Konina, vejce. Německé spotřebitele podvádějí, jak se dá
Spolková republika kráčí od jednoho potravinářského skandálu ke druhému. Vedle
mezinárodní aféry s koňským masem řeší německé úřady i 45.000 tun otráveného
kukuřičného krmiva ze Srbska anebo kauzu falešně deklarovaných vejec. Nejde přitom
o maličkost.
Vyšetřovatelé tvrdí, že vaječné aféry se vyvíjí jeden z největších potravinářských
skandálů dějin Německa. Prokuratura v Oldenburgu, okresním městem v Dolním Sasku,
vyšetřuje celkem 150 dolnosaských producentů slepičích vajec.
Každý pátý producent je v této spolkové zemi podezřelý, že vajíčka nosnic
namačkaných v co nejtěsnějších prostorách vydával za biovejce či vajíčka od slepic
chovaných ve volném výběhu.
Podle německého tisku se do prodeje dostaly miliony falešně označených vajec. Na
švindlu se vedle Dolního Saska podílí také 50 farem ze Severního Porýní-Vestfálska a
z Meklenburska Předního- Pomořanska. Vyšetřování se však nevede jen ve Spolkové
republice, ale také v Belgii a Nizozemí.
Podezřelé jsou nejen konvenční podniky, ale i biofarmy. Podle Pracovního sdružení
drobných zemědělských podniků (AbL) už velké agrární fabriky v supermarketech
v oddělení BIO vytlačily střední a drobné ekologické zemědělce.
Je to důsledek tvrdého cenového boje: podle AbL je však ekologické a potřeby zvířat
zohledňující zemědělství možné jen u sedláků, kteří k tomu mají podmínky a jsou o své
práci přesvědčeni.
Skandál kolem biovajec opět upozornil na velmi špatnou situaci v kontrole potravin
v Německu. Spolkový svaz kontrolorů potravin(BVLK) si stěžuje, že mu chybí kolem
1600 odborníků. Důvod? Šetření finančních prostředků. Na každého z nich připadá
1200 podniků, nad nimiž by měl bdít. Už jen z těchto čísel si lze snadno udělat základní
obrázek, jak kontrola potravin v Německu vypadá.