Pracovní list č. 3 Latinská adjektiva latinská adjektiva mají často význam podstatného jména: 1) v singuláru maskulina a) na označení povolání: rusticus argentarius nebo jen společného zařazení vicinus iuvenis b) užití ve smyslu kolektivním: sapiens Romanus Poenus x homo doctus homo (vere) Romanus nemo doctus aliquis, quidam, quivis Romanus 2) adjektiva v plurálu mužského rodu na označení celé třídy: docti pauperes boni infimi nostri nobiles 3) adjektiva v singuláru neutra nominativ nebo akuzativ znamená vědecký nebo filosofický pojem: bonum malum pulchrum verum dicere 4) v plurálu neutra - k označení několika věcí, nebo všech jednotlivých věcí téhož druhu: humana contemnere futura providere magna magnas res gerere bona, multa, omnia, pauca. 5) latinský adjektivní přívlastek - v češtině stává často substantivum s předložkou: pugna Cannensis moenia lignea Miltiades Atheniensis bellum Romanum (servile) clades Canennsis oratio Catilinaria někdy má čeština výraz adjektivní a latina substantivum v genitivu: corporis dolores vis animi praecepta philosophiae multarum rerum scientia opinio omnium. 6) určení vlastnosti: v latině lze vyjádřit substantivem, které je připojeno k určovanému substantivu obecnými adjektivy plenus, vacuus, expers v češtině tento způsob nenapodobujeme, překládáme specifickým adjektivem: homo rationis expers - nerozumný člověk consilium plenum sceleris os vacuum dentibus oratio plena audaciae vox plena sapientiae consilium plenum temeritatis homo plenus fiduciae curis vacuus 7) místo různých upřesňujících českých adjektiv používá latina magnus, summus, gravis magnus clamor magnus impetus magna res, causa magnum praemium magnum iter - argumentum 8) latinský komparativ přídavných jmen, kterým se nic nepřirovnává, označuje vetší míru vlastnosti vzhledem k obvyklému stavu, do češtiny překládáme většinou pozitivem s příslovci příliš, poněkud, trochu: senectus loquacior turpior clarior 9) komparativ dvojí komparativ bývá v latině i v češtině, pokud se přirovnávají dvě vlastnosti jednoho předmětu Italia est longior quam latior. Někdy může stát místo komparativu pozitiv adverbia s magis a quam: magis audacter quam parate ad dicendum venire Při souvztažnosti dvou věcí tj. srovnávají-li se dvě věci mezi sebou mívá latina komparativ, ale čeština pozitiv: murus exterior-interior Gallia citerior ulterior Asia minor Italia superior inferior pars prior posterior Latinský komparativ v přívlastku můžeme někdy vyjádřit positivem v podobě přirovnání: zvl. u básníků: nive candidioribus equis = „na koních bělejších než sníh,“ nebo „na koních bílých jako sníh,“ nebo „na sněhobílých koních.“ melle dulcior lapide durior Cicerone dissertior Croeso divitior sidere pulchrior 10) elativ Positivem přívlaskového adjektiva někdy překládáme také latinský elativ vyjadřující chválu nebo hanu: Socrates, vir sapientissimus Athenae urbs clarissima Patavium urbs opulentissima constantissime vel optimus adulescens honoris cupidissimus Český elativ se do latiny překládá superlativem, u některých adjektiv s významem příliš, se překládá pozitivem příslovce admodum velmi (příliš mladý) admodum adulescens Latinský elativ můžeme někdy přeložit českým pozitivem s předponou pře-, roz-, vele-, pra-: carissimus minimus nebo pozitivem s příslovci velmi, velice, náramně: flumen latissimum POZN. věta vztažná se většinou nepřipojuje přímo k superlativu nebo komparativu, ale napojuje se genitivem omnium: Iniuria omnium, quae umquam illatae sunt maxima. nebo ablativem srovnávacím (u superl. se vyjadřuje srovnání buď genitivem nebo ablativem s předložkou ex nebo de)- sapientissimus Graecorum acerrimus ex omnibus honestissimus inter suos Patriam, qua nihil potest esse dulcius, mihi reddidistis. nebo přesmyknutím superlativu do vztažné věty: Themistocles servum, quem habuit fedelissimum, ad regem misit. 11) zesilování komparativu: etiam maior multo maior superlativu: longe optimus unus = jediný ze všech, nade všechny: Miltiades unus omnium maxime florebat. vel (=si velis) asi, snad: vel optimus quam + posse: quam maximis potuit itineribus contendit Mementote: Quo quis est doctior eo est modestior. Ut quisque est doctissimus, ita est modestissimus. Doctissimus quisque est modestissimus.