Metody výuky
 Výklad
 Drilování
 Recitace
 Diskuse
 Dialog
Žánry komunikačních situací
ve výuce
Dramatická výchova
 Učení s využitím postupů divadla a
dramatu
 Hraní rolí
 Incenace scének
 Fáze reflexe
Valenta, Josef. Metody a techniky dramatické
výchovy. Praha: Grada, 2008.
Zápis do sešitu
 Studenti jsou zticha
 Učitel má kontrolu
 Žáci mají jistotu
 Utřídění myšlenek, opakování
 Časově náročné
Metoda I.N.S.E.R.T.
(Interaktivní poznámkový systém pro
efektivní čtení a psaní)
 Známá myšlenka: odškrtneme (fajfka)
 Nový poznatek: znaménko „+“
 Myšlenka, se kterou nesouhlasím:
znaménko „–“
 Pojem, o kterém se chci dozvědět více:
znaménko „?“
Práce s obrazovým materiálem
 Návodné body dopředu
 Opakované sledování
 Krátké ukázky
 Ne celé filmy
 Pozor na spolehlivost techniky
Práce s počítačem
 E-learning (ELF)
 Digitální propast?
 Zábava x Deprivace
 Motivační faktor
 Časová náročnost
Hromadná a frontální výuka
Obsahuje tyto části:
1. Úvodní část (organizační zahájení hodiny,
zápis do třídní knihy, cíl, motivace)
2. Opakování dříve probraného učiva
3. Výklad nového učiva
4. Opakování a procvičování probraného učiva,
aplikace
5. Shrnutí a utřídění nových poznatků
6. Zadání a vysvětlení domácích úkolů
Výukový dialog
Obsahuje tyto části:
1. Úvodní část (organizační zahájení hodiny,
zápis do třídní knihy, cíl, motivace)
2. Opakování dříve probraného učiva
3. Výklad nového učiva
4. Opakování a procvičování probraného učiva,
aplikace
5. Shrnutí a utřídění nových poznatků
6. Zadání a vysvětlení domácích úkolů
 Vyučování interaktivní: střídají se repliky
různých mluvčí
 Vyučování dialogické: scénář hodiny je
otevřený myšlenkám a nápadům
přicházejícím od žáků
Co to je dialogičnost?
Definice: Prostřednictvím komunikace a
práce s jazykem stimuluje aktivitu žáků,
podněcuje jejich myšlení a prohlubuje
jejich porozumění (Alexander, 2006)
 Dominují vyšší kognitivní procesy.
 Žáci jsou angažovaní.
 Scénář hodiny je otevřený.
Dialogické vyučování
Tematická diskuse: vzájemná reaktivita
nejméně tří účastníků; vztah
k probíranému tématu; autentické otázky
učitele.
Produktivní dialog: otázky vyšší kognitivní
náročnosti; lešení; rozvinutá evaluace;
otázky učitele vycházejí z odpovědí žáků.
Formy dialogického vyučování
U: takže Honzík dává přednost tady té teorii vědecké, co
dál (rozhlíží se po třídě) …
U: … co třeba ty, Jardo?
Ž Jarda: Hmm, tak asi taky té vědecké...
U: Vědecké teorii, nebo od všeho trošku, nebo jak? (dívá
se na žáka)
Ž Jarda: Ne, vědecké teorii…
U: Určitě.
Ž Jarda: Protože kdyby byl Bůh, tak někomu vyrve žebro a
to pak bude bolet.
U: (smích) Dobře, takže to je tvůj názor. Co třeba ty, Katy?
(dívá se na Katku)
Ž Katka: Asi taky té vědecké.
Tematická diskuse
 Autentické otázky učitele
 Častěji bleskové diskuse
 Hlavní obtíž zaznamenaných diskusních
situací: nedostatečný důraz na racionální
argumentaci.
Tematická diskuse
U: … zkusíme vytvořit pro ty děti, jak jsme si řekli. Bude to
trošku ten text rozsáhlejší. Z jakého důvodu bude muset
být rozsáhlejší?
Ž Michal: Aby to pochopily.
Ž Katka: Protože každý ten termín budeme muset
popisovat jinými slovy.
U: Tak, ano, budeme muset vysvětlit, vysvětlit některé
termíny. Takže když si řekneme, když si necháme
osnovu, osnova. (píše na tabuli „Osnova“) Tak, první. Co
bude muset být první bod?
Ž Filip: Začátek.
U: Začali bychom to, tak spousta z vás už to řekla.
(ukazuje do třídy)
Ž Petr: Sluneční soustava.
Produktivní dialog
 Častěji se vyskytuje v situacích, kdy
učitelé opouštějí učebnice a vytvářejí
vlastní zadání.
 Hlavní obtíž představuje sémantický šum
a neshoda na významech používaných
termínů.
Produktivní dialog
 Problém kolektivnosti
 Problém reciprocity
 Problém podpůrnosti
 Problém kumulativnosti
 Problém účelnosti
Teoretický koncept dialogického vyučování je natolik idealizovaný, že
je v praxi téměř nemožné mu dostát.
Dialogické vyučování jako náročná
disciplína
Výukový dialog
Typické chyby:
 Pauzy I, II jsou menší, než 3 vteřiny
 Otázky nejsou zaměřeny na vyšší kognitivní
procesy
 Jsou vyvoláváni stále ti samí žáci
 Chybí explicitní zpětná vazba
 Nepracuje se s jazykem
Výukový dialog
Pravidla
 Učitel je arbitrem výuky
 Učitel dokáže pomocí poutavého výkladu
zaujmout
 Učitel rozhoduje o tom, kdo bude hovořit
 Studenti se ptají, když něčemu nerozumí
 Standard dobrého výkonu
Shrnutí
 Explicitní zadání
 Hladký přechod činností
 Ohraničení činností
 Symboly
 Rutinní jednání
Literatura k metodám
Kasíková, Hana. Kooperativní učení, kooperativní
škola. Praha: Portál, 1997.
Valenta, Josef (eds.). Pohledy. Projektová metoda ve
škole a za školou. Praha: Ipos Artama, 1993.
Petty, Geoffrey. Moderní vyučování. Praha: Portál,
2004.
Valenta, Josef. Učíme (se) komunikovat. Metodika
komunikace v rámci osobnostní a sociální
výchovy. Aisis: Kladno, 2005.
Maňák, J., Švec, V. Výukové metody. Paido: Brno,
2003.