65
tem poslanou skvostné vyčastoval, a však poněvadž právě byl pátek a k tomu Čas postní, jak toho tak i druhého dne žádného masa jim nedal, než toliko samé ryby, čímž pány nekatolické velice rozmrzel, kteří dle svého spůsobu nemálo na něj hubovali a kleli. (Slav).
Tak skončilo se to prcpamátní jednání o majestát, pří němž nejpatrněji ukázala se bezmocnost císařova, který ustanovením direkce i výkonné své moci zbaven pravou hříčkou učiněn jest v rukou stavů. Ale to vše jen jeho vlastní vinou se stalo, když radou urputníků jesuitských zaveden odvážil se pustiti v boj bez náležitého uvážení nerovností sil, Můžeť pak toto vypravování sloužili za příklad, jakým během Yždy a všude chodívají věci politické, nechí si již cíle a konce svého docházejí v roce jediném, jako tuto jsme viděli, anebo třeba na dlouhá léta se protahují.
Příloha l *)
Majestát Císaře Budolfa, stavům podobojí království Českého na svobodné provozování náboženství daný.
My Rudolf druhý, z Boží Milosti volený Římský Císař, po všecky řasy rozinnožitel Říše, a Uherský, Český, Dalmátsky, Char-vatský etc. Král, etc. Arcikníže Rakouský, Markrabě Moravský, Lucemburské a Slezské Kníže, a Lužické Markrabě etc.
K věĚné paměti známo Činíme tímto listem všem: Jakož jsou toho všickni tří Stavové Království našeho Českého, tělo a krev Pána Ježíše Krista pod obojí přijímající, věrní naši milí, na sněmn, kterýž léta Páně tisícího šestistého osmého již pominulého v pondělí po neděli Exaudi na hradě Pražském držán, a téhož léta v pátek po památce sv. Jana Křtitele zavřín byl, při nás jakožto Králi českém toho se vší ponížeností a poddaností snažně vyhledávali, aby při té obecní konfessí české, kterouž Augšpurskou jmenují, na sněme obecném léta tisícího pětistého sedmdesátého
*) Text listin těchto otištěn z Druhé Apologie stavil českých po porovnaní jeho a texty často jmenovaných rukopisů. Podpisy listiny druhé vzaty a rukopisu: Altta o náboženství.
10
pátého sepsané a JMC. Císaři Maximilianovi slavné a svaté paměti, Panu Otci Našemu nejmilejšímu, podané (kteráž tak, jakž jsme toho jistou zprávu vzíti, i také z psaní vlastní nikou JČM. Pána Otce Našeho nej milejšího psaných vyrozuměti ráčili, ano i některé hodné paměti při Deskách zemských toho se vynašly, i hned teh-dáž od JM. povolena byla), i při tom mezi sebou v předmluvě též koníessí obsaženém porovnání, ano také i při jiných svých v témž sněmu zejména doložených a náboženství jich se dotýkajících žádostech zůstaveni byli, a též náboženství své křesťanské podobojí volně a svobodně bez překážky každého Ělověka provozovat! mohli, to vše aby od Nás jim Stavům dostatečné potvrzeno bylo, jakž týž artikul a žádost jich do dotčeného sněmu, a týž sněm ve Desky zemské do kvaternu sněmů v obecních zeleného, léta tisícího šesti-stého osmého v pondělí po neilěii Exaudi pod literou K. 8. slovo od slova vložený a vepsaný to v sobě šíře obsahuje a zavírá; My pak nemoha na onen čas pro jiné veliké potřeby, pro kteréž teh-ďáž ten sněm rozepsán byl, kteréž žádného odkladu trpéti nemohly, toho potvrditi, odkladu do budoucího sněmu, ke čtvrtku před sv. Martinem tehdáž nejprv příštím terminovaného, k dalšímu všech téch věcí zavírání jsme milostivě žádati, a mezi tím, dokudž by koli se to tak na sněmu obecním nevykonalo, je Stavy podobojí, aby své náboženství volně provozovati mohli, a do vyřízení a na místě postavení téhož artikule k žádným artikulům, což by tak V proposicí od Nás Stavům přednášeno bylo, pristupovatí, je uvažo-vati, ani o nic jednati povinni'nebyli, opatřiti ráčili, jakž taž milostivá žádost a opatření Naše plněji svědčí, podlé kteréhožto předešlého zastání sněmovního když sněm k témuž (lni, totiž ke čtvrtku před sv. Martinem položený z jistých příčin od Nás odložen, a potom jiný sněm ke dni outernímu po sv. Pavlu na víru křesťanskou obrácení mandátem Našim rozepsán a na Hrad Pražský položen byl, a dotčení  Stavové podobojí, podavše nám   znovu dotčené koníessí a snesení své společně, nepřestávali toho při Nás jakožto Králi a Pánu svému, netoliko skrze své  snažné, poddané a ponížené prosby, ale i skrze znamenité a vzáctné přímluvy vyhledávat!, abychom k žádosti týchž Stavův podobojí, věrných a milých poddaných Našich, povoliti ráčili: majíce My to vše s Nej-vyššími Ouředníky a Soudci Zemskými a Radami Našimi Království Českého v Našem císařském a královském bedlivém uvážení, nepominuli jsme na poníženou a poddanou prosbu týž Pánův, Rytířův, Pražan a jiných vyslaných z Měst, ze všech tří Stavů. Krá-
lovství tohoto Našeho Českého, podobojí tělo a krev Pána Ježík Krista přijímajících a k též konfessí se přiznávajících, věrných poddaných Svých milých, všem třem Stavům Království tohoto, věrným poddaným Našim, sněm obecní ke dni pondělníma po neděli, jenž slove Rogationum jinak křížová, léta tohoto tisícího še-stistého devátého mandáty svými královskými rozepsati, na Hrad Pražský položití a v týchž mandátích vůbec vyšlých mezi jinými toho zjevně doložit), že při tomto sněmu ten artikul o náboženství k navření, na místě a konci postavení do proposicí sněmovní položití, a kterak by všickni i jedenkaždý obzvláštně, jak strana pod jednou tak i podobojí, a kteří se k též konfessí Nám předešle od nich podané přiznávají, náboženství své beze všech překážek a outiskuv ode všech lidí, buď duchovních anebo světských, vykonávati mohli, je v tom náležitě opatřiti chtíti ráčíme, jakž tíž mandátové naši, jichž jest datum na Hradě Tražském v sobotu po neděli Jubilate léta tohoto tisícího šestistého devátého, v tom arti-kub to v sobě obsahují a zavírají; k kterémužto obecnému tak od Nás rozepsanému sněmu když jsou se všickni tří Stavové poslušně a poddaně najiti dali, a My podlé Naší milostivé zámluvy, v témž mandátu Našem doložené, jsme v proposicí Naši sněmovní předně ten artikul o náboženství položití ráčili, tu jsou Často dotčení všickui tři Stavové sjednoceni podobojí žádost svou předešlou v spisu Nám od Nich podaném obnovili, a za dostatečné opatření i jim toho Deskami zemskými potvrzení poddaně prosili. '
I chtíce My tomu, aby v tomto Království mezi všemi třími Stavy, jakož stranou pod jednou tak i často dotčenou stranou podobojí všemi věrnými a milými poddanými našimi, nyní i na budoucí časy všelijaká láska, svornost, pokoj a dobré srozumění k vzdělání a zachování obecného dobrého pokoje zůstávati, každá strana náboženství své, v kterém so spasení svého důvěřuje, volně a svobodně bez utiskování a všech překážek jedni k druhým provozovati mohla, a aby se (jakož slušné jest) sněmovnímu snesení léta tisícího šestistého osmého učiněnému, i také tomu mandátu našemu vůbec vyšlému (v kterémž jsme dotčené sjednocené Stavy podobojí k též konfessí se přiznávající za ty, kterýmiž jsou vždycky byli, totiž za své věrné poslušné poddané, pod milostivou ochranu Naši ke všem řádům, právům a svobodám tohoto Království náležející, na kteréž se povinnost Naše královská, práva a zřízení zemská vztahují, vy-hlásiti ráčili a i nyní vyhlašujeme) zadosti stalo; prohlédajíce jakož k dotčeným znamenitým přímluvám, tak i k mnohým a snaž-
r, s
Dým prosbám týchž Stavů pod obojí, a k mnohým věrným a platným od nich Nám po všecíten čas Našeho šťastného nad nimi kralování v skutku prokázaným službám, z těch ze všech i jiných mnohých příčin s dobrým rozmyslem Našim jistým vědomým, moci královskou v cechách, s radou nejvyšších Úředníkův, Soucův Zemských a Rad Našich, takto jsme ten artikul o náboženství při tomto nyní se na Hradě Pražském držícím obecním sněme se všemi třími stavy tohoto království ustanoviti, zavříti, a je Stavy podobojí tímto Majestátem Našim opatřiti ráčíme a opatřujeme.
Předně, jakož prvé to Zřízením Zemským A 32 utvrzeno jest, co se víry dotýče, pod jednou spňsobou a pod oběma aby se neutiskovali, než spolu byli za jednoho člověka jako dobří přátele, též strana strany aby nehauěla, toho se při témž Zřízení Zemském v tom artikuli zúplna zůstavuje a tím sobé oboje strany na budoucí časy zavázaný jsou a býti maji, pod pokutami týmž Zřízením Zemským vyměřenými.
A poněvadž strana pod jednou v tomto Království náboženství své volné a svobodně provozuje, a strana podobojí k též konfessí české se přiznávající jí v tom žádné překážky neb vyměření nečiní: aby tedy v tom rovnost zachována býti mohla, protož jim k tomu povolovati, moc a právo dávati ráčíme, aby i častodotčení sjednocení Stavové podobojí, jakž stav panský, rytířský, tak i Pražané, Horníci a jiná města s lidmi poddanými jich, a summou všickni, kteří se koliv k dotčené konfessí české, někdy slavné a svaté paměti císaři Maximihanovi panu Otci Našemu nej milejšímu, při sněmu obecním léta tisícího pětistého sedmdesátého pátého, a nyní znovu nám podané (při kteréž je milostivě zůstavovali ráčíme) přiznali a přiznávají, žádného nevymiúujíce, tolikéž náboženství své křesťanské podobojí podlé též konfessí a svélio mezi sebou učiněného porovnání a sjednocení volně a svobodně všudy a na všelikém místě provozovati a vykonávati, při víře a náboženství svém, též i při kněžstvu a řádu církevním, kterýž mezi nimi jest anebo od nich nařízen bude, pokojně ^necháni býti mohli, a to až do křesťanského dokonalého obecného porovnání o náboženství v Svaté Ríši, a kompaktáty již prvé na sněmu obecním léta tisícího - pětistého Šedesátého sedmého minulými a z privilegium zemského i jinde vypuštěnými se spravovati povinni býti nemají, nejsou a nebudou.
Ďáleji také týmž Stavům podobojí tuto zvláštní milost ěiniti a jim všem třem Stavům podobojí k též konfessí se přiznávajícím Jtonsistoř Pražskou dolejší v moc a opatrování jejich zase dávati
R9
a k tomu milostivě povolovat! ráčíme, aby tiž sjednocení Stavové podobojí touž konsistoř kněžstvem svým podlé téů konfessí a snesení svého obnovili, a též kněžstvo jak české tak německé podlé ní říditi dáti anebo zřízení na své kollatury bez všelijaké překážky arcibiskupa Pražského aneb kohožkoliv jiného dosazovati, přijímat!; nicméně i akademii Pražskou, od starodávna straně podobojí náležející, kterouž jim Stavům se vším jejím příslušenstvím tolikéž v moc jejich milostivě dávati ráčíme, tak aby ji muži hodnými a uěenými osazovati, dobré, chvalitebné řády nařízovati a nad tím obojím z prostředku svého jisté osoby za defensory naříditi mohli. Mezi tím pak, dokudž by se tohokoliv od nich nevykonávalo, mají nicméně tiž Stavové podobojí všickni při tom, což svrchu psáno jest, aby náboženství své volně a svobodně všudy provozovali mohli, zouplna zanecháni býti.
A kolikkoliv osob tiž sjednocení Stavové pod obojí z prostředků svého za defensory nad touž svou konsistoří a akademií Pražskou s společného svého snesení ze všech tří Stavův v rovném počtu nařídí a je nám jakožto Králi a Pánu svému zejména poznamenané podají, ebeeme a máme ty všecky osoby, kteréž nám tak poznamenané podány budou, žádného z nich ne vypouštějíc, a mimo tu povinnost, kteráž jim od Stavův svěřena bude, jim žádných jiných povinností neb instrukcí nedávajíc, ode dne podání Nám téhož poznamenání ve dvou nedělích pořád zběhlých k tomu potvrdili a je za takové defensory vyhlásiti. Pakli bychom pro jiná zaneprázdnění Naše neb jakékoliv jiné příčiny v tom časti svrchu oznámeném jich potvrdili nemohli a nepotvrdili, tehdy mají přece nad tím obojím za defensory zflstati, to vše říditi a konati moc míti, Jakuby od Nás k tomu potvrzeni a vyhlášeni byli, A umřel-li by kdy který z nich, tehdy na místo toho z světa sešJéko tiž Stavové podobojí při tehdáž nejprv příštím sněme budou moci jiného k těm živým pozůstávajícím voliti a přidati, což se i na časy potomní vždycky spňsobem svrchu psaným jakožto od Nás, dědicův Našich a budoucích Králův Českých, tak i od nich Stavův a Defensorftv říditi a konati má.
Jestliže by kdo také z týchž sjednocených všech tří Stavův tohoto Království podobojí mimo ty kostely a chrámy Boží, jichž v držení jsou a kteříž jim prvé náležejí (při nichž pokojně zůstaveni^ zanecháni býti mají), ještě bud v městech, v městečkách, vesnicích aneb kdekoliv jinde chtěl nebo chtěli vícejí chrámiiv neb kostehův k Boží službě, aneb také školy pro vyučování mládeže
70
vystavěti dáti: toho jakož stav panský, rytířský, tak Pražané, Horníci a jiná města, věickni společně i jedenkaždý obzvláštně, volně a svobodně každého času učiniti moci bude a budou, bez překážky každého člověka všelikteraké.
A jakož v nejedněch městech Naších Královských i její Milosti Císařové jakožto Králové České z obojího náboženství, totiž pod jednou i podobojí, spolu bydlejí: protož tomu obzvláštně chtíti a o tom poroučeti ráčíme, aby pro zachování lásky a svornosti každá strana náboženství své volně provozovala, kněžfmi svými se řídila a spravovala, a jedna strana druhé v jejím náboženství, a řá-dích žádného vyměřování nečinila, provozování náboženství mrtvých těl v kostelích a na krchovích pochovávání a zvonění nebránila.
Také již po dnešní den žádný, jak z vyšších svobodných Stavův, tak ani města, městečka i také selský lid od vrchností svých ani žádného jiného duchovního ani světského člověka nemají, a nemá od svého náboženství odtiskován a k náboženství strany druhé mocí ani nižádným vymyšleným spůsobem přinucován býti.
A že to vše, což svrchu psáno, od Nás pro zachování lásky a svornosti věrně míněno a nařízeno jest, protož přiříkáme slovem svým královským, že tíž všickni sjednocení tří Stavové Království Našeho českého podobojí, k též konfessí české se přiznávající, nynější i budoucí potomci jich, při tom při všem, což se svrchu píše, od Nás, dědicův Našich i budoucích Králův Českých zouplna, v celosti, bez přerušení zůstaveni a chráněni býti mají, nebo je také v tom ve všem při tom pokoji v svaté Bíši o náboženství, jenž reli-gionsfryd slove, učiněném, jakožto přední oud svaté Říše zůstavujeme a zanecháváme, v Čemž se jim nemá od Nás, dědicův Našich a budoucích Králův Českých, ani od žádného jiného duehovního ani světského Člověka překážky žádné činiti na časy budoucí a věčné.
A proti tomuto výš dotčenému o náboženství učiněnému pokoji a jich Stavův podobojí od nás stalému opatření žádná poručení a nic takového, což by jim v Čem uejmenším překážku neb změnění toho učiniti mohlo, od Nás, dědicův Našich a budoucích Králův českých, ani od žádného jiného vycházeti ani přijímáno býti nemá. A byt i pak vyšlo neb od kohokoliv přijato bylo, tehdy nemá to moci žádné míti, ani v té věci co buď právně nebo bez práva více souzeno aneb vyřknuto býti, za kteroužto příčinou předešlá všelijaká proti dotčené straně, podobojí a kteříž se k též konfessí české přiznávají, odkudkoliv vyšlá poručení a mandáty vy-zdvihovati, mořiti, kaziti a v nic obracoYati ráčíme, tak žě to vše,
71
i nynější a předešlé jich Stavův při Nás potvrzení téhož artikule vyhledávání a cožkoliv mezi tím až posavad se zběhlo, není a býti nemá jim všem třem sjednoceným Stavům tohoto Královští, společně i obzvláštně, k nižádné ouhoné a ujmé jich dobrých pověstí a jakékoliv obtížnosti. Což jim také od Nás i budoucích Králův Českých ničímž zlým spomínáno a zjinačováno býti nemá nyní. na časy budoucí a větné.
Přikazujíce všem Ncjvyššfm Ouralníkům, Soudcům Zemským a Radám svým, též všem Stavům a obyvatelům tohoto Královští, věrným milým, nynějším i budoucím, abyste je pány, rytířstvo, Pražany, Horníky i všecka města, všecky tři Stavy tohoto Království, se všemi lidmi poddanými jich a summou všecku stranu podobojí, k též konfessí české se přiznávající, při tomto Našem opatření a Majestátu ve všech jeho artikulích, zněních a sentenciích zůstavili a chránili, žádných jim v tom překážek nečiníce ani komu jinému činiri nedopouštějíce, pod uvarováním hněvu a nemilo-sti Naší. A kdož by se čeho toho koliv buď z duchovních aneb světských lidí k přerušení toho Majestátu dopustil, máme a povinní býti ráčíme s dědici a budoucími Králi českými a s Stavy tohoto Království k takovému každému jakožto rušiteli obecného dobrého pokoje hledéti a Stavy při tom chrániti a obhajovati tak a tím vším spůsobem, jakž artikul v Zřízení Zemském o obhajování zelné, řádu a práva vyměřuje.
Naposledy přikazovat! ráčíme větším a menším onředníkům Desk zemských Království Našeho Českého, aby pro budoucí pa-mét tento Majestát Náš na relací sněmovní, kteráž při tomto sněme ode všech tří Stavův tohoto Království ke Deskám zemským učiněna býti má, ve Desky zemské víožiti a vepsati, a potom tento originál k jiným svobodám neb privilegiím zemským na Karlštejn položití dali. Tomu na svědomí pečet Naši císařskou k tomuto listu a Majestátu Našemu přivěsiti jsme rozkázati ráčili.
Dán na Hradě Našem Pražském ve Čtvrtek po svatém Prokopu léta Páně tisícího šestistého devátého, a království Našich Římského třicátého čtvrtého, Uherského třicátého sedmého, a Českého též třicátého Čtvrtého. Rudolf m/ p.
Adamus de Sternberg, aupremiis BurEgravius Pragensia tn|p.
Ad Mandátům Sacrge Cres. Majestatis propnum,
Paulus Michna m/p.
72
Příloha IL
Porovnání mezi stranou pod jednotí a stranou pod obojí učiněné.
Což se toho artikule o náboženství, kterýž na milostivou žádost JMC. jakožto krále českého při sněme léta 1608 v pondělí po neděli Exaudi držaném, až do drahého sněmu k dalšímu všech těch věcí zavírání odložen byl, dotyce, poněvadž jest JMC. týž artikul se všemi trhni Stavy tohoto Království na tomto sněme zavřití, a straně podobojí, tělo a krev Pána Ježíše Krista přijímající, Majestátem svým královským, aby své náboženství podlé konfessí České JMC. podané, a svého mezi sebou učiněného snesení a porovnání volně a svobodně beze vší překážky provozovati mohli, jisté opatření učiniti, též konsistoř dalejäí a akademii Pražskou s - jejím příslušenstvím jim Stavům podobojí v moc a opatrování jich dáti ráčil, jakž týž Majestát na zvláštní relací sněmovní i ve Desky zemské vložený, kteréhož jest datum ve čtvrtek po sv. Prokopu léta přítomného 1R09, to v sobě obšírně obsahuje a zavírá, toho se při témž Majestátu a opatření zouplna zůstavuje,
A. jakož jsou se strana pod jednou s osobami od Stavňv podobojí volenými na to namluvili a snesli, že Stavové podobojí ji stranu pod iednou při jejích kostelích, službách Božích, ceremoniích, kolhií.urách, klášteřích, kollejích, vejsadách, nadáních, desátcích, piatich, případnostech, důchodích a starobylých řádích bez proměny v náboženství jích zcela a zouplna (nečiníce jím v tom žádných příkoří a překážek), jakož i strana pod jednou je stranu podobojí při jich kostelích, jakž která strana Čeho až posavad v držení jest, /ůstaviti chtějí a mají.
Též je:;f.U že by JMC. jakožto Král Český na panstvích svých aneb kdo z vyšších Stavův bud! pod jednou neb podobojí ráčil chtíti aneb chtěli pro sebe neb lidi poddané své na faru a kollaturu svou kněze podobojí takového, kterýž by od arcibiskupa Pražského na kněžství svěcen byl, vzíti, aby to učiniti moci ráčil a mohl. Však co se měst Pražských i jiných v tomto Království dotýče, poněvadž jsou obce všech tří mést Pražských i kněžstvo jich, jako i jiná města u velikém počtu k týmž Stavům podobojí a k té konfessí přistoupili a se v tom ve všem tím řádem, kterýž mezi nimi stranou podobojí podlé též konfessí jest anebo ještě nařízen bude,
říditi chtějí; z té příčiny aby potom v kterékoli obci aneb osadě žádných roztržek aneb hádek nebylo, na tom jsou se mezi sebou namluvili: jestliže by se v které obci neb osadě ještě kdo nalezl, že by se chtěl spravOvati knězem takovým podobojí, kterýž by od arcibiskupa Pražského a ne podle dotčené konfessí české svěcen byl, aby takový každý mohl (nečiníce však v té obci neb osadě ani v té konsistoři, od .1MC. týmž Stavov podobojí v moc dané, žádné překážky neb roztržitosti) se, kdež se inu koli vidéti bude, k takovému knězi od arcibiskupa Pražského svěcenému obrátiti a služeb církevních od něho užívati.
I tem co se pochovávání mrtvých těl a zvonění dotýče, že jinak se ti, kdož'pod obojí jsou, při kostelích a farách pod jednou, jako i ti, kdož pod jednou jsou, při kostelích a farách podobojí pochovávati nemají, leč s volí a vědomím kollatora neb správcův duchovních té fary. Než jestliže by k faře té, kteráž jest pod jednou, náleželi lidé kteříž jsou pod obojí, a k té faře desátky neb jakékoliv platy dávali, tehdy mají se bez zvláštního povolení téhož kollatora tu pochovávati; jako i s druhé strany, jestliže bý k faře té, kteráž jest pod obojí, náleželi lidé, kteří jsou pod jednou, a desátky neb jakékoliv platy k ní dávali, mají se také bez zvláštního povolení /téhož kollatora tu pochovávati. Pakli by který kolla-tor neb kdokoli jiný pochovávání těl mrtvých bránil, tehdy nebudou povinni těch desátkův neb jakýchkoli jiných platňv více dá-vatij nýbrž vrchnost jich může je k jiné faře, kde se jim líbiti bude, obrátiti i tu je pochovávati dáti. V kterých pak místech nebo městech, bud Královských Králové Její Milostí neb na panstvích JMC, ti, kdož podobojí jsou, svých vlastních kostelův neb pokřbův, ani společných s stranou pod jednou by neměli: ti vedle znění výš dotčeného Majestátu sobě kostely a chrámy k službě Boží vy-stavěti, jako i místa k pohřbům svým vzdělati moci budou, k po-kudž by již prvé pred tímto snesením kdo s kým o jakou kolla-turu před pořádným soudem tohoto Království rozepři zašlou měl, kteráž by na právním rozeznání zůstávala, v tom strany právního rozeznání očekávati mají; však ti nebo ten, kdož by sena druhém jakých kollatur neb far dosouditi chtěli nebo chtěl, nemají a nemá se držiteli v tu faru neb kollaturu vkládatí, leč by mu prvé soudem přisouzena byla, jakž též snesení jich obou stran plněji svědčí.
I poněvadž výš dotčený Majestát, od JMC. straně podobojí daný, proti tomuto jich s obou stran společnému snesení, a zase toto snesení proti témuž Majestátu necelí a takové opatrní jedné
XI
74
kterékoli strany smyslu pravého opatření strany druhé neruší; protož JMC. je stranu .pod jednou netoliko při tom opatření kteréž jim také výš dotčeným Majestátem učiněno jest, ale i při tomto výš dotčeném porovnání ve všem zouplna, tak že jakož týž Majestát tomuto snesení, tak i toto snesení tomuto Majestátu v ničemž na škodu není a býti nemá, zůstavovati a k tomu milostivě povo-lovati ráčí, aby jakož dotčeného Majestátu, tak i tohoto artikule sněmovního vejpis straně pod jednou i také často dotčené straně podobojí pod pečetí zemskou tohoto Království od Dcsk zemských vydán byl.
Aktům ve čtvrtek pov svatém Prokopu Léta 1G09. Ze stavu pánského: Adam z Šternberka. Adam mladší z Waldštej-na. Ferdinad.z Bonina. Jan Zbyněk Zajíc z Hazmburka, Vilím z Landštejna. Jan z Klenového a Janovic. Purkhart Točník z Křimic. Tiburcí ze Žďáru. Vilím Fridrich z Písnice. Jan Jiří z Švamberka na Vorlíku. Jan Sezima z Sezimova Oustí. Teobald z Ryžmberka a Švihová. Radslav ze Včhyuic a z Te-tova. Hendrich Mates hrabě z Thurnu. Leonhard Kolon z Pulzu. Jan Litvín z Říčan. Vilím starší z Lobkovic. Joachim Ondřej Šlik z Holiče hrabě z Pazounu. Václav Vilím z Roupova. Václav z Budova. Ze stavu rytířského. Jiřík Gerštorf z Gerštorfu. Matyáš starší Štam-pach z Štampachu. Mikuláš JBeřkovský z Šebírova. Krištof Fic-tumz Fictum. Beraart nejstarší z Hodějova. Jiřík Vančura z Ěehnic. Jiřík Chomút z Ilarasova. Bohuslav z Michalovic. Jindřich Ota z Losu. Jan mladší z Bubna. Ze stavu mestského: Václav Magrle z riobíčku. Martin Fruwein z Podolí. Siraeon z Hamburku. Nathanael Vodňanský z Uračova. Jiljí Perger z Castalovic. Valentin Kochan z Prachová. Daniel Korálek z Těšína. Adam Voprcha z Uračova. A tito všickni na místě všech tří Stavftv pod obojí toto sjednocení podepsali.