Přátelské sneseni stavův českých. *)
Tito artikulové niže položeni od stavClv království českého, kteří jsou se při času středopostí léta 1547 do Prahy sjeli, rozjímáni a k budoucímu od JMK. na hradó Pražském polo-ženému sněmu sebráni jsou:
I. Předkem a nejprve poněvadž při všelijakém jednáni cti a chvály pána boha všemohoucího nejvíce se šetřiti má, protož aby na budoucím sněmu všecka zjevná smilstva, cizoložstva, ožralství a jiné podobné k tomu nepravosti i hřichové, nestydatá i oplzlá mluvení pod jistými a na to uloženými pokutami přetržena a všechném vůbec zastavena byla, tak aby hněv pána boha všemohoucího spravedlivý raději krotiti nežli rozmáhati se mohl, aby lidé řádně, patrně a očitě vidouce, an ze všech stran pro nepravosti naše hrozné pomsty nás sužuji a jako nad námi již se vznášejí, životflv svých polcpšovali a v pravém křesťanském náboženství, v pokání a srdci skroušeném ku pánu bohu se obrátili. A jakož při náboženství našem křesťanském původem ďábla, nepřítele Krista pána, i některých slepých nerozumných a nevylíčených učitelův našich a skrz rozdílná učeni jich někteří rozdílové mezi námi stavy království českého povstali a povstávají, a ti slušnějším prostředkem nemohou přetrženi býti, než aby spěšné a společné všech tři stavňv s lidmi duchovními a rozumnými shledání bylo: protož my, kteříž z viry pravé křesťanské tělo a krev Krista pána pod obojí spusobou přijo
») Rukopis Sixta z Otterudorfu v Mus. král. česk, liat 197—219.
366
máme, abychom se všickni na jistý čas a clen do Prahy zase sjeli a v kolleji veliké o přetržení takových rozdílňv přátelské a křesťanské mezi sebou rozmlouvání moli a drželi a těch cest mezi sebou pohledali, aby pravda Krista pána a čtení svatá, evťtj průchod míti mohla, a my stavové skrze nerozumné a mnohokráte bláznivé kazatele naše v lásce a v svornosti překážek nemívali, a tak sjezdové naši strany pod obojí spft-sobou o věci duchovni a spasitedlué aby svobodni vždycky na časy budoucí, tak jakž za předešlých králův českých to držáno a zachováno bylo, bývali a se držívali.
II. Lidé duchovni a kazatelé naši strany pod obojí spĎ-sobou, jestliže by na ně co scestného a bludného pravili, a tím že by před JMK. obžalováni byli, aby skrze administrátora a konsistoř naší strany pod obojí spftsobou i také od osob ze všech íři stavilv za defeusory naše volených vtom ohledáni a rozeznáni byli a ne hned na zprávu holou a bez obecního i pořádného slyšeni aby od JMK. aneb od kohož-koliv jiného jakkoliv trestáni aneb z země vypovídáni bývali.
O soudu zemském.
III. Poněvadž na nej vyšších úřednících a na soudu zemském nám obyvatelům všeho království českého nejvíce záleží: protož soud zemský aby osobami stavu panského a rytířského rozumnými, hodnými a všelijak na poctivostech dobře zachovalými tím spůsobem, jakž níže poznamenáno jest, osazován býval: aby JMK., když by koliv podle předešlého obdarování a od JM. krále Vladislava slavné paměti o to vyměřeni soud zemský osaditi ráčil, psaní hned do jednoho každého kraje v král. čcs. učinili a od obyvatelův téhož kraje toho požádali ráčil, aby J. Milosti od týchž krajanův některý počet osob ze stava panského a rytířského zejména poznamenaný k osazení soudu zemského odeslán byl. Z kteréhožto počtu osob tak zejména jmenovaných aneb poznamenaných k osazeni soudu zemského osoby jisté a to při nejmenšim z jednoho každého kraje dvě voliti a těmi a tak z krajův poznamenanými zejména osobami soud zemský toliko JMK. aby
360
osaditi a osazovali ráčil. A tak potoru, buď že by ty osoby od krájiiv tak volené a od JMK. k soudu zemskému potažené jedna nebo dvě zemřely anebo z příčin nedostatku zdraví svého a jiných slušných připadnosti od soudu zemského odptištóiri vžiti chtěly aneb vzaly; tehdy vždycky na budoucí časy ti m pořádkem aby k tomu od JMK. zase nastupováno bývalo, a z počtu těch toliko osob od toho kraje, jakž by toho potřeba ukazovala, JMK. podaných aby sé takové osob voleni a soudu zemského osazování dálo, poněvad? nejlépe lidé sebe a svého obcováni po krajích povědomí jsou.
A též jestliže.by osoba která z úředníkův zemských umřela aneb od ářadu svého odpuštění vzala neb tak z bodných příčin ssazena byla; tehdy na sněmu budoucim aby čtyři osoby bodné od stavftv voleny byly, z těcb pak JMK. na takový úřad zemský osobu jednu voliti a tobo úřadu té osobě, kteráž by se JM. dobře líbila, aby podati ráčil. Ty pak osoby, kteréž by k zemskému soudu potaženy byly, pro vážnost toho sondu zemského oděvu poctivého i obdloužného aby užívaly a všelijakých jiných nevážných a nenáležitých krojův a věci se vystřihaly a varovaly.
A jestliže by pak jakážkoiiv pře mezi JMK. a obývate? lom kterým tohoto král. Čes. z stavu panského, rytířského aneb osobou a osobami aneb kterým městem a obci ze stavu městského vznikla; tehdy k slyšeni a rozsuzováníti k žádným jiným postranným soudům ani také k radám JMK. aby potahováni nebývali, poněvadž z jiných všech soudfi na soud zemský jednomu každému svobodná appellací propůjčena býti má. Než co se Pražan a jiných mést království českého dotýče, ti z strany soudů v i jiných spravedlností svých při právu, privilegiích, svobodách a starobylém spftsobu svém a pořádku se zůstavují.
IV. Soudcové zemští hned po vyhlášeni pňhonňv aby společní modlitbu ku pánu bobu učinili a za to jebo sv. božské milosti prosili, aby rozumy jich svou moudrostí osviliti a své požehnání i pomoc jim dáti ráčil, tak aby lidem spravedlivé rozsudky vedle svých povinnosti a přísah či niti mohli,
3fi7
Pakli ny se kdo lakovému pobožnému a svatému skutku posmívá!, ten takový skutečně aby trestán byl.
V. Přísaha od ,1MK., kteráž úředníkům zemským, soudcům neb konšelům stavu městského a také jiným některým správcům koniny této se dávala a dává, kdež touž přísahu činíc, zavazuji se v ni JME. dědicům, — poněvadž jest proti majestátu císaře Fridricha slavné paměti, JMK. praděda, i také na znamenitou ujmu svobodného volení nového krále: protož táž přísaha takto napravena býti má: „Přisahám pánu bohu všemohoucímu, že jsa v tom úřadu, k kterémuž poVO-Ián jsem, předkem k uejjasnčjšimu knížeti a pánu panu Ferdinandovi, králi českému a pánu mému milostivému, pánům, rytířstvu, Pražanům, městům i vši obci král. čcs., k bohatému i chudému sprav odlive se ebovati, pravdu ve-' lebiti a křivda tupiti a to, což by ke cti a chvále pána boha bylo, s pomoci pána boha všelijak ohmýšleti mám i také k tomu, pokudž by J. Msti královské, jakožto krále českého a nač by povinnost i náležitost sc vztahovala, upřímně' sc přimlouvat.!, a nic toho nemáni ohmýšleti ani raditi, což by proti privilegiím, právům, svobodám a zřízením král. čes. bylo, nýbrž při spravedlnostech lidských s pomocí boží stoje, žádných darov zjevně ani tejně od žádného nebrali ani na blízkost krve ani na žádnou jinou věc vymyšlenou nemám se oblé-dati, než v tomto úřadu mém bez přijímání všelijakých osob mám se ve všem spravedlivě zacliovati. Toho mi rač dopomáha ti pán bfth 7, milosti své svaté svou všemohoucí)ostí. Amen."
VI. Žádný z úředníkův menších aby v žádném soudu mimo jich soud nesedal ani veě jiného potahován nebyl, než jeden každý z nich byl pilen práce své, podle úřadu svého jsouce lidem volni, nepyšní ani na lidi se neokřiknjicc, poněvadž ne páni, ale obce království tohoto jsou služebníci, neb tím, což jim od země svěřeno jest, příliš dosti činiti maji. A poněvadž nám všem obyvatelům království tohoto na týchž menších úřednicích nemálo záleží, protož ti rodu dobrého a dobře zachovalého a beze vši na svých poctivostech po-
368
škvrny, k tomu přirození Čechové, jakž i úřednici i jiní soudcové zemští, aby byli, a k tôni iiřadftm s radon plného soudu zemského voleni a podáváni aby bývali. Také památného při týchž ouřadech vlce přes dvě kopě gT. čes. aby nebrali, by pak netoliko dvoje, ale i desatero právo bylo. Avšak které by se pře gruutňv, cti, hrdla nedotýkaly, od těch alty bráno nebylo přes jednu kopu gr. čes., a to aby šlo na rovný dli mezi všecky, kterýmžto náleží. Též od zvodův jakýckž-koliv, žádných nevyměňujíc, ješto od desk zemských vycházejí, aby vlec hráno nebylo přes předešlé zřízením novým o vyzdviženi desk vyměření, než po 2 kop. gr. čes. A kdož by jinač v tom uznán neb usvědčen byl a tak, jak již vyměřeno jest, se nezachoval, ten aby úřadu toho zbaven byl a na ten ani žádný jiný na budoucí časy aby posazován nebyl.
VII. Jakož jest na to těžká pokuta zřízením zemským předešle vyměřena, jestliže by kdo úředníky zemské aneb soudce, též úředníky menší nařkl, tehdy aby hrdlo propadl: ješto lidé, kdyby pak se někomu mnoho mimo spravedlnost ublížilo, nesměji o tom mluviti, bojíce se tak těžké pokuty: a protož aby takové zřízení minulo a takto o tom nařízeno bylo, nalezli (stavové) vůbec za právo: „Jestliže by kdo nařekl koho z úředníkův vyšších nebo menších, z soudci, rad J.MK. osoby neb osobu o spravedlnost svou, ješto by se soudu a desk neb kteréhožkoli ouřadu dotýkalo, tehdy aby ten, kilu/, by neb kteříž by tak nařčeni byli, vznesli aneb vznesl to ua sond zemský. Kterýžto soud zemský takové nářky slyšeti má, a jestliže by ten, kterýž jest nařkl, na ně neb na něho takového náreku nedovedl, tehdy ten aneb (i nařčeni má a maji od soudu zemského na poctivosti opatřen neb opatřeni býti; a tomu, kdož jest je anebo jeho tak nařkl, aby ve dsky do jeho živnosti nic kladeno nebylo, a k r<>mu na závazku do smrti aby byl, tak aby se při každém soudu zemském hned po vyhlášeni pťihouův na černou věži postavil, a dos kudž by se soud držel, aby s černé věže pod ztracením cti nescházel. Pakli by na kterého aneb kteréžto, čímž by nařčen
369
neb nařčeni byli, hodnověrným a dostatečným Bvěduinlni dovedeno bylo, tehdy ten touž pokutu, jakž výš jest psáno, nésti a podstoupili povinen bude."
VIII. Soudové bez odkladov aby se drželi, tak aby lidé bez odtahav k svým spravedlnostem přicházet! mohU, a ne aby někteří predčili, a jsouce v pořádku p o sled ně jsi, při právě před těmi, kteří ven z pořádku jsouc vyňati, prvnějši kíi právu přistoupili.
IX. Pře, které by měly slyšány býti při budoucím soudu, ly aby při přítomném soudu se neoznamovaly, tak aby lidé daremných jízd a útrat nečinili.
X. Odkladové soudftv vyměřených aby se nedáli, než předse při těch časícb, jakž /.menim zem. vyměřeno, aby držáni byli, a JMK. aby ukládáním sněmftv ty časy jim překážky ěiuiti neničil, leč by toho pilná a důležitá této země potřeba nastávala.
O řečnících.
XI. Bečnici aby byli všelijak na svých ctech a poctivostech dohře zachovalí a od žádného žádných íbrgeltův určitých nebrali, než toliko to od každé pře, pokudž jest jim zřízením zemským o tom vyměřeno aneb ještě bude; a to proto, neb kdež se určití fbrgeltové dávají, tu spravedlnost svého místa ani průchodu míti nemftže. Když řečník, jsa svědomí dobrého, v křivou a nespravedlivou při by se dáfi nechtěl, tehdy pro povinnost, v kterouž jest tím ťorgeítein zavázán, musí proti svému svědomí tu nespravedlivou při vésti i ji bráuiti. Jest toho i druhá příčina, aby ťorgeltuv řečníkům dáváuo nebylo, a to tato: Neb mnozí chudší ze všech stavflv království tohoto, nemohouce s to býti, aby své řečníky měli, moseli by znamenité škody i těžkosti při spra'-i cdlnostech svých nésti, protože bohatí by forgelty svými takovými všecky řečníky obsáhli a je sobě jako zakoupili, maje z týchž bohatých jeden tři, čtyři i někdy více řečníkův, ješto skrze to, by pak i který řečník některému chudšímu, vida pouhou jeho spravedlnost, rád poinoei chtěl, tehdy jsa
24
370
tak svázán tím forgeltem, toho učiniti nesmí. A protož přf-hodilo-li by se to, že by některý chudý z kteréhož pak koliv stavu, hledaje to při všech s pilnosti, nemohl k své pří a spravedlnosti řečníka miti, tehdy aby to na nejvyäšihn sudího král. češ., v městech pak na purkmistra jednoho každého města vznesl, a ne j vyšší sudí a v městě purkmistr má tu moc miti: kterémuž se řečníku od ucho rozkáže, aby tu při vcdt od té osoby, kteráž nau to vznesla, kromě tobo řečníka, ješto by od strany druhé proti němu při vésti měl, ten každý řečník povinen bude, to učiniti a tobo chudého při k sobě přijití anebo spravedlivou příčinu, pro kterouž by to nikteraká nemohl slušně učiniti, prokázali. Pakli by řečník nechtěl nejvyššiho sudího a v městech purkmistra uposleeh-uonti, tehdy pro takové neposíušcnstvi a nevážnost má řeč-ňování při každém soudn král. čes. prázden bytí; avšak řečníka žádajícímu má jiný místo onoho dán býti. A toho opatření všecky vdovy chudé i sirotci užiti mají. A poněvadž všickni soudcové ke všelijakým soiulňm, aby lidem spravedlnosti činili, přísahami se zavazuji, a řečnici instrumenta, t. j. nástrojové, všech soudcův jsou, protož spravedlivé a povinné jest, aby řečníkftm obecným, ješto z peněz mluví, při deskách od úředníkův a v městech od purkmistrův, — jednoho každého, kdož by ji vykonal, z týchž řečníkův zejména poznamenaj i ce — přísahy k jich řečňováui také vydávány bývaly, a bez přísah k žádnému řečňování aby připouštěni nebyli.
Přísaha řečníkův.
Přisahám pánu bohu, že v této práci řečnické chci se tak, jakž jest mi zřízením zemským ode všech tří stavův král. čes. vyměřeno, všelijak upřímně, pravě a spravedlivé chovati a žádných cest neukazovati ani jakých obniyslův, jimiž by spravedlnosti lidské soudcům kterýchkoli soudů za-stírati aneb křivé pře premovány býti mohly, ueobmýšleti, a také pamatuje na přísahu svou, nemám žádných určitých
311
íbrgeltuv od žádného tejné nebo zjevné bráti. Toho mí rač dopomáhati pán bůh z milosti své svaté svou všemohoucí mocí.
Purkrabství Karlšttíinské.
XII. Co se purkrabství Karlštejnského dotyce, poněvadž toni n úřadu jsou svěřené znamenité věci a veliké, jakožto konina, a privilegia i jiní zemští klenotové a svatosti, jeáto předkové na,si, prohlédajice k tomu a to dobře od dávrdeii let uváživše, přísahu jsou tomu každému, kterýž by na ten úřad vsazeu býti měl, tuhou a velikou obmyslili; než teď ícprva nedávno při té přísaze jest změněno a postaveno: „jestliže by otec co toho, v tom úřadu jsa, učinil, jesto by pokuty zasloužil, aby synové vyháněni nebyli" : — protož aby při tom, jakž jest i prvé bývalo, zůstalo, a vyměřeno jest, aby se pokuta netoliko na otce. ale i na sjmy také vztaho-hovala. A na témž úřadu poněvadž podle práva dva pnrkra-bové býti maji, aby nejméň vždycky byl jeden pod oboji spůsobou. A tak aby i při všech jiných soudech, úřadech a radách JMK. sc vždycky držalo a zachovávalo, aby za tou příčinou mezi uámi dobrá láska, svornost i důvěrnost mohla býti zachována. A jeden i druhý purkrabě Karlšteiuský při-sahn tu aby učinil pánům, rytířstvu, Pražanům, jakž od starodávna to vždycky bývalo.
Privilegia království tohoto a zemská, která jsou uyni v nově zregistrováua, ta aby ode vseclt tři stavův s pilností ohledána byla a se starým registrováním aby srovnána byla. Též také klenoty zemské na témž Karlštejně od osob k tomu ode všech tří stavův volených aby vyhledány byly, a jestliže by se čeho nenašlo, aby o to k těm, komuž svěřeno, podle zřízeni zem. bledíno bylo.
O podkomořství.
XIII. Poněvadž hned, jakž po přetržení válek v království tomto práva jiti a průchod svůj míti začala, podkomoří v království českém ua větším díle býval ten. kterýž zjevně přijímal tělo a krev Kr. pána pod obojí spůsobou,
24*
372
jakož tíamuel /, Hrádku, Albrecht Lískovec, Jakub Vresovic, Burian T reka: protož aby ještě tak bylo, a úřad podkomoíský aby ten spravoval, kterýž by pod obojí spfisobou přijímal. A tolikéž at se zachovává při komořstvi králové Její Msti.
O svobodé st rtů v království českého.
XIV. Poněvadž jsou uaše svobody uejvětší, že JMK. nemá k žádnému obyvateli jináěe ani osobě ze všech stavův království přistupovati o jakouž pak koliv věc (leě by to zjevný odbojnik práva nebo zločinec byl), než pořadem práva pred soud zemsky zřízený aneb před jiné sondy, k jichžto rozeznání osoby které a jisté věci by od starodávna náležely; a tolikéž JMKskou. muže každý obyvatel tohoto království před soudem zemským viniti: a protož aby JMK.. na nižádného obyvatele bohatého i chudého, jakéhož pak koliv povoláni ze všech tři staváv, jinak neráči l sahati než pořadem práva, jakž již nahoře dotčeno jest; tak aby se zachovávati .JMK. ráčil. A což tu J. M. neb druhé straně soudem spravedlivým nalezeno bude, na tom aby zůstáno bylo; avšak aby JMK. pře, jako i jiných, při soudech v pořádku mezi jinými pozůstaveny a slyšány bývaly, jakžto vždycky od starodávna bývalo, tak aby jedna každá strana k své při volně hojemstvím i sic jinak k své spravedlnosti připravili a přihotoviti se mohla.
XV. Toto také za potřebné při tom uznáváme a, aby na budoucí éasy držáno bylo, chceme, kdož by v komoře JMK. byl, aby v nižádném soudu nesedával, než buď pilen lolio, Ofiä na něho vzloženo jest, a zvláště pak JMK. prokurátor aby v žádném soudu nesedával z mnohých příčin.
XVI. A jestliže by JMK. přece komoru svou v tomto království miti ráčil, tehdy aby v ní JMK. ráčil miti dvě osoby ze stavu panského a dvě rytířského, pravé a přirozené Lechy; a sekretář, kterýž při těch osobách bude, ten tolikéž aby byl Čech přirozený. A. ti nemají na žádné těžkosti lid-
1 ské nic vymýšleti ani se na ně s linancinii vyptávati.
XVII. Jestliže by se kdo našel, že jest co předešle
proti svobodám království tohoto radil a pomáhal tíeb radili a pomáhali a. to naň skutečně uznáno bylo, ten aby tu pokutu nesl, kteráž zřízením zemským a sněmy vyměřena jest.
O siiěntíeh.
XVIII. Když by koliv JMK. sněm obeslati ráčil, tehdy aby JMK. do listuv, kterýmiž by sněm obeslati ráčil, všecky ty artikule, o něž by se .sněmovali mělo, výslovně a srozumitelně v světlých slovich vepsati rozkázati a poručiti ráčil, tak aby to všecko zřejmé a patrné bylo, oč by se na sněmu jednati mělo, a to pro všecky stavy království českého, a aby jeden každý kraj, sjedouce se prvé, potom osoby z počtu svého vysiati a sami osobně na týž sněm jeti mohli. A JMK.' aby sněmy, když by koliv toho slušná potřeba nastávala, časně pokládati ráčil; a ten list nebo listové, jimiž by sněm rozpisovati ráčil, aby jednomu každému z hejtmaunv každého kraje nejprve jeden poslán byl. A týž hejtman při témž listu JMK. aby také krajanům svým psal a den jim, kdyby se v městě krajském tu, kdež sc od starodávna krajové sjížděli, sjeti měli, oznámil. Však podle íob-O aby také stavové moc měli, na témž sněmu, což by uznali potřebného obecného dobrého, jednati a zavírati, a to aby jim zastříno nebylo. Pakli by JMK. neb budoucí králové češti sněmu položití aneb v zemi býti neráčili, a potřeba by uznána byla, že by sněm beK prodléváni položen byl, tehdy nejvyšši purkrabě Pražský má jej hned položití a rozepsali. Pakli by purkrabě Pražský z jakýchkoliv přičiň toho učinili a jeho položili nechtěl aneb že by v zemi nebyl neb také že by umřel, tehdy úřednici a soudcové zemští jej položití maji. A pakli by ti též toho nčiniti nechtěli, tehdy my všichni tři stavové na tento spôsob jej položití máme: že hejtmane krajští spolu s Pražany maji moc miti, do Prahy sjedouce se a o jistý den o položeni téhož sněmu obecného se snesonce, na den určitý jej položití a rozepsali j a každý, kdož k sněniu náleží, ke dni (ak uloženému má a povinen bude, do Prahy přijeti, a mimo dvě neděle na témž sněmu déle aby snemo-
374
váno nebylo, a! e aby stavové vŠíckni v společnosti k dobrém n království tohoto, a ne po rňznu, se přimlouvali a sněm zavírali. A tak sivmmou, při každých obecných aneb od JMK, položených sněmich aby světle a zřetedlně to, oč sněm položen jest, jednáno a zavíráno i na jistý konec bylo, ne aby se něco pod spůsobem a přikrytím při sněmu jednalo, a když by sněm zavřín byl, k jinému konci a, rozumu obracováno nebývalo, jakž předešlého sněmu se to stalo, že sněm držán a zavřín byl na jistý spňsob, však potom proti knížeti sa-skéinu, kurfirštu J. M. ta pomoc, proti Turku svolená, od některých přes pomezi potahována byla.
A sjezdové krajští, tak jakž vždycky to od starodávna bývalo, když by toho potřeba kázala, aby svobodni bývali. Tolikéž i obce pospolu v městech Pražských pro obecné potřeby aby bývaly, jakž předešle se zachovávalo.
XIX. Když by kolivěk sněm obecný zavřín býti měl, a stavové tohoto království o jisté artikule že by se snesli a úřednici neb soudcové zemšti i jiní že by se od nich dělili a 8 stavy se nesnášeli, tehdy přece aby k svému zavřeni sněm přišel, a osoby stavu panského, rytířského, z Pražan, tolikéž i a jiných měst relaci a přiznáni by učinili. Tehdy úřednici menši budou povinni takovou relaci i ten sněm ve dsky zemské bez odpornosti vložiti. Kterýžto sněm budou povinni tak všíekni sobě držeti. Avšak prvé nežli by k relaci a zavřeni toho sněniu přišlo, má He všech artikulov, při rozvažováni téhož sněmu jednaných, jednomu každému stavu výpis prvé dáti, aby nic k změněni nepřišlo. A když by potom týž sněm ve dsky zemské vložen býti měl, má se s těmi výpisy stavům danými korrigovati.
XX. Mimo sneseni sněmovní aby stavové od JKM. v uic žádným mandátem, rozkazem, ani jak jinač, mimo své sneseni a svobody, od JKM. ani od žádného jiného potahováni a nutkáni nebývali.
XXI. Jestli v čem v sněmich obecných aneb jakžkoliv jinak od kohožkoliv stavové neb stav který proti svobodám
375
a privilegiím zavedeni jsou aneb zaveden jest, to aby všcckno vyzdviženo, zrušeno a v nic obráceno bylo, a zase jeden každý stav aneb osoby obzvláštně aby při svýcb svobodách a obdarováních pořádných neporušitedlnč zachován neb zachovány byly, tak jakž od starodávna bývalo.
XXII. Jestliže by kdy jaké taženi buď kdekoliv bylo, aby uejvyššímu hejtmanu neb hejtmauftra polním, ode vši země voleným, dostatečná instrukci dáua byla, kde, jak a proti komu vojenské to taženi mělo by se vykonati, a mimo svoleni a instrukci o ujmě své, aneb z čihož pak koli vnuknuti a poručeni aby z oumysla nepřátel této zemi nečinil a nečinili.
XXIII. Úředníci a soudcové zemští na ublíženi svobod n privilegii tohoto království proti stavftm a bez védomi jich aby JMKské v nic se nezavazovali a na stavy nesvolovali.
XXIV. Mince česká aby jinde mincována nebyla než v Čechách, a to u Hory neb v Praze, jakž od starodávna bývalo.
XXV. Všecky jiné mince zemí k tomuto království příslušejících aby k minci království tohoto a k zrnu jejímu byly mincovány.
XXVI. Hora, na číž pak koliv radu jest zpuštěna, ta aby zase s pomoci pána boha a všech tři stavftv vyzdvižena byla, poněvadž jest koruny této poklad, a užitkové znamenití jsou z ní bývali a ještě by býti mohli, kdyby Čechy a ne Němci spravována byla, a tolikéž i jiné zlaté všecky a sířibrné hory aby přirozenými Čechy spravovány byly a nejvyšší mincmistr, jsa přirozený Čech a nemaje nic s komorou činiti, aby svobodný býval.
XXVII. Židům stříbra kupováni a mincí všelijakých vexlováni aby hned zastaveno bylo, a všickni glejtovó do sv. Havla nejprve příštího aby jim vyzdviženi byli, a oni v tom času statky své opatřice, aby sc všickni této země zhostili podle předešlého sněmovního zůstání a dskami o tom zapsáni.
XXVHI. Ládováni obili ven z aemé aby hned přetrženo
376
bylo, poněvadž nyní i vždycky království tomuto zvláštni potřeba tobo nastává.
XXIX. Poněvadž od starodávna toto království i obyvatelé v něm všelikého stavu na to svobodu maji, že jsou mohli a mohou sloužiti, kde by se jim zdálo a vidělo i také líbilo komužkoliv, než proti království českému žádný v žádné služby se nedávej pod uvarováním pokuty na to zřízením zemským vyměřené; a to abychom sobě zase dskami obnovili podle předešlých svobod.
XXX. Chodové, poněvadž podle povinnosti svých pomezí království tohoto háji, aby mimo své předešlé svobody, jichž jsou oni i předkové jicb užívali, v nenáležité a neobyčejné věcí od žádného potahováni nebývali, než v taženi vojenském abyr k Domažlickým, jakž od starodávna bývalo., pojímáni byli, a oni aby bory a pomezi království tohoto opatrovali.
XXXI. Také na tom sneseni a stvrzeni vší země a království tohoto jest: dokudž by živ byl král Český pyoějši neb budoucí, že žádného syna JM. na království korunovali, tak jakž o tom svoleno jest na sněmu, kterýž držán byl léta 1526, nemáme. I jestliže jest ío z vftle vši obce zrušenu obecním sněmem, tomu rádi vyrozuměti chceme; a jeslli zrušeno skrze osobu neb některé osoby, tomu místa nedáváme, nýbrž při témž sněmu výš dotčeném zachováni býti ehceme. A ten sněm zase — ač neni-Ii — aby hued ve dsky včele vložen byl, tolikéž i přísaha JMK.
XXXIT. Všecka cla vnové zaražená, a kteráž od starodávna v užívání nebývala, také aby pominula.
XXXIII. Král český, když by kol i věk korunován býti měl, tehdy když by jel do království českého, má přísahu, tak jakž prvé bývalo, na mezích království tohoto všem třem slávám království tohoto českého a potom Pražanům před městem učiuiti, a žáduému jinému ven z země a z tohoto království mimo povinnost žádné jiné přísahy jakožto kvál český činiti nemá, ovšem pak papeži; nebo se to nalézá, že jsou papežové na větším díle netoliko škoditi hleděli m-routo království,  ale je zahladiti usilovali, kimciaty, totiž
377
kříže, na Čechy vydávajíc i odpustky na vylévání krve české a jiných národňv křesťanských k zármutku všeho křesťanstva a k potěšeni i velikému /.mocněni té šelmy žiznějici krve křesťanské, Turka, jakož jsou pak o něm mnoho toho i jiného nechvalitcřmého mnozí z vlaského národu, jsouce jeho pro blízkost povědomější, vypsali. A také zlost svou, kterouž má k národu českému, vylil jest, když některých mužův dobré a svaté paměti národu českého nespravedlivého upáleni i jináěc usmrceni k ubliženi pravdy Krista pána a ku potupo národu i jazyka našeho českého příčinou byl. A za krále Jiřího slavné a chvalitebné paměti příčinou jest byl mordňv a palem tohoto království, když jest jeho poddaných netoliko v zemích tomuto království příslušejících, ale i mnohých v tomto království pozdvihl, krále v klatbu dal a jeho poddaných proti němu nasazoval a je z juramentu jich a povinnosti, nemaje toho Činiti, rozhrešoval, dychtě k tomu a jsa toho žádostiv, aby toto království, vlast naše, v popel obráceno bylo, jakož pak všemu tomu mohlo by se světleji vyrozuměli z bulle Pavla II. na to vydané. A tento nynější třeti Pavel, jsa téhož ducha jako i onen i jiní, jichžto on jest náměstek, o to všelijak usiluje, aby křesťanská krev se vylévala. A protož z těch a takových příčin nezdá se nám potřebné, aby králové češti, páni naši, týmž papežům řitnskýni ani žádnému na jich místě skrze juramenty anebo kteraké jiné povinnosti zavazovati se měli.
XXXIV. To sluší před sebe s pilnosti vzíti, aby práva, zřízeni zemská stará s novými z mnohých příčin napravena a dostatečněji rozšířena byla, a podle těch práv aby soudcové všickui, pokudž by kterému soudit náleželo, soudili, a na tomto sněmu osoby hodné, rozumné od obce království tolioío aby voleny byly a do jistého časn aby to všecko vykonaly.
XXXV. Uřednieí a soudcové zemští pro vážnost předkem důstojenství krále .)M. i království tohoto, když by JMK. v tomto království a Ba zámku Pražském býti ráčil, aby při JM. nad jiné cizí národy nejbliže bývali a na zámku Praž-
378
skéni, kteříž by s to býti mohli, byty své měli a na témž zámku Pražském v pokojích přední místa v poctivosti držali, a rady jiných národftv dole jinde kromě zámku Pražského byty a obydlé své mějte.
XXXVI. Což se výpros jakýcbžkoliv na výplaty statkův zápisných a duchovních d o týče, poněvadž zřete dl ně vidíme, že skrze takové výprosy mnozí ze všech tři stavňv n veliké těžkosti, anýbrž mnozi í o statky přicházejí a již přišli: a protož za to JMK. prosíme, kdyžkoliv JMK. o které výplaty se skrze prokurátora svého sám souditi ráčí, a J. Msti. královské by přisouzeny byly, aby jich žádnému dávati neřádil, než aby je sobě k svému vlastnímu drženi a tížíváni pozůstavit] ráčil; pakli by co komu dáti ráčil, tehdy ten jistý a ne prokurátor o ně se souditi má, tak aby lidé o škody, které znamenitě skrze to berou, komu hleděti věděli.
XXXVII. Jeho Milosti Královské za to obzvláštně prosíme, aby JMK. pánům úředníkům a soudcňni zem. ani také radám svým tákovýeh výplat z mnohých příčin, kteréž při obci íěžkost a podezření nesou, dávati neráčil; anýbrž, pakli že by se kdy přihodilo, že by kdo z nahoře psaných osob potom po prísudku, kterýž by se JMK. stal, k jakým těm statkům jakkoliv přišel, tehdy bychom tomu jinače věřiti nemohli, než že jest ten prvé sobě o to u JMK. jednal a snad i zjednal, a JMK. příčinou a ponuknutím jeho ten soud že jest před sebe v zíti ráčil.
XXXVIII. A což se pak některých zřízeni dotyce, kteráž jsou se stala na ublíženi a zlehčeni majestátův a obdarováni slavných paměti císařův a kraiňv českých, kteříž jsou o předcích našich, též i o nás dobře mysleli, jakž pak to se z privilegii nám od nich daných zřetedlně nachází; poněvadž známe, že takovým výkladem jich za jejich dobrodiní sc nevděčně odplacujefue, nebo skrze ně mnozí lidé o statky své přicházejí a týchž majestátův podle jich znění užiti jsou nemohli a nemohon: a protož ty všecky artikule, kteříž na ublíženi a proti týmž majestátům jsou, moci tohoto sněmu ■zdviháme, moříme a v nic obracujeme, tak že již potomně
379
žádné moci míti nemají; nýbrž jeden každý stav, osoby neb osoba zňstaň při zněni majestátňv a zápisův svých, jakž je jeden každý bud na životy neb na summy má, o nichž zřízením zemským vyměřeno jest.
XXXIX. A poněvadž mnozí skrze ta zřízení na statcích svých ublížení a škodu.vzali, a o to mezi stavy veliké rozmlouváni a nepokoj jest:: i aby to zase k svému upokojení a dobré lásce i svornosti přijití mohlo: protož kdožkoliv takové stížnosti nese, ten aby mohl z toho podle bulle zlaté císaře Karla slavné a sv. paměti před soud zemský obeslaři, a páni soudcové zemští vyhledajic to bedlivě, stranám o to místný konec aby udělali, a to konečně od obeslání v plném roce pořád zběhlém. Však kdož by tak který statek zase vysondil, tehdy aby ho zase každý tak, jakž jej ujal, bez umenšeni postoupil i z užíváni, pokudž co před úředníky menšími ukáže, práv byl, a jestliže jest se jaký omyl v tom stal, ten při sondu zemském zase aby napraven byl. A ta obesláni, která jsou z strany výplat před soud komorní již zašla, ta všecka aby k soudu zemskému podána i obrácena byla, a po dnešní den o takové věci všecka obeslání aby od soudu zemského ke dni úternímu vycházela.
XL. Také J. Msti. Královské prosíme, od krerýchžkoliv duchovenství jsou kteří platové k špitálu a chudým obráceni, aby JMK. je při tom zňstaviti ráčil,
XLI. Poněvadž sc mnohým pod jménem potřeb J. Msti.Kské. práva vedení zastavuje, a potřeba káže to opatřit!, protož se to takto napravuje: měl-li by kdo na koho zápis dskami komorníkem Pražským v uvázání v statek jeho a ten potom, když by čas placení buď summy jistinné neb úrokilv přišel, chtčl se zastírat! potřebami JMK., a tak tudy aby lidé k svému přicliázeti nemohli; a protož aby se to více nedálo, a JMK., dle zachováni dobrého pokoje a starobylého pořádku mezi poddanými svými, aby žádnému práva zastavovati ani jakých glejtův a přiruči proti zatykačům dávali neráěil mimo zřízeni zemské, kteréž se na jisté věci, kdo by po potřebách JMK.
380
byl, vztahuje, zvláště poněvadž lidé činí zápisy na statky a ne na osoby své. Pakli sobč to kdy kdo vyjednal, tehdy páni úřednici a soudcové zemští mají to zdvihnout! a každému právo pustiti vedle nálezu, kterýž se stal léta 1539 v pátek
0 suchých dneeh letničnýeli a kterýž stavové o zastaveni zemského práva kterýchžkoli osob skrze listy pana krále aneb posly jeho nalezli, a Ondřej z Dubé panský potaz vynesl, aby práva všeckna zastavená před se šla, vedle práva a ustanoveni starodávného.
XLIL Též také, poněvadž dsky jsou každému svobodné, a vyměřeni jisté zřízením zemským mánie, jak se jedni proti druhým při zápisích buď odpory neb jinak pořádně zachovat! maji; a protož aby JMK. proti dobrému pořádku a zřízeni zemskému v to se žádnému viec navozovat) dáti neráči I, aby měl dsky komu mimo vyměřený spůsob zastavovati, tak aby lidé sobč zápisy délati i zase propouštěli mohli, jakž zpráva jest, že by nedávno JMK. na žádost Krištofa Gerě-toríá tu učiniti měl.
XÍjIII. Co se frystunkúv dotyce, za to JMK. prosíme, aby JMK. všechněm nákladnikňm na všecky zlaté a stříbrné staré bory, ježto se znovu dobývají aneb dobývati budou,
1 také na nové bory, tolikéž i na sůl do patnácti let pořád zběhlých irystuňk beze všech výminek, tak jakž předešlí králové Češti to čiuívali, dáti ráčil.
XLIY. Z strany vydáváni listův obranných, poněvadž se tn při tom artikuli cli, hrdla a znamenitých pokut dotýčc, a protož kdo by koliv za vydáni listu obrauného, ješto by práva neměl, požádal, tehdy úřednici ohešlíee tu osobu, nu kteréžto statek list ten obranný by se žádal, do dvou neděli a strany o to vyslyšíc, na své povinnosti maji to bedlivě a pilně rozvážili, mě!i-li by list obranný ten na toho, na kohož se žádá statek, vydati.
XLV. Jakož sc jest při sněmu sv.-Jakubskéin již minulém ode všech tři stavftv sneseni o dáváni a vybíráni posudnéhn do jistých dob stalo; i poněvadí týž sněm mnohými příčinami k zrušeni přišel, a při vybíráni toho poaudného veliká ee ne-
381
rovnost nachází, tak že pro veliké těžkosti, kteréž jsou na všecky obyvatele království tohoto přišly, mezi lidmi naříkáni a veliké stýskání dle dáváni takovébo postulnélio jsou; i aby takové veliké lidské těžkosti přetrženy a lidé upokojeni býti mohli: z těch příčin takové posudnč tímto sněmem se zdvihá.
XLVI. Při sněmu tomto budoucím na to se pilně vy-ptati jest, kdo jsou a které osoby s knížetem Mauriciusem er-banuňk obnovovaly, a to obnoveni stavům aby ukázáno bylo, zvlášť poněvadž Pražané a stav městský při tom nebyli a o tom žádné vědomosti nemají a v relací také některým artikul Tun toho sněmu odepřeli.
XL\ H. K špitůlu při městě Pražském ležicímu dvě osoby z úřadu konšelského aby dohledaly a. toho pilné šetřily, jak la chudina v tom špitálu se opatřuje, a tak ve všem království českém aby se to při všech špitálich od jiných dálo a zachovávalo.
XLVIII. Ze všech berní předešle svolených, z uichžtn ještě by počet vykonán nebyl, aby berníci osobám z obec voleným na tomto sněme budoucím beze všech dalších odkladů v i také colinistr počet učinili a vykonali. A když by se to tak stalo, z toho také potomně aby kvitováni byli, a taková věc aby se do sv. Jana přištiho konečně vykonala.
XL1X. Jakož jest těchto čaeňv mnoho ohúův v král. .čes. skaze zlé lidi vycházelo, a kdo by těch ohňův počátkové byli, až dosavad toho se gruntovně iiptati nemňžem: a protož aby v tom zvláštní pozor, pilnost i bedlivost všudy po všech krajích král. čes. byla, tak aby se taková nepravost v skutku a k grantem vyhledali a uptati mohla, kdo jest těch a takových ohňův a škod lidských příčina byl. A kdež by koliv k jakým osobám přijití se mohlo, na kteréž by jistý potah shledán byl, že by ohněm v zemi této škodili měly, na těch alty dostatečně přezvědino bylo, z čiho návodu takoví ohňové pocházejí. A kdož by o tom věda, toho hned na tomto příštím sněme i také potomně neoznámil neb takových zločincův do vězeni nevzal, nýbrž j c zastával, k tomu aby jako k zhoubci zemskému hledino bylo.
382
L. Sklad aby zasev Praze vyzdvižen byl. podle pivilegii a výsad, od Jich Mstí králův českých slavné paměti témuž městu daných.
LI. Poněvadž se nemalý neřád při obnovení zápisňv do desk zemských nachází, tak že mnozí majíce je obnovit!, zoninyslně se toho zbraňuji a, právem k tomu jsouce potaženi, před nimi se ukrývají: a protož aby to také k nápravě přivedeno bylo, aby jeden každý mohl sobě takový zápis, maje stanné právo, olmoviti. Však cktékvli by strana odporná témuž zápisu jaký odpor vložíti a po právě jiti, to učí niti podle zřízení zemského vůli má. Také to ve dsky kladení má již vždycky trvati; neb kdyby se let přidávalo, a ta léta potom vyšla, a lidé k těm, kdož by jim zase ve dsky klásti měli, v tom čase přijíti nemohli, museli by také v nebezpečenství s statky svými býti. A protož aby se jim tudy nic promlčeti nemohlo.
LU. Co se vinic všech dotýče. při těch i při výsadě a svobodě jejich aby všickni tři stavové i jedna každá osoba tak zachováni byli, jakž majestátové císařův a králův čes. slavné pamětí, na svobody jich se vztahující, to v sobě drž J a obsahují.
LIIL Nejvyššf purkrabě Pražský, ten aby byl bytem na hradě Pražském, a hejtman hradu Pražského aby se jím bez přítomnosti JMK. spravoval, a po králi JM. aby témuž purkrabí přísahu činil, tak jakž od starodávna bývalo. A také aby týž hejtman byl pravý a přirozený Čech, člověk dobře zachovalý, aby byl ustavičně bytem na hradě Pražském a odtud nikam neodjížděl. Pakli by sc trefilo, že by z. hodné příčiny a potřeby ne na dlouhou obvili odjeti musel, tehdy ať jest zámek k opatrování poručen menšímu pnrkrabi, a purkrabí menši aby neodjížděl, dokudž by se hejtman zase na hrad Pražský nenavrátil. A tak aby vždy jeden z nich zůstával na hradě Pražském pro opatřeni téhož zámku, poněvadž se tu dsky i jiné mnohé zemské věci chovají.
LTv1. Poněvadž od starodávna to bývalo, že purkrabě kraje Hradeckého jiný od JMK. nebýval volen, než ten, kdož
383
jest od téhož kraje a obyvatelův volen: protož aby stavové téhož kraje při tom starobylém pořádku zachováni byli. Pakli by kdo mimo vědomost kru j e a bez vůle jich purkrabě volen byl, tobo týž kraj bude miti vůlí přijití neb nechali.
LV. Týž purkrabě aby sondy, kteréž jsou vyměřeny, bez všelikých protahav a odkladův držel a spravedlivosti lidských lidem dopomáhal, leč by jisté znamenité a důležité příčiny bud kraje aneb vší země nastávaly.
LVI. Písař, který by k tomu úřadu purkrabství Hradeckého volen byl, ten aby při úřadu dotčeném pilnost měl, k čemuž jest zavázán, a dále k ničemuž jinému aby potahován nebyl od téhož purkrabí, než nač povinnost učinil. V Hradci, městě krajském, ustavičně aby byl; neb častokráte loiio kraje lidé dvakrát neb třikrát z strany svědkův i jiných svých potřeb do Hradce práce vážiti musejí, ješto když by v témž městě písař vždycky byl, moblo by se lakových práci, mnohých meškání i také daremných uákladňv uvarovati.
LVU. Poněvadž se to zřetedlně nachází, kterak obyvatelé království tohoto ze všech tří stavův velmi json se příčinami a ponoukáním řečníkův na to oddali, aby, když jeden s dru hým na jakou rozepři očkoli, a často o velmi malou, kteráž častokráte soudu zemskému, tudíž i komornímu ku posměchu a k zlehčení se vztahuje, nastoupí, raději se soudil, nežli by se přátelsky rovnati měl, a to vše tím přichází, že raději řečníkův, kteříž smlouvali obyčej nemají, k soudům, nežli přátel k přátelskému jednáni a rovnáni následují; % čehož nic jiného než neláska, nevole a nesvornost netoliko mezi sousedy, ale blízkými přátely, anebo mezi otcem á synem mnohokrát pochází: a protož dle křesťanského zastávání toho všeho a pohodli pánův úřctbiíkův a sondeňv zemských i jiných kterýchkoliv soudcův takto to ve jménu božím napravujem : Když by sc to koliv potomně přihodilo, že by mezi sousedy aneb mezi stranami kterýmižkoliv jaký rozdíl a nevole v kterémkoliv kraji a očkoliv povstala., tehdy původ nemá a nebude moci ua druhou stranu žádného půhonu ani obeslání od žádného úřadu brati, a vzal-li by, tebdy má mu
;;s4
ten půhon nebo obesláni zdviženo býti a straně odporné má pokuty 10 kop gr. čes. hned od zdviženi ve dvou nedělích pořád zběhlých dáti, k tomu škody skrze jízdy k soudu vzaté vedle vyměřeni desk návrátiti; než má pflvod, prvé než by k soudu přistoupil, straně odporné listem pod pečetí svou aneb řezanou ceduli ô tom oznámiti a prostřcdka jednoho nebo dva ji jmenovati, a strana odporná má jemu ve dvon nedělích pořád zběhlých hned potom odpověď zase dáti a v té též prostředka neb prostředky své oznámiti. A pro-středkovč od stran jmenovaní od té odpovědi ve ětyrech nedělích pořad zběhlých nejdéle maji jim místo a den položití ä oznámiti. A budou-li chtíti strany po přátelích kolikakoliv k nim přidati, toho aby měly vůli, a ti jmenujíc jim den a místo, aby jc slyšeti, rovnati a smlouvati mohli bňď s dobrou válí obojí strany aneb na mocné přestáni. Avšak přijali-li by to k sohě mocně a o výpověď se snésti nemohli, tehdy na nejprvnějšim sondu zemském aby hned o to naučeni vzali á vezmotte, pokudž by čas nejdříve posťačiti mohl, výpovéď mezi stranami učinili. Pakli by strana odporná jakýmžkoliv obmyslem neb zástěrou na přátely se poddati nechtěla, a tak že by původ pohnali musel; tehdy hned po vyhlášeni pňhoua aby j>áni to po nejprvnějši při slyšeli, a původ aby to ukazoval, že jest odporná strana se smlouvati nechtěla. A nkáže-ii, tehdy hned, jakž ukáže, aby touž pokutu a v témž času původoví dala, a pře hlavni aby v pořádku zůstala, však s tím doložením, ktoréžkoliv pře u kterýehžkoliv úřadů na soudu jsou, o ty také strany aby se přátelsky koštovaly, a ačkoliv žádný v tom zavázán být; nemá, však kdož by toho bez zvláštní spravedlivé příčiny učiniti nechtěl, může seziuiti, že lásky a svornosH křesťanské není. Také se síranám toho propůjčuje, nemohl-li by kdo sám osobně k takovému rovnáni stati, aby mohl jinému komužkoliv listem mocným o tom poručiti; však při žádných smlouvách řečníka žádného peněžitého ani nebývalo.