Silvie Kotherová: Buddhismus II. Počátky Mahájány I. Důvody vzniku • Po Buddhově smrti se objevují rozkoly uvnitř sanghy: – O nauce – O praxi - především - několik Vinají • Nárůst vlivu laické obce – Gregory Shopen proti – podpora spíše z mnišské obce (až 4 stol.n.l.) až později laici • Problematické určování arhatství + snížení kvality arhatů • Mimo indické vlivy (helénismus-ikonografie) • Soupeření s domácí tradicí (bhakti) • Hedvábná stezka (sochy v Afghánistánu) Gandhárký styl Bamjánští Buddhové Bamjánští Buddhové • 6 století • Zničení v r.1999 Talibanem Problematická datace Buddhova života • „dlouhá chronologie“ – datum Buddhovy smrti určuje na 544/543 př.n.l. - théravádoví buddhisté JV Asie, badatelé NE • „opravená dlouhá chronologie“ – datum Buddhovy smrti 484/483 př.n.l. – dlouho obecně přijímané • „krátká chronologie“ – datum Buddhovy smrti 368/367 př.n.l. (100 let před Ašókou) • „tečkovaná chronologie“, podle teček v zápisu, Buddhova smrt 486 př.n.l. • R. Gombrich (404 př.n.l.), H. Bechert (368 př.n.l.)… Koncily - Sangíti: • 1. koncil (rok Buddhovi smrti – okolo roku 543 př.n.l. u města Rádžagrha) – 500 arhatů, ustanovení tripitaky – mnich Purána přišel pozdě- respektuje co bylo řečeno, ale bude se řídit tím co slyšel z Buddhových úst • 2. koncil (110 let po prvním, okolo 383 př.n.l. ve Vaiśálí) – 700 mnichů (nikoliv arhatů) – Jaša – kritika Vaiśalských – peněžních darů, doba jídla, alkohol atd. – Odsouhlasena přísnější verze Vinaji - vyloučení Vaiśálských • Rozštěpení – Mahásanghikové – Sthaviravádové (Théravádinové) 5 tezí Bhadra Mahádévy • Zrevidoval definici arhatství: 1) může být sveden ve snu nebeskými nymfami 2) být neznalý v některých záležitostech nauky a plně se tedy nezbavil avidjá (nevědomosti) 3) může být na pochybách ohledně nauky 4) Může obdržet informace nebo poučení od druhých 5) Pokrok na cestě lze docílit pronesením slova (mantra, dharaní?) Koncily - Sangíti: • Opoziční koncil (350 př.n.l. v Pátaliputře) – Mahásanghikové, nebyl uznán staršími, i laici – Významnost arhata snížena, kritika Vinaji – Buddha prohlášen za nadsvětskou bytost (lókottaraváda) – Uznání Bhadradévových tezí • 3. koncil (Pátaliputra, 265 př.n.l.) – Mnich Vatsíputra- „nauka o osobě“ (pudgala)-není totožná se skandhami, ale ani od nich odlišná – Král Ašóka-zastánce starého směru – opozice donucena obléci bílé laické roucho – Považován za založení školy théravády Ašóka (vládl 268-232 pr.n.l.) • Buddhistický král, byl vnukem zakladatele dynastie Maurjů Čandragupty Maurji a synem Bindusáry. • syn Mahinda dcera Sanghamitta – okolo r. 245 př.n.l. – na Šrí Lanku, přinesli odnož stromu bódhi • Podpora šíření buddhismu prostřednictvím staveb – stúpy, sloupy, skalní nápisy Ašóka (vládl 268-232 pr.n.l.) • Ašókův řeckoaramejský nápis • Ašókův sloup ze Sarnáthu, lví hlavice a Ašóka čakra Koncily - Sangíti: 4. koncil – setkání školy sarvástivády za vlády krále Kanišky, nová interpretace abhidharmy. • „Sarva asti“ = vše existuje – Primární jsoucna – dharmy- nesložené – Pojmová jsoucna – složené z dharem • Oboje existuje i když různým způsobem 5. koncil – uznáván pouze v Barmě, recitace Tripitaky v roce 1871, sjednocení kánonu 6. koncil – opět v Barmě, 1954, příprava kánonu do tisku Teorie o vzniku mahájány 1) Vznik ze školy mahásanghika -rozkol v Patně byl ale kvůli vinaji, nikoli kvůli nauce 2) Vznik z laického hnutí (Miltner, Étienne Lamotte) -reakce laiků na výsadní postavení mnišské obce, nutnost uznat, že i laik může dosáhnout probuzení 3) Jako stúpový kult -Akira Hirakawa základ v MHPS X Schopen – kultu se účastnili hojně i mniši 4) „Sútrové kulty“ (Shopen) - hlásání a uctívání konkrétních súter, mnišské a klášterní prostředí 5) Obrozenecké hnutí lesních asketických mnichů (Paul Harrison) -důsledek obratu k askezi – texty vykazují značnou pokročilost v meditaci, konzervatizmus Teorie o vzniku mahájány • Vznik mahájány nebyl výsledkem žádného schismatu – původní předpoklad • Mahájánští mniši součástí théravádových klášterůodlišná motivace a vize jednotlivých mnichů (Williams) • Nejednalo se o institucionalizované hnutí,školu • Mahájána-velmi rozmanitá, nemůžeme hovořit o jednotné škole Zpočátku drobné hnutí jednotlivců z různých škol Samostatně se vyděluje až v 5. stol. n.l Lotosová sútra (Saddharmapundaríka sútra) • Vznik 1.stol.př.n.l. - 1 stol n.l., zachována v čínštině, • Japonsko - postačující slovo Buddhovo, formule : „Namu mjóhó renge kjó“ – možnost náhlého osvícení • Upájakaušalja – „obratnost v prostředcích“ – přizpůsobení výkladu úrovni posluchačů • Podobenství o hořícím domu: - Tři cesty: arhat, pratjékabuddha, bódhisattva → pravá cesta je pouze jedna – ékajána (cesta k buddhovství) • Rovněž Buddhův život byl zinscenovaný, ve skutečnosti nezemřel, je stále přítomen – náboženská transformace – umožňuje modlitby, zbožnosti, zjevení Ideál bodhisattvovství • Už v rané pál. lit. a) Buddhovo vtělení v minulých životech – příběh askety Sumédhy, který se v budoucím životě stane Buddhou b) Buddha před svým narozením v podobě prince Siddhárthy jako obyvatel nebes Tušita c) Buddha před svým dokonalým probuzením • Bódhi – dokonalé poznání (pradžňá) tj. poznání prázdnoty věcí, věci nemají svou vlastní existenci svabháva) • Sattva – esence; bytost; – „Bytost (hledající) probuzení“ – „ten, jenž je schopen probuzení“ – „ten/ta, který je hrdinný/á v záměru dosáhnout probuzení“ Bódhisattva - cíle a)Své probuzení – tzv. „neulpívavá nirvána“, nirvánu neodkládá, ale jeho nirvána je odlišná od nirvány arhatů – nirvána není oddělená od samsáry (princip prázdnoty) b)Prospěch bytostí Prostředky – poznání (pradžňá) a soucit (karuná) → cvičení se i ve „světských“ dovednostech • Pokročilí boddhisattvové – schopnosti – stávají se z nich tzv. „nebeští bodhisattvové“ Arhat, buddha a bódhisattva • Arhaté a buddha jsou si rovni v poznání 4 pravd • Buddha však začal získávat další vlastnosti – nadsvětské • Mahájánové texty zdůrazňují kvalitativní odlišnost nirvány arhatů a buddhů • Bódhisattva usiluje o samjaksanbódhi ve prospěch bytostí Bódhisattvačárja – cesta bódhisattvy • Vznik „probuzené mysli“ (bódhičitta) – obrat od sebe k druhým • Složení slibu – pranidhána • Rozvíjení páramit – „dokonalostí“: 1. Dána – dobročinnost 2. Šíla – ctnost (mravnost) 3. Kšánti – trpělivost (snášenlivost) 4. Vírja – úsilí (potírá lenost a slaboduchost) 5. Dhjána - meditační pohroužení 6. Pradžňá – moudrost, poznání (pochopení závislého vznikání) Bódhisattvačárja – Daśabhúmika sútra 7. Upájakaušalja – schopnost výběru správných prostředků 8. Pranidhána – rozhodnutí, obnovení slibu 9. Bala – dokonalost vyšších sil slib 10. Džňána – vědění (dokonalost poznání) 10 úrovní – bhúmí: 1) Pramuditá bhúmi (radostná úroveň) 2) Vimalá bhúmi (neposkvrněná úroveň) 3) Prabhákarí bhúmi (jas tvořící úroveň) 4) Arčišmatí bhúmi (planoucí úroveň) 5) Sadurdžajá bhúmi (velmi těžko zvládnutelná úroveň) 6) Abhimukhí bhúmi (čelící úroveň) 7) Dúrangama bhúmi (dalekosáhlá úroveň) 8) Ačalá bhúmi (nepohnutelná úroveň) 9) Sádhumatí bhúmi (v pravdě svatá úroveň) 10) Dharma-mégha bhúmi (úroveň mraku dharmy nebo úroveň totality pravdy) Trikája – tři druhy těl • Dharmakája – „tělem učení“ nebo „tělem dharem“, tzv. „pravé buddhovo tělo“, „tělo pravdy“ – Pravou povahu věcí (dharmatá) spatřit nemůžeme. Díky pochopení Buddhova učení (dharma) člověk nazírá pravé Buddhovo tělo. – Nágardžuna – prázdnota – Jógačára- inherentní zářivé vědomí • Personifikace v podobě Ádi buddhy = absolutní buddha Trikája – tři druhy těl • Nírmánakája – „fyzické tělo buddhy“ – emanuje se ve prospěch lidí s nízkými duchovními úspěchy v pozemském světě – může se objevit v jakékoliv podobě (př. historický Buddha Šákjamuni) Trikája – tři druhy těl • Sambhógakája – „tělo zkušenosti“, „tělo společného zažívání“ – Oblast zakoušená v meditačních vnorech, – Oblast buddhovských polí (buddhakšétra), čisté země, → Původně stav mysli – postupně i konkrétní území – přítomnost Dhjánibuddhůmeditační buddhové, představují aspekty buddhy na této úrovni Dhjánibuddhové Dhjáni buddhové Bódhisattva Čistá země Amitábha „nekonečné záře“ Avalokitéšvara, červená Západní ráj Sukhávatí Šákjamuni Akšóbhja „neochvějný“ Vadžrapáni, modrá Východní ráj Abhirati Amóghasidhi „nebojácný“, Viśvapáni, zelená Tára, Jižní ráj Shrimat Maitréja Ratnasambhava „zrozený z klenotu“ Ratnapáni, zlatá Severní ráj Prakuta Vairóčana „zářící“ Samatabhadra, bílá Tára Střed Akanistha Ghanavyuha Avalókitéšvara Maňdžušrí