NEIL BERMEL
Pravidla jako cukr nebo bič? Pravopis v Českém národním
korpusu
( 1 . č á s t )
Otázka, jak vnímat a přijímat pravopisné změny z r. 1993 rozpoutala po vydání
Pravidel bouřlivou diskusi mezi českými intelektuály, ale dodnes neupoutala velkou
pozornost badatelů jako sociolingvistický fenomén.1 Třináct let po uvedení této pravopisné
úpravy je namístě se zeptat, jak se změny projevily v českých textech tohoto
období.
Abychom zjistili, co se dá od takové analýzy očekávat, je poučné podívat se, co
se o Pravidlech říkalo, když vycházela. Byla koncipována jako posun v pravopisné
normě od jedněch variant k druhým, či jako otevření normy dalším pravopisným
možnostem?
V předmluvě k akademickému vydání Pravidel z r. 19932 se od autorů dočteme,
že:
„… chápeme pravopisná pravidla jako soubor doporučení pro vytříbené písemné
vyjadřování, od nichž se lze ve zvláštních případech odchýlit, pokud to píšící považuje
za potřebné a zdůvodněné.“ (PČP 1993, s. 9)
Z předmluvy vyznívá, že Pravidla jsou a priori všeobecně uznávanou autoritou
a odchylek od ní se pisatel dopouští raději jen tehdy, když tím sleduje nějaký záměr
nebo k tomu má nějaký důvod. Výsledkem kodifikace by asi měl být tedy spíš posun
k nově kodifikovaným podobám v tištěných médiích. Výjimky by však nadále
tvořily texty se zvláštním záměrem a stylizací, dejme tomu v beletrii.
Výroky jednotlivých autorů před vydáním Pravidel a po něm jsou však o něco
méně kategorické. Zdeněk Hlavsa, který vedl autorský tým tzv. „akademické“ verze
Pravidel, zformuloval svůj postoj takto:
„V žádném případě samozřejmě nechceme, aby se nová Pravidla stala bičem.
Pro školy sice budou závazná, ale dospělým lidem by měla sloužit spíše jako soubor
návodů, jak se jazykově kultivovaně chovat. Co si kdo vybere, je pak již jeho věc.“
(Český deník, 30. ledna 1993)
Naše řeč 91, 2008, č. 1, s. 1–12 1
1 Srov. BERMEL, N. Linguistic Authority, Language Ideology, and Metaphor: The Czech Spelling
Wars. Berlin : Mouton de Gruyter, 2007; monografie mj. mapuje reakce laické i odborné veřejnosti na
Pravidla českého pravopisu (1993).
2 Pravidla českého pravopisu. Praha : Academia, 1993.
Ačkoli Hlavsa tím připouští, že Pravidla nemají povahu právního kodexu, stejně
namítá, že mají velkou kulturní váhu a že jenom ten, komu je jedno, jestli se chová
kulturně nebo ne, je může ignorovat. Nicméně Hlavsovo mínění otvírá možnost,
že rozhodnutí o přijetí či nepřijetí změn je na každém jednotlivci.
Olga Martincová z ÚJČ chápala situaci ještě třetím způsobem:
„Nová Pravidla českého pravopisu nejsou žádným zákonem, jedná se jen o doporučení
Ústavu pro jazyk český, jak psát jednodušeji.“ (ZN noviny, 20. května
1993)
Martincová odpovídala za školní verzi Pravidel3 a za styk se školstvím. I když
školství bylo jedinou sférou, ve které se měla nová Pravidla uplatňovat bez diskuse
a výjimek, názor Martincové je ještě mírnější než Hlavsův. Místo toho, aby apelovala
na kulturní hodnotu Pravidel, zdůrazňuje možnosti volby a prosazuje funkčnost
navržených změn (slibuje se snížená náročnost při psaní a pochopení psaného textu).
Podle jejích výroků bychom nečekali v psaném úzu žádný rychlý posun, nýbrž
otevření normy novým možnostem a následně značnou rozkolísanost v normě po
dobu, než se díky jednoduchosti a průhlednosti změn úzus ustálí.
Tyto tři interpretace uplatňování pravopisných změn se dají ověřit na základě dat
z českých tištěných médií 90. let. Jeden způsob, jak zhodnotit implementaci této pravopisné
reformy, je analýza dat z velkých označkovaných korpusů, jakými jsou reprezentativní
korpusy SYN2000 a SYN2005.4 První z nich, SYN2000, je sestavený
hlavně z textů devadesátých let, a to převážně z publicistiky, takže nabízí pohled
na pronikání pravopisných novot před rokem 1993 a po něm – kdežto SYN2005
(s širším výběrem nenovinových textů, srov. níže část 2) umožňuje pohled na to, jak
tyto trendy pokračovaly na prahu nového tisíciletí.
Zdůrazněme ale, že oba korpusy ukazují realizaci reformy jenom v oficiálních tištěných
zdrojích, které již prošly pravopisnou redakcí. Chybí v něm indikátory pronikání
změn do úzu v soukromé sféře a do psaní jednotlivců ještě před redakčními
zásahy, protože texty tohoto typu, jako dopisy, zápisy, textové zprávy, rukopisy atd.,
tvoří jenom nepatrnou část SYN2000 i SYN2005.5 Přesněji řečeno, naše údaje tedy
dávají obraz toho, jak jednotlivé návrhy pravopisné reformy během 90. let minulého
století pronikaly do tištěných médií, či naopak jimi nebyly přijímány.
1 . K r á t ký p r ů vo d c e s l e d ova ný m i z m ě n a m i
Změny z r. 1993 byly většinou dílčí a nepřinesly žádné zásadní posuny. V psaní
velkých písmen se značně rozšířil okruh institucí, u kterých píšeme velké písmeno
Články2
3 Pravidla českého pravopisu. Školní vydání. Praha : Pansofia, 1993.
4 Viz http://ucnk.ff.cuni.cz.
5 Od r. 2006 je zpřístupněn přes Bonito nový Korpus soukromé korespondence, který otevře jiný
pohled na psaní v soukromé sféře.
na začátku (např. u škol, fakult, soudů, úřadů); také v názvech ulic typu Na Příkopech
se po předložce objevilo velké písmeno.
Největší dopad měly změny na psaní přejatých slov: (1) nová Pravidla zavedla
u některých slov psaní -z- vedle -s- a u řady dalších slov toto nové psaní doporučila
jako jediné; (2) znovu bylo zavedeno psaní krátkých samohlásek v poslední slabice
kmenu cizích slov. Doporučeno bylo:
-z- místo -s- u slov univerzita, filozofie, prezident, kde bylo od 70. let přípustné
obě varianty;
-z- vedle -s- u slov typu diskuse, organismus;
krátká samohláska v poslední slabice tvarotvorného základu typu balon, archiv,
galerie (ale ne vždy, slova byla přehodnocena jednotlivě, viz např. margarín).
Výsledkem pravopisných debat v r. 1993–94 byl tzv. Dodatek k Pravidlům, který
znovu zavedl dříve vyřazené varianty se -s- a stanovil hierarchii přijatelnosti
pro každou pravopisnou dvojici. Členy dvojice byly označeny buď jako základní,
tj. neutrální, vhodné pro užití ve většině kontextů, nebo jako příznakové, tj. nikoli
neutrální, něčím vybočující z normy denního úzu.6 U slova kurs apod. byly jako základní
označeny obě varianty, což umožnilo víceméně volný výběr mezi podobami:
výslovnost pravopis „etymologický“ pravopis „fonetický“
/s/ v konečné pozici, jinde /z/ +kurs +kurz
/z/ uvnitř slova%universita +univerzita
/s/ či /z/ uvnitř slova +diskuse %diskuze
zakončení /zmus/ +kapitalismus %kapitalizmus
/o/ či /ó/ před koncovkou +balon %balón
/i/ či /ó/ před koncovkou +archiv %archív
+ stylisticky „základní/neutrální“
% stylisticky „příznakové/neneutrální“
kurzivou se zvýrazňují podoby zavedené v nových Pravidlech r. 1993
Pravidla se měla používat v kombinaci s Dodatkem, takže souhra faktorů umožnila
relativně širokou škálu možných interpretací. Budeme sledovat, jak se s tím
vyrovnaly české tištěné texty, jejichž redaktoři byli zvyklí řídit se Pravidly z r. 1957
v pozdějších, nikterak zásadně odlišných verzích.
Články 3
6 Pro délku samohlásek neoznačuje Dodatek k Pravidlům žádnou z dvou variant jako základní ani příznakovou.
Z následujícího textu o nutnosti stylistické shody a z příkladů nicméně vyplývá, že varianty
s krátkou samohláskou máme považovat za základní a varianty se samohláskou dlouhou za příznakové
ve slovech, u nichž Pravidla 1993 uvádějí jen psaní se samohláskou krátkou a předchozí Pravidla jen se
samohláskou dlouhou. Výjimku by zřejmě měla tvořit např. slova jako margarín, nadále psaná ve slovníku
s délkou.
2 . Ko r p u s j a ko z d r o j č a s ově t ř í d ě ný c h t ex t ů
Jak řečeno výše, v našem výzkumu jsme se opírali o dva korpusy, které tvoří součásti
Českého národního korpusu: SYN2000 a SYN2005.
Stomilionový korpus SYN2000 představuje reprezentativně vyváženou databázi
textů z různých žánrů a období, valnou většinou z 90. let. Uvedené složení korpusu
je následující: 60 % publicistika, 25 % odborná literatura, 15 % beletrie. Publicistiku
tvoří noviny z let 1990–1999 v postupně stoupající kvantitě; největší objem textu
pochází z deníků Mladá fronta Dnes a Lidové noviny.
Korpusový manažer v SYN2000 uvádí žánr, rok a přesný zdroj každého dokladu,
což umožňuje, abychom podle těchto údajů různě zpracovali výsledky. Zkratky žánrů
uvedené v korpusu a použité níže jsou:
ADM – administrativa PUB – publicistika
FAC – literatura faktu SCI – vědecká literatura
NOV/COL – beletrie (romány a sbírky povídek) TXB – učebnice
POP – populárně-naučná literatura
Zastoupení jednotlivých textů a titulů v korpusu působilo při naší analýze jisté
potíže. Většina žánrů se neskládá z pravidelně se opakujících titulů, a proto je poněkud
zavádějící sledovat je rok co rok: nemůžeme si být jisti, jestli srovnáváme
texty skutečně srovnatelné. Publicistika naopak tvoří víc než polovinu korpusu,
a proto se v ní dají sledovat posuny i po jednotlivých titulech. Objem textů rok od
roku narůstá, takže obraz jazyka konce 90. let, který korpus dává, je tím věrnější.
Hojně zastoupené deníky Lidové noviny a Mladá fronta Dnes jsou zařazovány od
r. 1991 až do 1999 s jistou mezerou v roce 1995, kdy publicistiku zastupují Hospodářské
noviny. Z menších časopisů a deníků je jenom Respekt v korpusu zastoupen
průběžně za celé desetiletí; ostatní, jako např. Story, Reflex, Prostějovské
noviny a Týden, se vyskytují jen v ojedinělých ročnících ke konci desetiletí. Velkou
mezerou je nezařazení nejčtenějšího bulvárního tisku, např. Blesk, Špígl atd.,
který by byl pro naše účely velice zajímavý.
Korpus SYN2005 je stejného rozsahu jak jeho předchůdce SYN2000 a je podobným
způsobem lemmatizován a morfologicky označkován. Má však odlišnou strukturu
a složení: beletrie tvoří 40 % korpusu, publicistika 33 % a odborná literatura
27 %. Oproti SYN2000 je v SYN2005 každý ročník publicistiky z 2001–2005 zastoupený
ve stejném rozsahu a beletrie v něm pochází převážně z let 1990–2004.
Publicistika navíc představuje širší výběr novin než v SYN2000, zahrnuje do nejfrekventovanějších
titulů kromě LN a MF i Právo, Blesk a Hospodářské noviny.7
Články4
7 Vzhledem k odlišnému složení korpusů by bylo zavádějící srovnávat data bez úpravy hrubých výsledků.
(O způsobech matematického srovnání korpusů viz KŘEN, M. Srovnávací frekvenční seznamy
z korpusů SYN2000 a SYN2005; na stránce http://ucnk.ff.cuni.cz/srovnani.html, 2006.) Zvolíme proto
jinou cestu pro konfrontaci dat ze SYN2000 s daty ze SYN2005: konfrontujeme jenom výsledky ze stej-
Přes určité potíže, které představuje složení těchto dvou korpusů a rozdíly mezi
nimi, se nicméně domníváme, že uplatňování určitých pravopisných jevů sledovat lze.
Opravdové posuny ve struktuře jazyka se v synchronním korpusu jen těžko odrazí:
desetiletí (nebo pětiletí) je příliš krátká doba na to, abychom si všimli změn ve
jmenných nebo slovesných tvarech. Pravopis je ale něco jiného, jelikož na rozdíl
od opravdových změn ve struktuře české morfologie pravidla jednoho dne vyjdou
a nabudou platnosti. Pokud je vydá nějaká víceméně uznávaná autorita, každá publikace
či podnik na ně musí nějakým způsobem zareagovat: buď je přijme, nebo je
odmítne, nebo si z nich něco vybere. Vzniká tím další fáze i m p l e m e n t a c e
kodifikace: přetlumočení a uplatňování „oficiálně“ kodifikovaných podob a pravidel.
Tento fenomén bychom mohli nazvat „praktickou“ stránkou kodifikačního procesu.
V naší analýze probereme čtyři případy pravopisných variant, které se daly v korpusech
snadno sledovat. Z nich dva představují variabilitu čistě pravopisnou, ve
kterých pravopisná forma nemá na výslovnost žádné dopady (kurs/kurz a -ismus/izmus),
i když poměr mezi podobami uvnitř každé dvojice je podstatně odlišný. Ve
třetím případě (až v příštím čísle NŘ) jde o výslovnostní dublety, ve kterých je nově
uvedená varianta tradičně stigmatizovaná (diskuse/diskuze), a poslední příklad
se týká variant způsobených neustálenou výslovností (citrón/citron).
3 . Č i s t ě p r avo p i s n á va r i a b i l i t a I : k u rs x k u r z a p o d .
Uvedení inovační podoby kurz a vyřazení tradiční podoby kurs v r. 1993 představovalo
změnu čistě pravopisnou, bez dopadu na výslovnost; přesto tuto změnu brala
česká veřejnosti s velkou rezervou. Dodatkem z r. 1994 bylo užití nové podoby
prohlášeno za volitelné a obě varianty byly uznány jako rovnocenné. Do jaké míry
jsou rovnocenné opravdu, to se nám podařilo zjistit pomocí korpusu.
Celkem je v SYN2000 14 773 dokladů slova kurs/kurz. Z nich se v 11 897 případech
(80,5 %) psalo -s-. Výskyt písmena -z- byl o něco vyšší u podob s koncovkou,
kde výslovnost může vést k přijatelnosti nové varianty:
výslovnost podoby na -s- podoby na -zSYN2000
11 8978 (= 80,5 %) 28769 (= 19,5 %)
[s] kurs (4758 = 84,5 %) kurz (873 = 15,5 %)
[z] kurs- (7138 = 78,1 %) kurz- (2003 = 21,9 %)
kursu (3369 = 80,7 %) kurzu (805 = 19,3 %)
kursy (1723 = 72,9 %) kurzy (640 = 27,1 %)
Články 5
ných zdrojů, a to jenom v procentech, nikoli v hrubých počtech dokladů. Tam, kde se SYN2000 a SYN2005
rozcházejí ve zdrojích, bereme jejich výsledky jako doplňující, nikoli kontrastivní.
8 Vyhledávka [(word=“…[Ss].*“) & (lemma=“kurs“)].
9 Vyhledávka [(word=“…[Zz].*“) & (lemma=“kurs“)].
kursů (1398 = 77,9 %) kurzů (397 = 22,1 %)
kursem (397 = 86,5 %) kurzem (62 = 13,5 %)
kursech (215 = 72,6 %) kurzech (81 = 27,4 %)
kursům (36 = 67,9 %) kurzům (17 = 32,1 %)
kurse (1 = 50,0 %) kurze (1 = 50,0 %)
SYN2005 5031 (= 55,3 %) 4070 (= 44,7 %)
[s] kurs (1909 = 64,4 %) kurz (1056 = 35,6 %)
[z] kurs- (3122 = 50,9 %) kurz- (3014 = 49,1 %)
kursu (1516 = 56,7 %) kurzu (1160 = 43,3 %)
kursy (786 = 48,8 %) kurzy (824 = 51,2 %)
kursů (488 = 41,2 %) kurzů (696 = 58,8 %)
kursem (170 = 53,3 %) kurzem (149 = 46,7 %)
kursech (143 = 45,8 %) kurzech (169 = 54, 2%)
kursům (16 = 51,6 %) kurzům (15 = 48,4 %)
kurse (3 = 75,0 %) kurze (1 = 25,0 %)
Obdobné situace si všímáme i v SYN2005: převládají nadále starší podoby na
kurs-, avšak na rozdíl od SYN2000 je výskyt -s- před koncovkou dokonce nižší než
v koncové pozici. Nesmíme však přehlédnout častější výskyt nových podob na -zv
SYN2005, kde se poměr blíží 1 : 1 oproti 1 : 4 v SYN2000; vzhledem k odlišnému
složení korpusů se k této otázce vrátíme až po podrobnější analýze zdrojů.
Obecný poměr této variace se příliš neliší od poměrů u podobných slov, jako jsou
např. konkurs, impuls či puls, kde je konzervativní podoba zastoupena v 77 až 83
procentech dokladů v SYN2000 a v 62 až 74 procentech dokladů v SYN2005. Ve
všech případech se v novějším korpusu vyskytují nové podoby o něco častěji.
Korpus podoby na -s- podoby na -zSYN2000
konkurs (3575 = 83,2 %) konkurz (722 = 16,8 %),
impuls (2245 = 83,3 %) impulz (449 = 16,7 %),
puls (331 = 77,2 %) pulz (98 = 22,8 %),
SYN2005 konkurs (2141 = 71,9 %) konkurz (838 = 28,1 %),
impuls (1816 = 74,3 %) impulz (629 = 25,7 %),
puls (395 = 62,4 %) pulz (238 = 37,6 %),
Poněkud jiný obraz změn v tištěných médiích dává přehled zastoupených žánrů.
Nejkonzervativnějším žánrem je bezesporu publicistika, kde tradiční podoba převládá
v poměru 6 : 1. V beletrii rovněž převládá tradiční podoba, ale méně výrazně:
přibližně 2 : 1. V populárně-naučné a vědecké literatuře a rovněž v administrativních
textech naopak převládá koncovka inovační v poměru 2 : 1. Průlom v těchto textech
se objevuje kolem roku 1996.
Články6
vybrané žánry kurs- kurz- poznámky
SYN2000
NOV/COL 128 (63,1 %) 75 (36,9 %)
ADM 8 (34,8 %) 15 (65,2 %) z roků 1997–99 (-z- od 1997)
POP 302 (34,1 %) 584 (65,9 %) z roků 1978–1999 (-z- až od 1993,
víc od 1997).
SCI 250 (38,1 %) 407 (61,9 %) z roků 1991–1999 (-s- až do 1996,
od 1996 -z- čím dál víc)
PUB 10887 (86,5 %) 1706 (13,5 %) z roků 1990–99 (-z- již od 1991,
a pravidelněji od r. 1992)
SYN2005
NOV/COL 648 (63,1 %) 310 (%) 190krát -s- před r. 1994
ADM 6 (%) 1 (%) vše po roce 1993
POP 470 (%) 1403 (%) 20krát -s- před r. 1994
SCI 271 (%) 927 (%) 3krát -s- před r. 1994
PUB 3215 (%) 971 (%) 2000–2004
Časovou posloupnost změn můžeme sledovat až v publicistice, která poskytuje
dostatečné množství dokladů. Od samého počátku, dokonce i před zavedením nových
Pravidel, je inovační podoba vždy zastoupena několikrát ročně. S výjimkou r. 1994
(viz níže), užití inovační podoby postupně stoupá, až dosáhne v r. 1999 poměr 1 : 3.
Rozdílné složení korpusů znamená, že data nejsou přímo porovnatelná a nelze připisovat
nějaký význam výraznému posunu mezi lety 1999 a 2000. V SYN2005 se
poměr starších a inovačních podob pohybuje v rozmezí 1 : 7 až 1 : 5 v letech
2000–2003, v r. 2004 ale dochází k výrazné změně ve prospěch této podoby.
korpus rok Kurs- KurzSYN2005
2004 444 (54,3 %) 374 (45,7 %)
2003 725 (83,3 %) 145 (16,7 %)
2002 695 (79,1 %) 184 (20,9 %)
2001 703 (84,5 %) 129 (15,5 %)
2000 648 (82,3 %) 139 (17,7 %)
SYN2000
1999 706 (67,2 %) 345 (32,8 %)
1998 1006 (74,9 %) 338 (25,1 %)
1997 1473 (79,1 %) 390 (20,9 %)
1996 3352 (96,6 %) 117 (3,4 %)
1995 1881 (97,0 %) 58 (3,0 %)
1994 1133 (77,8 %) 323 (22,2 %)
1993 593 (94,6 %) 34 (5,4 %)
Články 7
1992 441 (96,5 %) 16 (3,5 %)
1991 224 (96,6 %) 8 (3,4 %)
1990 77 (97,5 %) 2 (2,5 %)
neurčeno 1 5
Data z jednotlivých novin svědčí o různorodosti přístupů ke změnám:
rok LN MF Respekt Prostějovské nov.
kurs- kurz- kurs- kurz- kurs- kurz- kurs- kurzvše
1832 298 3099 181 298 245 183 289
% 86,1 13,9 94,5 5,5 54,9 45,1 38,8 61,2
1999 374 45 304 105 — — — —
1998 0 6 203 53 0 64 35 138
1997 632 14 645 1 0 87 148 151
1996 395 7 837 7 1 68 — —
1995 8 0 2 0 1 22 — —
1994 197 185* 697 6 83 1 — —
1993 232 25 224 4 62 0 — —
1992 214 9 187 5 40 1 — —
1991 190 7 — — 34 1 — —
1990 — — — — 77 1 — —
* valná většina dokladů se -z- je z druhé poloviny roku
rok LN MF Právo HN
kurs- kurz- kurs- kurz- kurs- kurz- kurs- kurzvše
511 20 166 501 495 19 1313 31
% 96,2 3,8 24,9 75,1 96,3 3,7 97,7 2,3
2004 — — 12 279 117 0 182 6
2003 129 9 9 67 88 1 364 6
2002 164 4 5 107 98 1 250 8
2001 135 5 60 37 95 13 239 4
2000 88 2 80 11 97 4 278 7
rok Respekt Reflex Blesk Story
kurs- kurz- kurs- kurz- kurs- kurz- kurs- kurzvše
3 256 345 10 227 57 17 62
% 1,2 98,8 97,2 2,8 79,9 20,1 21,5 78,5
2004 1 51 51 0 20 35 — —
2003 1 29 65 3 39 19 — —
2002 0 63 77 0 59 0 — —
2001 0 49 103 5 62 1 9 15
2000 1 64 49 2 47 2 8 47
Články8
V roce 1994 začal v Lidových novinách převažovat podoba na -z-, ale hned
v r. 1995 těchto podob ubylo. Zřejmě šlo o pokus zavést nová Pravidla, který pak
ztroskotal; inovační podoba je v tomto deníku doložena jen výjimečně (z pozdějších
textů v korpusu SYN2000 a potom v SYN2005). Naopak v Mladé frontě je výskyt
inovační podoby velice nízký až do r. 1998, kdy začíná stoupat poměr výskytů až
na 1 : 4 a pak 1 : 3. Po dalších několika letech, během nichž podob na -z- nadále
přibývá, se situace stabilizuje ve prospěch nové podoby a výskyty tradiční podoby
na -s- jsou od r. 2002 řídké. Důvod by se dalo vypátrat a zřejmě vězí ve změnách
buď v interní kodifikaci, nebo u dodavatelů textů (tiskových agentur atd.).
V Respektu je situace jasnější. Týdeník evidentně přešel plně na inovační podobu
roku 1995 a při tom zůstalo. Regionální Prostějovské noviny (týdeník), evidované
v korpusu jen za léta 1997–98, nabízejí smíšené výsledky, ale rozhodně v prospěch
nové podoby.
Tiskoviny Reflex, Právo a Hospodářské noviny, které jsou doloženy převážně až
v SYN2005, se drží víceméně konzistentně starší podoby, ačkoli v každém ročníku
najdeme stopy nové podoby. Méně jasné svědectví najdeme v bulvárním deníku
Blesk a v ženském časopise Story. Blesk se přiklání k tradiční podobě, ačkoli od
r. 2003 je více dokladů podob na -z-. Story, která je v korpusu zastoupena jenom
v letech 2000 a 2001, dává přednost nově kodifikované variantě, ale starší podoba
se vyskytuje ve více než pětině dokladů.
Z výsledků se dá vyvodit, že nový způsob psaní slova kurz se během devadesátých
let vesměs ujal v široké škále odborných i neodborných textů. Jeho absence v největších
kvalitních denících a jinde v tisku však měla nepochybný podíl na pokračující
rozkolísanosti v psaní tohoto slova. Nejistota kolem psaní tohoto slova a jeho
odvozenin, která byla vždy aktuální pro píšící veřejnost, se tedy v 90. letech odrážela
v tištěných textech tím dál víc.
4 . Č i s t ě p r avo p i s n á va r i a b i l i t a I I : - i s m u s x - i z m u s a p o d .
Další příklad čistě pravopisné variability vnesené reformou r. 1993 je zavedení
podob na -izmus. Na rozdíl od slova kurz se inovační podoby považovaly ze začátku
za rovnocenné se staršími podobami na -ismus; Dodatek toto rozhodnutí odvolal
a nové podoby označil za příznakové.
Korpusy potvrzují, že tyto inovační podoby se většinou neujaly. Obecný výskyt
v SYN2000 je pod dvěma procenty (-ismus 56 063, či 98,7 %, oproti -izmus 753,
tj. 1,3 %) a v SYN2005 pod třemi procenty (-ismus 48 152, tj. 97,4 %, oproti -izmus
1 306, tj. 2,6 %).10 Při malém počtu dokladů je na místě dodat, že v některých případech
(hlavně v publicistice) v SYN2000 jde přímo o příklady nového pravopisu.
Články 9
10 Vyhledávky: [(word=“.*[Ii][Ss][Mm].*“) & (lemma=“.*ismus“)] a [(word=“.*[Ii][Zz][Mm].*“)
& (lemma=“.*ismus“)]. Výsledky v tabulce opírají o subkorpusy vytvořené podle žánrů.
V jednotlivých žánrech jsme pak sledovali slovo organismus, které má relativně
vysokou frekvenci a poněkud zvýšený počet dokladů s inovační podobou (v SYN2000
231 ze 4 370 dokladů (5,3 %) a v SYN2005 510 z 5 901 (8,6 %)). Dokladů této
podoby je přesto málo ve většině žánrů.
korpus vybrané žánry organism- organizm- poznámky
SYN 2000 NOV/COL 181 (96,8 %) 6 (3,2 %)
TXB 672 (98,2 %) 12 (1,8 %) -z- všechny z jedné učebnice,
dokonce je v ní také -s-.
POP 1 291 (93,8 %) 86 (6,2 %) -z- až od 1994
SCI 461 (82,0 %) 101 (18,0 %) -s- až do 1993 ve Vesmíru,
-z- od 1993 tam a v jiných zdrojích
PUB 1 628 (99,1 %) 15 (0,9 %) -z- od 1994, jen ojedinělé výskyty
v LN, MF atd.
SYN 2005 NOV/COL 326 (97,9 %) 7 (2,1 %)
TXB 1 193 (87,7 %) 168 (12,3 %) -z- výhradně u nakl. Karolinum
POP 1 590 (93,8 %) 105 (6,2 %)
SCI 749 (80,2 %) 185 (19,8 %)
PUB 1 142 (99,3 %) 8 (0,7 %)
Poněkud překvapivé výjimky tvoří žánry populárně-naučných a vědeckých textů,
ve kterých 6 % a 18 % dokladů slova organismus je inovačních. Z toho vyplývá, že
jde o několik nakladatelství či redakcí, které se rozhodly řídit podle nových Pravidel
striktněji než jinde.
Rozšířené možnosti vyhledávání v SYN2005 vrhnou na tuto otázku jiné světlo.
Tříděním podle nakladatelství zjistíme, že všech 168 dokladů podoby organizmz
učebnic se vyskytlo v produkci nakladatelství Karolinum. V jiných textech z téhož
nakladatelství však nacházíme dalších 713 dokladů podoby organism-, a proto nelze
tvrdit, že nakladatelství „přešlo“ v tomto případě na nová Pravidla.
Ačkoli SYN2005 má víc dokladů nové podoby na -z-, než má SYN2000, zkoumáním
frekvenční distribuce se dozvíme, že na roku vydání nezáleží. Nárůst používání
nových variant není v porovnání po sobě jdoucích let lineární:
rok počet -z- počet -s-
1965–1992 0 (0 %) 81 (100 %)
1993 2 (5,6 %) 34 (94,4 %)
1994 0 (0 %) 496 (100 %)
1995 48 (20,6 %) 185 (79,4 %)
1996 75 (10,4 %) 647 (89,6 %)
1997 143 (28,3 %) 362 (72,3 %)
1998 6 (1,5 %) 397 (98,5 %)
Články10
1999 18 (3,3 %) 522 (96,7 %)
2000 20 (2,7 %) 722 (97,3 %)
2001 33 (4,2 %) 759 (95,8 %)
2002 119 (20,7 %) 456 (79,3 %)
2003 17 (4,2 %) 386 (95,8 %)
2004 2 (0,8 %) 261 (99,2 %)
není uvedeno 27 (-) 59 (-)
Letmý přehled zdrojů, ve kterých jsou doloženy podoby na organizm-, nás však
vede k závěru, že ani uvnitř jednoho zdroje nemůžeme spoléhat na konzistentnost.
Ve vybraných zdrojích najdeme jak organism-, tak organizm-:
Zdroje v SYN2005 -s- -zBiologie
buňky I 3 17
Ikárie 68 7
Soudní psychiatrie pro právníky 5 1
Mezinárodní pravidla pro práci v chemických a biologických laboratořích 16 47
Dětská traumatologie 5 23
Semináře z lékařské chemie 3 13
Kapitoly z klinické biochemie 85 11
Transplantologie pro mediky 1 10
Všechny ženy mohou být krásné 1 9
Fyziologie a patologie dětské výživy 4 7
Speciální metody molekulární biologie 6 6
Speciální otorinolaryngologie 5 1
Říční krajina 6 4
Základy vědecké práce ve farmacii a v medicíně 9 3
V textech, ve kterých se vyskytuje podoba na -z-, jsou ve valné většině případů
doloženy i podoby na -s-, ale opačně to neplatí. Přechod na nové varianty totiž neproběhl
hladce a valná většina dodavatelů textů zřejmě nebyla s to zabránit použití
tradičních podob vedle záměrného uvedení nových variant. Nové podoby tedy zanesly
variabilitu tam, kde (na rozdíl od slova kurz) před vydáním nových Pravidel
žádná variabilita v korigovaných textech nebyla.11
Výsledky u dalších slov s příponou -izmus/-ismus jsou různé, ale potvrzují okrajový
charakter inovační varianty. Oproti relativně stabilní situaci v SYN2000 jsou
výsledky ze SYN2005 rozkolísanější s vyšším výskytem nových podob u slova
mechanismus, hlavně v oblasti textů populárně-naučných (329), vědeckých (173)
Články 11
11 Otázka ovšem je, zda verze textů získané pro korpus, v nichž nejsou -izmy/-ismy sjednocené, jsou
verze publikované; může jít o nefinální verze nakladatelského/redakčního zpracování.
a v učebnicích (102). Zase tu vedou nakladatelství Karolinum a Galén, i když jsou
u nich rovněž zastoupeny tradiční podoby na -s-.
podoby na -s- podoby na -zSYN2000
mechanismus (4 256 = 94,1 %) mechanizmus (265 = 5,9 %)
komunismus (3 860 = 96,4 %) komunizmus (14 = 3,6 %)
socialismus (3 309 = 99,5 %) socializmus (16 = 0,5%)
SYN2005 mechanismus (4 659 = 88,3 %) mechanizmus (620 = 11,7 %)
komunismus (2 251 = 100 %) komunizmus (0 = 0 %)
socialismus (2 094 = 99,6 %) socializmus (9 = 0,4 %)
Situace u slova na -asmus/-azmus se od -ismus/-izmus podstatně neliší, celková
frekvence inovačních variant je vzhledem k dřívější kodifikaci této podoby o několik
procent vyšší. Některá slova s tímto sufixem jsou velmi knižní (ikonoklasmus,
chiliasmus, hésychasmus, orgasmus, chiasmus) a nevyskytuje se u nich ani jeden
doklad se -z-. Zvýšený počet dokladů inovační podoby u slova spasmus tvoří zřejmě
výjimku, protože ani u slova stejného registru orgasmus není situace stejná.12
podoby na -s-13 podoby na -zSYN2000
-asmus (925 = 95,9 %) -azmus (40 = 4,1 %)
spasmus (8 = 29,6 %) spazmus (19 = 70,4 %)
orgasmus (328 = 97,3 %) orgazmus (9 = 2,7 %)
marasmus (193 = 99,0 %) marazmus (2 = 1,0 %)
SYN2005 -asmus (1 594 = 96,0 %) -azmus (67 = 4,0 %)
spasmus (25 = 38,5 %) spazmus (40 = 61,5 %)
orgasmus (805 = 99,8 %) orgazmus (2 = 0,2 %)
marasmus (104 = 98,1 %) marazmus (2 = 1,9 %)
V pokračování této analýzy (příště) probereme výskyt pravopisných jevů spojených
se změnami či kolísáním ve výslovnosti a dospějeme k závěrům ohledně uplatnění
kodifikace během posledních 15 let.
Články12
12 Pozoruhodné je slovo entusiasmus, doložené v korpusech SYN2000 a SYN2005 v následujících
podobách: entusiasm- (7, 25), entuziasm- (139, 125), entuziazm- (4, 2). Dodejme, že např. PČP z r. 1957
a Slovník spisovného jazyka českého mají jak variantu entusiasmus, tak i entuziasmus.
13 Vyhledávky [(word=“.*[Aa][Zz][Mm].*“) & (lemma=“.*a[sz]mus“)] a [(word=“.*[Aa][Zz][Mm].*“)
& (lemma=“.*a[sz]mus“)]. Museli jsme použít tzv. „regulární“ výrazy uvnitř lemmatu kvůli nepravidelnému
přiřazení těchto slov k lemmatům, viz níže 7.