GRAMATICKY PŘEHLED OBSAH Prízvuk Výslovnost Přehled pravopisných pravidel Samohlásky Souhlásky Podstatná jména Rod podstatných jmen Číslo podstatných jmen Životná a neživotná podstatná jména Pády a pádové koncovky Zvláštnosti skloňování podstatných jmen zakončených na -na, -mm, -ne Zvláštní skloňování několika podstatných jmen zakončených na -ma Skloňování podstatných jmen mužského rodu Skloňování podstatných jmen ženského rodu Skloňování podstatných jmen středního rodu Skloňování ruských osobních a místních jmen Nesklonná podstatná jména Podstatná jména vzniklá z přídavných jmen Rekce podstatných jmen Přídavná jména Přípony přídavných jmen Přípony -MB-, -eB- Přípony —OHbK-, -eHbK- Přípony -K-, -CK-Skloňování přídavných jmen Tvrdá přídavná jména Měkká přídavná jména Přivlastňovací přídavná jména zakončená na -mm, -ba, -be, -bn Přivlastňovací přídavná jména zakončená na -ob, -eB, -OBa, -eBa, -obo, -eBO Přivlastňovací přídavná jména zakončená na -mh, -biH, -MHa, -bma, -mho, -blHO Jmenné tvary přídavných jmen Stupňování přídavných jmen Rekce přídavných jmen Zájmena Druhy zájmen Osobní zájmena Zvratná zájmena Tázací zájmena Záporná zájmena Přivlastňovací zájmena Ukazovací zájmena Určovací zájmena Neurčitá zájmena Číslovky Druhy číslovek Skloňování základních číslovek Skloňování složených číslovek Skloňování číslovek o6a-o6e Skloňování číslovek nomopa, nomopacTa 1 Měkký znak na konci a uprostřed číslovek Číslovky druhové Skloňování číslovek řadových Datum Hodiny Zlomky Slovesa Infinitiv Tvořený slovesných tvarů Časování sloves Přítomný čas Nepravidelná slovesa ôewaTb, xoTeTb, flaTb, edb Změna kmenové souhlásky Zvratná slovesa Minulý čas Budoucí čas Podmiňovací způsob Rozkazovací způsob Nepravidelné tvoření rozkazovacího způsobu Slovesa bez vlastního tvaru rozkazovacího způsobu Modálni slovesa Slovesný vid Přechodníky Přídavné jméno slovesné Spona Sponová slovesa Polosponová slovesa Rekce sloves Příslovce Stupňování příslovcí Nejběžnější rčení v platnosti příslovcí HewHHV příslovcích Pravopis příslovcí pomocí spojovníku Předložky Druhy předložek Předložky určující místo (na otázku rae, Kyaa, OTKyaa) Porovnání předložek vyjadřujících místo Předložky určující čas( na otázku Koraa, CKonbKO BpeMeHM, Ha Kaitou cpoK) Vyjádření času v 6. pádě (na otázku Koraa) Předložky nepe3 a nocne k označení času Předložky vyjadřující způsob (na otázku xait, k3kmm o6pa30M) Předložky vyjadřující účel (cíl) (na otázku 3a nervi, flna nero, c iokom qenbio) Předložky vyjadřující příčinu (na otázku noneMy, OTnero) Pravopis předložek Spojky Druhy spojek Pravopis spojek Částice Druhy částic Pravopis částic Vsuvka 2 PRÍZVUK-YflAPEHME Ruský prízvuk je pohyblivý. Musíme si ho přesně zapamatovat u každého slova. Přesná pravidla k určení prízvuku neexistují. Ruské samohlásky mají plnou hodnotu pouze pod přízvukem, v neprízvučných polohách se vyslovují slaběji nebo se redukují (tj. jejich výslovnost se úží). Přízvuk bývá - v různých slovech na různé slabice: Maivia, H3blK, npOM3BOflCTBO - v různých tvarech téhož slova: a nniuy, Tbi nMLueujb CTopoHa,CTopoHy - k rozlišení významu slov: a nnany platím a nnany pláči VÝSLOVNOST - nPOM3HOLLIEHME • „o" se redukuje jako první hláska na začátku slova nebo v první slabice před přízvukem na „a", v ostatních případech neredukuje na tak zvaný smíšený zvuk (vyslovte české k oknu, zvuk, který vznikne mezi k a o je přibližně tzv. smíšený zvuk). • obdobně se rekuruje „a" • neprízvučné e, a, a (a pouze po h, u\) po měkkých souhláskách a neprízvučné e, a na začátku slova se redukují směrem k „i" • ruské „bi" se vyslovuje jinak nežli české „y", tvoří se ve stejné poloze jako české „a" • při vyslovování měkkých souhlásek je třeba přitisknout přední část jazyka k tvrdému patru • koncovky 2. p. jedn. čísla u přídavných jmen, zájmen a řadových číslovek -oro, -ero se vysloví s v (-avo, -jevo) • neurčitý způsob zvratných sloves se vyslovuje tvrdě - ynuTbca (učicca) • r ve slovech matkhm, nerKMň se vyslovuje ch • h ve slovech hto, HTo6bi se vyslovuje š • m po předložkách se vyslovuje jako bi (m3 MCKpbi, k urpe) • c, 3 před >k, lu, h se mění v š, ž (asimilace), (cnacTbe, ciuMTb, M3>KMTb) PŘEHLED PRAVOPISNÝCH PRAVIDEL - ľlPABOriMCAHME 1. Po », h, lij, in. se píše vždy m, y, a (nikdy t>i, k>, h) Příklady: >KMTb luar hv>kom LqnnL(bi Výjimky: mopvi, 6poLuiopa, napaiuiOT 2. Po r, k, x se píše vždy m (nikdy bi) Příklady: khiitm, yneHHKU, tmxmíí 3. Po m se píše a) bi v ruských koncovkách a příponách: nanbu,bi, 6e3 eflMHimbi, cecTpimbiH b) m v cizích slovech a příponách: midDpa, i4npKyníii4Ma 4. Koncovka 2. p. j. č. přídavných jmen, zájmen a řadových číslovek -oro, -ero se píše s r, ačkoliv se vyslovuje v. 5. Měkký znak se píše: a) na konci slov (v neurčitém způsobu některých sloves, vždy ve 2. os. j. č. slovesa, v 1. os. j. č. a 2. os. mn..č. zvratného slovesa, v rozkazovacím způsobu některých sloves, v některých podstatných jménech, zájmenech, číslovkách apod.): rmcaTb, nniueiub, ynycb, ynMTecb, pe>Kb!, pe>KbTe!, narepb, flpo6b, Monofle>Kb, Becb (zájmeno), rmTb 3 b) uprostřed slova (nejčastěji po n, méně často po h, někdy po c, p, t, r. 3, m): cnnbHbiň, KynbTypa, nonb30BaTbca, fleHbm, ropbKMň, B03bMM, BOCbMOň 6. Měkký znak se nepíše uprostřed slova: bojik, Borma, flomxeH, flonro, nonK, nonHbiň, conHU,e 7. Oddělující funkce -b, -i> - po předponách zakončených tvrdou souhláskou se píše t před e, e, a. k>: OTbexaTb, o6beM, oôbHBnehme - jinde před stejnými souhláskami (a před m) se píše měkký znak: nbK>, nbeiub, CTaTba, TpeTbio, TeTpaflbK) 8. Zápor He se slovesem se píše zvlášť : a He xony 9. Předpony zakončené na -c, -3 c se píše před neznělými souhláskami: n, cp, k, t, lu, c - x, 14, h, u\ 3 se píše před znělými souhláskami: 6, b, r, fl, >k, 3 - n, m, h, p o6ecne>HMTb paccKa3 B03BpaTMTb H3rn6 Samostatné c se píše stejně před znělými i neznělými souhláskami: cropeTb cxoTi/ie cflenaTb ciuMTb Předpony pa3-, pac-, po3-, poc- 0 se píše pod přízvukem, a v neprízvučné poloze pa36nTb, paccMOTpeTb, po3birpbiuj, pocrmcb (slov s prízvučnou předponou na o je velmi málo). 10. Ot ve funkci předložky nebo předpony se vždy píše na konci s t (OTflerwTb, ot Teoa) 11. Názvy národů se píší v ruštině s malým písmenem na začátku (pyccKMň, nex, aMepmoHeu,). V oficiálních názvech států a republik píšeme všechna slova velkým písmenem - PoccnňcKaa cřeflepai4na, HeiucKaa Pecny6nnKa, CoeflMHäHHbie LLľraTbi AMepMKM. SAMOHLÁSKY - ITIACHblE Označení samohlásek v písmu a (a) anreôpa (ja) MOfl 3 (e) 3T0 e (je) paôoTaeT 0 (0) OH e (jo) ee y (u) yxo KD (ju) MOK) bi (y) MbITb M (ji) MOM b OTbexaTb b nbio Jotované znaky (a, e, e, k>, m ) na začátku slov (až na m), po samohláskách, po b a b se vyslovují ja, je, jo, ji, ju. bl X M posílat, muzika, tisíc nocbinaTb, My3biKa, Tbicana tygr, typ, tyfus, fyzika, syntéza, symfonie, symbol Ti/irp, Tun, tmcp, cpM3MKa, CMHTe3, CMMCpOHMa, CMMBOJl 3 - ve slovech ruského původu se píše zřídka - sto, - ve slovech cizího původu, především na začátku slova ve shodě s výslovností (3K3aivieH, SKOHOMMKa, 3KCKypcna, SKcnopT, aHeprua, 3Ta>K, 3Tan), řidčeji uprostřed slova po samohlásce - nosT, aaponopT, cmíyaT n, K) 4 se nepíší po », uj, h, 114,14, r, k, x výjimky: >KK>pn, napawiOT, Horo, L|K>pnx e se nepíše po r, k, x, m výjimky: rwKep, TeTe SOUHLÁSKY - COmACHblE Označení měkkých a tvrdých souhlásek v písmu Ruština jich má celkem 15. Rozlišují se podle toho, která samohláska za nimi následuje. B ĎbIJl 6nn M Mbl MMH3 n naivina nona P poflMHa päB n uen uenb C cafl Cafl b fl cafl TeTpaflb 0 CpbipKHVTb cpmibM T 6paT SpaTb K Kania KMHO H HOC Hěc r ra3 rnrneiHa B B0J1K Běn x xonofl XMMMS 3 3aaL| 33Tb >K, LU, L| se vyslovují vždy tvrdě H, Lfl se vyslovují vždy měkce PODSTATNÁ JMENA - M M EH A CyiHECTBMTEJlbHblE Rod podstatných jmenpofl cymecTBmenbHbix Ruská podstatná jména jsou obdobně jako v češtině mužského, ženského nebo středního rodu. Rod podstatných jmen se určuje podle zakončení v 1. pádě jednotného čísla: Rod Zakončení Příklad mužský tvrdá párová souhláska -)K, -UJ, -H, -m, -m, -íí měkká párová souhláska (ve 2. pádě -a) 3aBOfl MOHTa>K, KapaHflaiu, Bpan TOBapMifl, npoflaBeu, TpaMBaň ynuTerib (-na) ženský -a, -n -»b, -ujb, -Hb, -114b měkká párová souhláska (ve 2. pádě -m) cpa6pnKa, nnHMa Monofle>Kb, cyiub, MenoHb, noMOiflb TeTpaflb (-m) střední -0, -e -MA (10 SlOV) rocyflapcTBO, co6paHne Bpeivm, 11MH Potíže působí: 1) podstatná jména na měkkou souhlásku (na konci píšeme -b ): 3tot aBT0M06nnb, ypoBeHb, cnoBapb, nyTb 3Ta flpo6b, ocb, CTeneHb, CKopocTb, u,enb, OTpacnb Jejich rod určíme obvykle ze souvislosti. 2) podstatná jména na ->k, -u\, -K, HepTe>K, MOHTa>K KapaHflaiu Bpan, nyn nnaifl mají v 1. pádě jedn. č. -b u ženského rodu 3Ta Monoflewb MblLUb HOHb, flOHb,nenb noMOiflb 5 Zapamatujte si některá podstatná jména, jejichž rod je v ruštině jiný než v češtině. Nejvíce rozdílů je u slov cizího původu: Zakončení Příklady v češtině v ruštině -ém, -am (muž. r.) -eivia, -aMMa (žen. r.) starý problém nový systém Váš telegram zajímavý program !!! OflMH KMnorpaMM ABaflLiaTb OflMH rpaMM CTapaa npoorieMa HOBaa CMCTeivia Baiua TenerpaMMa MHTepecHaa nporpaMMa -ta, -ita (žen. r.) -TeT,-MTeT (muž. r.) Karlova univerzita velká autorita důležitá priorita KapnoB yHMBepcMTeT B bl CO KM íí aBTOpMTeT Ba>KHbiM npnopMTeT -um, -ium (stř. r.) -yM, -nyM (muž. r.) -MM (muž. r.) -a, -Ma (žen. r.) vědecké sympózium přísné kritérium dnešní datum Vaše vízum nové stadium HayHHblíí CMMľ103MyM CTporMíí KpMTepMÍÍ ceroflHaiuHaa flaia Baiua BM3a HOBaa CTaflMH -ze, -se (žen. r.) -3MC, -CMC (muž. r.) hospodářská krize základní teze vědecká skepse 3K0H0MMHeCKMM KpM3MC OCHOBHOM Te3MC HayHHbiň CKencMC -óza (žen. r.) -03, -ě3 (muž. r.) dlouhodobá prognóza nebezpečná tuberkulóza flonrocpoHHbiň npomo3 onacHbiň Ty6epKyne3 -áž (žen. r.) -aw (muž. r.) velká garáž dokončená montáž 6onbujoíí rapa>K 3aBepiUeHHblM MOHTa>K další příklady současná etapa hluboká analýza nová metoda Vaše adresa starý model komerční banka coBpeMeHHbiň 3Tan myĎOKMÍí aHanM3 HOBblíí MeTOfl Baiu aflpec CTapaa MOflenb KOMMepnecKMíí 6aHK Rod podstatných jmen slova slovanského původu se příliš neliší: názvy mláďat s příponou medvídě MeflBe>KOH0K -OHOK, -ěHOK kotě KOTěHOK (muž.r.) dítě peôäHOK slova končící na -nMCb můj podpis moji noflrmcb (žen. r.) velký nadpis 6onbLuafl Haflrmcb vysoká úroveň BbicoKMÍí ypoBeHb další příklady náš cíl Haiua i\enb tento stupeň 3ra CTeneHb Při označování různých zaměstnání a titulů máme v češtině zpravidla zvláštní tvary pro rod mužský a ženský. V ruštině se některé názvy vztahují k mužském i ženskému rodu. Číslo podstatných jmen_Hncno cyujecTBiiTenbHbix Většina ruských podstatných jmen má jednotné i množné číslo. Některá podstatná jména mají však buď tvar jednotného čísla nebo množného čísla. 6 Životná a neživotná podstatná jména_oflyLueBněHHbie m HeoAyiueBněHHbie cyiuecTBMTenbHbie Pozor na zakončení životných podstatných jmen mužských i ženských ve 4. pádě množného čísla. V jednotném čísle jako v češtině: 9\ BM>Ky CTyfleHTa. Vidím studenta. 9\ BM>Ky >KeHLqnHy. Vidím ženu. Avšak v množném čísle, na rozdíl od češtiny, má 4. pád životných podstatných jmen stejný tvar jako 2. pád mn. č. 9\ BM>Ky CTyfleHTOB, rmcaTeneň, Vidím studenty, spisovatele, dělníky, paôoHMx, MHxeHepoB. inženýry. 9\ BM>Ky >KeHLqnH, CTyfleHTOB, fleByiueK, Vidím ženy (studentky, dívky, dělnice). pa60THML(. Pády a pádové koncovky_naae>Kii m naae>KHbie OKOHnaHkía nis/ieH cymecTBmenbHbix Ruština má 6 pádů. Na rozdíl od češtiny nemá 5. pád (oslovujeme, voláme). Ruština pro tuto možnost užívá 1. pád. Pro tento přehled jsme použili značení pádů shodný s češtinou (tedy český 7. pád je vlastně 5. pád v ruštině). Pád - riaflew Skloňování - CKnoHehme (jedn.č.) I II III l/lMeHMTenbHbiň 1 . pád - KTO? HTO? -a, -n [], -o, -e [] PoflMTenbHbiň 2. pád - Koro? nero? -bl, -M -a, -n -M flaTenbHbiň 3. pád - KOMy? neiviy? -e -y, -K) -M BMHMTenbHblíí 4. pád - Koro? hto? -y, -K) -o, -e [] TBOpMTenbHblíí 7. pád - KeM? neivi? -oň (-ok)), -eň (-eio) -OM, -eM -bK) l~lpeflno>KHbiM 6. pád - (o) kom? (o) neivi? -e -e -M Pád - riaflew Skloňování - CKnoHehme (mn.č.) I II III 1 l/lMeHMTenbHbiň 1 . pád - KTO? HTO? -bl, -M -bi, -a, -m -11 j PoflMTenbHbiň 2. pád - Koro? nero? -, "b -ob, -, -eň, - -11 j flaTenbHbiň 3. pád - KOMy? neiviy? -aM, -hm BMHMTenbHblíí 4. pád - Koro? hto? -bl, -M -bi, -a, -m, -11 j TBOpMTenbHblíí 7. pád - KeM? neM? -3MI1, -HMM l~lpeflno>KHbiM 6. pád - (o) kom? (o) neM? -ax, -nx Pád - riaflew Skloňování - CKnoHehme I II III 1. KTO? HTO? ujKOJia, Heflenn 3aBOfl, CJIOBO, aBTOMOÔMJIb, ynunume TeTpaflb 2. i Koro? nero? LUKonbi, Heflerm 3aB0fla,cnoBa, aBTOMo6nna, yHMTiMifla TeTpaflM 3. KOMy? neMy? LUKone, Heflene 3aB0fly, cnoBy, aBTOMOÔMTlK), yHHTiMifly TeTpaflM 7 4. KÓTO? HTO? LUKony, Heflenio 3aBOfl,cnoBO, aBTOMo6nnb, yHMnMLqe - TeTpaflb 7. KeM? neivi? LUKOTIOM (-OK)), Hefleneň (-eio) 3aBOflOM,CnOBOM, aBTOMo6nneM, yHHJIMIHBM TeTpaflbK) 6. (0) KOM? (0) HeM? LUKone, Heflene 3aBOfle,cnoBe, aBTOMo6nne, yHMnMLqe TeTpaflM Pád - nafle>K Skloňování - CKnoHehme I II III 1. KTO? HTO? LIJ KOJÍ bl, Heflenu 3aBOflbi, cjiOBa, aBTOMOÔMJIM, ynunuma TeTpaflM 2. Koro? nero? LUKon, Heflenb 3aBOflOB, CriOB, aBTOMo6nneň, yHMriMifl TeTpafleň 3. KOMy? neiviy? LUKonaM, HeflenaM 3aBOflaM,cnoBaM aBTOMOĎMnaM, yHMriMiflaM TeTpafl^M 4. Koro? HTO? LUKonbi, Heflenu 3aBOflbi, cnoBa, aBTOMOĎMriM, yHMriMifla TeTpaflM 7. KeM? neM? LUKOnaMM, HeflenaMM 3aBOflaMM, cnoBaMM, aBTOMo6nnaMM, yHMriMiflaMM TeTpafl^MM 6. (0) KOM? (0) HeM? LUKonax, Heflenax 3aBOflax, cnoBax, aBTOMo6nnax, yHMriMiflax TeTpaflHx Zvláštnosti skloňování podstatných jmen zakončených na -na, -mm, -ne Oco6eHHOCTM CKiiOHeHM5i cyiflecTBMTejibHbix Ha -M5i, -mm, -ne 1. pád -MM -Me -MM -MM -Mfl 2. pád -M -fl -a JieKL|MM nnaHeTapmi COCTH3ahMfl -MM -MeB -MM JieKL|MM nnaHeTapMeB C0CT33aHMM 3. pád -M -K> -K> JieKL|MM nnaHeTapMK) C0CT33aHMK) -MHM JieKL|M5IM nnaHeTapMííM C0CT33aHMÍlM 7. pád -eň -eM -eM neKi4neíí nnaHeTapweM C0CT33aHMeM -MHMM JieKL|M5IMM nnaHeTapMííMM C0CT33aHMÍlMM 6. pád -M -M -M (0) JieKL|MM (o)nnaHeTapMM (0) C0CT33aHMM -M3X (o) neKL(Míix (o) nnaHeTapMíix (0) COCTH3aHMflX Zvláštní skloňování několika podstatných jmen_pa3HOCKJiOH^eMbie cyiflecTBMTenbHbie Ha -Ma SpeMa, BpeMH, BbiMa, 3H3M3, MM3, nnaMH, nneMH, ceMH, CTpeMH, TeMH 8 a maoce nyTb 1/lMeHMTenbHbiň 1. pád - -a -b nneMH nyTb -eHa -M -1 nneMeHa nyTM PoflMTenbHbiň 2. pád -M nneMeHM nyní -eH -eň nneMeH nyTeíí flaTenbHbiň 3. pád -1 nneMeHM nyní -aM -a M nneMeHaM nyTííM TBOpMTenbHblíí 7. pád -eM (-eM) nneivieHeM nyTeM -3MM, -3MM nneMeHaMM nyTííMM ripeflnoKHbiň 6. pád -M (o) nneMeHM (o) nyTM -ax -HX (o) nneMeHax (o) nyrox Skloňování podstatných jmen mužského rodu_CKJiOHemie cymecTBmenbHbix My>KCKoro pofla 1. 3aBOfl nopTdpenb TpaMBaň CLieHapMíí 2. 3aBOfla nopTcjjena TpaMBaa ci4eHapna 3. 3aBOfly nopTdDenio TpaMBaio CL(eHapMK) 4. 3aBOfl nopTcjjenb TpaMBaň CLieHapMíí živ.= 2. pád živ.= 2. pád živ.= 2. pád živ.= 2. pád 7. 3aBOflOM nopTdpeneM TpaMBaeM ci4eHapneM 6. o 3aBOfle o nopTdpene o TpaMBae 0 CL(eHapMM 1. 3aBOflbl nopTdDenM TpaMBaM cnenapm 2. 3aBOflOB nopTcjjeneň TpaMBaeB ci4eHapneB 3. 3aBOflaM nopTcjjenaM TpaMBaeM ci4eHapnaM 4. 3aBOflbl nopTcjjenM TpaMBaM cnenapm živ. = 2. pád živ.= 2. pád živ.= 2. pád živ.= 2. pád 7. 3aBOflaMM nopTdDenaMM TpaMBaaMM CL(eHapMaMM 6. o 3aBOflax o nopTdpenax o TpaMBaax o CLieHapwflx Podle vzoru 3aBOfl se skloňují podstatná jména mužská na tvrdou souhlásku (též na -14). Podle vzoru nopTcfjenb (aBTOMOómib) se skloňují podstatná jména mužská na měkkou souhlásku. Sem patří též jména na ->k, -lu, -h, -u\. Podle vzoru TpaMBaM se skloňují podst. jména mužská na -ň (např. cnynaň, o6bNaň, repoň, 6oň, Kpaň). Podle vzoru CMeHapnň se skloňuje jen několik podst. jmen na —mm (např. reHMíí, caHaTopwň, amoMMHuň, EBreHMň, Bacnnnň) Poznámky ke skloňování: 1. PJ na ->k, -lu, -h, -u\ v 7. pádě j.č. mají podle místa prízvuku tvar - je-li prízvuk na koncovce -om (ho>kom, 3T3>kom, nynoM, BpanoM) - je-li prízvuk na kmeni -eM (fleMOHTaxeM, BbwrpbiLueM) v 2. pádě mn.č. mají bez ohledu na prízvuk —en (HOKeň, KapaHflaujeň, BbmrpbiLueň). 2. PJna-M v 7. pádě j.č. mají podle místa prízvuku tvar - je-li prízvuk na koncovce -om (Kynu,OM, 6omu,om, OT140M, kohliom) - je-li prízvuk na kmeni -eM (HeMu,eM, nanbu,eM) v 2. pádě mn.č. mají podle místa prízvuku tvar - je-li prízvuk na koncovce -ob (Kynu,OB, 6omu,ob, OT140B, kohliob) - je-li prízvuk na kmeni -eB (HeMu,eB, nanbu,eB) 3. 2. p. j.č. může mít někdy vedle základní koncovky -a, -a též koncovku -y, -10, a to tehdy, označuje-li část z celku. TapenKa cyny, Kuno caxapy, mhoro Hapo,qy, BaroH necKy, BaroH u,eMeHTy, nMTp 6eH3MHy, nmp KepocMHy, npn6aBMTb xofly 4. 6. p. j.č. mívá někdy-y,-K) (vždy prízvučné), a to po předložkách b, Ha s místním významem: b LUKadpy, b ymy, b cafly, b necy, b ro,qy, Ha 6epery, Ha MOCTy, Ha ymy ynnL(bi, Ha Bany, Ha (b) xofly 9 5. 1. p. mn.č. na -a nebo -n (vždy prízvučné), má jen omezený počet mužských jmen, např. 66epera, maBa, 6oKa, pyKaBa (tj. párové předměty) aflpeca, TopM03a, HOMepa, copia flOKTopa, npocpeccopa, MacTepa, flupeKTopa (tj. pův. cizí slova) ronoca, ropofla, Benepa flOMa, neca, noe3fla Je třeba rozlišovat UBeT- L(BeTa, u,BeTOB ... barva - barvy, UBeTOK - L|BeTbi, u,BeTOB ... květ, květina - květy, květiny xne6a, xneôoB, ... obilí xne6bi, xneĎOB, ... chleby 6. PJ typu KOTěHOK označující mláďata, mají odlišné množné číslo: kotohok, KOTěHKa, ... (podle vzoru 3aBOfl) - mn.č. KOTírra, koťat, KOTírraM, koťat, o KOTíiTax, KOTírraivM. MeflBe>KOHOK - MeflBexaTa >Kepe6eHOK - wepeôírra ubinneHOK- u,binrmTa Srovnejte s tím slovo peoěHOK (= dítě), které má mn.č. peôeTa s významem „hoši, chlapci). České mn.č. „děti" vyjádříme rusky slovem ,qe™ (skloňujeme: ,qe™, fleTeň, fleTHM, fleTeň, o fleTHX, C fleTbMM). 7. Slovo rpa>KflaHMH (= občan) se skloňuje jako 3aBOfl (rpaxviaHMHa, rpaxviaHUHy, rpaxviaHUHOM), mn.č. je však rpaxviaHe, rpaxviaH, rpaxviaHaM, rpa>KqaH, o rpaxviaHax, c rpaxviaHaivM. Podobně: Angličan aHmimaHiiH: aHmimaHS, amni/Mai-i, amni/Mai-iaM, ... Slovan cnaBaHMH: cnaBAHe, cnaBíiH, cnaBflHaM, ... Pražan npawahMH: npawaHe, npawaH, npawaHe, ... 8. PJ 6paT (= bratr) má mn.č. 6paTba, 6paTbeB, 6paTbHM, 6paTbeB, o 6paTbax, c 6paTbHMH Podobně: židle CTyn: CTynbH, CTynbeB, CTynbHM, ... zub 3y6: 3y6bH, 3y6beB, 3y6bHM, ... 3y6bi, 3y6oB, 3y6aM, ... zuby v ústech list tmct: riMCTba, rmcTbeB, rmcTbHM, ... nMCTbi, riMCTOB, riMCTaM, ... listy v knize 9. PJ flpyr a cbiH mají v množném čísle tvary: Apy3bfl, flpy3eň, flpy3bíiM, flpy3eň, o flpy3bíix, flpy3bíiMM CblHOBbfl, CblHOBeň, CblHOBbflM, CblHOBeň, O CblHOBbflX, CblHOBbflMM 10. Pozor na 2. pád mn.č. bez koncovky u některých podstatných jmen, např.: ma3 oko ma3a, 6e3 ma3, ma3aM, ... napTM3aH partyzán napTM3aHbi, 6e3 napTM3aH, napTM3aHaM, ... coriflaT voják confla™, 6e3 coriflaT, coriflaTaM, ... 11. Pozor na následující slova: X03AMH - X03íieBa rocnoflMH - rocnofla cocefl - coceflu nenoBeK - niOflM, ale po počítaném předmětu: 2, 3, 4 neriOBeKa 12. Všimněte si, že PJ všech rodů mají stejné zakončení v množném čísle ve 3. pádě -aM/-íiM 6. pádě -ax/-ax 7. pádě -aMn/-HMM Skloňování podstatných jmen ženského rodu_CKJiOHeHiie cymecTBmenbHbix weHCKoro pofla 10 1. LUKona Heflena npocpeccufl nnoiflaflb CTaTbfl 2. LUKOJlbl HeflenM npocjjeccMM nnoiflaflM CTaTbM 3. LUKone Heflene npocjjeccMM nnoiflaflM CTaTbe 4. LUKony Heflenio npocpeccmo nnoiflaflb CTaTbK) 7. LUKOnOM Hefleneň npocpeccueň nnoiflaflbK) CTaTbeň 6. o LUKone o Heflene o npocpeccnn o nnoiflaflM o CTaTbe 1. LUKOnbl Heflerm npocpeccnn nnoiflaflM CTaTbM 2. LUKOn Heflerib npocpeccnň nnoiflafleň CTaTeň 3. LUKonaM HeflenaM npocpeccnHM nnoiflaflííM CTaTbflM 4. LUKOnbl HefleriM npocjjeccMM nnoiflaflM CTaTbM živ.= 2. pád živ.= 2. pád živ.= 2. pád živ.= 2. pád živ.= 2. pád 7. LUKOnaMM HeflenaMM npocpeccnflivM nnoLflaflíiivM CTaTbflMM 6. o LUKonax o Heflermx o npocpeccnflx o nnoiflaflíix 0 CTaTbflX Podle vzoru iiJKona se skloňují PJ ženská na -a, např. ManiMHa, eflHHML(a, cxeivia, cnna, CMCTeivia. Podle vzoru Heflejia se skloňují PJ ženská na -a, např. CTpya, 3eivirm, necHH, flepeBhm. Podle vzoru npocJjeccMn se skloňuje velký počet PJ na -na, např. xmmms, ncTopna, tihhhs, AHrrma, .... Podle vzoru nnomaflb (TeTpaflb) skloňujeme PJ ženská na měkkou souhlásky (na konci píšeme vždy s měkkým znakem), např. KOCTb, fleTanb, cranb, OKpy>KHOCTb, u,enb, ocb, >KM3Hb, u,enb, CKopocTb, a také PJ na ->Kb, -iub, -Hb, -iflb (Mono,qe>Kb, Mbiiub, HOHb, noMOiflb). Poznámky ke skloňování: 1. PJ na -»a, -uja, -na, -ma skloňujeme podle vzoru Heflejia a PJ na -14a podle vzoru iiJKona. V 7.p. j.č. mají podle místa prízvuku (je-li prízvuk na kmeni —en - KpbiLueň, eflMHMLieň, nepeflaneň, je-li prízvuk na koncovce - oíí - CBenoň, flyujoň, OBupň. 2. Ve 2.p. mn.č. mají PJ typu necHíi (tj. se souhláskou před -ha) zakončení -eH necHH - HecKoribKO neceH cnanbHH - HecKoribKO cnaneH KynaribHa - HecKonbKO KynaneH X flepeBHa - HecKoribKO flepeBeHb KyxHa - HecKoribKO KyxoHb 3. Podle vzoru Heflejia se skloňuje také několik PJ na -ba (ceMbfl, CTaTba). Ve všech pádech kromě 2.p. mn.č. mají před koncovkou -b-: 6e3 craTbu, k CTaTbe, o CTaTbe, co CTaTbeň, CTaTb^MM, ale HecKonbKO CTaTeň. 4. Podle ženských vzorů se skloňují i měkká mužská jména, zakončená na -a nebo -a (např. Myx^MHa, nana, flflfla, KiHOLua, Caiua, ľleTH, BonoflH - v 2.p.mn.č. mají -eŇ) 5. Některá PJ typu TeTpaflb mají v mn.č. pohyblivý přízvuk (např. ocb, u,enb, CKopocTb, nnocKOCTb, nacTb, nnoLflaflb, neTBepTb, nowaflb, nenb): KOCTb KOCTM, KOCTeň, KOCTflM, KOCTM, O KOCTflX, KOCTflMM 6. Nestandardně se skloňují: MaTb, MaTepM, MaTepi/i, MaTb, o MaTepu, MaTepbio, množné číslo: MaTepu, MaTepeň, MaTepaivi, MaTepeň, o MaTepax, MaTepaivM; flOHb, flonepM, flOHb, o flonepM, flonepbK), množné číslo: flonepM, flonepeň, flonepflM, flonepeň, o flOHepax, flonepbMM. 7. Podle vzoru TeTpaflb se skloňuje také slovo nyTb (6e3 nyTM, k nyTM, nyTb, c nyTM, ...), které však je mužského rodu a má v 7.p.j.č. tvar nyTäM. 11 Skloňování podstatných jmen středního rodu_CKJiOHemie cyujecTBiiTenbHbix cpeflHero pofla 1. I npaBMno ynunMLqe coôpaHMe BOCKpeceHbe MMe 2. npaBMna ynunMLqa co6paHMH BOCKpeceHba MMeHM 3. npaBMny ynunMLqy COĎpaHMK) BOCKpeceHbio MMeHM 4. npaBMno ynunMLqe coôpaHMe BOCKpeceHbe MMe 7. npaBMnoM ynunMLqeM coôpaHMeM BOCKpeceHbeM MMeHeM 6. o npaBMne 06 ynunMLqe 0 COĎpaHMM o BOCKpeceHbe 06 MMeHM 1. npaBMna ynunMLqa coôpaHMe BOCKpeceHbe MMeHa 2. npaBMn ynunMLq COĎpaHMM BOCKpeceHMíí MMěH 3. npaBMnaM ynunMLqaM COĎpaHM^M BOCKpeceHbeM MMeHaM 4. npaBMna ynunMLqa coôpaHMe BOCKpeceHbe MMeHa 7. npaBMnaMM ynunMLqaMM COĎpaHM^MM BOCKpeceHbeM m MMeHaMM 6. o npaBMnax 06 yHMnMLqax o co6paHMax o BOCKpeceHbex 06 MMeHax Podle vzoru npaBMno se skloňují PJ středního rodu na -o, např. HMcno, okho, Konbup, Macno, TonnMBO, cbomctbo, KanecTBO. Podle vzoru ynMJiMme se skloňují PJ na -e, např. none, Mope, cepflu,e, KnaflĎMLqe. Většina jich končí na -u\e. Podle vzoru coôpaHMe PJ na -Me, např. BOcnoMMHaHMe, peiueHMe, pa3BMTMe, noHeTMe, 3Ha>neHMe, ycnoBMe, OKaTMe. Podle vzoru BOCKpeceHbe - 3flopoBbe, nnaTbe, 3aKaBKa3be, ľloBon>Kbe - mají ve všech pádech kromě 2.p.mn.č. před koncovkou měkký znak, avšak nnaTbe b . Několik slov typu mma má zvláštní skloňování. Poznámky ke skloňování: 1. PJ se základem na -tk, -ui, -h, -m, -m mají v 1. a 7. p. j.č. podle místa prízvuku buď -e, -eiu (je-li prízvuk na kmeni, - yHMnMLqe - yHMnMLqeM, nonoTeHU,e - nonoTeHU,eM, cepflu,e - cepflu,eM) nebo -o, -OM (je-li prízvuk na koncovce - Konbu,o - Konbu,OM, nneno - nnenoM, nMU,o - nMU,OM) 2. PJ na -CTBO (cbomctbo, MMHMCTepcTBO, KanecTBO, BemecTBO) mají v 2.p. mn.č. -ctb (cbomctb, MMHMCTepCTB, KBHeCTB, BeLqeCTB) 3. Slova Kpbino, Kpbinbe KpbinbeB KpbinbeM flepeBO, flepeBbe flepeBbeB flepeBbeM nepo, nepbe nepbeB nepbeM 3BeHO mají v mn.č. tvary: 3BeHbe 3BeHbeB 3BeHbeM 4. Odchylné tvary mn.č. eónoKO oónaKO KoneHO yxo cyflHO e6noKM, e6noK, ... oônaKa, oônaKOB, KoneHM, KoneHeň, yiuM, yiueň, yiuaM, cyfla, cyflOB, ... 5. O prízvuku dvojslabičných jmen stř. rodu na -o nebo -e si pamatujte, že v mn.č. je obyčejně opačný nez vj.c. okho Hucno 3BeHO cnoBO none OKHa HMcna 3BeHa cnoBa nona okoh HMcen 3BeHbeB cnoB noneň OKH3M HMcnaM 3BeHbeM cnoBaM nonííM Netýká se to však slov na -ctbo, Mope MOp« Mopeň MOpílM Skloňování ruských osobních a místních jmen_CKJiOHeHiie MMěH pyccxiix niiu. m MecT Poznámky ke skloňování: 1. Ruská příjmení na -ob, -eB, -mh se skloňují vyjma 7.p. podle vzoru 3aBOfl - Opnoe, OpnoBa, OpnoBy, OpnoBa, 06 OpnoBe, c OpnoBbiM, ženská příjmení na -OBa, -eBa, -MHa - Opnoea, OpnoBOM, OpnoBOM, OpnoBy, 06 OpnoBOM, c OpnoBOM 2. Ruská příjmení typu OôoneBCKMÍí, OóoneBCKae se skloňují jako přídavná jména 3. Příjmení na -o (Ko3bipeHKO) se buď neskloňují nebo je skloňujeme jako PJ na -o 12 4. Česká příjmení typu TpaBHiineK, HaneK, UJpaMeK skloňujeme buď s -e (TpaBHMneKa) nebo i bez -e (TpaBHMHKa) 5. Mužská příjmení na souhlásku HoBaK, flBopwaK, flocTa/i a ruská příjmení typu rionoBUM skloňujeme podle příslušných vzorů. Ženská příjmení na souhlásku a ruská na -mm neskloňujeme. 6. Neruská příjmení na samohlásku ne neskloňují. 7. Ruská místní jména na -ob, -eB, -obo, -eBO, -mh, -mho skloňují podle vzoru 3aB0fl (XapbKOB, XapbKOBa, XapbKOBy, XapbKOB, o XapbKOBe, c XapbKOBOM). Jiná ruská místní jména se skloňují podle příslušného vzoru. 8. Neruská místní jména na -e, -m, -o, -y se neskloňují, na -a nebo na souhlásku skloňujeme podle příslušného vzoru. Nesklonná podstatná jména_HecKiiOHHbie cymecTBmenbHbie Nesklonná jsou cizí PJ, zakončená na -o, -e, -m, -y, -K). Podstatná jména vzniklá z přídavných jmen_cymecTBiiTenbHbie H3 npiinaraTenbHbix Některá PJ vznikla z přídavných jmen (někdy z příslovcí). Taková skloňujeme jako přídavná jména (paôoHMM, pyccKMM, 3aKycoHHaa, napMKMaxepcKaa, CTonoBaa, npoLunoe, HacToaLqee, oyflymee, Hen3BecTHoe, u,enoe, flaHHbie). Rekce podstatných jmen Podstatné jméno odvozené od stejného kořene jako sloveso mívá shodnou vazbu se slovesem pyKOBOflMTb 3aBOflOM pyKOBOflCTBO 3aBOflOM ynpaBrmTb aBTOMo6nneivi ynpaBneHMe aBTOMOĎmieivi OBnafleTb H3biK0M OBnaflehme H3biK0M norib30BaTbca cnoBapeM nonb30BaHne cnoBapeM 3aiflMLqaTb OT K0pp03MM 3aiflMTa OT K0pp03MM PŘÍDAVNÁ JMÉNA - M MEH A nPmWATEJlbHblE Přípony přídavných jmen CycpcpMKCbi npiinaraTenbHbix Přípony -MB-, -eB- CycpcpMKCbi -mb-, -eB- -MB- nofl yflapehmeivi (pod přízvukem) -eB- 6e3 yflapeHMa (bez prízvuku) KpaCMBbIM MrpMBbIM flOKfleBOÍÍ CMpeHeBbiň l/ICKniOHehMfl (výjimky): MHJlOCTHBblíí, (OpOflMBblíí Přípony -OHbK-, -eHbK- CycpcpMKCbi -OHbK-, -eHbK -OHbK- nocne r,K,x (po písmenech g, k, ch) -eHbK- b ocTanbHbix cnynaax BblCOKOHbKMM 3eneHeHbKnň i neroHbKMÍí fleiueBeHbKMíí CyXOHbKMÍÍ TenneHbKMíí 13 Přípony -k-, -CK- CydpdpkiKCbi -k-, -CK' -K- -CK- 1. Ecrm npnnaraTenbHoe MMeeT KpaTKyio dpopiviy: y30K - y3KMM flep30K - flep3KMÍÍ 2. EcnM npmiaraTenbHoe o6pa30BaHO ot cymecTBMTenbHoro c ochobom Ha k, h, 14 (k m h npeBpamaiOTCfl b 14): Heiviei4 - HeMei4KMň pbi6aK - pbi6aL4KMM TKan - TKai4KMÍí 1. Bo Bcex OCTanbHbix cnynaax: MaTpoc - MaTpOCCKMÍÍ d3paHL(y3 - d3paHi4y3CKMíí Skloňování přídavných jmen_CKJiOHeHiie ws/iěH npiinaraTenbHbix Tvrdá přídavná jména_Tnn HOBbiŇ, mojioaoň Poznámky ke skloňování: 1. Podle vzoru HOBbiň skloňujeme PřJ s přízvukem na kmeni i ta PřJ, která mají před koncovkou -r, -K, -X 2. Podle vzoru Monofloň skloňujeme PřJ s přízvukem na koncovce. S tvary na prízvučné -oň se v odborném textu setkáváme velmi často. Zapamatuje si zejména: CTanbHOň, u,enHOň, ochobhoíí, npaMOň, KpyroBOň, kjimhobom, pe3b6oBOň, ymoBOň, TennoBOň, BOfl^HOM, nOpUJHeBOÍÍ, OCeBOň, HMCJIOBOM, BMHTOBOM, ĎOriTOBOÍÍ, CKOpOCTHOÍÍ, 3aB0flCK0ÍÍ, LuriMLieBoň, napoBoň Pád - nafle>K Skloňování - CKnoHeHMe muž.r. žen.r. stř.r. HOBOe HOBOTO HOBOMy HOBOe HOBbIM HOBOM mn.č. HOBbie HOBbIX HOBbIM jako 1. a 2. pád HOBbIMM HOBbIX 1. KTO? HTO? HOBbIM HOBan 2. Koro? nero? HOBOrO HOBOÍÍ 3. KOMy? neiviy? HOBOMy HOBOÍÍ 4. Koro? HTO? jako 1. a 2. pád HOByK) 7. KeM? neivi? HOBbIM HOBOÍÍ 6. (O) KOM? (0) neivi? HOBOM HOBOÍÍ Pád - nafle>K Skloňování - CKnoHeHMe muž.r. žen.r. stř.r. Monofloe Monofloro MonoflOMy Monofloe MOriOflblM MOriOflOM mn.č. Monoflbie Monoflbix MOriOflblM jako 1. a 2. pád MOriOflblMM Monoflbix 1. KTO? HTO? Monofloíí Monoflan 2. Koro? nero? Monofloro Monofloň 3. KOMy? neMy? MonoflOMy Monofloň 4. Koro? HTO? jako 1. a 2. pád Monoflyio 7. KeM? neM? MOriOflblM Monofloň 6. (O) KOM? (0) neM? MOriOflOM Monofloň 14 Měkká přídavná jména_Tnn neTHMÍí Poznámky ke skloňování: 1. Obyčejně označují čas nebo polohu v prostoru (BnepaiuHHM, ceroflHHLUHMň, 3aBTpaujHMíí, yTpeHHMíí, BeHepHMíí, BeceHHMň, neTHMM, oceHHMň, 3mmhmm, BHyTpeHHMň, BHeiuHMM, Bepxhmň, hm>khmm, nepeflHMíí, 3aflHníí, cpeflHMíí, nocneflhMM, flOMaiuHHň). 2. Patří sem i PřJ, která mají před koncovkou -w, -h, -m (xopoLUMň) Pád - nafle>K Skloňování - CKnoHehme muž.r. žen.r. stř.r. mn.č. 1 .|| KTO? HTO? JieTHMM jieTHíifl jieTHee jieTHue 2. | Koro? nero? neTHero neTHeň neTHero neTHMX 3.|| KOMy? neiviy? neTHeiviy neTHeň neTHeiwiy neTHMMM 4. | Koro? HTO? jako 1. a 2. pád neTHHDHD neTHee jako 1. a 2. pád 7.|| KeM? HeM? neTHMM neTHeň neTHMM neTHMMM 6. | (o) KOM? (o) HeM? neTHeM neTHeň neTHeM neTHMX Přivlastňovací přídavná jména zakončená na -mm, -ba, -be, -bn Poznámky ke skloňování: 1. PřJ přivlastňovací typu boji h m ň mají v 1. p. j.č. tvary: BonHMň, Bonnba, Bonnbe, v 1. p. mn.č. pro všechny rody: BonnbM. Kromě tvaru v 1. a 4. p. j.č. muž. rodu píšeme před koncovkou ve všech pádech měkký znak. 2. Stejně skloňujeme řadovou číslovku TpeTMŇ. Pád - ľlafle>K Skloňování - CKnoHeHMe muž.r. žen.r. stř.r. BOJIHbe Bonnbero BonnbeMy Bonnbe BOnHbMM BonnbeM mn.č. BOJIHbM BOnHbMX BOnHbMM jako 1. a 2. pád BOnHbMMM BOnHbMX 1. KTO? HTO? BOJI H HÍÍ BOJIHbH 2. Koro? nero? Bonnbero BonHbeň 3. KOMy? neMy? BonnbeMy BonHbeň 4. Koro? HTO? jako 1. a 2. pád BOnHbK) 7. KeM? neM? BOnHbMMM BonHbeň, BonHbeio 6. (0) KOM? (o) neM? BonnbeM BonHbeň Přivlastňovací přídavná jména zakončená na -ob, -eB, -OBa, -eBa, -obo, -eBO Pád - ľlafle>K Skloňování - CKnoHeHMe muž.r. žen.r. stř.r. OT140BO OTL(OBa OTL(OBy OT140BO OTUOBblM OTI4OBOM mn.č. OTUOBbl OTUOBblX OTUOBblM jako 1. a 2. pád OTUOBblMM OTUOBbľX 1. KTO? HTO? OTUOB OTUOBa 2. Koro? nero? OTL(OBa OT140BOM 3. KOMy? neMy? OTL(OBy OT140BOM 4. Koro? HTO? jako 1. a 2. pád OTL(OBy 7. KeM? neM? OTUOBblM OT140BOM 6. (0) KOM? (o) neM? 0T140B0M OT140BOM 15 Přivlastňovací přídavná jména zakončená na -mh, -biH, -iiHa, -bma, -mho, -biHO Poznámky ke skloňování: 1. PřJ tohoto typu se v ruštině užívá (na rozdíl od češtiny) zřídka. Místo nich máme v ruštině obvykle 2. p. PJ Pád - nafle>K Skloňování - CKnoHehme muž.r. žen.r. stř.r. CeCTpMHO JIMCMMblHO CeCTpMHO nMCML(blHO cecTpMHy (-MHOMy) nMCML(biHy (-blHOMy) CeCTpMHO nMCML(blHO CeCTpMHblM J1MCML|blHblM CeCTpMHOM nMCML(blHOM mn.č. CeCTpMHbl JIMCMMblHbl CeCTpMHbl J1MCML|blHbl CeCTpMHbIX nMCML(blHblX jako 1. a 2. pád CeCTpMHblMM J1MCML|blHblMM CeCTpMHbIX nMCML(blHblX 1. KTO? HTO? cecTpuH JIMCMMblH cecTpuHa JIMCMMblHa 2. Koro? nero? cecTpMHa (-MHoro) nMCML(biHa (-biHoro) CeCTpMHOÍÍ rmCMLIblHOM 3. KOMy? neiviy? cecTpMHy (-MHOMy) nMCML(biHy (-blHOMy) CeCTpMHOÍÍ nHCM14blH0ÍÍ 4. KÓTO? HTO? jako 1. a 2. pád cecTpMHy nMCML(biHy 7. KeM? neivi? CeCTpMHblM JIMCMLIblHblM CeCTpMHOÍÍ (-MHOK)) nHCM14blH0ÍÍ (-blHOK)) 6. (0) KOM? (0) HeM? CeCTpMHOM riMCMLIblHOM CeCTpMHOÍÍ rmCMLIblHOM Jmenné tvary přídavných jmen_KpaTKaa cpopivia w\/iěH npiinaraTenbHbix muž.r. žen.r. (3fl0p0Baa) - 3flOpOBa stř.r. (3flOpOBOe) - 3flOpOBO Jednotné číslo (3flOpOBblíí) - 3flOpOB Množné číslo 3flOpOBbie - 3flOpOBbl Poznámky: 1. Jmenných tvarů je v ruštině mnohem více než v češtině (flOĎpbiň - flo6p, flOĎpa, flOĎpo, .qoĎpbi, HOBblíí - HOB, HOBa, HOBO, HOBbl, MOJlOflOÍÍ - MOJlOfl, MOJlOfla, MOJlOflO, MOJlOflbl, 3flOpOBblň -3flOpOB, 3flOpOBa, 3flOpOBO, 3flOpOBbl). 2. Jmenných tvarů se ve větě užívá v přísudku (BonoflH ywe 3flopoB). Stupňování přídavných jmen_o6pa30BaHiie cienemi cpaBHeHkia Přehled tvarů 1. stupeň CnOKHblíí používá se v přívlastku i v přísudku II. stupeň 6onee cno>KHbiň používá se v přívlastku i v přísudku používá se jen v přísudku cno>KHee III. stupeň caMbiň cnoKHbiíí používá se v přívlastku i v přísudku používá se v přívlastku i v přísudku používá se v přívlastku, zřídka v přísudku používá se jen v přísudku Han6onee cnoKHbiň cnoKHeňiiJMM cno>KHee Bcero (Bcex) 16 Poznámky: 1. Tvarů cno>KHee (2. stupeň) a tvarů cno>KHee Bcero, cno>KHee Bcex (3. stupeň) používáme pouze v prísudku. Ostatních tvarů používáme jak v prísudku, tak i v prívlastku. České výrazy typu rychlejší než (HoBbiň Tun aBTOMo6nna 6biCTpee TMľl.) Pamatujte: Ha flBa KMnoMeTpa flrwHHee Ha flecHTb neT CTapiue b flBa pa3a 6onbLue neivi ... nocBemee noôbiCTpee ropa3flo 6biCTpee eifle 6biCTpee 3HaHMTeribHO cmibHee HecKoribKO CMribHee MeHee 6biCTpbiň HaMMeHee 6biCTpbiň ... vyjadřujeme v ruštině buď 2. pádem nebo spojkou neivi CTaporo Tuna. HoBbiň Tun aBTOMo6nna Sbicrpee, neivi CTapbiň o 2 km delší o 10 let starší než ... 2x větší (více) než ... trochu (poněkud) světlejší trochu (poněkud) rychlejší daleko (mnohem) rychlejší ještě rychlejší značně (o hodně) silnější trochu (o něco) silnější méně rychlý nejméně rychlý Prízvučná přípona 2. stupně -ee bývá obvykle u dvojslabičných PřJ - 6biCTpee, HOBee, Ba>KHee, cmíbHee. Víceslabičná PřJ mají obvykle prízvuk na stejném místě jako v 1. stupni. Tvary 3. stupně na -eííujiiíí (6biCTpeňiuMM), -a ritu m ň (pouze u PřJ se změnou kmen. souhlásky k-h, r->K, x-lu - KpenHaňiuMM, TMLuaňLunň) překládáme do češtiny - nej rychlejší, nejpevnější, ... Zapamatujte si příklady slov, ve kterých dochází ke změně kmenové souhlásky: r > >K CTpOľMM CTpo>Ke K > H MflrKMň Mame X > LU TMXMÍÍ TMLLie fl > >K Monofloň Monome CT > LU. HMCTblíí HMifle T > H SoraTbiň Sorane U některých PřJ se užívá ve 3. stupni ještě zesilující předpony Han- (nikoli HaMMeHbLLIMM, HaMĎOnbLUMM. Haň-) HamiyHiuMM, 6. Zapamatujte si zejména tato PřJ, která mají při stupňování nepravidelné tvary: XOpOLUMM nyniue nyniuMM, HaľinyHLUľiľi nyniuMÍí caMbiň nyniuMÍí nnoxoň xywe xyflLUMÍí, HaMxyfliuMÍí xyfliuMÍí caMbiň xyfliuMÍí ĎonbLuoří Ďoribiue Han6oribiuMÍí ĎoribiuMÍí BeriMKMÍí Ďoribiue BeriHHaňiuMíí ĎoribiuMÍí ManeHbKMíí MeHbiue MeHbLLIMM, HaMMeHblUMÍÍ Maribiň BblCOKMÍÍ BbILUe BbicoHaňLUMM (flOM), BbicujMíí (opraH) Rekce přídavných jmen Některá přídavná jména se pojí v ruštině s jinými předložkovými či bezpředložkovými pády nežli v češtině. V závorce jsou krátké tvary, které se v těchto spojením vyskytují velmi často BMHOBaTbiň (BMH0B3T) b HeM (b Heycnexe) vinný (vinen) čím ropflbiň (ropfl) HeM (ycnexoM) hrdý na co flOBOJibHbiří (flOBoneH) neivi (pe3ynbTaTOM paôoTbi) spokojený (spokojen) čím napannenbHbíM neiviy (npaMOň) rovnoběžný s čím noxo>KMM (noxo>K) Ha Koro, hto (Ha oma) podobný (podoben) komu 17 ZÁJMENA - MECTOklMEHklfl Druhy zájmen_pa3paflbi MecTOiíMemiŇ • JluHHbie - osobní a, Tbl, OH, OHa, OHO, Mbl, Bbl, OHM. • Bo3BpaTHbie - zvratná ce6a • BonpocMTenbHbie - tázací KTO? HTO? KaKOM? Heň? KOTOpblíí? CKOJlbKO? • OTHOCMTejibHbie - vztažná KTO, HTO, KaKOM, Heň, KOTOpblíí, CKOJlbKO, KaKOB. • OTpuMaTe/ibHbie - záporná HMKTO, HMHTO, HeKOľO, HenerO, HMKaKOM, HMHeň, HeCKOnbKO. • npMTHHOTenbHbie - přivlastňovací mom, tbom, Baiu, Haiu, cbom, ero, ee, mx. • YKa3aTejibHbie - ukazovací tot, 3tot, TaKoň, TaKOB, CTonbKO, ceň (ycTap.). • OnpefleneHHbie - určovací BeCb, BCHKMM, Ka>KflblM, caM, jik>6om, MHOM. • HeonpefleneHHbie - neurčitá HeKTO, HeHTO, HeKOTOpblíí, KOe-KTO, KaKOM-HMĎyflb... Osobní zájmena_JiMHHbie MecTOiíMemiíi já ty on, ono ona my vy oni 1. Tbl OH, OHO OHa Mbl Bbl OHM 2. MeHfl Te6a ero ee Hac Bac MX 3. MHe Te6e eMy eň HaM BaM MM 4. MeHfl Te6a ero ee Hac Bac MX 7. - (CO) MHOM (CO) MHOK) c To6oň C T060K) C HMM c Hen H3MM B3MM C HMMM 6. (06, 0) MHe 0 Te6e 0 HěM 0 Heň Hac Bac 0 HMX Poznámky: 1. Po předložkách u zájmen 3. osoby používáme podobně jako v češtině -h- (oh npMiuen 6e3 Hero, 6e3 Hee, 6e3 hmx). 2. Tvar "ohm" platí pro všechny tři rody, na rozdíl od češtiny 3. Tvary ero, eě, mx vystupují také ve funkci zájmen přivlastňovacích. Zvratná zájmena_B03BpaTHbie MecTOiíMemiíi l1.ll- I2- |ce6a 3. |ce6e I4- |ce6a I7- |co6om, C060K) 6. |ce6e Poznámky: 1. Zvratné zájmeno ce6a (nemá tvar pro 1. p. j.č.) se skloňuje jako zájmeno Tbi. Může se spojovat se všemi osobami j.č. a mn.č. 18 Tázací zájmena_BonpocMTenbHbie MecTOiíMemifl kdo co koho čeho či kolik 1. KTO HTO neň H ba Hbe HbM CKOJIbKO 2. Koro nero Hbero Hbeň Hbero HbMX CKOJIbKMX 3. KOMy neiviy Hbeiviy Hbeň Hbeiviy HbMM CKOJIbKMM 4. Koro HTO jako 1. a 2. pád HbHD Hbe jako 1. a 2. pád CKOJIbKO 7. Ke m neivi HbMM Hbeň HbeK) HbMM HbMMM CKOJIbKMMM 6. KOM HběM Hbeň HběM HbMX CKOJIbKMX Poznámky: 1. Zájmena KaKOií, KOTopbiíí se skloňují jako tvrdá PřJ Zájmenem k3kom se ptáme spíš na jakost nebo druh předmětu Zájmenem KOTopbiň se ptáme na číselné pořadí nebo vybíráme jeden z více předmětů KOTopbiň M3 3tmx njiaHOB Bbi xoTMTe? - který z těchto plánů chcete? KaKMe MaujMHbi Bac 6oribiue Bcero MHTepecyiOT? - které stroje vás nejvíce zajímají? 2. Zájmeno iokob, KaKOBa, KaKOBO, KaKOBbi se neskloňuje. Používá se ho jen v přísudkovém tvaru KaKOBbi CT3HKM B3M M3BecTHbi? - jaké obráběcí stroje znáte? KaKOBO Baiue MHeHMe? - jaké je vaše mínění? 3. Zájmeno HeŇ, Hbíi, Hbě, HbM se skloňuje stejně jako PřJ typu bojihmm, BOJTHba, BoriHbe, BonnbM Záporná zájmena_OTpiiL|aTejibHbie MecTOMMeHiin nikdo nic 1. HMKTO HMHTO 2. HMKOrO HMHero 3. HMKOMy HMHeiviy 4. HMKOrO HMHTO 7. HM C KeM HM C HeM 6. HMKOM HMHěM Poznámky: 1. Záporná zájmena tvoříme připojením částice hm k tázacím zájmenům kto, hto, KaKOM, neň, hmkto (nikdo), hmhto (nic), HMK3KOM (žádný), HMHeň (ničí). Skloňují se jako tázací zájmena. V předložkových pádech stojí však předložka mezi zápornou částicí a zájmenem, a hm y Koro He 6bm - u nikoho jsem nebyl oh hm k KOMy He noefleT - k nikomu nepojede Mbi hm o kom He roBopMJiM - o nikom jsme nemluvili Bbi hm o HěM He cnbiLuarm? - o ničem jste neslyšeli? Připojením částice He k zájmenům kto, hto vzniknou záporná zájmena, která nemají 1. pád. 2.p. HeKoro Henero 3.p. HeKOMy HeneMy 4.p. HeKoro Henero 6.p. He 0 KOM He o HěM 7.p. He c KeM (HeKeM) He c neM (HeneM) Těchto zájmen se používá ve větách neosobních s infinitivem. V ostatních větách je osoba, k níž se děj vztahuje, ve 3.p., sloveso je opět v infinitivu HeKoro cnpocMTb - není koho by se člověk zeptal MHe Henero 6bmo eMy CKa3aTb - neměl jsem mu co říct eMy He c KeM 6yfleT matm - nebude mít s kým jít 2. 1. p. těchto zájmen HeKTO, HenTO má význam zájmen neurčitých - někdo, něco 19 3. Částice He je v záporných zájmenech a příslovečných výrazech vždy prízvučná. Částice hm je vždy neprízvučná. Přivlastňovací zájmena_npiiT5i>KaTenbHbie MecTOiíMemiíi můj náš 1. MOM MOH Moe MOM h a LU Haiue Haiua HaniM Moero Moeň Moero MOMX Hawero Haiuero Haujeň HailJMX 3. Moeiviy Moeň MoeMy MOMM HaweMy HaiueMy Haujeň HaiilMM 4. jako 1. a 2. pád MOK) Moe jako 1. a 2. pád jako 1. a 2. pád Haiue Haiuy jako 1. a 2. pád 7. (c) MOMM Moeň Moeio MOMM MOMMM HaiilMMM HaiilMM Haujeň HaiilMMM 6. (06, o) MoeM Moeň MOěM MOMX HaiueM HaiueM Haujeň HailJMX Poznámky: 1. Zájmena tboň, cboíí se skloňují podle zájmena mom. 2. Zájmeno Baiu se skloňuje podle zájmena Haiu. 3. Zájmena 3. os. -ero, -eě, -ero, -mx (jeho, její, jeho, jejich) jsou nesklonná. 4. V mn.č. mají přivlastňovací zájmena všech rodů jeden tvar: HaujM 5. Zájmeno cboíí používáme, chceme-li naznačit, že přivlastňujeme podmětu. Při přivlastňování 1. a 2. os. podmětu se kromě zájmena užívá také zájmeno mom, tbom, Haiu, Baw (Tbi B3fln cboki (tbok)) KHMry). Ukazovací zájmena_yKa3aTenbHbie MecTOiíMemiíi tento tato toto tito ten ta to ti 1. 3T0T 3Ta 3T0 3TM TOT Ta TO Te 2. 3T0T0 3T0M 3T0r0 3TMX Toro TOM Toro Tex 3. 3T0My 3T0M 3T0My 3TMM TOMy TOM TOMy TeM 4. jako 1. a 2. pád 3Ty 3T0 jako 1. a 2. pád jako 1. a 2. pád Ty TO jako 1. a 2. pád 7. 3TMM 3T0M 3TMM 3TMMM TeM TOM, TOK) TeM TeMM 6. 3T0M 3T0M 3T0M 3TMX TOM TOM TOM Tex Poznámky: 1. Zájmena stot (tento) používáme k určení bližšího předmětu, zájmeno tot (ten, onen, tamten) k určení vzdálenějšího předmětu nebo takového, který nebyl ještě blíže označen. 2. Zájmeno tot nejčastěji uvádí vedlejší větu vztažnou - tot, kto..., tot, KOTopbiň... 3. Zájmeno tot, Ta, to, Te se slovem caMbiň, caMan, caivioe, caMbie nabývá významu tentýž, tatáž, totéž, titíž, tytéž, tatáž 4. Zájmeno TaKOŇ, Ta Kaň, TaKoe, TaKne (takový, taková, takové, ...) se skloňuje jako tvrdé PřJ. Používá se ve funkci přívlastku u plných tvarů PřJ - TaKaa MHTepecHaa KHMra Jmenný tvar tohoto zájmena TaKOB, TaKOBa, TaKOBO, TaKOBbi se užívá jen v 1. p. ve funkci přísudku - Oh He TaKOB, KaK Bbi flyMaeTe. 20 Určovací zájmena_onpefleneHHbie MecTOiíMemiíi sám sama samo sami všechen všechna všechno všichni 1. ca m caivia caMO caMM Becb BCa Bce Bce 2. caMoro caMoň caMoro Ca M MX Bcero Bceň Bcex Bcex 3. caMOMy caMoň caMOMy CaMMM Bceiviy Bceň BCeM BCeM 4. caMoro caMoe, caiviy caMO caMM jako 1. a 2. pád BCK) Bce jako 1. a 2. pád 7. CaMblM caMoň CaMblM - CaMblMM BCäM Bceň, Bceio BCeMM BCeMM 6. CaMOM caMoň CaMOM Ca M MX BCeM Bceň Bcex Bcex Poznámky: 1. Rozlišujte 1 .p. stř. rodu Bce (všechno) od příslovce Bce (stále, pořád), které se dává obyčejně před sloveso. - Mbi Bce paôoTaeM (stále pracujeme), ero Bce HeT (je stále pryč). 2. Zájmena Ka>Kflbiři (každý), bchkmíí (každý, všelijaký, rozmanitý) se skloňují jako PřJ tvrdého typu - bo bchkom cnynae (v každém případě), 6e3 bcskmx npenaTCTBMň (bez jakýchkoli překážek) Zájmeno bchkmíí se používá nejen ve významu slova každý, ale také ve významu všelijaký, rozmanitý - b ĎMĎrmoTeKe ecTb BcaKMe khmtm m >xypHanbi (v knihovně jsou rozmanité knihy a časopisy) Zájmeno Kawflbiň používáme v těch případech, když se vztahuje ke každému předmětu zvlášť -CTpoííKa pacTěT Ka>KflbiM flHěM (stavba roste každým dnem) 3. Všimněte si různých významových odstínů zájmena caM: oh roBopMn c caMbiM flMpeKTopoM - mluvil se samotným ředitelem nepeBeflMTe 3Ty craTbio caMM - přeložte si tento článek sami Rozlišujte: a noíífly Tyfla caM - osobně a noíífly Tyfla oamh - bez doprovodu a ocTanca oahm - sám, osamocen 4. Od zájmena caM, odlišujte zájmeno caMbiň, které se skloňuje jako PřJ tvrdého typu. Používá se: k vyjádření těsné blízkosti y caMbix bopot - u samých vrat, až u vrat c caMoro Hanana - od samého začátku, hned od počátku k vyjádření 3. stupně PřJ - caMbiň TanamnMBbiň CTyflem", caMaa MHTepecHaa KHMra v zájmenných výrazech tot caMbiň, tot »e caMbiň, stot caMbiň k označení totožnosti oh roBopMn to >Ke caMoe - říkal totéž 3tm caMbie peiueHMa BCTpenaiOTca m b flpyrMx npoeKTax - stejná řešení se vyskytují i v jiných projektech Neurčitá zájmena_HeonpefleněHHbie MecTOiíMeHiin Poznámky ke skloňování: 1. Zájmena neurčitá se tvoří pomocí části - -TO KTO-TO, HTO-TO, K3KOM-TO, HeŇ-TO - kdOSi, COSÍ, jakýsi, ČÍŠÍ -HMÔyflb KTO-HMÓyflb, HTO-HMÓyflb, KaKOÍí-HMÓyflb, Heň-HMÓyflb - někdo, něco, nějaký -tim6o kto-jimďo, hto-jimďo, KaKOM-jinôo, Heíí-jiMÓo - kdokoliv, cokoliv, jakýkoliv Koe- Koe-KTO, Koe-HTO, Koe-KaKOM - ledakdo, někdo, ledaco, něco, jakýsi, lecjaký Neurčitá zájmena se skloňují stejně jako zájmena tázací a vztažná. Částice se nemění. Při skloňování neurčitých zájmen s částicí -Koe vkládáme předložku mezi částici a vlastní zájmeno Koe c KeM, Koe ot kóto, Koe ot nero, Koe c HeM 2. Zájmeno ve spojení s částicí -to označuje určitou, konkrétní osobu nebo předmět, který je mluvčímu neznámý 21 KTO-TO nocTynan b flBepb - někdo (kdosi) zaklepal na dveře oh hto-to MLqeT - něco (cosi) hledá 3. Zájmeno ve spojení s částicí -Hnôyflb označuje jeden z předmětů nebo osob buď zcela neurčitých nebo takových, mezi kterými nebyl ještě proveden výběr. Vyskytuje se zpravidla ve větách tázacích, rozkazovacích a po spojce ve spojitosti s časem budoucím Bbi 3HaeTe Koro-Hn6yflb H3 ...? - znáte někoho z.... ? ecrm KTO-Hn6yflb npMfleT, to ... - napište nám něco jestliže někdo přijde, pak ... 4. Česká neurčitá zájmena a příslovce s příponou -koli se též překládají do ruštiny pomocí výrazů kto yroflHO (kdokoli), hto yroflHO (cokoli), iokom yroflHO (jakýkoliv), rfle yroflHO (kdekoli) npMHecM KaKyio yroflHO (niooyio) KHi/iry - přines kteroukoliv knihu kto yroflHO BaM sto CKaxeT - kdokoli vám to řekne kto hm npMfleT k HeMy, Ka>KflOMy nocoBeTyeT - kdokoli k němu přijde, každému poradí 5. Částice Koe- ve spojení se zájmenem označuje vždy větší či menší část celku a BaM Koe-HTO CKa>Ky o napoBbixTyp6nHax - řeknu vám něco o parních turbínách 6. Také příslovce se mohou tvořit pomocí uvedených částic: rfle-TO (kdesi), Kyfla-Hnoyflb (někam), Koe-rfle (leckde) 7. Zájmeno HeKOTopbiŇ, -aa, -oe, -bie (některý, určitý, jistý) se skloňuje jako KOTopbiň. 8. K zájmenům neurčitým patří také zřídka užívaná zájmena hckto (jakýsi, kdosi) a HenTO (něco, cosi). Tato zájmena mají jenom 1. pád. Nepřímé pády od zájmen hckto, HenTO mají význam zájmen záporných. ČÍSLOVKY - HMCJlMTEJlbHblE Druhy číslovek_pa3paflbi HkicnmenbHbix > no 3HaHeHMK» m rpaMMaTunecKUM npn3HaKaM • KoriMHecTBeHHbie - základní CKOJIbKO? riHTb, flecaTb • nopaflKOBbie - řadové KaKoň? riaTbiň, flecaTbiň > no cocTaBy • npocTbie TpM, fleBHTb, BTOpOÍÍ • cno>KHbie naTbflecaT, ceMbflecHT, flByxcoTbiň • cocTaBHbie flBaflL(aTb rmTb, TpnflL(aTb ceflbMoň, rmTbflecaT nepBbiň Číslovky základní Číslovky řadové 0 Honb, Hynb HvneBOM, -aa, -oe, -bie 1 OflMH, OflHa, OflHO, OflHM nepBbiň, -aa, -oe, -bie 2 flBa, flBe BTOpoň, -aa, -oe, -bie 3 TpM TpeTMíí, -ba, -be, -bM 4 neTbipe HeTBěpTblM 5 naTb níiTbiM 6 luecTb LuecToň 7 ceMb CeflbMOÍÍ 8 BOCeMb BOCbMOÍÍ 22 9 fleBHTb fleBíiTbiíí 10 fleCHTb fleCílTbIM 11 OflMHHaflLiaTb QflMHHaflLiaTblM 12 ABeHaflLiaTb flBeHaflu,aTbiM 13 TpHHaflL(aTb TpMHaflL(aTblM 14 HeTbipHaflLiaTb HeTbipHaflLiaTbiň 15 rmTHaflLiaTb naTHaflLiaTbiíí 16 LuecTHaflLiaTb LuecTHaflLiaTbiíí 17 ceMHaflLiaTb ceMHaflu,aTbiM 18 BOceMHaflLiaTb BOceMHaflLiaTbiň 19 fleBHTHaflLiaTb fleBaTHaflLiaTbiň 20 ABaflLiaTb flBaflLiaTbiň 21 flBaflU,aTb OflMH flBaflL|aTb nepBbiň 30 TpHflL(aTb TpMflL(aTblM 40 COpOK COpOKOBOÍÍ 50 rmTbflecíiT naTMflecíiTbiM 60 ujecTbflecíiT LUeCTMfleCílTblM 70 ceMb/iecaT CeMMfleCílTbIM 80 BOceMbflecaT BOCbMMfleCílTbIM 90 fleBHHOCTO fleB^HOCTblíí 100 CTO COTblíí 101 CTO OflMH cto nepBbiň 110 CTO fleCHTb CTO fleCílTbIM 200 flBeCTM flByXCOTblň 300 TpMCTa TpeXCOTblíí 400 neTbipecTa HeTbipeXCOTblíí 500 n^TbCOT naTMCOTblíí 600 LUeCTbCOT LUeCTMCOTblíí 700 CeMbCOT CeMMCOTblíí 800 BOCeMbCOT BOCbMMCOTblíí 900 fleBHTbCOT fleBHTMCOTblM 1000 Tbicana TblCHHHblň 2000 flBe TblCHHM flByXTblCHHHblň 5000 naTb Tbican nflTMTblCHHHblň 1 000 000 MMJ1J1MOH MMnriMOHHblM 2 000 000 flBa MMnriMOHa A Byxivm nrm o h h bi ň 1 000 000 000 MMJjJJMapfl MMJTQMapflHblíí Poznámky: 1. Každou číslici píšeme odděleně - 1962 Tbicana fleBHTbcoT LuecTbflecaT flBa 2. V číslovkách 5-30 píšeme měkký znak na konci slova, v číslovkách 50, 60, 70, 80 uprostřed po první části číslovky. 3. U číslovky Boceivib vypadává v nepřímých pádech -e: BOCbMM, BOCbMbio 23 Skloňování základních číslovek cxnoHeHiie KoniiHecTBeHHbix HkicnmenbHbix 5-20, 30 40, 90, 100 50-80, 200-900 (ckji. o6e nacTM) 1/lMeHMTenbHbiň 1. pád rmTb COpoK, CTO TpMCTa luecTbflecaT PoflMTenbHbiň 2. pád rm™ copoKa, CTa TpexcoT luecTMflecaTM flaTenbHbiň 3. pád rm™ copoKa, CTa TpeMCTaM LUeCTMfleCflTM BMHMTenbHblíí 4. pád rmTb COpoK, CTO TpMCTa luecTbflecaT TBOpMTenbHblíí 7. pád naTbK) copoKa, CTa TpeMaCTaMM LUeCTbK>fleCflTbK> ľlpeflnoKHbiíí 6. pád (o) n^TM (o) copoKa, CTa (o) TpexcTax LuecTMflecaTM Poznámky ke skloňování: 1. Po číslovkách 2, 3, 4, o6a, o6e, nomopa, nomopbi se klade PJ v2.p. j.č., PřJ v 2.p. mn.č., např. flBa xopoiuMx CTyfleHTa, tpm MHTepecHbix khmtm. Toto pravidlo platí také pro složené číslovky, které končí 2, 3, 4 - 142 CTyfleHTa 2. PJ ve spojení s číslovkou cto se skloňují spolu s číslovkou, např. cto pyôneň, cra py6neň, CTa pyôrmM, cto pyôneň, o CTa pyôrmx, CTa py6rmMM. Po číslovkách mhjuimoh, Mminnapfl se počítaný předmět neskloňuje, zůstává v 2. p. mn.č. mhtitimoh, MMnrmapfl KpoH, MMnnMOHa, MMnnMapfla kpoh, k MnnnnoHy kpoh, ... Po číslovce Tbicana se počítaný předmět buď skloňuje spolu s číslovkou nebo zůstává ve 2. p. mn.č., např. k Tbicane nacoB, k Tbicane nacaivi. 3. PJ rofl, nenoBeK mají ve spojení s číslovkami: 2.p. j.č. (flBa nenoBeKa, flBa rofla), 2.p. mn.č. (naTb nenoBeK, n*rrb neT). Skloňování složených číslovek_CKJiOHemHaK)iflMx u,enbie Hučná, CKnoHaiOTca Bce cnoBa, H3 KOTopbix ohm COCTOHT. l/lMeHMTenbHbiň 1. pád fleBHTbCOT LUeCTbfleCHT nflTb PoflMTenbHbiň 2. pád fleBSTMCOT LUeCTMfleCaTM nflTM flaTenbHbiň 3. pád fleBSTMCTaM LUeCTMfleCaTM n^TM BMHMTenbHblíí 4. pád fleBHTbCOT LUeCTbfleCHT nflTb TBOpMTenbHblíí 7. pád fleBSTblOCTaMM LUeCTblOfleCaTbK) naTbio ľ1peflno>KHbiM 6. pád (0) fleBHTMCTaX LUeCTMfleCaTM n^TM Skloňování číslovek o6a-o6e_CKnoHeHiie co6npaTenbHbix HkicnmenbHbix o6a o6e My>K., cp. p. >KeH. p. 1/lMeHMTeribHbiM 1. pád o6a o6e 24 PoflMTeribHbiM 2. pád o6omx o6enx flaTenbHbiň 3. pád o6omm o6enM BMHMTeribHblM 4. pád 06a o6e TBOpMTeribHblM 7. pád o6omm o6enMM ľlpeflnoKHbiíí 6. pád (06)o6omx (06)o6enx ocHOBa 060- (o6omx MrpOKOB) ocHOBa o6e- (o6enM KOMaHflaM) Skloňování číslovek nomopa, nonTopacTa_CKnoHeHne HkicnmenbHbix noiiTopa, nomopacTa M.n. 1. pád P.n. 2. pád fl.n. 3. pád B.n. 4. pád T.n. 7. pád n.n. 6. pád 0 1-0 co C Q. My>K., cp. p. nomopa nonyTopa nonyTopa nojrropa nonyTopa nonyTopa >KeH. p. norrropbi noriTopbi noriTopacTa noriTO-pacTa nonyTO-pacTa nonyTO-pacTa noriTO-pacTa nonyTopa CTa nonyTopa CTa Měkký znak na konci a uprostřed čís love kb Ha KOHqe m b cepeflkme HkicnmenbHbix b - noKa3aTenb mstkoctm Ha KOHu,e cnoBa měkký znak na konci slova b - noKa3aTenb mstkoctm b cepeflMHe cnoBa měkký znak uprostřed slova 5-20, 30 nHTb, HeTbipHaflLiaTb, flBaflu,aTb, Tpnflu,aTb 50-80, 500-900 b MMeHMT. m BMHMT. naflewax (v 1. a 4. pádě) CeMbfleCHT, LUeCTbCOT, fleBHTbCOT Pamatuj: 3anoMHMTb: • B cepeflMHe b He nniueTca (měkký znak uprostřed nepíšeme): nHTHaflu,aTb LuecTHaflL(aTb ceMHaflL(aTb BOceMHaflL(aTb fleB^THaflLiaTb Číslovky druhové_co6npaTejibHbie HkicnmenbHbie Poznámky: 1. K číslovkách druhovým patří: flBoe, Tpoe, neTBepo, níuepo, ujecTepo, ceiviepo, BOCbMepo, fleB?rrepo, aecaTepo (užívají se zřídka). Po druhovým číslovkách v 1. a 4. pádě je počítaný předmět v 2.p. mn.č. flBoe hokhmu,, Tpoe conflaT, neTBepo fleTeň. V nepřímých pádech jsou častější číslovky základní, např. flByx cyTOK, na™ CTyfleHTOB). Skloňují se podle těchto vzorů: flBOe, flBOMX, flBOMM, flBOe (flBOMX 6paTbeB), O flBOMX, flBOMMM neTBepo, neTBepbix, neTBepbiM, neTBepo (neTBepbix 6paTbeB), o neTBepbix, neTBepbiMM Skloňování číslovek řadovýchpaflOBbie HkicnmenbHbie Poznámky ke skloňování: 1. Číslovky řadové se skloňují jako PřJ tvrdého vzoru HOBbiň, kromě číslovky TpeTMň, která se skloňuje podle vzoru Bonni/iň. 2. U složených číslovkových výrazů má tvar řadové číslovky pouze poslední člen výrazu. Předcházející jsou ve tvaru číslovek základních. 25 3. Při skloňování složených výrazů se skloňuje pouze číslovka řadová Např. 1 .p. TbiCHHa fleBHTbcoT LuecTbflecírr BTopoň rofl 2. p. Tbicana fleBHTbcoT LuecTbflecaT BToporo rofla 3. p. Tbicflna fleB^TbcoT luecTbflecaT BTopoiviy rofly 4. BTopoŇ - znamená „druhý", flpyroň - znamená „jiný". Ve spojení: OflMH-flpyroň, tj. jeden -druhý oflMH M3 Hac paôoTaeT flHäM, flpyroň HOHbio - jeden z nás pracuje ve dne, druhý v noci Datum jaia Poznámky: 1. Kolikátého je dnes? KaKoe ceroflHH hmcjio? Dnes je 9. února 2006. Ceroflhm fleBírroe cpeBpami flBe Tbicanu wecToro rofla. V odpovědi na tuto otázku je číslovka v 1. p., měsíc a rok ve 2.p. 2. Kdy se to stalo? Korfla sto cnynunoob? Stalo se to 20. července 2005. 3to cnyHunocb flBaflu,aToro morrn flBe Tbicanu njrroro rofla. Číslovka, měsíc a rok jsou ve 2. p. 3. Při vyjádření data je celý výraz (den, měsíc, rok) ve 2. p., samotný letopočet je v 6. p. Hodiny_BpeM5i Poznámky: Do půl hodiny: - spojujeme číslovku minut v1. p. s 2. p. následující hodiny, vyjádřené řadovou číslovkou: 12.05 nflTb MHHyr nepBoro 2.10 flecHTb MHHyr TpeTbero 5.15 neTBepTb (rmTHaflu,aTb MMHyT) LuecToro 7.20 flBaflu,aTb MHHyr BOCbMoro Po půlhodině zbývající minuty do celé hodiny spojujeme s předložkou 6e3 v 2. p. Následující hodiny je v 1. p. vyjádřeno základní číslovkou: 6.35 6e3 flBaflLiaTM rmm ceMb 10.45 6e3 neTBepTM (rmTHaflu,a™) 0flHHHaflL(aTb 11.55 6e3 naTM flBeHaflu,aTb ZlomkyjpoÔM Poznámky: Vž nonoBMHa 1 /3 TpeTb Va neTBepTb 1/5 oflHa níiTaa 2,5 flBe n rmTb flecflTbix (flBe u,enbix rmTb flecflTbix) 3,85 tpm n BOceMbflecaT rmTb coTbix 0,114 Honb n cto HeTbipHaflL(aTb TbiCHHHbix SLOVESA - rJWOJlbl InfinitivHeonpefleněHHaa cpopMa (mhcpmhmtmb) Ruský infinitiv má trojí zakončení: -Tb, (HMTaTb), -tm (HecTM), -Hb (nenb). Produktivní je pouze zakončení na -Tb, zakončení na -tm (vždy prízvučné) a na -Hb je neproduktivní (vyskytuje se pouze u omezeného počtu slov. 26 Tvoření slovesných tvarů_o6pa30BaHne maronbHoň cpopMbi Při tvoření slovesných tvarů je třeba rozlišovat kmen přítomný a kmen minulý neboli infinitivní. Kmen přítomný dostaneme odtržením osobní koncovky od tvaru přítomného nebo jednoduchého budoucího času (nejlépe od 3. os. mn.č.): HMTa-HDT CK3>K-yT TOBOp-HT Kmen minulý dostaneme odtržením přípony infinitivu: HMTa-Tb CKa3a-Tb roBopn-Tb Časování sloves_cnpa>KeHkie maronoB CnpaxeHMe maronoB onpeflermeTca no HeonpefleneHHOň cpopivie. Ruská slovesa se dělí podle kmene přítomného do dvou skupin (1. a 2. časování). Podle tvaru infinitivu můžeme určit, ke kterému časování sloveso patří. Nepravidelná slovesa 6e>KaTb, xoieTb, flaTb, ecTb stojí mimo obě časování. II cnp. II. časování I cnp. I. časování Bce maroiibi Ha -MTb (Kpoivie 3 MCKiuoHeHnň) maroiibi 6pnTb, CTeriMTb, 3M>KflMTbcn 7 maronoB Ha -eTb: CMOTpeTb, BMfleTb, HeHaBMfleTb, TepneTb, oónfleTb, BepTeTb, 3aBnceTb Bce maroiibi Ha -eTb (Kpoivie 7 MCKinoHeHMíí) 4 marona Ha -aTb: maTb, .qepwaTb, cnbiwaTb, flbiujaTb Bce maroiibi Ha -aTb (Kpoivie 4 MCKinoHeHMíí) Bce ocTaiibHbie maroiibi Ha -OTb, -yTb, -Tb m flp. Přítomný čas_cnpyi>KeHMe maronoB HacToamero BpeMemi J1M140 osoba I cnp. I. časování II cnp. II. časování Efl. ) -eM -y (-to) -MM 2-e -eujb -eTe -MUJb -iiTe 3-e -eT -yT (-K)T) -I1T -aT (-m) Poznámky: 1. 1. os. j.č. má v obou časováních stejnou koncovku -y / -10 2. Ve 2. os. j.č. (stejně tak i ve 3. os. j.č. a v 1. a 2. os. mn.č.) má 1. časování před osobní koncovkou -e (pod přízvukem -ě ) a 2. časování -m. 3. Ve 3. os. mn.č. má 1. časování koncovku -yr nebo -iot a 2. časování koncovku -aT nebo -m. Koncovky -y, -yr se vyskytují v 1. časování po souhláskách. Koncovky -y, -aT se vyskytují ve 2. časování po >k, lu, h, m,. 4. Užití osobního zájmena u slovesných tvarů je v ruštině, na rozdíl od češtiny, pravidlem. Osobní zájmeno je možno vynechat jen ve zvláštních případech, např. v dialogu, v ustálených hovorových obratech nebo v jazyce vědeckých prací. Dále se osobního zájmena neužívá ve větách se všeobecných pod metem. riepeXOflMM K OflHOMy H3 Ba>KHeMUJMX BonpocoB ... 06 3tom nMiuyT b ra3eTe. ffle npoflaiOT cppyKTbi? 27 Slovesa 1. časování můžeme v přítomném čase rozdělit do tří skupin podle polohy prízvuku: stálý prízvuk na kmeni mají slovesa zakončená na -aTb, -írrb, -eTb, -OBaTb, -eBaTb, -HyTb (neprízvučné). Tento přízvukový typ je produktivní Příklady: HMTaTb a HMTaiO, Tbl HMTaeilJb, ... OHM HMTaiOT yivieTb a yivieio, Tbi yivieeiub, ... ohm yivieiOT opraHM30BaTb a opraHM3yio, Tbi opraHM3yeujb, ... ohm opraHM3yK)T KpilKHyTb KpilKHy, Tbl KpMKHeUJb, ... OHM KpilKHyT stálý prízvuk na koncovce mají většinou slovesa na -tm, -Hb (s výjimkou slov MOHb - Mory, MO>KeiiJb nenb - nary, riaweLUb,..) -aBaTb, -HyTb (prízvučné). Příklady: HecTM a Hecy, Tbi Hecewb, ... ohm HecyT nenb a neKy, Tbi neneiub, ... ohm neKyT npoflaBaTb a npo,qaio, Tbi npoflaeujb, ... ohm npo,qaiOT OTflOXHyTb a OTflOXHy, Tbl OTflOXHeilJb, ... OHM OTflOXHyT přízvuk pohyblivý (1. os. j.č.) je prízvuk na koncovce jako v infinitivu, v ostatních přechází na kmen). Tento typ prízvuku se vyskytuje většinou u sloves, která mají v infinitivu přízvuk na koncovce a mění kmenovou souhlásku. Příklady: CKa3aTb a CKa>xy, Tbi CKaxeujb, ... ohm CKa>KyT MCKaTb a MLqy, Tbi HLqeujb, ... ohm MmyT Slovesa 2. časování můžeme v přítomném čase rozdělit do tří skupin podle polohy prízvuku: stálý přízvuk na kmeni mají slovesa na neprízvučné -MTb, -eTb Příklady: BepMTb BepiO, Tbl BepMUJb, ... ohm BepaT BMfleTb BM>Ky, Tbl BMflMUJb, ... OHM BMflflT stálý přízvuk na koncovce mívají většinou slovesa na prízvučné -eTb, -aTb a slovesa se změnou t - u\ Příklady: CMfleTb MonnaTb noceTMTb přízvuk pohyblivý změny t - u\). Příklady: XOflMTb XO>Ky, Tbl XOflMUJb, ... OHM XOflflT B03MTb BO>Ky, Tbl B03MUJb, ... OHM B03HT 3 CM>Ky, Tbl CMflMUJb, ... a Monny, Tbi MoriHMiub, ... a nocenky, Tbi noceTMiub, ... mají většinou slovesa na OHM CMflHT OHM MOTMaT ohm noceT^T MTb se změnou kmenovou souhlásky (kromě 7. Předpona -Bbi u sloves dokonavých v 1. a 2. časování je vždy prízvučná. (HecTM ĎpOCMTb - Bbl6pOCMTb) BblHeCTM, Nepravidelná slovesa_HenpaBiinbHbie maronbi ĎexaTb, xoieTb, flaTb, ecTb stojí mimo obě časování. ôewaľb XOTeTb flaTb ecTb 1 6ery xony flaM eM 2 Tbl 6e>KMLUb xoneiub flanib eujb 3 OH 6e>KMT xoneT flacT ecT 1 Mbl 6e>KMM XOTMM flaflMM eflMM 2 Bbl 6e>KMTe XOTMTe flaflMTe eflMTe 3 OHM 6eryT XOTHT flaayT efl^T Změna kmenové souhlásky_npeo6pa30BaHiie ocHOBbi comacHbix Pokud dochází u sloves při časování ke změně kmenové souhlásky, probíhá tato změna u sloves 1. časování ve všech osobách (a nMiuy, Tbi nnujeiub, oh nniueT, Mbi nniueM, Bbi nniueTe, ohm nniuyT), u sloves 2. časování jen v 1. os. j.č. (a npoujy, Tbi npocMiub, oh npocMT, Mbi npocMM, Bbi npocMTe, ohm 28 npc-CHT). U sloves 1. časování s infinitivem na -h se nemění kmenová souhláska v 1. os. j.č. a 3. os. mn.č. (a neKy, Tbi neněiub, oh neněT, Mbi neněM, Bbi neněTe, ohm neKyT/a noiviory, Tbi noMO>Keiub, oh noMO>KeT, Mbi noMO>KeM, Bbi noMO>KeTe, ohm noMoryr). I. časování II. časování r-)K MOHb i 1 Mory 2 MO>Keiub 3 MO>KeT 1 MO>KeM 2 MOweTe 3 MoryT 1 2 3 1 2 3 K-H rmaKaTb 1 nnany 2 nnaneiub 3 nnaneT 1 nrianeM 2 nnaneTe 3 nnanyT 1 2 3 1 2 3 X-UJ naxaTb 1 naiuy 2 naiueiub 3 naiueT 1 naiueM 2 naiueTe 3 naiuyT 1 2 3 1 2 3 CK-U4 MCKaTb 1 MLqy 2 MLqeiub 3 MLqeT 1 MLqeM 2 MLqeTe 3 MinyT 1 2 3 1 2 3 3->K CKa3aTb B03MTb 1 CKa>Ky 2 CKaweujb 3 CKaxeT 1 CK3>Ke M 2 CKaxeTe 3 CK3>KyT 1 BO>Ky 2 B03MLUb 3 B03MT 1 B03MM 2 B03MTe 3 B03HT C-UJ nucaTb npocnTb 1 rwLuy 2 nMiueiub 3 nMiueT 1 riMiueM 2 rwLueTe 3 nMiuyT 1 npoLuy 2 npocMiub 3 npocMT 1 npocMM 2 npocMTe 3 npocMT fl-)K moflaTb BOflMTb 1 mo>Ky 2 mo>Keiub 3 mo>KeT 1 mo>KeM 2 mo>KeTe 3 mo>KyT 1 BO>Ky 2 BOflMLUb 3 BOflMT 1 BOflMM 2 BOflMTe 3 BOflflT T-H npnTaTb nriaTMTb 1 npany 2 npHHeujb 3 npaneT 1 npaneM 2 npaneTe 3 npanyT 1 nnany 2 nnaTMLUb 3 nnaTMT 1 nnaTMM 2 nnaTMTe 3 nnaTMT KJieBeTaTb OÓpaTMTb 1 KneBemy 2 KneBei^eiub 3 KneBemeT 1 KneBei^eM 2 KneBei^eTe 3 KneBemyT 1 o6pamy 2 oĎpaTMiub 3 OĎpaTMT 1 OĎpaTMM 2 oĎpaTMTe 3 oĎpaT^T cT-m CBMCTaTb nycTMTb 1 CBMiny 2 CBMLqeiub 3 CBMLqeT I 1 CBMLqeM 2 CBMLqeTe | 3 CBMinyT 1 nyii^y 2 nycTMLUb 3 nycTMT 1 nycTMM 2 nycTMTe 3 nycTMT 6-6ji KoneóaTb J1K)6MTb 1 Kone6nK> 2 KoneĎneiub 3 KoneĎneT 1 KoneSneM 2 KoneĎneTe 3 Kone6nK>T 1 moĎnio 2 nioĎMiub 3 nioĎMT 1 niOĎMM 2 nioĎMTe 3 nioĎflT n-rm munaTb KynuTb 1 iflMnriK) 2 iflMnrieiub 3 LqMnneT 1 LqMnneM 2 LqMnneTe 3 LqMnniOT 1 KynriK) 2 KynMiub 3 KynMT 1 KynMM 2 KynMTe 3 KyrmT 29 M-MJ1 ApeMaTb KOpMMTb 1 flpeiviriK) 2 flpeMneiub 3 flpeMneT 1 flpeivmeM 2 flpeivmeTe 3 ApeivmiOT 1 KOpMJIK) 2 KOpMMlUb 3 KOpMMT 1 ko p MI/IM 2 KOpMMTe 3 KOpMHT B-B JI JIOBMTb 1 2 3 1 2 3 1 noBnio 2 noBMiub 3 riOBMT 1 riOBMM 2 noBMTe 3 J10BHT dp-dpn rpac )MTb 1 2 3 1 2 3 1 rpadpnio 2 rpacpmub 3 rpadDMT 1 rpadDMM 2 rpacpme 3 rpacp>rr Zvratná slovesa_B03BpaTHbie maronbi Zvratná částice se v ruštině vyskytuje ve tvarech -cb, -cn, stojí vždy za slovesem a píše se s ním dohromady. Končí-li slovesný tvar na samohlásku, používá se zvratná částice -cb. Končí-li slovesný tvar na souhlásku, používá se zvratná částice -ca. Některá slovesa jsou jak v češtině tak i v ruštině pouze zvratná. V některých případech se však čeština s ruštinou neshoduji. Srovnejte: souhlasit comacMTbca tázat se cnpaiuMBaTb pochybovat coMHeBaTbca dívat se CMOTpeTb bojovat 6opoTbCH zpozdit se ono3,qaTb Minulý čas_npoLueflLuee Bpervm se tvoří od kmene minulého příponou -ji (rod mužský), -Jia (rod ženský), -jio (rod střední), -jim (všechny rody množného čísla). Stejné zakončení mají i slovesa s infinitivem na -ctm, -db, jejichž kmen minulý končí na souhlásku. Tato slovesa mají v 1. os. j.č. fl nebo t. Slovesa na -tm a -Hb nemají u mužského roku příponu -n. infinitiv jednotné číslo množné číslo mužský rod ženský rod střední rod všechny rody HMTaTb h man HMTana HMTano HMTanM BMfleTb BMflen BMflena BMfleno BMflenM BeCTM Ben Bena Beno BenM nenb neK neKna neKno neKnM COXHyTb cox coxna coxno coxrm yiviepeTb yiviep yiviepna yiviepno yiviepnM MflTM luen luna luno lunu OLUMĎMTbCa OLUMĎCa 0Lun6nacb OLUMĎnOCb OLUMĎnMCb pacTM poc počna pocno počnu Poznámky: 1. V ruštině se užívá při vykání v minulém čase pro všechny rody tvary množného čísla. Srovnejte: Bbi 6binn ywe flOMa? už jste byl (byla) doma? Bbi npMHecnM ivme 3Ty KHi/iry? přinesl (přinesla) jste mi tu knihu? 2. Přízvuk stálý Přízvuk pohyblivý na kmeni flenan flenana flenano flenann v ž.r. na koncovce, jinak na kmeni co6pan na konci Hec Hecna Hecno HecnM v ž.r. na koncovce, jinak na předponě npMHfln 30 coĎpana npnHana coĎpano npwHano coĎparm npMhmnM 3. U sloves 6biTb, He 6bin He 6bina He 6bino He 6binn flaTb, He flan He flana He flano He nanw >KMTb He >Knn He >Knna He >Knno He >Knnn přechází přízvuk z kmene na záporku He, kromě ž.r. Budoucí čas_6y,aymee BpeMíi Stejně jako v češtině existuje i v ruštině budoucí čas jednoduchý a složený. U sloves dokonavých má přítomný čas význam času budoucího (tj. jednoduchý budoucí čas). cflenaTb OTBeTMTb a cflenaio a OTBeny a 6yfly flenaTb a 6yfly OTBenaTb U sloves nedokonavých se budoucí čas tvoří pomocí budoucího času pomocného slovesa 6biTb a infinitivu významového slovesa (tj. složeny budoucí čas). Podmiňovací způsob_cocnaraTenbHoe HaK/iOHeHiie Efl. H. Mh. h. jednotné .č. množné č. 1-e HMTan, -na, -no 6bi 2-e HMTaji, -Jia, -Jio 6bi HMTajlM 6bl 3-e HMTaji, -Jia, -Jio 6bi se tvoří přidáním neměnné částice 6bi k příslušnému tvaru minulého času. Příklady: a HMTan, -na, -no 6bi četl (četla) bych Tbi bys oh HMTan, -na, -no 6bi četl, četla, četlo by OHa OHO Mbi HMTanM 6bi četli (-ly, -la) bychom Bbi byste ohm by Srovnejte. V češtině tvoříme podmiňovací způsob přítomného času (četl bych) a minulého času (byl bych četl). Oběma těmto tvarům odpovídá v ruštině jediný tvar. Rozkazovací způsob_noBeniiTejibHoe HaicnoHeHiie Přítomný kmen zakončený příklady -íí, -íÍTe na samohlásku flenaK), - flenaň, flenaňTe HMTaio, - HMTaň, HMTaňTe -b, -Te na souhlásku a přízvuk je na kmeni Ma>Ky, - Ma>Kb, Ma>KbTe BCTaHy, - BCTaHb, BCTaHbTe -MTe na souhlásku a přízvuk je na koncovce, nebo na skupinu souhlásek nnujy, - nnujM, nnujnTe flOMHK), - flOMHM, nOMHMTe pro 2. os. j.č. a mn.č. se tvoří od 1. os. přítomného času a má trojí zakončení: 1. -íí, -íÍTe mají nezávisle na prízvuku všechna slovesa s přítomným kmenem zakončeným na samohlásku (tj. v 1. os. j.č. před koncovkou nebo je samohláska). 31 Príklady: a HMTa-K) HMTa-M, HMTa-ÍÍTe a 3aHMMa-K)Cb 3aHMMa-ňca, 3aHMMa-ňTecb Pamatujte: slovesa zakončená na -aBaTb, u nichž -Ba- v přítomném čase vypadá, tvoří rozkazovací způsob od kmene minulého (-Ba- nevypouštějí): BCTaBaTb a BCTa-K) BCTa-Ba-ň, BCTa-Ba-ííTe y3HaBaTb a y3Ha-K> y3Ha-Ba-ň, y3Ha-Ba-řrre 2. -m, -MTe mají slovesa s přítomným kmenem na souhlásku, u nichž je v1. os. j.č. prízvuk na koncovce. Příklady: a roBop-K) roBop-M, roBop-MTe a yn-ycb yn-MCb, yn-MTecb Pamatujte: zakončení -m, -MTe mají také: slovesa s přízvukem na kmeni v případě, že je kmen zakončen skupinou souhlásek, např. 3anoMHMTb a 3anoMH-K> 3anoMH-n, 3anoMH-MTe slovesa dokonavá s předponou Bbi-, u nichž prízvuk přechází na předponu: např. BbmecTM a Bbmec-y Bbmec-n, Bbmec-MTe slovesa s kmenem zakončeným na samohlásku, která mají v infinitivu -MTb: např. T3MTb a Ta-K) Ta-n, Ta-MTe 3. -b, -bTe mají slovesa s přítomným kmenem zakončeným na souhlásku, která mají v Los. j.č. prízvuk na kmeni. Příklad: a BCTaH-y BCTaH-b, BCTaH-bTe a ofleH-ycb ofleH-bca, ofleH-bTecb Poznámky: 1. pokud probíhá u slovesa v přítomném čase změna kmenové souhlásky, mají slovesa 1. časování tuto změnu i v rozkazovacím způsobu, na rozdíl od nich slovesa 2. časování, kde se kmenová souhláska mění pouze v 1. os. j.č., mají v rozkazovacím způsobu souhlásku jako v infinitivu, např.: rmcaTb a nwujy nnuni, nniuMTe HOCMTb a HOLUy HOCH,HOCMTe 2. zvratná slovesa mají v rozkazovacím způsobu zvratnou částici -cb, předchází-li samohláska, a -ca, předchází-li souhláska (obdobně jako u jiných slovesných tvarů se zvratnou částicí) např.: yHMTbca a ynycb yHMCb, yHMTecb ofleTbca a ofleHycb ofleHbca, ofleHbTecb 3. prízvuk v rozkazovacím způsobu se shoduje s přízvukem v 1. os. j.č. např.: rmcaTb a nniuy nniuii 4. některá slovesa tvoří rozkazovací způsob nepravidelně ĎMTb 6bK) 6eň - 6eňTe BMTb BbK) Beň - Beřrre TMTb TlbK) neň - neňTe nMTb nbio neň - neííTe flaTb flaM flaň - flařrre C03flaTb C03flaM co3flaň - co3flaňTe ecTb eM eiub - eiubTe 6e>KaTb 6ery 6ern - 6e>KMTe BCTaBaTb BCTaiO BCTaBaň - BCTaBaňTe XOTeTb xony xenaň - wenaňTe 32 1- cnbiLuaTb cnbiLuy cnyiuaň - cnyiuaňTe exaTb efly noe3>KaM - noe3>KaňTe cecTb caay caflb - caflbTe neTb noto noň - noříTe 5. rozkaz pro 1. os. mn.č. vyjadřujeme tvarem 1. os. mn.č. jednoduchého budoucího času u dokonavých sloves nebo složeného budoucího času u sloves nedokonavých (vždy bez osobního zájmena) s imperativní intonací nebo opisně, tj. u dokonavých sloves pomocí já Baň, aaBatÍTe a 1. os. mn.č. jednoduchého budoucího času a u nedokonavých sloves pomocí aaBatí, aaBatÍTe a infinitiv, např. Mbi cnoěM zazpíváme si cnoěM zazpívejme si Mbi 6y,qeM neTb budeme zpívat 6y,qeM neTb zpívejme flaBaň(Te) cnoěM zazpívejme si, pojďme si zazpívat flaBaň(Te) neTb zpívejme, pojďme zpívat 6. rozkaz pro 3. os. j.č. a mn.č. vyjadřujeme opisně pomocí částic nvcTb, nvcKaň (hovor.) a 3. os. j.č. i mn.č., v provoláních a zdravicích se používá částice na a 3.. os. j.č. nebo mn.č. např. nycTb (nycKaň) oh CKaweT ať řekne fla 3flpaBCTByeT ,qpy>K6a ať žije přátelství 7. důrazný rozkaz můžeme vyjádřit infinitivem s imperativní intonací: He KpMHaTb He LuyMeTb 8. Pozor na slovesa bez vlastního tvaru rozkazovacího způsobu BMfleTb (CMOTpeTb) - CMOTpM - CMOTpMTe exaTb (noexaTb) - noe3>Kaň - noe3>KaňTe wenaTb (nowenaTb) - noKenaň - noKenaňTe cribiiuaTb (cnywaTb) - cnyiuaň - cnyiuaňTe Modálni slovesa_Hy>KHO, Haflo, HeoóxoflMMO, mo>kho, o6a3aH, aojdksh Česká slovesa „musím, potřebuji, smím" se do ruštiny překládají většinou slovesnými vazbami nebo neosobními slovesnými vazbami. musím nemusím a flon>KeH, ->KHa, o6a3aH, -a He o6a3aH, He o6a3aHa, He flomxeH, He flon>KHa MHe Hy>KHO, Haflo, Heo6xoflMMO npnxoflHTca npnflěTca He Hy>KHO, He Haflo He npMXOflMTCa He npwflěTCfl potřebuji nepotřebuji MHe Hy>KeH, Hy>KHa, Hy>KHO, Hy>KHbi He HyweH, -a, -o, -bi smím MHe MO>KHO nesmím Henb3a Minulý a budoucí čas tvoříme u neslovesných vazeb tvary minulého a budoucího času pomocného slovesa 6biTb: a flomxeH MHe Haflo a flomxeH 6bin MHe Haflo 6bino a flomxeH 6y,qy MHe Haflo 6y,qeT 33 Slovesný vid_Biifl marona V ruštině stejně jako v češtině rozlišujeme slovesa dokonavá a nedokonavá. Dokonavá slovesa vyjadřují děj omezený, nedokonavá vyjadřují dějjehož průběh není omezen. Dvě slovesa významově totožná, která se liší pouze svým videm,nazýváme vidovou dvojicí: HMTaTb - npoHMTaTb číst - přečíst HarwTb - HarmBaTb nalít - nalévat Tvoření dokonavých sloves předponami flenaTb - cflenaTb nMcaTb - HanMcaTb příponou -Hy KpMHaTb - KpMKHyTb OTflbIXaTb - OTflOXHyTb změnou v kmeni co6npaTb - coôpaTb npMHMMaTb - npMHHTb HanMHaTb - HanaTb různými slovesy 6paTb - B3HTb rOBOpMTb - CKa3aTb MCK3Tb - HaíÍTM Tvoření nedokonavých sloves - - příponou -biBa-, -MBa- paccKa3aTb - paccKa3biBaTb nepecTpoMTb - nepecrpanBaTb příponou -Ba- flaTb -flaBaTb 3a6biTb - 3a6biBaTb příponou -a-, -a- nonyHMTb - nonynaTb peiuMTb - peiuaTb noceTMTb - nocei^aTb příponou -M- npHBe3TM - npHB03MTb npMHeCTM - npMHOCMTb Poznámky: 1. některá ruská slovesa jsou obojího vidu (tj. jedním tvarem vyjadřují dokonavý i nedokonavý vid). Sem patří značný počet sloves zakončený na -OBaTb a slovesa cizího původu na -M30BaTb, - M3MpOBaTb a MpOBaTb. např. oĎei^aTb slibovat - slíbit BeneTb rozkazovat - rozkázat o6pa30BaTb tvořit - vytvořit Mcnonb30BaTb využívat - využít nccneflOBaTb zkoumat - prozkoumat opraHM30BaTb organizovat - zorganizovat 2. některá ruská slovesa jsou jen nedokonavá: např. coflepwaTb obsahovat CTOMTb mít cenu, stát 3. některá slovesa, která jsou v češtině jen nedokonavá, tvoří v ruštině oba vidy. Budoucí čas pak v ruštině tvoříme od sloves dokonavých, např. xoTeTb - 3axoTeTb chtít MOHb - CMOHb moci yivieTb - cyivieTb umět budu chtít, budu moci, budu umět podobně u sloves pohybu: MflTM - noň™ jít exaTb - noexaTb jet 34 P řec h od n í ky_flee n p ii h a ct lín Přechodníkových vazeb se v ruštině na rozdíl od češtiny používá velmi často. V češtině se pociťují jako zastaralé nebo knižní. Ruské přechodníkové vazby překládáme do češtiny většinou vedlejšími větami. V ruštině stejně jako v češtině tvoříme přechodník přítomný a minulý pouze s tím rozdílem, že ruština má stejný tvar přechodníku pro všechny rody a obě čísla, zatím co čeština tvoří zvláštní tvar pro mužský rod j.č., pro ženský a střední rod j.č. a zvláštní tvar pro všechny rody mn.č. přechodník přítomný (děj současný) tvoří se od nedokonavých sloves příponou —ft (po >k, m, h, m -a ) po odtržení osobní koncovky a pa6oTaK> - paôoTaa a flep>Ky - flepwa přechodník minulý (děj předčasný) tvoří se od sloves dokonavých, od kmene minulého příponou -B, -BUJM a nemá-li minulý čas příponu n, příponou -uivt oh cflenan - cflenaB(ujn) OH KpMKHyn - KpMKHyB(UJM) oh npMHec - npMHecujM Poznámky: 1. Přechodník přítomný vyjadřuje děj probíhající současně s dějem věty hlavní v přítomnosti, v minulosti i v budoucnosti. 2. Přízvuk přechodníku přítomného se shoduje s přízvukem infinitivu (tj. zároveň s1. os. j.č. přítomného času). flenaTb a flenaio flenaa roBopMTb a roBopio roBopa 3. Od některých sloves nedokonavého vidu se přechodník přítomný netvoří. Jsou to slovesa s infinitivem na-Hb (MOHb, nenb) s infinitivem na -HyTb (coxHyTb, Mep3HyTb) slovesa v přítomném čase jednoslabičná (nmb - a nbK>, waTb - a >KMy) slovesa 1. časování se změnou kmenové souhlásky 3->k, c-lu (BH3aTb - a Ba>Ky, nucaTb - a n umy) 4. Slovesa na aBaTb, u nichž se -Ba- v přítomném čase vypouští (a n3flaio), tvoří přechodník přítomný od kmene minulého: M3flaBaTb - M3flaBaa 5. Přechodník přítomný od slovesa 6biTb je 6yflyHM. 6. Přechodník minulý vyjadřuje děj předčasný, předcházející před jiným dějem přítomným, minulým nebo budoucím. 7. Přízvuk přechodníku minulého se zpravidla shoduje s přízvukem minulého času mužského rodu. npoHMTan - npoHMTaB 8. Některá slovesa dokonavého vidu tvoří přechodník minulý příponou -ft: boíítm - bomah Přídavné jméno slovesné_npiiHacTiie V ruštině se ve srovnání v češtinou používá vazeb s PřJ slovesným častěji, zejména v odborném jazyce. Do češtiny se mohou překládat též vedlejší větou vztažnou. Ruština má 4 PřJ slovesná: přítomné činné HHTaiomníí minulé činné HHTaBUJníí přítomné trpné HMTaeMbiíí minulé trpné npoHMTaHHbiň 1 cnp. II cnp. 1. časování II. časování 35 Přídavná jména slovesná přítomná činná OHM HMTa-HDT HMTaHDIHMM -aa, -ee, -Me OHM r0B0p-3T rOBOpaiflMM -aa, -ee, -Me OHM nMUJ-VT nMiuyinMM -aa, -ee, -Me OHM KpMH-aT KpMHaiflMM -aa, -ee, -Me Přídavná jména slovesná přítomná trpná (od sloves přechodných) Mbl HMTa-eM HMTaeMblM -aa, -oe, -bie Mbl npOM3BOfl-MM npOM3BOflMMblM -aa, -oe, -bie Mbi Hec-eM HeCOMblM -aa, - oe, -bie Mbi co3fla-eM co3flaBaeMbiM -aa, -oe, -bie Přídavná jména slovesná minulá činná oh npoHMTan npoHMTaBUJMM, - aa, -ee, -Me OH roBopMn roBopMBUJMM, -aa, -ee, -Me oh nepeHec nepeHecujMM, -aa, -ee, -Me oh npMBen npMBefliuMM, -aa, -ee, -Me Přídavná jména slovesná minulá trpná Přípona Infinitiv Příd.jména slovesná příčestí -HH- npOHMTaTb npOHMTaHHblM, -aa, -oe, -bie npoHMTaH, -a, -o, -bi -eHM- 3aKnK>HMTb SaKJIHDHeHHblM, -aa, -oe, -bie 3aKnK>HeH, -a, -o, -bi -T- npMHSTb npMHSTblM, -aa, -oe, -bie - npMHHT, -a, -o, -bi Poznámky: 1. U zvratných sloves je v přídavných jménech slovesných činných zvratná částice -cn (Bpam,aK>m,MMCfl, B03BpaTMBLUMMCfl) 2. PřJ slovesná přítomná a minulá činná se skloňují jako PřJ měkké typu xopoujmm 3. Čeština PřJ slovesné přítomné trpné netvoří, má jen jeho zbytky (např. známý, vědomý, nevidomý). 4. Jmenný tvar PřJ slovesného přítomného trpného se často do ruštiny překládá zvratným slovesem nedokonavým - plán je plněn, plán se plní - nnaH BbinonHaeTCH 5. Pamatujte tvar PřJ slovesného minulého trpného od slovesa flaTb - flaHHbiň 6. PřJ slovesná přítomná trpná a minulá trpná se tvoří od sloves přechodných, tj. takových, která mohou mít u sebe předmět ve 4. pádě (HMTaTb KHMry, HMTaeMaa KHMra, npoHMTaTb KHMry, npoHMTaHHaa KHMra) 7. PřJ slovesná trpná se skloňují jako tvrdá přídavná jména. 8. Jmenné (krátké) tvary PřJ slovesných trpných mají koncovky: -H, - Ha, -HO, -Hbl -eH, -eHa, -eHO, -eHbi -T, -Ta, -TO, -Tbl Jmenných tvarů se používá zejména v prísudku. Všimněte si pravopisu těchto tvarů - pouze jedno h. 36 Srovnejte: přečtená kniha kniha je přečtena npoHMTaHHaa Khmra KHMra npoHMTaHa MexaHMK, yKpennaiOLqMM fleiarib MexaHMK yKpenMBiuMM fleTanb fleiarib yKpennaeiviaa MexaHMKOM fleiarib yKpenneHHaa MexaHMKOM fleTanb (6bina, 6y,qeT) yKpenneHa 9. Zapamatujte si: mechanik, který upevňuje (upevňující) součástku mechanik, který upevnil součástka upevňovaná mechanikem součástka upevněná mechanikem součástka je (byla, bude) upevněna Spona_CBfl3Ka Tvary slovesa být ve větách vyjadřují čas, ale nemají vlastní význam. Význam se doplňuje podstatným nebo přídavným jménem. V těchto větách se sloveso být nazývá sponou. 1. Spona se vynechává: podmětem je zájmeno - Oh HacToaLqMM cnei4nanncT. podmětem není zájmeno - Moří 6paT - HacToaiuMíí cnei4nanncT. zdůraznění - Moří 6paT - sto HacToainMň cnei4nanncT. 2. Užití spony ecTb (je, jsou). - definice Vronb ecTb cpurypa, o6pa30BaHHaa flByMH nynaMU Poznámky: EcTb není vždy sponou. Používá se ve významu existence, osoby (v tomto případě odpovídá českému mít). výskytu a přítomnosti něčeho u nějaké ECTb niOflM, KOTOpbie 3T0My BepaT. EcTb none3Hbie MCKonaeMbie, KOTopbie . EcTb y TeĎa nepo? y OTu,a ecTb aBTOMOĎnrib. y MeHíi >Kap. 3. Spona v minulém a budoucím čase. Oh 6yfleT (6bm) MHweHepoM. Sponová slovesa_maron CB^3Ka Sponová slovesa nahrazují sponu 6biTb. ve významu existence ve významu výskytu v případech, kdy nejde o vlastnictví, se slova ecTb obvykle vynechává ruština dává přednost 7. pádu ĎblBaTb HBJIflTbCH (flBMTbCfl) 3tm MexaHM3Mbi 6biBaiOT flByx bmaob. Tato zařízení jsou dvojího druhu. OTKpbITMe aTOMHOÍÍ 3HeprMM HBníieTCfl BbIflaiOLqMMCa flOCTM>KeHMeM nenoBenecTBa. Objevení atomové energie je významným úspěchem lidstva. Polosponová slovesa Polosponová slovesa nemají ve větě plný význam. HaXOflMTbCa npeflCTaBmiTb OCTaBaTbCH cnyxMTb CTaHOBMTbCa TOHKM HaXOflflTCfl Ha OflMHaKOBOM paCCTOflHMM OT u,eHTpa. Body jsou (leží) ve stejné vzdálenosti od středu. KoHBeňepbi npeflCTaBnaiOT co6oň MaujMHbi HenpepbiBHoro fleňcTBua. Dopravníky jsou stroje s nepřetržitou činností. PaccTOflHwe ot u,eHTpa ocraeTca oflMHaKOBbiM. Vzdálenost od středu zůstává (je) stejná. 3to MOweT cnyxMTb npuMepoM ,qrm Bcex. To může být příkladem pro všechny. BbinycKHMKM Haiuero cpaKyribTeia CTaHOBHTca (crarm) MHweHepaMu Absolventi naší fakulty se stávají (se stali) inženýry. Rekce sloves Některá slovesa se pojí v ruštině s jinými předložkovými či bezpředložkovými pády nežli v češtině. 37 6naroflapnTb (noönaroflapMTb) Koro 3a hto (flpyra 3a noMomb) děkovat (poděkovat) komu za co BnafleTb (OBnafleTb) KeM, neivi (3eMneM, H3biKOM, TanaHTOM) vlastnit co, ovládat (ovládnout) co, BCnOMMHaTb (BCnOMHMTb) KOTO, HTO II JIM 0 KOM M HeM (poflMTeneM, o poflUTejmx) vzpomínat (vzpomenout) na koho, co >KflaTb Koro, nero v\m Koro, hto (cecTpy, noe3fla) 3a6biBaTb (3a6biTb) Koro, hto v\nv\ o kom, höm (KHMry, o ,qpy3bflx) 3aBnceTb OT Koro, OT nero (ot pe3yribTaTa) 3am,Mm,aTb (3aLqnTMTb) hto ot nero, ot Koro (nOBepXHOCTb OT KOpp03MM) MHTepecoBaTbca KeM, neM (cnopTOM) čekat na koho, co zapomínat (zapomenout) co, na koho záviset na kom, na čem chránit (uchránit) co před čím, kým zajímat se o koho, o co norib30BaTbca neM (HOBbiM MeTOflOM) MCnOTlb30BaTb HTO (HOBbiM MeTOfl) npUMerlHTb (npMMeHMTb) HTO ynoTpeönaTb (ynoTpeÖMTb)hto užívat (používat) čeho využít, užít čeho používat (použít) čeho no3flpaBnaTb (no3flpaBMTb) Koro c neM (OlUß C HOBbiM TOflOM) blahopřát, gratulovat komu k čemu pyKOBOflMTb KeM neM (KacpeflpoM) ynpaßnaTb KeM, neM (aBTOMaiuMHOM) vést koho, řídit co vest koho, spravovat, řídit co cnpaiuMBaTb (cnpocMTb) Koro htm y Koro o höm (o pe3ynbTaTe nccneflOBaHna) tázat se koho na co PŘÍSLOVCE - HAPEHME Příslovce se tvoří nejčastěji od PřJ, a to např. příponami: -o xopoLuo, njioxo, BbicoKO -e MCKpeHHe -M nO-pyCCKM, pMTMMHeCKM Bonpocbi, Ha KOTopbie OTBenaiOT HapeHMH - 3HaHeHne HapeHMM ľlpMMepbi KaK? KaKMM o6pa30M? o6pa3a fleňcTBMa öbiCTpo, MeflneHHO, npoHHO, xopoiuo, no-xopoiueMy, BCJiyx, Han3ycTb, neiuKOM, hmk3k, Korfla? C k3kmx nop? flo k3kmx nop? KaK flonro? BpeMeHM ceroflHa, 3aBTpa, yTpoM, CKopo, Tenepb, flaBHbIM-flaBHO, 3MMOÍÍ, ... Tfle? Kyfla? OTKyfla? MecTa BBepxy, BHM3y, cnpaBa, cjieBa, Be3fle, M3flann, b6tim3m, no3afln, ... rioneMy? OTnero? npMHMHbl cropana, cocjieny, co 3Jia, cnpocTa, noHeBone, noTOMy, nosTOMy. 3a>neM? C KaKOň u,enbK>? flrm «nero? UßiUA HapoHHO, Ha3no, He3a>HeM, 3aTeM, 3aneM. CKoribKO? Bo CKonbKO? HacKOJibKO? B KaKOíí CTeneHM? B KaKoň Mepe? Mepbi M CTeneHM oneHb, BflOBorib, BecbMa, cjmlukom, flocbrra, Bnojme, eflBa-eflBa, noHTM, flBaxvibi, ... 38 Stupňování příslovcí_CTenemi cpaBHeHkm Hapeniiíí CpaBHMTenbHan CTeneHb npocTaa cocTaBHaa -ee (-eň), -e, -iue HapenMe + 6onee/MeHee MHTepecHO -> MHTepecHee HMCTO -> HMllie xoponio -> nynuje 6ojiee MHTepecHO MeHee MHTepecHO ľlpeBOCxoflHan CTeneHb CpaBHMTeribHaa CTeneHb + MecTOMMeHMe "Bcex" Nejběžnější rčení v platnosti příslovcí_noroBopKa b Hapeniiflx Bpeivm ot BpeivieHM čas od času, občas nac c nacy čím dál, stále c nacy Ha nac každým okamžikem co aha Ha fleHb ze dne na den c ma3y Ha ma3 mezi čtyřma očima Luar 3a ujaroM krok za krokem cnoBO 3a cnoBO slovo dalo slovo rofl 3a roflOM každý rok M30 flHH B fleHb den za dnem, každý den fleHb 3a flHěM den co den, každý den M3 rofly b rofl rok co rok pyKa 06 pyKy ruku v ruce, svorně Hora b Hory stejným krokem flyiua b flyiuy v úplné shodě HOCOM K Hocy tváří v tvář HEmHMb Hapeniiflx HE nofl yflapeHMeM (pod přízvukem) Hl/l 6e3 yflapeHMH (bez prízvuku) HMKorfla HeKorfla HMTfle Herfle HMKyfla HeKyfla HMOTKyfla HeoTKyfla HMK3K He3aHeM HMHyTb HMCKOJIbKO Pravopis příslovcí pomocí spojovníku_npaBonncaHne Hapeniiň nepe3 aecpiic • HapeHMa c npi/iCTaBKOM no- Ha -OMy, -eiviy, -ckm, -km, -bn no-flpyroMy no-Moeiviy no-aHmMMCKM no-BoriHbn HcKniOHeHMa: noTOMy, nosTOMy, noneiviy, noceiviy. • HapeHMa c npucTaBKOň bo- (b-), o6pa30BaHHbie ot nopflflKOBbixHMcrwTenbHbix 39 BO-nepBbix BO-BTOpbIX B-TpeTbMX • HapeHMa c cycpcpMKcaMM -to, -nn6o, -HMÔyflb, npucTaBKOň Koe- HTO-TO rfle-nn6o KaK-Hn6yflb KOe-KTO • HapeHMH, o6pa30BaHHbie noBTopem/ieM cnoB (oflHOKopeHHbix v\nv\ CMHOHMMMHecKMx) ene-ene TOHb-B-TOHb HyTb-nyTb KaK-HMKaK noflo6py-no3flopoBy PŘEDLOŽKY - nPEflJlOR/l Druhy předložek_pa3paflbi npeflnoroB o Henpou3eodHbie npednoau 6e3, b, flo, flna, 3a, H3, k, Ha, Hafl, o, 06, ot, no, nofl, nepefl, npn, npo, c, y, Hepe3: M3-3a, M3-nOfl, ... o ľlpou3eodHbie npednoau ■ HapenHbie npeflnorM b6jim3m, BHyTpi/i, BOKpyr, OKono, ... ■ OTbiMeHHbie npeflnorM BcneflCTBMe, b TeneHne, nyTeM, b npoflon>KeHMe, ... ■ OTmaroribHbie npeflnorM Ďnaroflapa, BKrnonaa, MCKrnoHaa, cnycTH, HanMHaa (c), ... Předložky určující místo (na otázku rae, Kyaa, OTKyaa) pád předložka český význam příklad OKono u MaiuMHa ocTaHOBMnacb OKono Bxofla. B03ne vedle Bo3ne Bxofla CToano Sonbiuoe Kpecno. (Ha)npoTMB proti Mara3MH HaxoflMTca (Ha)npoTMB LUKonbi. y u TypMCTbi 0CTaH0Bnnncb y peKM. M3 z I/I3 MocKBbi Mbi BbiexanM paHO yTpoM. Bflonb podél f1oe3fl luěn Bflonb 6epera. 0 n OT od 9\ OTOLuěn ot CTona. čL. p. OT-flO od-k Ot flOMa flo peKM Mbi lunu flBaflu,aTb MMHyT. BOKpyr kolem, okolo BOKpyr KOCTpa cnflenu ManbHMKM. M3-3a zpoza M3-3a rop noflHMManocb conHu,e. M3-nOfl zpod M3-nofl CTona BbiĎewana KOiuKa. nocpeflM uprostřed flocpeflM nnoiflaflM oman naivmTHMK. c z, s C rop cĎerann pynbM. Oh CHan nopTpeT co CTeHbi. flo až k Mbi 6e>KanM flo neca m ocTaHOBunucb. T n K k Haiua noflKa npuĎnnwanacb k Ďepery. 0. \). no po flo ynnL(aM lunu KonoHHbi fleMOHCTpaHTOB. Hepe3 přes, ob Tyfla Haflo v\p,iv\ Hepe3 napK. Oh CMflen ot MeHfl Hepe3 flBa CTyna. CKB03b skrz TB03flb npoLuěn CKB03b flOCKy. 4. p. B do Mbi BOiunM b 6onbLuyK> KOMHaTy. Ha na Mbi BbiiunM Ha ynnL(y. 3a za ConHU,e ceno 3a ropy. nofl pod Oh 3acyHyn HeMOflaH nofl KpoBaTb. 40 1- npM při, před -1 ľ1pn 6n6nnoTeKe MMeeTca 6onbLuoň HMTanbHbiň 3an. 3to cnyHMnocb npn CBMfleTenax. R n Ha na KHMra ne>KMT Ha crone. d. p. Ha nonax paôoTaiOT TpaKTopuc™. B v, na B KOMHaTe xonoflHO. JleTOM a >Knn b flepeBHe. noa pod, u ľlofl okhom pocrm KycTbi cnpeHi/i. Oh >KMBäT nofl ľlparoň. 7. p. Hafl nad Hafl peKOň cnycTMnca TyMaH. nepefl před ľlepefl n a m h m kom ocTaHOBnnncb ,qe™. 3a za 3a peKoň HaxoflMnca 6onbLuoň 3aBOfl. Me>Kfly mezi Me>Kfly necoM m peKOň 3eneHenn noria. Porovnání předložek vyjadřujících místo rfle Kyfla OTKyfla b — 6.p. Oh >KMBäT b ropofle. b - 4.p. Oh efleT b ropofl. m3 - 2.p. Oh npnexan h3 ropofla. Ha-6.p. 9\ paôoTaio Ha 3aBOfle. Ha - 4.p. 9\ Mfly Ha 3aBOfl. c-2.p. 9\ npmuen c 3aBOfla. y-2.p. 9\ 6bm y Bpana. K-3.p. 9\ Mfly k Bpany. OT-2.p. 9\ npmuen ot Bpana. 3a - 7.p. Mbi CMfleriM 3a ctojiom. 3a - 4.p. Mbi cenu 3a oran. m3-3a - 2.p. Mbi BCTarm m3-3a orana. nofl - 7.p. ľlMCbMO ne>KMT nofl khmtom. nofl - 4.p. 9\ nonoKnn nncbMO nofl KHi/iry. m3-nofl - 2.p. M3-nofl CHera noaBunncb u,BeTbi. Předložky určující čas (na otázku Koraa, CKoribKO BpeMeHii, Ha KaKOŇ cpoK) pád předložka český význam příklad 2. p. 6e3 OKono nocne flo C-flO c - no za kolem, asi po před od - do od - do Mbi 3aKOHHnnn paĎOTy 6e3 fleca™ MMHyT flBeHaflu,aTb. Oh >Knn b MocKBe OKono TpěxneT. flocne co6paHna oh noexan b kmho. flo BoňHbi Mbi >Knnn b flpare. 3aHaTna y Hac c BOCbMM flo flBeHaflL(aTM nacoB. KoHCpepeHi4na coctomtch c n>rroro no flec>rroe HHBapa. 3. p. k no k po,každý HepTě>K Hy>KHO CflenaTb k noHeflenbHMKy. Bpan npMHMMaeT no BTopHMKaM. 4. p. b nofl Ha 3a Hepe3 c v za, během k na za, během za, ob asi B cpefly cocTOMTca co6paHne. 3to h cflenaio b flBa aha. Oh ycHyn nofl yTpo. Oh yexan b KOMaHflupoBKy Ha Mecflu,. Oh npo6e>Kan sto paccTOHHue 3a nonnaca. Hepe3 rofl oh 3aKOHHMT yHMBepcMTeT. B MocKBe Mbi npoĎyfleM c Mecflu,. 6. p. no npM b Ha po při, za, během v za flo npn6biTMM b MocKBy ohm cpa3y BCTpeTMnM MHoro flpy3eň. řípu BCTpene flpy3ba KpenKO oĎHanucb. 3to cnyHMnocb npn rieTpe nepBOM. B fleTCTBe a nK)6nn noBMTb pbi6y. 9\ BepHynca b 1995 rofly. Ha paccBeie Typuc™ noflomnu k peKe. Ha npoiunoM Heflene a 6onen. 7. p. nepefl 3a před při nepefl 3K3aMeHaMM oh mhoro 3aHMManca. 3a paĎOTOÍÍ ĎbICTpO MflěT BpeMH. 41 Vyjádření času v 6. pádě (na otázku Koraa) HHBape B 3T0M rofly, Mecflu,e cpeBpane TOM MapTe npoLunoM anpene 6yflyLqeM Mae cneflyiOLqeM B MHDHe Mione Ha 3T0M TOM npoLunoň 6yflyLqeň cneflytOLfleň Heflene aBrycTe cemaĎpe OKTa6pe Hoa6pe fleKaŠpe Předložky nepe3 a nocne k označení času 9\ noňfly flOMOň Hepe3 fleHb. flBa naca. fleCHTb MMHyT. Heflenio. 9\ noňfly flOMOň nocne 3K33MeH0B. 3aH3TMM. ypoKa. OKOHHaHMa yHMBepcMTeTa. 9\ noňfly aomom Hepe3 fleHb flBa naca fleCHTb MMHyT Heflena nocne 3K33MeH0B. 33H3TMM. ypoKa. OKOHnaHMa yHMBepcMTeTa. Předložky vyjadřující způsob (na otázku xait, k3kmm o6pa30M) pád předložka český význam příklad 2.p. 6e3 npoTMB bez proti 6e3 yflOBonbCTBMH, 6e3 paflOCTM, 6e3 noMOiflM, 6e3 cnoBapa, 6e3 OTflbixa npoTMB xenaHMa, npoTMB coBecTM, npoTMB y6e>KfleHMM 3.p. no podle 7.p. no noHTe, no paflMO, no TeneBM3opy, no Tenerpacpy, no TenecpOHy 6.p. B Ha v, ve 7.p. b CTpaxe, b naHMKe, b HepeiuMTenbHOCTM, b CMyifleHMM Ha aBTo6yce, Ha TpaMBae, Ha t3kcm, Ha caMoneTe 7.p. c s, se c HeTepneHMeM, c paflocTbio, c nioĎOBbio, c yflOBonbCTBMeM, c xenaHMeM, co cnoBapeM Předložky vyjadřující účel (cíl) (na otázku 3a nervi, flna nero, c iokom qenbio) pád předložka český význam příklad 2.p. flna paflM BO MMH c L(enbio pro (co) kvůli ve jménu za účelem Mbi coôpanM MaTepManbi flna onyônMKOBaHMa b >xypHane. Oh >KMn m 6oponca paflM cnacTba niofleň. Mbi 6opeMca npoTMB BOMHbi bo mmh >km3hm Ha 3eMne. Mbi npMexanM c u,enbio 03HaK0MMTbca c Baiueň pa6oToň. 4.p. Ha na -1 OTeu, flan Cbmy fleHbrM Ha KHMry. OHa noflapMna MHe KHMry Ha naMHTb. 7.p. 3a pro CTyfleHT noLuen b ÔMÔnMOTeKy 3a khmtom. 42 Předložky vyjadřující příčinu (na otázku noneMy, OTnero) pád předložka český význam příklad 2.p. OT M3-3a M3 7.p. pro, kvůli z(e) Ot ropa MaTb paHO cocTapunacb. MaribHMK noKpacHen ot CTbifla. M3-3a CMribHoro floxvia 3KCKypcna He cocToanacb. (M3-3a nnoxoň noroflbí) 9\ nocTynnn TaK M3 tiioôbm k uaiepv\. 1/lBaH He roBopMT o CBOMxycnexax H3 ckpomhoctm. 3.p. no Ďnaroflapa z, pro díky CTyfleHT cflenan oiuHĎKy no pacceaHHOCTM (no He6pe>KHOCTM, no HeBHMMaTeribHOCTM). Bnaroflapa CBoeMy ynopcTBy oh npeoflonen Bce TpyflHOCTM. 4.p. 3a pro Bce ero yBawaiOT 3a ero Tpyflorno6ne. 7.p. 3a B CBH3M C pro, v důsledku v souvislosti 3a HeflocTaTKOM BpeivieHM a He npne,qy. B CBH3M C CMribHblMM MOp03aiVM paĎOTa OCTaHOBMTiaCb. Pravopis předložek_npaBonncaHne npeflnoroB Hepe3 flecpMC M3-3a M3-nOfl pomocí spojovníku no-Hafl BBMfly (= no npMHMHe) BcneflCTBMe(= M3-3a) Hanoflo6ne, Bpofle (= nofloĎHO) HacneT(= o) CTMTHO BMeCTO dohromady BHyTpn Bcnefl HaBCTpeny CBepx HecMOTpa (Ha) b flene b cnny b oônacTM b CMbicne B OTHOLLieHMM no Mepe b Mepy no noBOfly pa3fleribHO b TeneHMe no npMHMHe zvlášť b npoflon>KeHMe b BMfle B OTTlMHHe 3a MCKTlIOHeHMeM b 3aKnK)HeHMe 3a cneT B CBH3M b u,ermx 3anoMHiiTb b TeneHMe, b 3aKnK>HeHi/ie, BcneflCTBMe Poznámky: 1. Předložky b, c před stejnou souhláskou nebo před její párovou souhláskou, za kterou následuje další souhlásky, se vokalizují: bo Bpeivm, co CTona, bo 0paHL(MM Předložky b, c, 06 se vždy vokalizují před skupinami mh-, bc-: bo MHornx, bo Bcex, co mhoíí, co BCTpeneM, 060 MHe, o(6o) BCěM V ruštině není vokalizace předložek tak častá jako v češtině. Srovnejte: b BOfle ve vodě 43 k komv ke komu c cecTpoň se sestrou 2. Zapamatujte si: za války ve středu, v neděli tento (minulý) týden v tomto roce kolem domu je zahrada u domu kolem (mimo) domu proti fakultě až ku Praze jít do práce v závodě ve čtvrtém poschodí v kurzu při (na) hodině jít po městě pracovat podle plánu nepracovat pro (kvůli) nemoc(i) koupit pro děti tužka na (k) rýsování jít pro noviny 3. Rozlišujte: na stole (kde) na stůl (kam) v divadle (kde) do divadla (kam)" pod stolem (kde) pod stůl (kam) nad stolem (kde) nad stůl (kam) před budovou (kde) před budovu (kam) se stolu (na stole) ze zásuvky (v zásuvce) mezi studenty (více než 2) mezi mnou a tebou (ne více než (až) za rok za rok (během celé doby) BO BpeMH BOMHbl b cpefly, b BOCKpeceHbe Ha 3T0ň (npoLunoň) Heflene B 3T0M rofly BOKpyr flOMa cafl OKono flOMa M MM O flOMa npoTMB cpaKyribTeTa flo ľlparM MflTM Ha pa6oTy Ha 3aBOfle Ha níiTOM 3Ta>Ke Ha Kypce Ha ypoKe MflTM no ropofly paĎOTaTb no nnaHy He paĎOTaTb M3-3a 6one3HM KynMTb flna fleTeň KapaHflaiu flrm pncoBaHna MflTM 3a ra3eToň Ha CTone Ha ctoji b TeaTpe b TeaTp nofl CTonoM nofl ctoji Hafl CTonoM Hafl CTOJl nepefl 3flaHneivi nepefl 3flaHne co CTona M3 aiflMKa cpeflM CTyfleHTOB Me>Kfly mhoíí m to6oíí nepe3 rofl 3a rofl SPOJKY - COK)3bl Druhy spojek_pa3paflbi cok>30b • CoHMHMTeribHbie - souřadící o CoeflMHMTeribHbie - slučovací M, fla (= M), He TOJIbKO ... HO M, T3K>Ke, TO>Ke, M ... M, HM ... HM, K3K ... T3K M o ľlpoTMBMTeribHbie - odporovací a, fla (= ho), ho, 3aT0, oflHaKO, oflHaKO >Ke, Bce >Ke o Pa3fleriMTeribHbie - vylučovací MJ1M, MJ1M ... MJ1M, JIMÔO, JIMÔO ... JIMÔO, TO ... TO, TO J1M ... TO J1M, He TO ... He TO • ľloflHMHMTenbHbie - pod řadíc í o M3bacHMTeribHbie - vylučovací HTO, HTOÔbl, KaK, ... o BpeivieHHbie - časové 44 Kor,qa, rmujb, eflBa, ... o L|eneBbie - účelové HTOĎbl, flaĎbl, CTeM HTOĎbl, ... o YcnoBHbie - podmínkové ecrm, ecrm 6bi, kotím, ... o ycTynMTeribHbie - přípustkové xoth, xoTb, nycKaň, ... o CpaBHMTeribHbie - srovnávací KaK, KaK 6yflTO, ctiobho o flpMHMHHbie - důvodové TaK KaK, TaK hto, ... o CneflCTBMa - důsledkové TaK HTO Pravopis spojeknpaBonkicaHkie cok>30b criMTHO - dohromady pa3fleribHO - zvlášť HTOÖbi (= flrm Tom HTOÖbi) TO>Ke, TaioKe (= m) OTTOrO noTOMy noneiviy MT3K (= cneflOBaTeribHO) 38T0 (= HO) npMHeM npMTOM nosTOMy 3a>neM 3aTeM noKa HTO nOHTM HTO npM 3T0M KaK 6yflTO Torfla KaK TaK HTO He TO - He TO TO eCTb OTTOrO HTO nOTOMy HTO oflHaKO >Ke HO: MT3K m CHK, m TaK flanee Poznámky: 1. TaK KaK se používá na začátku i uprostřed souvětí. 2. noTOMy h to se používá pouze uprostřed souvětí nebo bezprostředně po otázce. 3. Český výraz zdali se vždy do ruštiny překládá pouze částicí -jim, nikdy ecnu 4. Spojka Korfla v podmínkovém významu se užívá velmi zřídka. 5. Infinitiv po spojkách hto6i>i, bmöcto Toro HTo6bi se používá, je-li podmět věty řídící a vedlejší stejný. ČÁSTICE - HACTMUbl TM zda, jestliže 9\ He 3H3K), npMfly tm Ha co6paHne. Nevím, zda přijdu na schůzi. pa3Be což(pak), copak, opravdu Pa3Be Tbi ero He 3Haeujb? Cožpak ho neznáš? Heywerm skutečně, opravdu Heywerm ohm He npMexarm? Opravdu nepřijeli? Bpafl JIM sotva, stěží Ohm Bpafl jim npMeflyT. Sotva přijedou. Beflb vždyť Beflb OH 06 3T0M rOBOpMJI. 45 Vždyť o tom mluvil. nycTb nycKaň ať, nechť flycTb oh HanMiueT. Ať napíše. >Ke vždyť, přece 9\ >Ke BaM 06 3T0M roBopnn. Vždyť jsem vám 0 tom říkal. noKanyň asi, zřejmě, patrně, pravděpodobně Oh, noKanyň, npaB. Asi má pravdu. MMeHHO právě MMeHHO Bac sto KacaeTca. Právě vás se to týká. BOT to(hle) Bot Haiu flOM. Tohle je náš dům. Hy no, no tak Hy, HaHHěM! No tak začněme! flaxe dokonce flawe flnpeKTop npMLuěn. Dokonce ředitel přišel. riMiub jen, pouze JlMLUb Bbl MO>KeTe MHe nOMOHb. Jen vy mně můžete pomoci. TOTIbKO jen teprve až 9\ ocTaHycb ToribKO flBa aha. Zůstanu jen dva dny. 9\ c hmm 6yfly roBopMTb ToribKO BenepoM. Budu s nimi mluvit teprve večer. XOTb aspoň XoTb yBMfleTb eě! Aspoň ji vidět! moji prý Oh, moji, 3to cnbiLuan. Prý to slyšel. BOH tam(hle) Boh Haiua LUKona. Tamhle je naše škola. Druhy částic_pa3paflbi HacTiiu, • MoflanbHbie HacTMLibi 0 BonpocMTeribHbie: nu, Heywerm, pa3Be; 0 BOCKriMLiaTeribHbie: KaK, hto 3a; 0 orpaHMHMTeribHbie: TOTlbKO, TMLUb; 0 yKa3aTeribHbie: bot, boh; 0 ycMriMTeribHbie: hm, Beflb, Bce-TaKM, flaxe, >Ke; 0 yTOHHMTeribHbie: MMeHHO, KaK pa3. • OopMOo6pa3yK»mne HacTMLibi o 6bi (flna o6pa30BaHna ycnoBHoro HaKnoHeHMa): o nycTb, nycKaň, fla, flaBaň, -Ka (,qrm o6pa30BaHna noBerwT. HaKnoHeHMa): o SbiBano, 6bino (,qrm o6pa30BaHna ocoSbix cpopM npoiuefliuero BpeMeHM). • OTpuuaTenbHbie nacTMLibi o He O HM Pravopis částic_npaBonncaHne HacTiiu, pa3,qenbHo: Hepe3 flecpMc: >Ke (>k) -TO, 6bi (6) -tmďo, nu (nb) -HMĎyflb, 6yflTO -Ka, 46 flecKaTb -1 -TKa, KaK 6yflT0 -c, nOHTO HTO -fle, nocne Koe-cneflyeT npeflnor Koe- (kom-), (Koe c KeM) -T3KM (nocne Hapennň, maronoB m co cnoBaivm Beflb BCe-TaKM, TaK-T3KM) Mon 3anoMHMTb: tohho T3K >Ke, to >Ke caivioe, TOT >Ke, TOTHaC >Ke, Bce TaK >Ke, K TOMy >Ke, TO-TO->K VSUVKA - BCTABKA Vsuvka je slovní výraz, který sice není částí věty, ale s obsahem věty souvisí a dodává jí určitý modálni odstín (vyjadřuje např. jistotu, pochybnost apod.). V ruštině se vždy odděluje čárkami. Příklady: MOweT 6biTb asi, snad co6ctb6hho roBopa vlastně KaweTCH zdá se BOOÔLqe roBopa vůbec KOHenHO jistě cneflOBaTenbHO tudíž HecoMHeHHO bezpochyby BO-nepBbix zaprvé k cnacTbio naštěstí Hao6opoT naopak Příklady ve větách: ľlaBen, roBopaT, cepbě3HO 3a6onen. K co>KaneHMK), a He Mor npi/iííTM. Bbi MonHMTe, 3HaHMT, Bbi cornacHbi. Pavel prý vážně onemocněl. Bohužel, nemohl jsem přijít. Mlčíte, tedy souhlasíte. 47