t
Když ted reknu, že za ,Svatbu' vdecím onomu nocnímu
z.ížitku z ,Vojcka', bude to nejprve vypadat jako opovážlivost.
Nemohu však, jen abych vyloucil tento dojem opovážlivosti,
poprít to, co je pravda. Nesmím jej vyloucit. Vize
zániku, jež jsem do té doby chrlil jednu za druhou,
vznikaly ješte pod vlivem Karla Krause. Všechno, co se
událo, a dálo se stále to nejhorší, se událo bez zduvodnení
a bez spojitosti. Bylo to odposloucháno ze stanoviska pisatele
a vystaveno na pranýr. Bylo to pranýrování zvnejšku,
tím, kdo to psal, 0/1 trímal bic nad všemi scénami zániku.
Ten bic mu nedoprál klidu, pohánel ho tak, že kolem
všeho jen probehl, zastavil se jen tehdy, když bylo co bicovat,
a sotva byl trest vykonán, bic ho hnal dál. V podstate
se delo stále znovu totéž: lidé, konající své nejvšednejší
cinnosti a pronášející nejbanálnejší vety, stáli nic
netušíce na pokraji propasti. Tu šlehl bic a vehnal je do ní,
všichni padali do téže propasti. Neexistovalo nic, co by je
od toho mohlo uchránit. Nebot jejich vety se nikdy nemenily,
byly jim primerené a ten, kdo jim bral míru, byl stále
jeden a týž, onen pisatel s bicem.
Nad ,Vojckem' jsem prožil neco, pro co jsem našel jméno
teprve pozdeji, když jsem to nazval sebepral1)írováním.
Postavy"které (krome hlavní postavy) na ctenáre nejvíc zapusobí,
se predstavují samy. Doktor a Plukovní tambor bijí
kolem sebe. Útocí, ale tak rozdílným zpusobem, že ponekud
váháme užít pro oba téhož slova útOkj:e to všakprece jen útok, protože na Vojcka tak úCinkuj( !ejich slova,
která jsou nezamenitelná, se obracejí proti nemu a mají
nejtežší následky. Mají je však jen proto, že predstavují
sama sebe, totiž mluvcího, který sám sebou zasadí ctenári
zlou ránu - ránu kterou nikdy nezapomeneme, podle níž
ho bude vždy a všude poznat.
Postavy se, jak receno, predstavují samy. Nikdo je sem
nedohnal bicem. Jako by to byla ta nejprirozenejší vec na
svete, vystavují samy sebe na pranýr, a je v tom víc vystavování
než trestu. At jsou, jaké jsou, existovaly už predtím,
než se nad nimi vysloví mravní soud. Jiste, myslíme
na ne s odporem, ale ten je promíšen se zalíbením, protože
postavy se predvádejí, aniž tuší, jaký odpor vyvolávají.
V tom sebepranýrování je jakási nevinnost, nebyla na ne
ješte polícena žádná juristická sít, do té je mužeme, pokud
22
~QA
<--.--
OD/
--- 23