Mrázová Jana

Jacques Derrida

Politiky přátelství


Aristoteles ho vyznává [P1] takto: v přátelství se sluší raději milovat než být milován.
Nezapomeňme všeobecně přezkoumat[P2]  toto tvrzení. Ruku v ruce [P3] jdou spravedlnost a politika.
Tato pasáž z Etiky Eudémovy vede ve skutečnosti k otázce, co je správné, to správné (to dïkaion) v
přátelství. V první řadě pak vyvstává otázka správnosti nebo spravedlnosti (dikaiosûne).
Spravedlnost charakterizuje způsob chování. Ta spočívá v tom chovat se nějakým způsobem – v souladu
se správností, v harmonii s principem správnosti. Ve své důstojnosti stejně tak jako nezbytnosti,
[P4] se tato otázka hned rovná [P5] otázce krásna a žádoucnosti [P6] v přátelství. Přichází tedy na
prvním místě, hned po všeobecném otevření[P7]  tématu přátelství (peri philias): Co je to
přátelství? Jaké je? Co je to přítel? Vymezuje[P8]  se přátelství pouze v jednom nebo ve více
směrech[P9] ?






větší změna smyslu u P2, P3, P9,  celkové sdělení  opravdu „uspokojivě“ přetlumočeno, ale odchylky
tu jsou


hodnocení  D
________________________________

 [P1]zde lépe: „prohlašuje toto“, ale ani Vaše verze není  špatně , když tu chybí kontext

 [P2]ne – „na všeobecnou platnost/ obecný horizont“

 [P3]Jde zde o...

 [P4]D

 [P5]příliš doslovné, lépe:  „bezprostředně odpovídá“

 [P6]ano, dobrá varianta

 [P7]lépe možná „nastolení/ úvodu do...“

 [P8]stačilo by „rozumí se/chápe se..“

 [P9]zde „smyslech/ významech“