KORPUSOVÁ LINGVISTIKA
Dana Hlaváčková
JAZYKOVÝ KORPUS
Rozsáhlý soubor elektronicky uložených jazykových dat,
obvykle označkovaný, organizovaný se zřetelem k využití
pro určitý cíl, vůči němuž je také považován za
reprezentativní.
Čermák, F. Jazykový korpus: Prostředek a zdroj poznání.
In Studie z korpusové lingvistiky. Praha: Karolinum, 2000, s. 15-38.
KORPUSOVÁ LINGVISTIKA
● podstatná část počítačové lingvistiky – korpusy
poskytují zdroj jazykových dat
● studium jazyka založené na jeho přirozeném
kontextovém užívání
● metodologický přístup ke zkoumání jazyka
PŘEDNOSTI KORPUSŮ
● velký rozsah s možností dalšího rozšiřování
● jazyková data v přirozené kontextové podobě
● převaha typických jazykových jevů nad okrajovými
● reprezentativní korpus je schopen zachytit variabilitu
jazyka
● zrychlení a usnadnění lingvistické práce
ZÁKLADNÍ POJMY
● textové slovo, pozice, token – řetězec znaků oddělený
z obou stran mezerami
● tokenizace – proces rozdělení textu na tokeny
●
korpusový prohlížeč, korpusový manažer (Bonito,
Bonito2, Sketch Engine, KonText)
● konkordance, konkordanční řádek, konkordanční seznam
● KWIC – key word in context (hledaný výraz v korpusu)
ZÁKLADNÍ POJMY
● lemma – základní slovní tvar
● lemmatizace – přiřazení základního slovního tvaru
● atributy – prvky, které lze hledat v korpusu (word, lemma,
tag, lc, pos)
● strukturní značky – hranice dokumentů a vět
● tag – morfologická značka
● tagset – soubor morfologických značek
● regulární výrazy – speciální znaky umožňující efektivní
hledání v korpusu
DVA PŘÍSTUPY KE ZKOUMÁNÍ JAZYKA
● raná „korpusová“ lingvistika – „korpusový“ přístup k jazykovému
materiálu, dostatečně velký soubor přirozeně se vyskytujících
jazykových dat (konec 19. st. – 50. léta 20. st.)
● předěl (50. léta 20. st.) – N. Chomsky a generativní lingvistika
● od 2. pol. 20. st.
empirický přístup, observace x intuice a introspekce
Ch. Fillmore:
„I don‘t think there can be any corpora, however large, that
contain information about all of the areas of English lexicon and
grammar that I want to explore … [but] every corpus I have had
the chance to examine, however small, has taught me facts I
couldn‘t imagine finding out any other way. My conclusion is that
the two types of linguists need one another.“
KORPUSOVÁ LINGVISTIKA V ČR
● Lexikální archiv ÚJČ, od r. 1911, 12 mil. ručně psaných
lístků
● 1988 Iniciativní skupina pro přípravu počítačových
korpusů, textů a slovníků
(sdružení lingvistů, matematiků a programátorů)
● 1991 Počítačový fond češtiny – projekt lexikografického
počítačového korpusu a tezauru češtiny (Čermák, Sgall,
Pala, Hajič, Hajičová, Králík, Schmiedtová, Kučera, Benko)
● 1994 založení ÚČNK
TYPY KORPUSŮ
● druh zachycené komunikace – psané (written corpora)
– mluvené (spoken corpora)
● časový záběr – diachronní
– synchronní
● účel – všeobecné
– specializované
● jazyk – jednojazyčné
– paralelní
● možnost rozšíření – uzavřené (referenční)
– otevřené (nereferenční)
● značkování – tagging (POS tagging, morfologie)
– parsing (syntax, treebank)
– alignment (párování)
REPREZENTATIVNOST KORPUSŮ
Relativní
● v závislosti na účelu korpusu (kvantita x kvalita)
● malý vzorek vzhledem k celku jazyka
● nezobrazuje reálné užití jazyka
● snaha zachytit variabilitu textů
SYN2000 SYN2005, SYN2010
denní tisk / 60 % publicistika / 33 %
naučná literatura / 25 % odborná literatura / 27 %
krásná literatura / 15 % beletrie / 40 %
TVORBA KORPUSŮ
● sběr dat – sjednocení formátu – externí anotace
● tokenizace (vertikál) – lemmatizace – značkování
● Corpus Architect, WebBootCat
● jusText – odstranění netextového obsahu, boilerplate
● Onion – odstranění duplicitních textů
● Chared – detekce kódování
● mluvené korpusy – nahrávky, přepis, synchronizace
textu se zvukem