R E A L A U D I O / V I D E O 150 L I B R I
real audio/video [rijel audyjo] (angl. = reálné,
skutečné audio/video) - technologie
umožňující přenos zvuku či videa v síti /'internet
„živě" (v reálném čase, odtud název),
zatímco při tradičním způsobu přenosu multimédií
si uživatel „stahuje" připravené soubory
do svého počítače a pak si je přehrává.
Prostřednictvím real audia či videa je tedy
možné realizovat nonstop živé televizní či
rozhlasové vysílání na internetu. Rozšíření
této technologie však v současnosti zejména
u nás brání nízká propustnost sítě a pomalé
a nekvalitní připojení přes telefonní linku,
na které je většina uživatelů internetu u nás
závislá. (js)
recenze (z lat. re-censeo = přehlížet, posuzovat,
uvažovat) - shrnující zhodnocení
a posudek, druh publicistického /"textu, jenž
má za úkol především informovat a představit
veřejnosti dílo (/"knihu, film, rozhlasovou
či televizní inscenaci, výstavu atd.)
v hlavních rysech. Na rozdíl od ^kritiky nemá
recenze příliš velký rozsah, a proto se
soustřeďuje pouze na hodnocení výrazně
kladných či výrazně záporných hodnot. Zároveň
stručně představuje tvůrce, sleduje dílo
do zrodu a zařazuje ho do kontextu další
umělecké činnosti. Recenzenti jsou dnes
v novinách velmi často považováni za základní
kádr kulturních /"rubrik. Někdy se recenzent
ne zcela přesně zaměňuje za ^lektora,
jehož posláním je poskytovat připomínky
ještě před dokončením, resp. zveřejněním
autorského díla. Viz také anotace.
(nd)
recenzní výtisk viz výtisk recenzní
recipient (z lat. re-cipio - přijmout, vzíti) příjemce
nějakého působení v sociální interakci,
např. čtenář, divák, návštěvník, posluchač,
divák. (jh)
redakce ( franc. rédiger = sepsat, stylizovat,
redigovat, z lat. redigo) - 1 . kolektiv pracovníků
sdružených do určité organizační struktury;
redakce má část organizační a tvůrčí,
vlastní rozdělení se liší podle typu /"média.
Např. v redakci tištěných periodik probíhá
sběr, ověřování, hodnocení a interpretování
/"faktů a /"informací, zpracování materiálů
dodaných /"zpravodaji, /"dopisovateli, externími
spolupracovníky a /"agenturami, na
které navazuje /"redigování a korigování
/"textů, jejich sestavování v žurnalistické
celky včetně použití fotografií, /"lámání
apod. Součástí redakce je také sekretariát,
/"archiv a dopisové /"oddělení, velká média
mají i své regionální odnože. Postupně získala
redakce periodik svou ustálenou a hierarchizovanou
podobu: v jejím čele stojí
."šéfredaktor se svými zástupci, dále vedoucími
vydání, /"editory, vedoucími /"rubrik
a oddělení a pod jejich vedením pracují jednotliví
interní i externí redaktoři a další spolupracovníci.
Obdobně, ale s technicky odlišnými
výstupy pracují i redakce v rozhlasu
či televizi. Redakce /"nakladatelství se rovněž
liší ve shodě se svým zaměřením a edičním
profilem. Velká nakladatelství dělí své
redakce podle zpracovávaných titulů, žánrů,
zpravidla však na literární (zpracovává texty),
výtvarnou (stará se o obrazový doprovod
publikace) a technickou redakci (zajišťuje
technický předpis sazby rukopisu i obrazového
doprovodu). Malí nakladatelé tyto
činnosti spojují, respektive pracují s externími
redaktory; 2. prostory, kde novináři pracují;
3. synonymum pro úpravu textu - /"re-
digování.
„Noviny se skládají z redakce, kde se no-
l i b r i 95 K R I T I K A
rl,
P "
/ / i
background [bekgraund]
(angl. background = pozadí;
společenský profil, něčí minulost) - ve
••zprávě kontext (připomenutí např. předchozího
vývoje události) nutný pro pochopení
oznamované skutečnosti. V agenturnj^
praxi jťffozsalfzařazení i umístění b a c k f
^pundu(WeB5yážit s ohledem na předpokládanou
informovanost ^odběratele, proto je
rozdíl mezi vysíláním pro klientelu domácí
a zahraniční. Při tvorbě backgroundu se často
využívají dříve vydané a archivované
zprávy či v dokumentačních^databázích
zpracované a tematicky utříděné faktografické
údaje. Německá žurnalistika užívá pro
příspěvek, který čtenáři k aktuální zprávě
dodatečně přináší zevrubn^ínformace pro
pochopení situace, termín Hintergrundbericht
(doslova = pozadí zprávy). (lt)
barnumská reklama viz reklama
barnumská
Sloupcová korektura této encyklopedie
či, rukopisu, a to ještě před odevzdáním do
tiskárny, dále tzv. domácí korektury prováděné
tiskárenským korektorem v tiskárně
(dnes již jen zřídka), poté rozlišujeme korektury
sloupcové a stránkové, na kterých se
podílí nejen autor, ale i příslušný redaktor či
jazykový redaktor - korektor, přičemž na
vyžádání a v důsledku například velkého
množství chyb může následovat i korektura
korektury. Jak již bylo uvedeno, provádí se
korektura nejen textu, ale i ^ilustrací, ^»popisků
atd., a to pomocí korekturních znamének,
tj. normalizovaných znamének a zkratek
pro vyznačování chyb, překlepů a dalších
nedostatků sazby na příslušném otisku
(podle ČSN 880410). Přes velmi rychlý vývoj
procesu změn při přípravě tisku periodik
a neperiodických tiskovin má stále klasický
korekturní proces svůj význam, a to vzhledem
ke kvalitě přečteného textu. Viz také redigování
textu, šotek tiskařský. (jh)
korespondent (z lat. cor-respondeo = vzájemně
si odpovídat) - korespondencí rozumíme
písemný styk, dopisování, zastarale
i dopisování do novin. Korespondent je pak
v širším smyslu synonymem pro ^zpravodaje,
novináře, kmenového pracovníka ^redakce
působícího mimo ústředí, např. tiskové
^agentury. Zpravodaj může být domácí
či zahraniční, ale právě pro zpravodaje zahraničního
se nejčastěji a v užším smyslu
užívá označení korespondent. (lt)
kreslený vtip viz vtip kreslený
kritika (z řec. kriteion = posuzovat) - v širším
pojetí metoda novinářské práce ve
smyslu kritického hodnocení určité aktuální
události či osobnosti, v užším smyslu ^žánr
vyjadřující názor na dílo, posuzující jeho
hodnoty, ozřejmující důvody jeho vzniku,
zasazující je do životopisných, společenských
nebo uměleckých souvislostí. Kritika
jako publicistický útvar je velmi podobná
^recenzi, má však větší rozsah, nahlíží na
kritizovaný produkt z více úhlů pohledu
a snaží se nejen o ^informaci, ale i o pomoc
při pochopení vzniklého díla. Podle svého
zaměření na různé umělecké žánry se pak
kritika ještě dělí na literární (poezie, beletrie
i non-fiction), divadelní, hudební, filmovou
a televizní apod.
František Xaver Šalda tvrdil, že „souditi
znamená trpěti, míti soud, závazný soud
o věcech, býti nucen, abys jej neustále tvořil,
znamená stav těžkého utrpení... kritika jest
nejhorší formou skepse..." (nd)