmenovat další pojmy, kterým se budete věnovat), :INS] [DEL: :DEL] a [DEL: na příkladech :DEL] [DEL: si projdeme :DEL] [INS: budu ilustrovat :INS] principy jejich [DEL: vzniku :DEL] [INS: produkce :INS] . V [DEL: naší domovině :DEL] [INS: České republice :INS] [DEL: , :DEL] existuje velk[INS: é množství :INS] [DEL: á spousta :DEL] autorů, kteří originálně vykreslují scénu a přinášejí [INS: do praxe Vjingu :INS] nové prvky[INS: : například :INS] [DEL: . Uvedu několik zásadních projektů, jako :DEL] duo Rodina, Vje Koloucha, [DEL: autorskou :DEL] [INS: autorská :INS] dvojic[INS: e :INS] [DEL: i :DEL] PUK PUK, Mateřídoušk[INS: a :INS] [DEL: u :DEL] [DEL: , :DEL] a další. Česká Vj scéna je [DEL: typická :DEL] [INS: charakteristická :INS] hravostí motivů, jednoduchými grafickými vzory (či naopak velmi složitými amorfními strukturami) nebo využíváním archetypálních symbolů. Umělci se nebrání nejnovějším technickým postupům, nebo se naopak uch[INS: ylují :INS] [DEL: ýlí :DEL] k[DEL: :DEL] [INS: práci s :INS] meotar[INS: em :INS] [DEL: u :DEL] a zářiv[INS: kou :INS] [DEL: ce :DEL] . [DEL: Tímto, a mnohým dalším je :DEL] [INS: Na základě analýzy :INS] [INS: a komparace :INS] [INS: rukopis :INS] [INS: ů :INS] [INS: jednotlivých :INS] [INS: tvůrců :INS] [INS: :INS] [INS: můžeme českou produkci :INS] [INS: VJingu :INS] [INS: :INS] [INS: rozdělit :INS] [INS: do několika :INS] [INS: tematických okruhů :INS] [DEL: česká scéna velmi čitelná veřejností, a ačkoli každý z umělců tvoří po svém, nacházejí společná témata, :DEL] [INS: , :INS] která si představíme. Jan Borner Odtělesnění člověka za pomocí stroje Člověk se od pradávna snaží o své sebezdokonalení a posunutí svých fyzických možností. Lidé během času přicházeli s různými způsoby, jak toho dosáhnout. Někteří se pokoušeli o duchovní odpoutání se od své fyzické schránky, jiní [DEL: se :DEL] zase o odtělesnění[INS: /není to to stejné jako „odpoutání se od fyzické schránky“?/ :INS] , nebo alespoň posunutí lidských možností, pokoušeli skrze různé pomůcky. Tato prezentace se věnuje tématu odtělesnění člověka, kterého je docíleno za pomocí strojů a techniky. Práce dělí toto odtělesnění v zásadě do dvou hlavních skupin, kterými jsou virtuální realita a koncept kyborga. V části, která se bude věnovat virtuální realitě, budu vycházet především z prací Pierra Lévyho Kyberkultura a knihy Reálně o virtuální realitě od Steva Aukstakalnise. Druhou část věnuji spojení člověka a stroje, tak jak ji ve svém článku Cyborg and space nastínili Manfred Clynes a Nathan S. Kline, a dále rozšířili Donna j. Harrawayová nebo například Katherine Haylesová.[INS: :INS] [INS: :INS] [INS: Milý Jane, uvedené výzkumné téma :INS] [INS: , stejně jako nastíněná literatura, se kterou pracujete, :INS] [INS: není dostatečné ani pro bakalářskou diplomovou práci. Prosím, vra :INS] [INS: ťte se ke svému původně definovanému tématu :INS] [INS: a pracujte s filmovou teorií postavy, :INS] [INS: viz: :INS] [INS: „Virtuální realita a s tím související odtělesnění filmového hrdiny je časté téma v kyberpunkových filmech a jako taková přináší otázku, zda to co vnímáme je skutečné nebo nikoliv. Diplomová práce Odtělesnění filmové postavy se věnuje způsobům jakými kinematografie pracuje s virtualizací filmových postav. Na základě analýzy vybraných filmů, a jejich komparaci se soudobými vědeckými diskurzy, vytváří typologii filmů tematizující virtuální realitu a odtělesnění.“ :INS] 18. 04. 2013[INS: :INS] Téma_05: Formáty dataspace Agáta Kovaříková Transformace archivu v prostředí nových médií Předmětem přednášky bude archiv jako kulturní forma, která prochází v prostředí nových médií svojí renesancí. Samotný archiv nebudu popisovat jako statickou databázi či konkrétní místo – úložiště informací, ale jako prostor, který je otevřený spolupráci, kreativitě a aktualizaci. V průběhu prezentace seznámím posluchače s teoretickými rámci a významy archivu, jež sahají do doby antiky, a dále se soudobými úvahami, jež původní (antický) koncept archivu přenáší do více symbolické a teoretické roviny. Archiv – nelineární způsob uspořádání – je [DEL: přijímán :DEL] [INS: považován za :INS] [DEL: jako :DEL] jeden z formátů kulturního transkódování (L. Manovich). Současné uvažování o archivu také umožňuje nacházet odpovědi [DEL: pro :DEL] [INS: na :INS] otázky z oblasti [INS: kulturní :INS] paměti, vědění a poznání (A. Assman, M. Foucault, J. Derrida aj.). Neodmyslitelnou součástí [INS: myšlení o :INS] archivu [DEL: je :DEL] [INS: jsou různé koncepty/modely :INS] [DEL: pak :DEL] pamě[INS: ti :INS] [DEL: ť :DEL] , na jej[INS: ich :INS] [DEL: íž :DEL] různé možné [DEL: „ :DEL] podoby[DEL: “ :DEL] se podíváme optikou archivu, individuality, kolektivity či společného sdílení. Adéla Štelclová Archeologie web designu: Od černobílého textu k explozi barev a pohybu Nejsrozumitelnějším, nejnázornějším[INS: :INS] způsobem, jak ukázat myšlenku této práce, je obrazová dokumentace, snímky obrazovky (screenshoty). Záměrem je zachytit proces evoluce vizuální podoby webových stránek, který se udál během více než dvaceti let vývoje internetu[INS: . :INS] [DEL: a lze jej :DEL] [DEL: ilustrovat na dvou vybraných webových stránkách. Na Obr. 1 vidíme kopii vůbec první :DEL] [DEL: webové stránky na světě, jejímž tvůrcemse v r. 1991 stal Tim Berners Lee.Na Obr. 2 vidíme :DEL] [DEL: současnou prezentaci společnosti :DEL] [DEL: Razorbraille, která se zabývá tvorbou grafiky pro web. :DEL] To, co se odehrálo, nebylo radikální změnou ze dne na den, ale postupný vývoj úzce [DEL: :DEL] související s výkonem hardwaru. [INS: Malířské p :INS] [INS: látno :INS] [INS: , :INS] [INS: na rozdíl od plochy obrazovky počítače, :INS] [INS: je :INS] [INS: nezávislé na výpočetním výkonu procesoru, rozlišení monitoru, :INS] [INS: :INS] [INS: rychlosti připojení k internetu. :INS] [INS: :INS] [DEL: Na rozdíl od tradičních vizuálních projevů lidské kreativity, :DEL] [DEL: jako např. malířství, nemáme od začátku do konce stejně „výkonné“médium. M :DEL] [DEL: alíř :DEL] [DEL: mohl před :DEL] [DEL: :DEL] [DEL: stovkami let :DEL] [DEL: na své plátno :DEL] [DEL: namalovat hyperrealistické dílo :DEL] [DEL: (pokud byl natolik zručný) :DEL] [DEL: nebo jenminimalisticky :DEL] [DEL: plátno :DEL] [DEL: přemalovat :DEL] [DEL: plochu plátna :DEL] [DEL: na černo :DEL] [DEL: …p :DEL] [DEL: látno pojme všechny detaily :DEL] [DEL: a :DEL] [DEL: zobrazuje je okamžitě a najednou :DEL] [DEL: . Plátno není :DEL] [DEL: závislé na výpočetním výkonu procesoru, :DEL] [DEL: rozlišení monitoru ani rychlosti připojení k internetu. :DEL] [DEL: :DEL] [DEL: Webová grafika je kreativní disciplínou, která podléhá stroji, na kterémmá být zobrazována, :DEL] [DEL: a také komu má být zobrazována. O web designu lze těžko říct, že se řídí pouze estetickými :DEL] [DEL: pravidly, ale musí být především funkční, aby uživatele navedl, kam potřebuje. Hlavní organizací definující webové standardy je W3C, kterou založil právě vynálezce webu Tim :DEL] [DEL: Berners Lee a v současnosti stojí v jejím čele. :DEL] [DEL: :DEL] Protože je [INS: však :INS] webová grafika silně svázána s technologií, s médiem, na kterém je zobrazována a [DEL: :DEL] musí se řídit svou praktičností, pokud má sloužit uživateli k navigaci skrz kvanta informací na [DEL: :DEL] internetu, [DEL: je nutné se :DEL] [INS: budu se :INS] alespoň částečně věnovat popisu technologického zázemí webu[INS: :INS] [DEL: :DEL] (protokoly http a www) a také [INS: posluchače :INS] [DEL: se :DEL] seznám[INS: ím :INS] [DEL: it :DEL] s webovými standardy organizace W3C (World [DEL: :DEL] Wide Web Consortium). [INS: :INS] [INS: :INS] [INS: V závěrečné části :INS] [DEL: Potom překročím k :DEL] [INS: :INS] [DEL: části :DEL] [INS: zaměřím na vývoj :INS] [DEL: věnované :DEL] [DEL: samotnému :DEL] [INS: samotného :INS] web designu. Tato [DEL: :DEL] část bude rozdělena do menších celků seřazených chronologicky podle verzí[INS: :INS] HTML 1 až 5[INS: :INS] [DEL: :DEL] [DEL: (opět hojně doplněno obrazovou dokumentací) :DEL] [INS: a :INS] [DEL: .Grafiku webu netvoří jen HTML, ale :DEL] [INS: další :INS] [INS: ch :INS] [INS: :INS] [DEL: postupně se vedle něj vyvinuly i další :DEL] jazyk[INS: ů :INS] [DEL: y :DEL] , formá[INS: tů :INS] [DEL: ty :DEL] (animovaný GIF) a způsob[DEL: y :DEL] [INS: ů :INS] [DEL: její :DEL] tvorby a [DEL: :DEL] prezentace, které možnosti původně statického[DEL: , z dnešního pohledu již velice nezajímavého, :DEL] [INS: :INS] textu značně rozšířily (CSS, PHP, JavaScript, Flash, ...).[INS: :INS] [DEL: Na to n :DEL] [DEL: aváži :DEL] [DEL: :DEL] [DEL: se zajímavými ukázkami :DEL] [DEL: :DEL] [DEL: web designu, které budou dokládat trendy používané v dané etapě vývoje. :DEL] V konečné části představím některá současná řešení webové grafiky, která považuji za významná pro [DEL: :DEL] demonstraci současných trendů nebo naznačující, kam by se webová grafika mohla posunout [DEL: :DEL] v budoucnu.[INS: Referát bude hojně doplněn obrazovou dokumentací :INS] [INS: . :INS] Štěpán Staňa Location based media – nové vztahy krajiny a kyberprostoru [DEL: Tento p :DEL] [INS: P :INS] říspěvek se bude věnovat nové mediální formě vyvěrající z kooperace elektronických médií a družicových dat. Bude se snažit odhalit jejich nejzákladnější principy a ptát se po jejich kořenech. Budeme hledat shodné koncepty, které provázejí formy (geo)lokačních médií. Nahlédneme do hájemství služeb geosociálních sítí, treasure huntingu a lokačního umění. Zjistíme, jakým způsobem se ustavuje augumentovaná realita a jaké technologie ji determinují. Výsledkem by mělo být objevení nových kategorií krajiny a kyberprostoru formovaných jejich uživateli. Petra Skřivánková Ars Electronica festival 1979 – 2012 Festival Ars Electronica s podtitulem festival pro umění, technologie a společnost je jedním z nejstarších festivalů umění nových médií. Hlavním cílem mé magisterské diplomové práce je [INS: představit :INS] [DEL: vytvořit ucelený dokument, který čtenářům poskytne informace o situaci a podmínkách vzniku festivalu a o jeho dramaturgickém i institucionálním vývoji. Festivalem Ars Electronica se zabýváme z hlediska proměn jeho struktury a dramaturgie, zasazujeme jej do kontextu festivalů nových médií a zhodnotíme jeho místo/funkci v síti aktivit oboru interaktivních médií. Bude nás rovněž zajímat, jakým způsobem se v institucionálním a dramaturgickém vývoji festivalu odráží vývoj informační společnosti a proměny paradigmat oboru umění nových médií. Příspěvek na TIM 2013: Trenažer konference kromě samotného :DEL] festival[DEL: u :DEL] Ars Electronica [INS: se zaměřením na proměny jeho struktury a dramaturgické změny :INS] [INS: ve vztahu k proměnám společenským a s :INS] [INS: :INS] [INS: důrazem :INS] [INS: na změny postavení umění nových médií v rámci umělecké a kulturní produkce :INS] [INS: . Výzkumná metoda tohoto historiografického příspěvku je :INS] [DEL: představí také metodu zkoumání, která se :DEL] inspir[INS: ována :INS] [DEL: uje :DEL] postupy tzv. nové filmové historie, tedy přístupy, jež jsou do značné míry ovlivněny francouzskou školou [DEL: :DEL] Annales a Foucaultovým archeologickým zkoumáním společnosti, její historie a kultury. [INS: Ve svém příspěvku :INS] [DEL: Taktéž budou uvedeny :DEL] [INS: p :INS] [INS: ředstavím :INS] základní teze diplomové práce[INS: , :INS] [INS: :INS] [DEL: a její :DEL] předpokládané výstupy, respektive očekávaný přínos pro oblast historie nových médií. [DEL: :DEL] [DEL: :DEL] 25. 04. 2013 Téma: sociální média Tereza Pešková Mem versus internetový mem Budu se zabývat internetovými memy. Pojem mem zahrnuje velice širokou oblast kulturní praxe. Ve své diplomové práci vycházím pouze z jeho nejužšího významu (odkaz na autora/ku definice, ke které poukazujete). Ve své prezentaci se zaměřím na specifikaci pojmu internetový mem ve vztahu k základní definici pojmu mem. Teoretický výklad pojmu bude doplněn řadou případů internetových memů, které jsou nejen populárním fenoménem, ale také poukazují k povaze způsobů šíření a zpracování informací v prostředí sociálních sítí ICT. Barbora Kašparová Marketingová komunikace v éře nových médií – digitální marketing Cílem prezentace je komplexně charakterizovat a kontextově, v rámci terminologie oboru teorie interaktivních médií, ukotvit specifickou, aktuální a stále relativně novou marketingovou oblast, jejíž potenciál je principiálně podmíněn charakteristickými atributy nových médií. Jedná se o tzv. digitální marketing, jehož roli, jak v marketingové strategii, tak primárně optikou studia nových médií, prezentace reflektuje, se zaměřením na nástroje z oblasti Internetu, mobilních komunikací a digitálních komunikačních zařízení v outdoorovém a in-store prostředí, tzv. digital signage. Prezentace představuje digitální marketing v diskurzu teorie nových médií, počínaje základní definicí, přes historický vývoj, rozdělení a charakteristiku jednotlivých nástrojů a konče nástinem aktuálních možností na poli měřitelnosti efektivity digitální marketingové komunikace. Cílem prezentace je poskytnout posluchačům základní a ucelený přehled o této specifické formě moderní marketingové komunikace z pohledu studií interaktivních médií. [DEL: :DEL] Michal Sikora ESN CZ a Google+ Studentská organizace ve službách hypermédia Sociální sítě [INS: jsou :INS] [DEL: mají :DEL] neoddělitelnou[INS: součástí :INS] [DEL: vazbu na :DEL] současn[INS: é :INS] [DEL: ou :DEL] společnost[INS: i :INS] . [DEL: Je to :DEL] [INS: Jsou :INS] celosvětový[INS: m :INS] fenomén[INS: em :INS] , který propojuje uživatele a dovoluje jim tvořit a sdílet obsah s dalšími [DEL: masami :DEL] uživatel[INS: i :INS] [DEL: ů :DEL] . Cílem této práce je prozkoumat teoretický koncept aktivního čtenářství[INS: (uvést :INS] [INS: hlavní :INS] [INS: autora :INS] [INS: /y :INS] [INS: konceptu) :INS] , který se nejen díky principům Webu 2.0 proměnil v hypermediální zkušenost. Text[DEL: , :DEL] [DEL: respektive hypertext, :DEL] je jen jedn[INS: ím z :INS] [DEL: ou složkou z :DEL] palety možných nástrojů, kter[INS: é :INS] [DEL: ý :DEL] j[INS: sou :INS] [DEL: e :DEL] v současné době [DEL: uživateli :DEL] využíván[INS: y :INS] pro tvorbu obsahu a sdílení – mezi jinými jsou to obraz, zvuk, video, popř. jejich kombinace. Tuto[INS: multimediální produkci na sociálních sítích označíme jako :INS] [DEL: zkušenost můžeme pojmenovat jako :DEL] User Generated/Created Content (UGC, resp. UCC) a bude ústředním tématem [DEL: druhé teoretické části :DEL] diplomové práce. Jak se naplňuje teoretický koncept UGC v praxi budeme sledovat [DEL: ve třetí části :DEL] na spolupráci Erasmus Student Network CZ a Google+, tedy na příkladu hypermédiem iniciované záměrné tvorby obsahu studenty z pohledu marketingové strategie. [DEL: Práce :DEL] [INS: Výzkumný projekt :INS] přispívá k akademické debatě [DEL: s :DEL] [INS: :INS] [DEL: předmětem :DEL] [INS: o :INS] uživatelsko–tvůrčí[INS: ch :INS] [DEL: ho :DEL] proces[INS: ech :INS] [DEL: u :DEL] [DEL: na poli teorie interaktivních médií :DEL] [INS: v prostředí sociálních sítí :INS] . [DEL: Cíle práce: :DEL] [DEL: Primárním cílem práce je charakterizovat User Generated Contect a jeho využití v praxi. V první část práce popisuje historický a terminologický základ aktivního čtenářství společně s jeho typologií. Přechod od aktivního čtenářství ke konceptu UGC budeme mapovat na základě vývoje Webu 2.0 a technologických zlomů. Druhá část práce se zabývá samotnou typologií UGC a předvádí paletu nejrůznějších typů jeho využití v praxi. V praktické části pak budeme sledovat naplňování teoretického konceptu na ukázkovém příkladu z praxe: Spolupráce ESN CZ a Google+ v rámci marketingového využití UGC. :DEL] Daniela Fantová Informovanost veřejnosti o kyberbezpečnosti a její legitimita v kontextu volné informace Počítačová bezpečnost neustále nabývá na významu. Hackerských útoků přibývá, ale úroveň informovanost veřejnosti je stále velmi nízká. Většina lidí se domnívá, že antivirus a firewall jsou dostatečnými nástroji pro zabezpečení sítí. Současně se skoro každý den můžeme dočíst o dalších a dalších útocích na různé sítě (viz kauza posledních útoků na česká média, banky, telefonní operátory atd.). Experti se shodují, že v budoucnu budou podobné útoky narůstat. 21. století je označováno jako století informací a informačních technologií. Hackerské útoky na sítě ICT se již stávají novým typem teroristických útoků. Pokud se informovanost a úroveň zabezpečení počítačových sítí nezlepší, lze se jen obávat, jaké důsledky to v budoucnu přinese. Na druhou stranu se nabízí otázka, zda přílišná kontrola a zabezpečení neodporují vizi pionýrů ICT o svobodných informacích? V prezentaci nastíníme, jak optimálně zabezpečovat své informace, jaké druhy hrozeb existují, jak se jim bránit a jak je otázka zabezpečením informací vs. svobodného přístupu k informacím tematizována v rámci akademického diskurzu nových médií.