ČESKO-BASKICKÁ SPOLEČNOST EUSKO-TXEKIAR ELKARTEA BASKICKO-ČESKÝ SLOVNÍK EUSKARA-TXEKIERA HIZTEGIA ___________________________________________________________________________________________________ >> O ČESKO-BASKICKÉ SPOLEČNOSTI Vážení čtenáři, zde vám předkládáme ukázku připravovaného slovníku : >> POUŽITÉ ZKRATKY A SYMBOLY >> VÝSLOVNOST NĚKTERÝCH HLÁSEK >> JAK POUŽÍVAT TENTO SLOVNÍK >> POZNÁMKA PRO FILOLOGY >> GRAMATICKÉ TABULKY >> UKÁZKA ČÁSTI VLASTNÍHO SLOVNÍKU >> KONTAKT ___________________________________________________________________________________________________ POUŽITÉ ZKRATKY A SYMBOLY část. částice partikula čísl. číslovka zenbakizkoa jm. podstatné jméno izena j. č. jednotné číslo singularra mn. č. množné číslo plurala blíz. blízké hurbila pom. pomocné laguntzailea př. přechodné transitiboa př.jm. přídavné jméno adjektiboa přís. příslovce adberbio/aditzondo sl. sloveso aditza sp. spojka juntagailua zájm. zájmeno izenordaina aita výraz užívaný i v regionální variantě španělštiny (francouzštiny) VÝSLOVNOST NĚKTERÝCH HLÁSEK dd /ď/ h nevyslovuje se, kromě francouzských dialektů il- /podobně jako slovenské l´/: znělá lateropalatální frikativa orální in- /ň/ j /j/ nebo /ch/ (u jmen vždy /j/) ll = il ts /šišlavé ts/: neznělá apikoalveolární afrikáta orální tt /ť/ tx /č/: neznělá koronoalveolární afrikáta orální (labializovaná) tz /c/: neznělá predorsoalveolární afrikáta orální (nelabializovaná) x /š/ z /s/ poznámka k výsovnosti: - c a tedy ani ch v baskické abecedě neexistují, ll, n, q, ü, i, ç, w a y se vyskytují jen v cizích slovech; podobně k, r, v ( a většinou i f ) se na počátku slova vyskytují jen u přejatých slov. - existují velké dialektální rozdíly a výslovnost je značně ovlivněna španělštinou ( respektive francouzštinou ). DULEŽITÉ! JAK POUŽÍVAT TENTO SLOVNÍK? Je třeba si uvědomit, že baskičtina je aglutinační jazyk, tj že "přilepuje" ke slovům jednu po druhé koncovky, z nichž každá má svůj samostatný význam. Srovnání s češtinou: Ti staří muži dávají ženě hezké dárky. X Gizon zahar horiek emakumeari opari onak ematen dizkiote. Vzniká tak obrovské množství složitých tvarů, které z praktických důvodů nelze uvádět každý pod samostatným heslem. Proto je nutné pochopit princip fungování baskičtiny, která je oproti češtině dosti logická: 1) Je nutné identifikovat jmennou část slovesa a rozebrat ho na jednotlivé prvky, tedy určit, jedná-li se o tvar vyjadřující futurum (emango, afalduko), průběhovost (ematen, afaltzen) či minulost (eman, afaldu). 2) Je zapotřebí najít a rozebrat tvar pomocného slovesa, které např. ve výše uvedené větě vyjadřuje stručně řečeno "kdo, komu, kolik, něčeho způsobuje". Např.: ema-ten d- i-zki-o-te = dávaje- to-lexikální základ pomoc. slovesa-znak množ.č.-jí-oni = oni je jí dávají ematen d i zki o te dávaje to lexikální základ pomoc.slovesa znak množ.č. jí/mu oni 3) Podobně je zapotřebí najít podstatné jméno (emakumeari = ženě), identifikovat jeho slovní základ (emakume- = žena) a pokud je přítomno též jeho doplnění, tj. člen, pádovou či jinou koncovku… (-ari = komu, čemu). Ovšem pozor! Doplnění může následovat až na konci většího celku (opari onak = hezké dárky/ Gizon zahar horiek = ti staří mužové)! POZNÁMKA PRO FILOLOGY: Chceme, aby tento slovník nebyl určen pouze pro lingvisty, a proto jsme se rozhodli hledání ve slovníku co nejvíce usnadnit. Jako ekvivalenty baskických příčestí (ikusi) uvádíme český infinitiv (vidět). Dále uvádíme jako samostatná hesla nejpoužívanější tvary pomocných sloves (zait: pom. sl. izan ve tvaru on(a)-mně). Případy homonymie (slov shodných ve své psané i mluvené formě bez zjevné významové souvislosti) posuzujeme jako samostatná hesla a označujeme je arabskými číslicemi před slovem, jako homonyma chápeme pouze slova řazená v češtině k odlišným slovním druhům; případy polysemie naopak řadíme do oddílů v rámci heslového odstavce podle jednotlivých významů; řada přídavných jmen odvozených od podstatných jmen je však vzhledem k charakteru baskičtiny řazena v rámci jednoho hesla U popisných lingvistických termínů upřednostňujeme české a srozumitelné varianty. Při výběru lexika jsme se zaměřili především na nejpoužívanější výrazy, zkratky, nápisy, názvy institucí a slova, která pronikají do jiných jazyků. Uvádíme též řadu lingvistických termínů. Podrobně nerozebíráme dialektální varianty v lexiku, výslovnosti a morfologii. Uvádíme je jen tehdy, když jsou všeobecně známé (alkartasuna/elkartasuna). Spojovací morfémy (-e-, -r-) graficky zobrazujeme jako součást záložky, případně jako součást členu. Pro ukázku systému deklinací cíleně volíme slova stejně znějící v obou jazycích, abychom tuto komplikovanou strukturu více přiblížili laickému uživateli, který by jinak nemusel být schopen rozlišit slovní základ od záložek. Kompletnější morfologie podstatných jmen a sloves bude brzy doplněna. I v budoucnu však bude vynecháno alokutivní verbální paradigma (hitanoa). GRAMATICKÉ TABULKY Ukázka jmenných vzorců v baskičtině ( na slovech stejně znějících v obou jazycích): Životné proprium zakončené na souhlásku: PAVEL Kdo absolutiv PAVEL Pavel da: Je to Pavel. (Bez) koho partitiv PAVELik Kdo (u př. sl.) ergativ PAVELek Pavelek Marta ikusi du: Pavel uviděl Martu. Komu dativ PAVELi Koho genitiv posesivní PAVELen Koho genitiv místní PAVEL(en) baitako Kým, o kom instrumentál PAVELez S kým sociativ PAVELekin Kvůli komu motivativ PAVEL(en)gatik Pavelengatik berandu etorri gara: Kvůli Pavlovi jsme přišli pozdě. Pro koho destinativ PAVELentzat/endako Pavelentzat oparia: Dárek pro Pavla. Za koho, jako kdo prolativ PAVELtzat/tako V kom inessiv PAVEL(en)gan/(en)baitan Z koho, od koho ablativ PAVEL(en)gan(d)ik/(en) baitarik Ke komu, do koho adlativ prostý PAVEL(en)gana(t) Až ke komu, do koho adlativ terminativní PAVELganaino Směrem ke komu adlativ směrový PAVEL(en)ganantz Ke komu, vůči komu adlativ destinativní PAVEL(en)ganako Životné proprium zakončené na samohlásku: HONZA Kdo absolutiv HONZA Honza da: Je to Honza. (Bez) koho partitiv HONZArik Kdo (u př. sl.) ergativ HONZAk Komu dativ HONZAri Koho genitiv posesivní HONZAren Koho genitiv místní HONZA(ren) baitako Kým, o kom instrumentál HONZAz S kým sociativ HONZArekin Kvůli komu motivativ HONZA(ren)gatik Pro koho destinativ HONZArentzat/rendako Honzarentzat oparia: Dárek pro Honzu. Za koho, jako kdo prolativ HONZAtzat/tako V kom inessiv HONZA(ren)gan/(ren)baitan Z koho, od koho ablativ HONZA(ren)gan(d)ik/(en) baitarik Ke komu, do koho adlativ prostý HONZA(ren)gana(t) Až ke komu, do koho adlativ terminativní HONZA(ren)ganaino Směrem ke komu adlativ směrový HONZA(ren)ganantz Ke komu, vůči komu adlativ destinativní HONZA(ren)ganako Neživotné apelativum zakončené na samohlásku, neurčitý tvar: AUTO Kdo absolutiv AUTO (Bez) koho partitiv AUTOrik Kdo (u př. sl.) ergativ AUTOk Komu dativ AUTOri Koho genitiv posesivní AUTOren Koho genitiv místní AUTOtako Kým, o kom instrumentál AUTOz S kým sociativ AUTOrekin Kvůli komu motivativ AUTO(ren)gatik Pro koho destinativ AUTOrentzat/endako Za koho, jako kdo prolativ AUTOtzat/tako V kom inessiv AUTOtan Z koho, od koho ablativ AUTOtatik/tarik Ke komu, do koho adlativ prostý AUTOtara(t) Až ke komu, do koho adlativ terminativní AUTOtaraino Směrem ke komu adlativ směrový AUTOtarantz Ke komu, vůči komu adlativ destinativní AUTOtarako Neživotné p. jm. zakončené na souhlásku ve tvaru neurčitém: AUTOBUS Kdo absolutiv AUTOBUS (Bez) koho partitiv AUTOBUSik Kdo (u př. sl.) ergativ AUTOBUSek Komu dativ AUTOBUSi Koho genitiv posesivní AUTOBUSen Koho genitiv místní AUTOBUSetako Kým, o kom instrumentál AUTOBUSez S kým sociativ AUTOBUSekin Kvůli komu motivativ AUTOBUS(e)gatik/engatik Pro koho destinativ AUTOBUSentzat/endako Za koho, jako kdo prolativ AUTOBUSdako(/tzat) V kom inessiv AUTOBUSetan Z koho, od koho ablativ AUTOBUSetatik/etarik Ke komu, do koho adlativ prostý AUTOBUSetara(t) Až ke komu, do koho adlativ terminativní AUTOBUSetaraino Směrem ke komu adlativ směrový AUTOBUSetarantz Ke komu, vůči komu adlativ destinativní AUTOBUSetarako Ukázka slovesných paradigmat: Pomocné sloveso izan ve tvaru NOR-NORI-NORK CO KOMU KDO di (činit co) zki (mn.č př.) t(da) (mně) t(da) (já) di (činit co) zki (mn.č př.) o (mu/jí) - (on/ona) di (činit co) zki (mn.č př.) gu (nám) gu (my) di (činit co) zki (mn.č př.) zu (tobě/Vám) zu (ty/Vy) di (činit co) zki (mn.č př.) zue (vám) zue (vy) ___________________________________________________________________________________________________ UKÁZKA ČÁSTI VLASTNÍHO SLOVNÍKU A adibide(a). jm. příklad. aditz(a). jm. sloveso. aditz laguntzailea: pomocné sloveso. aditz trinkoa: syntetické sloveso. aita. jm. otec, táta. alkartasuna. V. elkartasuna. ama. jm. matka, máma B baserri(a). jm. stavení, statek, vesnice, venkov 1 bat. člen neurčitý. 2 bat. čísl. jeden/jedna/o. 3 bat. př.j. nějaký. 1 batua. př.j. jednotný, sjednocený 2 batua. jm. spisovná baskičtina behar. sl. potřebovat. Ez zaitut behar: Nepotřebuji tě besta. V. festa D d(a)- znak. 3.os. on/i/y/a. Nora doa? Kam jde?; Daramate ez dakit nora: Vezou mě nevím kam. -da- znak. já. Garagardoa ordaindu zenidaten: Zaplatili jste mi pivo. da.sl. izan. je. Handia da: Je velký daiteke. může. Horretarako mugaturiko gunean soilik erre daiteke: Kouřit se může jen k tomu určených prostorách. dela. pom.sl. da + sp.–ela. že je: Honzak berdin dela esan du. Honza řekl, že je to jedno. dezake. může Edonork ikas dezake dohainik: Každý může zdarma studovat. dio. pom. sl. to-činit-mu/jí-on/a/o. Liburua ematen dio: Dává mu/jí knihu. diot. pom. sl. u př. sl se 3. p. to-pom.sl.-mu/jí-já Liburua ematen diot: Dávám mu knihu. dizkiot. pom. sl. u př. sl se 3. p. je- pom. sl.-mn.č.-jí/mu-já Liburuak ematen dizkiot: Dávám mu knihy. dot. V. dut. du. pom. sl u př. sl. on/a/o-ho/ji. Robertek Julie ikusi du: Robert vidí Julii. duda-. var. pom. sl. dut (s koncovkou). Dutxa hartzen dudanean, musika ulertzen dut: Když se sprchuji, poslouchám hudbu. E EA. Euskal Alkartasuna. Baskická jednota (politická strana) EAJ. Euskal Alderdi Jeltzailea. Baskická strana boha a starých zákonů (baskická konzervativní politická strana usilující o nezávislost; nejstarší a dlouhodobě nejsilnější strana baskického politického spektra) EJ. Eusko Jaurlaritza. Baskická (autonomní) vláda . -(e)la. sp. že. Tomasek berandu etorriko dela esan du: Tomáš řekl, že přijde pozdě. elkar. přísl. spolu, vzájemně eskupilota. jm. varianta peloty při níž se míček odráží rukou ETA. Euskadi ta Askatasuna. Baskicko a svoboda (teroristická separatistická organizace) 1 eta. sp. a. Tomáš eta Pavel: Tomáš a Pavel. 2 sp. protože. Ez du ekarri, handiegia zen eta: Nepřinesl to, protože to bylo příliš velké. etarra. jm. člen ETA, patřící k ETA ETORRERAK. PŘÍLETY, PŘÍJEZDY Euskadi/Euzkadi. Baskicko euskal. příd. baskický/á/é. euskal gramatika: baskická gramatika. Euskal etxea. Dům baskické kultury mimo Baskicko. Euskal Herria. Baskicko. euskaldun. 1. jm. Bask/ičanka. 2. příd. baskicky mluvící. euskaldunberri(a). jm. osoba, kt. ovládla baskičtinu až v mládí či v dospělosti. euskaldunzahar(ra). jm. Rodilý baskický mluvčí. Euskaltzaindia. Akademie pro baskický jazyk 1 euskera/euskara. jm. baskičtina. euskara batua: spisovná baskičtina 2 euskera/euskara. příd. baskický/á/é. euskara ikastaroa: kurs baskičtiny eusko. příd. baskický/á/é. Eusko Jaurlaritza: Baskická (autonomní) vláda. Eusko gudariak: Baskičtí bojovníci; Hymna baskických bojovníků. ez. část. ne. Ez sartu belarrira: Nevstupovat na trávník. ezazu. Pom. sl. rozkaz. zp. (ty, Vy) + 4.p. Ez ezazu utz tapoi: Odstaňte víčko. F Frantzia. Francie. frontoi(a). jm. hřiště na pelotu G gara. sl. jsme Gara. Noviny podporující HB. garagardo(a). jm. pivo -go. kon. lokativní genitiv-odtud jsoucí, k něčemu patřící. Baztango dantzak: baztánské tance. Pragako gobernua: Vláda v Praze. gu. zájm. my gurekin. s námi guri. nám -gu(-). znak pro my u pom.sl. Diru asko badaukagu: Máme hodně peněz. Guri ez zigun ezer esan: Nám nic neřekli. guk. zájm. my u př.sl. H hamar. čísl. deset hau. zájm. tento (u nepř. sl.) hemen. přísl. zde HB. Herri Batasuna. herri(ko) etxe(a). radnice (v menších obcích) honek. tento (u př. sl.) honi. tomuto I ikurrin(a). jm. baskická vlajka independentzia. jm. nezávislost IRTEERA. VÝCHOD itxi. sl. zavřít. Denda bost hilabetez itxi zuten: Zavřeli obchod na pět měsíců. itxi. př.jm. zavřený. Bokal itxiak: Zavřené samohlásky ITXITA. ZAVŘENO itzazu. znak pro rozkazovací způsob (předmět v mn. č.) Utz itzazu bakar bakarrik beirakiak!: Jen na sklo! (Vhazuj pouze a jen sklo!) ixten. inessiv od p. jm. slovesného V. itxi J joan. sl. jít. jaun(a). jm. pan, pán Jaungoiko: Bůh K kaxa. jm. krabice kirola. jm. sport kirolak. jm. baskické lidové soutěže -ko. viz -go komun(ak). toaleta, umývárna, WC, záchod L -la. viz. –(e)la. larri. př. jm. vážný' lehendakari. jm.prezident, předseda, Předseda vlády Autonomní oblasti Baskicka M mozkor(tu). opít se, opilý/á/é maite. př. jm. milý, drahý Izabe maitea! Milá teto!, milostný N naiteke. mohu, můžu. Komunera joan naiteke? Můžu jít na záchod? noa. 1. os. sl. joan. jdu. Etxera noa: Jdu domů. O 1 -o-. mn.č. blíz. Denok euskaldunak gara: Všichni jsme Baskové. 2 –o(-). 3. p. 3. os. j. č. u pom. sl. Atzoko antzertia gustatzen zitzaion? Líbilo se mu včera to divadlo? ondartza. jm. pláž OPARIAK. SUVENÝRY P pragako. př. jm. pražský preso(a). jm. vězeň. Presoak kalera, amnistia osoa!: (Baskičtí) vězňové na svobodu, úplná amnestie! Q quorum. jm. kvorum R referendum. jm. referendum S sagar(ra). jm. jablko sagardo(a). jm. sidra (jablečný mošt) T ta. viz. eta talde(a). jm. skupina. futbol-taldea Sparta: fotbalový klub Sparta. txakur(ra). jm. pes, hrub. Příslušník Guardia Civil (Španělská polovojenská celostátní policie) txapela. jm. baskický baret txapeldun(a). jm. vítěz, šampion txaranga. jm. baskická dechovka txekiar(ra). jm., př.jm. Čech, český/á/é. Txekiar Errepublika: Česká republika. txekiera. jm. Čeština Txekoslovakia. Československo txiki. př. jm. malý U ura. voda utzi. sl. nechat uzten. inessiv od p. jm. sl. nechávající V volt. volt W walkman. jm. walkman X xaboi(a). jm. mýdlo Y yuppie. jm. yuppie Z zait. pom. sl. izan ve tvaru on/a/o-mě. Niri saskibaloia asko gustatzen zait: Mě se moc líbí/mám moc rád basketbal. zelai(a). jm. pole, louka, hřiště zenidaten. vy-činit-mě-min. Oparia eman zenidaten: Dali jste mi dárek zulo(a). jm. díra, otvor, tajný úkryt ETA ___________________________________________________________________________________________________ Bibliografie: Kol. autorů: Euskara-gaztelania/castellano-vasco: hiztegia, Usurbil, 1996 Zavadil, Bohumil: Přednášky FFUK, 1999 S PŘIPOMÍNKAMI, NEJASNOSTMI SE OBRACEJTE NA ADRESU: bucht@volny.cz