Lekce 7
Gramatická látka
Odkaz na gramatiku
§ 227
§§ 262-263
Deklinace:
Vztažné zájmeno
Slabý aorist: ind., inf. a impt. akt. a med., participium med.
Aktivní a mediopasivní futurum I kmenů vokalických a konsonantických ražených
Účelová vazba (bc, s ptc. futura smyslového vnímání
Konjugace
§ 415, § 276 (2)
Syntax:
§ 469 (4)
1. Aapeíou éyévovxo1 uioi ôúo, ' ApxaE,épE,r\Q Kai KCpoc;- etici oě éxeA.evjxr|ae Aapeíoc;, épaoíAeuoev ' ApxaE,épE,r\Q. Tiooa(pépvr|<; ôeôiépaAe xôvKCpov Ttpôgxôv áôeA.(pôv Kai ěAe^ev «'0 KCpoc; éTuPouAevjei ooi kou ávxi ooú PaoiAeCoai éôéA.ei.» ouxax; ČTteioe xôv ' Apxa^ép^riv, ouvéAaPe ôf] ô ' Apxaí;épí;r|<; xôv áôeAípóv. r| ôe |j,rjxr|p2 éí;r]xrioaxo aúxôv Kai áTiÉTie|ii|je TtaA.iv é tu xŕ]v ápxiív3, r|<; aúxôv oaxpáTtriv4 éTtoír|oe Aapeíoc;. ô ôé, cb<; änf\XtiE, épouAevjexo, ÔTtcoc; |irJTtoxe éxi Kivôuveúoei Kai PaoiAevjoei ávxi tou áôeA.(poC. ŕjupoioe ôé oxpaxiáv cb<; oxpaxeuoó|ievo<; etci xôv áôeAípóv. (xen. An. i, i, i-6>
2. Sokrates v Platónově Apologii vzpomínána své působení v athénské radě r. 406, jedinou veřejnou funkci, kterou kdy zastával a kterou využil k obraně vojevůdců obžalovaných po bitvě u Arginús, že nezajistili pohřeb pro utonulé:
'Eycb ôiá xoú píou ôr||iooía xe, eí ttovj5 xi ĚnpaE,a — äXXr\v ôé ápxř)v oúk r\pE,a6, époúAeuoa7 ôé — Kai iôía oÚTtcÓTtoxe ouvexwpr|oa oúôév Ttapá xô ôÍKaiov. (piat. APoi.32a/b,33a)
3. Platónův pojem zákona je nadosobní a absolutní: zajišťují řád lidské společnosti a stojí i nade všemi přirozenými potřebami člověka. Personifikované zákony v jeho vizi oslovují Sokrata ve vězení:
«Ou8 o' éyevvrjoa|iev r||ieí<;, Kai ôť r||i(ôv éAaPe xŕ]v |ir|xépa9 oou ô Ttaxŕ]p10 Kai écpúxeuoév11 oe; (ppáoov oúv, cb ScÓKpaxec;, oi vó|ioi oi Ttepi xoúc; yá|iou<; oú KaXůc, ěxouoiv; Kai oúk éí;eôpéi|ja|iév oe Kai éTtaiôeúoa|iev;» (Piat. cm. 50 d)
yíyvo\ia\ (gen.) '(na)rodit se někomu'; lze přeložit i převedením gen. do podmetu č. věty: '(někdo) má syna/dceru'
2 ř| |j.TJTr|p 'matka'
3 , ,     , < , < ,
t| ccpxr\ obvykle vláda, moc , zde přeneseně o ovládaném území provincie, satrapie (viz násl. vysvětlivku) 4 » *       i í
o o«Tp«7TT|<; satrapa , označení pro správce tzv. satrapie, administrativní jednotky perské říše (zde označované všeobecně jako Kp^TJ): ŕ|<; kútov a«Tp«7ir|v ě7TOÍT|oe 'jejímž satrapou ho ustanovil'
5 eí ttovj ti 'pokud vůbec něco; pokud kdy co'
6 Kpxf)v kpx10 'zastávat úřad': figura etymologica, srov. óôevjco óôóv
7 PovjAevJco zde speciálně: 'být členem rady (PovjAt|)'
8 oú na počátku otázky má stejný význam jako «p' oú 'copak ne...?'
9 tt)v [ir\xépa ak. sg. substantiva 3. dekl. řj |j,t)tt)p 'matka'
10 . '    i * > o 7t«tt|p Otec
11 cpuTeúco 'pěstovat, vychovávať
86
Lekce 7
4. "Ovou OKlá (kcli' Aíocjtiov).
' E|iioů(óoaTÓ12 xi<; ' Aôrjvr|ôev óvov Meyapccôe13. cbc; ôe ocpoôpôx;14 ěcpAeye15 ô ř\XioQ, ůtto xťj OKiá xťj tou óvou epovjAexo ávaTiavjaaaůou ô |iioôcooá|ievo<; avjxóv. ô ôe tou óvou ôsottótt]^ é|iáxei;o ocútÔ) kou eípye16 avj-cóv. ô ôe ěxepoc; eÍTie- «IIaCoou \iaxó\iEVOQ17- ou |íoi é|iíoô(ooa<; xôv óvov;» ô ôe «Tôv óvov,» ě(pr|, «é|iioô(óoco, oú^V8 kou Tŕ]v okičcv aúxoC.»
(Aesopus, Halm 339, 339b)
Slovní zásoba
TeA,ei)T(ô, -áv, -fjocj, -T|oa, -T|Ka, -T||iai, -fjůriv	končit, zemřít	finire, mori
PttOlAeVJGi), -EÚocj, -evaa, -evkcí, -su|iai, -eúůt|v	vládnout, kralovat	regnare
OlttPttAAco, -fiaXú, -é(3aAov, -(3ÉpAr|Ka, -PépA,r||iai, -ePAfjuriv	pomlouvat	calumniari
eTIlPoi)A,ei)CĹ), -eúogj, -evaa, -evkcí, -eu|í<u, -eúůt|v	klást nástrahy	insidiari
ávií (gen.)	místo (čeho)	vice
ooC	tebe	tui
Ol)A,A,tt|iPttV(0, -Afíi);o|iai, -ÉAaPov, -eíXr\tpa, -eíAr||i|iai, -eXŕ\<pv*r\v	zmocnit se, zajmout, zatknout	comprehendere
ttlTCO, -eiv, -fjocj, -r\aa, -T|Ka, -T||iai, -fjuriv	žádat, prosit	rogare
éŕ;CU1ľoC|iCU, -eioůai, -fjooiiai, -T|oá|iT|v, -T||iai, —	vyžadovat si	exposcere
ÓQ, rj, ó (vzt. zájm.)	který	qui, quae, quod
7101(0, -eiv, -fjocj, -T|oa, -T|Ka, -T||iai, -fjuriv	dělat	facere
ô ôé	ten ale	ille autem
Ó7i ox;	jako	ut
lirJTioxe	nikdy	numquam
KlVÔVJVeVJGi), -EÚocj, -Euoa, -evkcí, —, —	být v nebezpečí	periclitari, perici subire
KÔpoí^CĹ), -oíocj, -oioa, -oiKa, -oio|iai, -oíoůr|v	shromažďovat	congregare, cogi
Ú)Q (s ptc. fut.)	aby	utpote qui
12 |j,ioůa), -oCv 'pronajíat, půjčovat'; |j,ioůoC|j,ki, -oííoůki 'najímat si, půjčovat si'
13 ' Aůfjvr|ůev MeyKpáóe 'z Athén do Megar (tk MéycípK)'; sufixy -ůev 'z' a -8e 'do' přistupují v řečtině k domácím toponymům, příp. adverbiům místa
14 ocpoópóig adv. 'silně'
15 (pAéyco 'planout, pálit'
16 eípyw 'bránit, stavět se proti'
17 4 í 4 í
u fázových sloves (tj. sloves s významem začínat a končit) se uplatňuje v řečtině participium ve stejné funkci jako inf. u č. sloves: ttkííoki [iaxó[isvoc, 'přestaň se přít (hádat)'
18 oú^í zesílená varianta záporky oú(x): 'rozhodně ne, v žádném případě'
87
Lekce 7
2. ôr||iooía (adv.)
ÍÔÍa (adv.) OUT! (O OŮTTCÓTTOTe
Ol)y (Op (O, -eiv, -fjocj, -T|oa, -T|Ka, -r||iai, -fjůriv
3. yswCĹ), -áv, -fjocj, -T|oa, -T|Ka, —, —
r||i(ôv
(ppK^CĹ), (ppáocj, -kok, -axa, -aa|iai, -áaůr|v Tiepí (ak.)
ô yct|io<;, -ov
4. r| OKiá, -&c, ô r\XioQ, -íov
ÚTIÓ (dat.)
TIKÚCĹ), iiaúocj, ěiiauoa, iiÉiiauKa, —, éiiaúŮT|v
TIKl)0|iKl, -oo|iai, É7iauoá|iT|v, 7iÉiiai)|iai, — (s KVKTIKl)0|iKl, -iiaúoo|iai, -oá|iT|v, -7iÉiiai)|iai, |iKJ(0|iKl, |ia%oí)|iai, é|ia%Eoá|iT|v, |iE|iá%T||iai,
Doplnění gramatiky
Sigmatický aorist aktiva a media tematické konjugace
Sigmatický aorist se tvoří od naprosté většiny řeckých tematických sloves. Slabý aoristní kmen aktivní, který je jeho východiskem, se tvoří z kmene slovesného prostým připojením kmenotvorného časového příznaku -o-. Vzhledem k časté shodě mezi kmenem slovesným a kmenem prézentním bývá tato operace chápána jako odvozování od kmene prézentního; toto pojetí je u velkého počtu sloves praktické svou jednoduchostí, aleje nepřesné, a nutně matoucí u řady sloves, u nichž se prézentní kmen se slovesným neshoduje (např. aú^áv-co 'zvětšuji' — r)u^r|-oa 'zvětšil jsem'; TixpcóoK-Gi) 'zraňuji' — ěxpco-oa 'zranil jsem'). Nelze proto z tvarů prézentních zcela jednoznačně vyvozovat podobu aktivního aoristního kmene.
U slovesných kmenů vokalických představuje odvození od slovesného kmene zcela mechanickou operaci. U kmenů konsonantických dochází na styku slovesného kmene s časovým příznakem k hláskovým změnám, jež byly popsány v lekci C. Vcelku jednoznačné a mechanicky odvoditelné jsou změny asimilační u kmenů zakončených na okluzívu. Problematičtější stav je u sloves s kmenem na likvidu, kde docházelo k zániku kmenotvorného -o- a následně k 1. náhradnímu dloužení; tento slovesný typ je probírán v lekci 28.
Od časového kmene se tvary sigmatického aoristu tvoří pomocí sekundárních koncovek, ovšem v některých tvarech odlišných od sekundárních koncovek imperfekta. Mezi časovým
veřejné soukromě ještě ne ještě nikdy
SOUhlasit, přistoupit nač
plodit, rodit nás, z nás říkat
kolem, okolo manželství stín slunce
pod něčím, V něčem
ukončit, přestat
ptc.)  končit, přestávat —    odpočinout si , — bojovat
publice
privatim
nondum
numquam (adhuc) concedere generare, parere nostrum, nostri dicere, indicare circa
matrimonium
umbra
sol
sub
finem imponere, cessore facere
finire, desistere
requiescere
pugnare
88
Lekce 7
kmenem a sekundárními příponami se objevuje tematický vokál19, který je od tematických vokálů, jaké se objevují u tvarů prézentního kmene, rovněž odlišný (většinou jde o -a-). V indikativu přirozeně přistupuje augment. Ve stavbě slovesného tvaru lze proto v indikativu rozlišit 5 složek (augment, kořen, kmenotvorné -o-, tematický vokál -a-, přípona), u neindikativních tvarů 4 složky (bez augmentu). Např.:
ind. é - Tropeu - o - á - |ieůa 'vypravili jsme se'
inf. Tiopevj - o - a - oůou 'vypravit se'.
Stavba těchto tvarů včetně přízvukových zvláštností je zřejmá z §§ 262-263 pro slovesa s kmenem vokalickým (§ 273 řeší zvláštnosti, které se objevují u vokalických sloves kontrahovaných, § 276 zvláštnosti sloves s kmenem na okluzívu).
Význam řeckého futura
Řecké futurum j e strukturně složitýjev s řadou významových a tvarových anomálií. Pokud jde o stránku významovou, představuje anomálii ta skutečnost, že řečtina rozlišuje mezi dokonavými a nedokonavými predikáty pouze v pasivu. Struktura futurálních tvarů pasivních je přesně stejná jako u pasivních tvarů minulých: futurum I pro nedokonavé děje, od kmene futurálního (např. TTOuôeúoeTOU 'bude vychováván'); futurum II pro dokonavé děje, od kmene aoristu pasivního (např. TiouoeuůríaeTou 'bude vychován, dostane se mu vzdělání'); futurum III pro stavy vzešlé z předchozího děje, od kmene perfektního (např. TieTiouôeúoeTou 'bude vzdělaný, bude mít vzdělání').20
U tvarů aktivních a mediálních není řečtina schopna vid vyjádřit, neboť pro futurální predikáty disponuje pouze futurem I (např. Avjoco 'budu porušovať i 'poruším'; TiapaoKeuáoexai 'bude se připravovaťi 'připraví se'). Tato indiference vůči vidu je stav běžný v řadě jiných indoevropských jazyků, např. v latině21. Navíc nebývá v řečtině často možné rozlišovat ani mezi aktivem a mediem, protože velmi častým průvodním jevem futura je deponentnost (omezená právě jen na tento čas22).
Po stránce formální se řadí všechny typy futura v řečtině mezi časy hlavní a tvoří se proto připojením primárních přípon k příslušným časovým kmenům.
19
Vzhledem k tomu, že tento vokál je historicky odlišného původu než tematický vokál e/o v prézentním systému, bývá někdy zachováván terminologicky rozdíl a vokál před příponami vedlejších časů označován jako spojovací vokál. Z hlediska morfologického není v klasické době nutné takový rozdíl dělat, a v této učebnici se užívá společného označení vokál tematický.
20
Tvary fut. II jsou probírány spolu s aor. pas. (12. lekce.), tvary fut. III spolu s prf. (24. lekce).
21
Psychologicky lze řecký stav dobře vysvětlit tím, že u historických dějů je obvykle důležitý jejich důsledek, zatímco u dějů teprve očekávaných je ukončení vždy sporné.
22 Z probraných sloves např.: ttítttco - 7ieaoí)|j,«i 'budu padať, P«ívco - Pfjoo|j,Ki 'budu postupovať, 7TKOXCO - 7ieíoo|j,Ki 'budu snášeť, (pe^yco - (pevE,0[iai 'buduutíkať, yiy^óaKd) - yvcóoo|j,ki 'budu poznávať, tuyx^vc0 " tei)č;o|j,ai 'budu se vyskytovať, pAéirco- pAé\|/o|j,«i 'budu se dívať, |j,«vô«vco - |j,kôtjoo|j,ki 'budu se učiť, A«|j,p«vco - Afj\|;o|j,Ki 'budu dostávať, ôicókco - ôicóčjo|j,«i 'budu pronásledovat', «|j,«pT«vco -K|j,KpTfíoo|j,Ki 'budu dělat chyby', A«yxkvco - Xr\E,o\iai 'budu získávat'.
89
Lekce 7
Futurum aktiva a media tematické konjugace
Z hlediska formálního se futurum I tvoří od futurálního časového kmene, který má vůči slovesnému kmeni stejnějednoduchývztahjako slabý aktivní kmen aoristní: je doplněn o časový příznak -o-.23 O rozdílu mezi kmenem slovesným a časovým kmenem prézentním platí to, co bylo řečeno výše o aoristu; nelze proto z tvarů prézentních zcelajednoznačně vyvozovat podobu kmene futurálního. Shoda s aoristem je i v tom, že odvozování od slovesného kmene je naprosto mechanické v případě kmenů vokalických, u kmenů konsonantických dochází při spojování příznaku -o- s konsonantem slovesného kmene ke stejným změnám j ako u aoristu24 a kromě toho k některým dalším výjimkám (např. slovesa se zakončením prézentního kmene na -í£- tvoří futurum stejně jako slovesa zakončená na likvidu).
Protože je futurum časem hlavním, jsou koncovky, které ktomuto kmeni přistupují, zcela totožné s prézentními. Tvar řeckého futura I j e tedy obvykle tvořen 4 skladebnými prvky (slovesný kmen, časový příznak -o-, tematický vokál -zlo-, přípona). Např.:
Tiouôei) - o - e - tou 'bude vychováván'.
Struktura řeckého futura nezahrnuje imperativ (ani konjunktiv).
Stavba tvarů futural je zřejmá z §§ 262-263 pro slovesa s kmenem vokalickým (§ 273 řeší zvláštnosti, které se objevují u vokalických sloves kontrahovaných, § 276 zvláštnosti sloves s kmenem na okluzívu).
Cvičení
1. Doplňte chybějící aoristní koncovky:
é7iouôei)-o-|iev - é7iouôei)-aa-|iev éTiouôevj-e-Te - éTiouôevj-oa-éTiaíôeu-o-v - éTiaíôeu-oa-
Vytvořte tytéž tvary od sloves: PouA.eVj(0, Tlé|iTI(0
2. Vytvořte ke slovesnému tvaru £7taiÔ£U-ó-|j,r| v odpovídající tvar mediálního aoristu a časujte paralelně imperfektní i aoristní tvar v sg. i pl.
3. Vytvořte k imperativům naiôeií-E-ue a 7iaiÔEÚ-E-oUE odpovídající tvary ipt. aor. akt. a med. a přeložte je.
4. Časujte paralelně tvary prézentu a futura:
PaoiAevjco - PaoiAevjoco, PouA.evjo|iou - PouA.evjoo|iou
Protože více formálních možností, jak tvořit futurum, neexistuje, mají toto sigmatické futurum i slovesa, která tvoří aorist asigmatický. Např.: «yco 'vedu' — KČjco 'povedu, budu vést' — TJYKyov '(při)vedl jsem'.
24
Futurum kmenů zakončených na likviduje rovněž předmětem výkladu lekce 28.
90
Lekce 7
5. Ke každému uvedenému slovesnému tvaru vytvořte tvar 1. sg. ipf., fut. a aor. a přeložte každý takto vytvořený tvar:
• TTOuôeúco • PouAeúco • xeleuicô • ttoicô • piaôcô • léyco • TipccTTW • cžpxw • ôicókco • Tieíůco
• i|;ei)ôo|iai • áôpoí(co • tiÉ|ítko • xpécpco • xpípco.
6. Doplňte věty tak, že z níže uvedených spojení vyberete to, které odpovídá kontextu, a věty přeložte:
• r| lirjxrip ■rjůeA.e ... tôv KCpov. • ô KCpo<;- «'Avti tou áôeAípoC ....» • ô KCpo<; ... é tu to v áôeAípóv. • r|pei<; oi vópoi toíx; noXíxac,.... • ô KCpo<; tcú áôeAqxô .... léyeTou. • r| |irJTT|p npdc, tov ' ApTa^ép^r|v «Tôv áôeAípôv é tu Tŕ]v ápxř)v ....»• ô ' ApxaE,épE,r\q toíq tou Tiooacpépvou Xóyoiq ....
• éTiouoeúoapev • éTuPouleCaou • OTpaTevjaeaůou • 7iépi|jov • ÉTiíoTeuoev • é^aiTrjoaoůai
• PaaiAeúaco.
7. Přeložte:
• ' Aůrjvr|ůev • óůev • éKeíůev • évTeúůev • Meyapáôe • oÍKaôe.
8. Vyložte etymologii slov:
• diabolický • polygamie • pauza
9. Přeložte do řečtiny:
1. Kdyby se Kýros nebyl chtěl ujmout vlády místo svého bratra, byl by Tissafernés lhal, když Artaxerxa přesvědčoval, že Kýros proti bratrovi něco chystá (éTuPouAevjCL)). Ale Kýros úklady Artaxerxovi chystal, protože zanedlouho začal najímat žoldáky, aby táhl proti bratrovi. Tissafernés tedy nechtěl Artaxerxa oklamat. 2. Přestaň lhát, jestli nás chceš přesvědčit. 3. Nelži přátelům, jestliže se chtějí dozvědět, co si myslíš o svém bratrovi. 4. Kdybych měl peníze, shromáždil bych přátele a najali bychom si osly, abychom se vypravili na cestu z Megar do Athén. 5. Nejsou snad zákony o sňatcích v pořádku? 6. Jak se máte?
91