269
Smlúva všech tří stavuo|v] svatováclavského sněmu ve dsky vložená [fol. ľ]
léta božího etc sedmnáctého'0
Rychmus ad tectorem
Ktož miluješ řád, pokoj, lásku, svornost, dobrému si rád, obmýšléš spravedlnost, sem rychle přistup, to dobré sobč kup, v tom nebývaj skúp.''
[prázdné] [fol. ľ|
Vc jméno svaté a nerozdílné Trojice, amen. Léta od narozenie Syna Božího tisícího [fol. 2']
pětistébo sedmnáctého na snčmu obecném, kterýž jest drzá n na Hradě pražském při času svatého Václava, stav panský a rytiersky Královstvie českého zli; jedné a Pražané i všeckeren stav městský téhož Královstvie českého z"-1 strany druhé o ty o všecky ruoz-nice a nesnáze i o všeliká záští, kteréž sú obapolnč mezi týmiž stavy, což se ku právóm zemským stávánic dotýče, od dávních časuo|v] až do chvíle této k nemalému zastínění napřed krále Jeho Milosti, tohoto královstvie i všeho obecného dobrého stály a trvaly, z daru Boha všemohúcího přátelským jednáním0 a s celou i dokonalou k sobč zh) obojích stran duovčrností sami mezi sebú jakožto jeden jazyk český tíž stavové všickni tři svrchu jmenovaného Království'-' českého smluvili sú se a srovnali, jakž tuto dskami zemskými zapsáno a stvrzeno stojí. A takto vuobec nalezli za právo:"
1. Item osoba městská osedlá neb obyvatel městský i,jiný každý člověk panského aneb rytieřskéhoda: stavu, kterýž dúm'1 v mčstč pod právem městským a pod šos má, s temito věcmi ku právu a soudu městskému a pod šos slušejí, tak jakož se tuto podpisuje, a před právem městským viněni i súzeni býti mají: Ttem z domu v mčstč, kterýž svobodný nenie.
:"'Se//dmnácz;eého     b;s     =' Tisková chyba - gednijnim [!]       králow:        Rytiezskeho [!] "'dúm Titulní strana
11 Autorem těchto i závěrečných veršů je zřejmě tiskař prvního vydáni Svatováclavské smlouvy Mikuláš Konáč z Hodišc-kova. Preambule
l! Tento úvod ke smlouvě je vlastně její preambulí. Má jen proklamativní charakter. Tak byl zřejmě chápán i v Konáčově tisku z roku 1517, podle něhož vydal celou smlouvu Karel Jaromír ERBEN (ed.), Výbor z literatury české. Díl druhý, Praha 1868, sl. 1217-1244. Znění preambule smlouvy jevKonáčovi, a tedy i v Erbenovi doslovné shodné. CIBIV., 1. Josef a Her-^negildJIREČKOV^ 1882, s. 91-104, vydali Svatováclavskou
smlouvu (dále SvS) jako přídavek k edici ZZ 1530, vycházejíce přitom z 2, vydání (druhé redakce) SvS, které vyšlo roku 1530u Pavla Severýna spolu se ZZ 1530. Nečíslované vydání opatřili čísly článků a označili preambuli jako článek 1. Jejich číslování, jímž SvS opticky zvětšili o jeden článek, přejal v zásadě i Karel MALÝ, Svatováclavská smlouva. Třídní kompromis mezi šlechtou a mésty z roku 1517, Acta Universiiatis Carolinae 1955, Philosophica, vol. 1, No. 2, s. 195-222, který částečně přihlédl také ke Konáčovu tisku a k výše citované Erbenové edici, Naše číslování ve shodě s Konáčem logicky odděluje preambuli od vlastních Článků SvS, které teprve obsahují ustanovení, jež jsou náplní smlouvy. Rovněž na základě Konáčova tisku a bez číslování článků zpřístupnil SvS nejnověji formou populárně-védecké edice Jindřich FRANCEK (cd.), Svatováclavská smlouva, in; TÝŽ, 24.10.1517. Svatováclavská smlouva. Urození versus neurození, Praha 2006, s. 89-114. (Přehled číslování v dosavadních edicích a zpracováních SvS viz ZDE. s. 389, Svatováclavská smlouva - konkordance číslování článků)
270
VLADISLAVSKÉ ZŘÍZENÍ ZEMSKÉ
Item což v tom domu má v městě jakéhožkoli statku movitého, ješto pod šos přísluší. Item o dluhy všecky, kromě listovních dluhuo[v|, kteříž by listové s pokutami ležení a ru-kojměmif; byli,1' aneb pod pečeťmi neb pečetí na svedomie,^ kteříž moc listu hlavního mají a v sobě zavírají.1'
2. Item o smlúvy: Když by měštěnín s měštěníne m:ii činiti měl, ti se hledali mohu právem svým, což by se zemských věcí nedotýkalo než toliko samých šosovních; neb jich
[fol. 2V] panský a ry//ticřský stavové v to nepotahují. Než což by s panskými neb rytierskymi osobami aneb s lidmi jejich smlúvali, ješto by se zemských věcí a nešosovních dotýkalo, ta věc zůstaň' při zemském právě jako i prvé. Pakli by se kto mimo práva zemská več jiného dobrovolně podvolil, ten bude povinen podlé svého podvolcnie tak se zachovati.1' _\Tež jestliže by měštěnín s pánem neb rytierskym člověkem aneb s lidmi jejich jakú smh'ivu udělal buď o obilé aneb o trávy na lukách najeden rok aneb jakž by smlúva byla, zvlášť s sedlákem s volí pána jeho. jestliže by ten měštěnín tomu dosti neučinil, má jej viniti na městském právě a sedláka před pánem. Než jestliže by pán jeho k tomu povolenie nedal, tomu bude moci odepříti.-'
3. Item což sc osoby panské aneb rytierske dotyce, kteráž byv městě pod šosem duom měla, že má a povinen bude ten' všecko z toho domu trpěti s tiem městem, v kterémž takový duom sobě kupil, krom jestliže by jeho chtěli na který úřad městský vsaditi, toho bude mieti každý vuolí z panského a rytierskeho stavuojy], kteříž by živností a obchodilo [v] městských nevedli, to k sobě přijití neb nechali. A také chtěl-li by jej kto z toho domu neb z čeho, ješto by to. což by koupil, k městu pod šos slušelo, viniti, má tu na tom právě z toho práv bytí. Než kterýž by pán neb rytiersky člověk měl v svém domě hospodáře, tehdy ten hospodář na jeho místě to činiti a podniknuti má."
4. Item o všecky grunty, kteříž se kněhami*' městckýmil;' pod šos a právo městeké zapisují, ješto od starodávna ku právu městekému spravedlivě přísluší pod šos. 1 totižto o dědiny, louky, vinice, štěpnice, zahrady, o chmelnice, šafránice, řeky, potoky, hory, lesy.
" Rukóymémi swiedomije - litero m v tisku výrazné poškozena (chybí druhý oblouček a téměř celý poslední dřík), takže vypadá jako litera n s tečkou (swiedon.ije) r) mésstienině ľl zú//staň 11 tě li kňehami l:' Od tohoto místa v textu je v adjektivu méslský používáno v příponě důsledně písmeno c (fy, míestczky nebo též městezky r/miesteky)
1. 1: Tyto dluhy příslušely purkrabskému soudu. Srov. VZZ, čl. 405, k ležení tamtéž, ČI. 403, monograficky František ČADA, Ležení podle českého práva zemského, Praha 1921.
:'Takovéto listy v případě, že stranami ve sporu byly šlechtické osoby, příslušely zemskému nebo komornímu soudu, - Základem tohoto a většiny dalších flanků SvSje usneseni sněmu svatodušního (26. kvěcna-15. června) 1515, dostupné dnes v konvolutu tiskú, resp. opisů nebo výpisů sněmovních usnesení z let 1515-1564, zv, Concilia Bohemici (dále jen Concilia), Tom I., uchovávaném v Roudnické lobkovické knihovně v Nelahozevsi (dále jen RLK). ČI. 1 SvS viz RLK, Concilia!,, s. 47.
2. 1:' Pře o smlouvy mezí šlechticem a měšťanem, pokud jejich předmětem byly zemské věci, příslušely zemskému soudu, ledaže by se šlechtic dobrovolně zavázal podrobit se městskému právu. Roztřídění sporů podle článků smlouvy z hlediska jejích kompetenční příslušnosti mezí městskými a šlechtickými soudy provedl Jaromír ČELAKOVSKY, Povšechné právní dějiny české (dále jen Dějiny), 2. vyd., Praha 1900, s. 394-395,
:;' Spor o neplnění smlouvy mezi měšťanem a šlechtickým poddaným příslušel u měšťana městskému právu, u poddaného jeho vrchnosti, jež se však mohla zbavit kompetence, když prokázala, že k uzavření smlouvy nedala poddanému souhlas, Srov. RLK, Concilia /., s. 47-48.
3. 8 Tento důležitý článek SvS, jehož předlohou je RLK, Concilia!., s. 49, stanovil zásadní povinnost šlechticů-majítelů nemovitostí ve městě nebo jejich správců (hospodářů) „trpět s městem", tj. podílet sena jeho finančních a dalších závazcích, nejčastěji berních, a nést také právní odpovědnost za svůj majetek ve městě. Mohli naproti tomu podle své vůle přijmout buďsami, nebo jejich správce ve městě úřad. Za společenskou degradaci šlechtice se nadále pokládaly obchod či provozování živnosti ve městech.
4. » Kritériem byl, jak je zřejmé, zápis níže psaných nemovitostí v městských knihách. Srov. RLK, Concilia!,, s. 49.
SVATOVÁCLAVSKÁ SMLOUVA
271
ostrovy, rybníky, luhy kteříž by pod šos příslušeli, tak jakož se nahoře píše, a ješto by se spravedlivě pokázati mohlo, že pod šos příslušejí.
5. ltcm o všecky svrchky, kteříž pod šos a právo městeké // příslušejí, krom což by páni [ťol. 3'] a rytieřští lidé svých věcí a svrehkuo[v] v městě a v domích měli.':'
6. Item o příhody městeké buďto při osobě aneb při statcích městckýcli. Jakožto z krádeže aneb z lúpeže, ktož by koho viniti chtěl po vyznání kterého zločince aneb bez vyznání, maje naň nějaký duovod, z toho°:' má každý viněn býti na právě svém. Jest-li pak, žc by kto z stavu panského aneb rytířského jakú škodu na osobě neb na statku komu učinil anebo pohruožky činil a naň duovod dostatečný byl. aěli; by v zemi statku neměl a osedlý nebyl, aby ten, komuž by se škoda stala na osobě neb na statku aneb komuž by na svém miestě poručil, mohl toho žádati tu, kdež by jej přistihl, aby byl ctí a viem zavázán, aby stál a dostál před soudem zemským, kterýž by najprv od toho času na Hradě pražském drzá n byl; kromě zjevných a vyhlášených zhúbcí zemských a osob podezřelých, k těm aby se zachovalo podlé zřízení zemského prvního, neb jim na slib nemá věřeno býti. Než ktož by koli v zlodčjství aneb v skutku zlém byl polapen, ten bez soudu buď trestán od toho, ktož by jej polapil, tak jakž o tom prvé zrízenie zemské ukazuje. Než což sc vyznání od zloěincLio|v] na kohožkolivek dotyce, ta věc na této mieře stati má: jestliže by který zločinec na koho z panského neb rytierskeho stavu osobu vyznal, a on o tom věda a chtě po své poctivosti stati, žádal, aby na Hrad pražský byl ten zloděj vydán, tehdy aby se to na královský groš podlé zřízenie zemského stalo a ten zločinec aby na Hrud pražský tím zpuosobem dodán byl. A kteréž by město na Hrad pražský takového zloděje vydalo, bude-lí chtieti, můž°- vysiati to město dvě osobě přísežné, kteréž by se jim líbily, z stavu mestekého. aby při takovém trápení byly, i také při tom, když by konec brati měl, aby oni k němu mluviti mohli [!], což by jim potřeba kázala.1' A též buď z stavu panského neb z rytierskeho osoba, kteráž by na Hrad pražský kterého zločince vydala, bude tu moci sám
býti anebo dva dobrá člověky, aby při tom byli, vysiati. A také jestliže // by se přihodilo. [fol, 3'] a který zločinec v městě trápen býti měl. a která osoba bud z panského neb z rytířského stavu, když by jich neb lidí jejich potřeba toho ukazovala, žádala, při tom také býti má aneb na miste svém dva dobrá člověky vyslala.'5 Tehdy ten jistý z stavu panského neb rytierskeho^' aneb kohož by tak poslal na svém miste, mají k tomu puštěni býti. Také ktož by koho zamordoval, každý z hlavy bud viněn"' na svém právě, tak jakž nález císaře Karla dskami zemskými zapsaný ukazuje.3-1
7. Ttem o láni: Měštěnín měštěnína o to na svém právě viniti [má].1-1
8. Item zhaněl-li by pak pána neb rytierskeho člověka aneb Že by ho na poctivosti jeho dotekl měštěnín neb obyvatel městeký. aby to pán ten neb rytiersky člověk skrze osobu
r,; tcř "> a ž by [!] - tisková chyba (písmeno c ve slově acž není vytištěno, mezero) ') múž n: Tisková chyba - Ryk ij c rž s ke e h o [ I ]      ■'■' w í ň ě
5. "° Souvisí s čí. 3. Srov. opět RLK, Conália i., s, 49,
6. l; Ještě podle usnesení svatodušního sněmu z roku 1515 (RLK, Conália l„ s. 49-50) měl být takovýto zločinec vydán k „vyšší popravě" na Pražský hrad bezpodmínečně. SvS nyní umožnila aktivní účast městských konšelů pří výslechu vyžádaného delikventa, což dodávalo řízení před šlechtickým soudem alespoň formální zdání objektivity. 0 ní města předtím nejednou měla důvodně pochybnosti, jak výstižně ukazuje případ loupežného rytíře Duška, uvedený v SLČP, s. 274 ad. Srov. ZDE, Zápas o uznání nového zřízení, s. 63, a Václav Vladivoj TOMEK, DMPX., s. 299-300. Význam změny proti roku 1515 zdůraznil Karel MALÝ, Svatováclavská smlouvo (jako u Preambule), s. 206-207,
-; Recipročně se mohl každý šlechtic, kterého seto týkalo a měl zájem, účastnit výslechu delikventa na městském soudu. 31 Joseí EIvlLER (ed.), RUL, s. 433. Srov. VZZ, či, 455.
7. VízRLK,Ccvk///íí/.,s.50.
272
VLADISLAVSKÉ ZŘÍZENÍ ZEMSKÉ
svú aneb skrze posly aneb psaním svým purgmistru a konšelom v tom ničstě oznámil. A budc-li sc ten měštěnín neb města obyvatel kteréhokoli stavu před purgmistrem a konšely k tomu znáti a toho véstí nebude chtieti, aby tu nápravu tomu pánu neb rytierskemu člověku na svém právě jemu samému aneb kohož by na svém místě poslal, učinil.1) Pakli by sc znal a vésti chtěl, tehdy aby soud městeký k sobě toho nepřijímal, ale z sebe složil. A ten pán neb rytiersky človek, kterýž by po své poctivosti jiti chtěl, bude moci toho měštěnína neb obyvatele před krále Jeho Milost, když byv zemi byl, aneb před soud zemský /. toho pohnati.2) Jestliže by pak přel ten měštěnín aneb města obyvatel a ten pán neb rytiersky člověk na tom dosti mieti nechtěl, tehdy aby to na toho měštěnína neb obyvatele města dvěma svědky hodnými, aneb chce-li kto viece, provedl, že jest to mluvil. A těch svědkuo|vj, kterýchž by k tomu ten, kohož by se dotýkalo, potřeboval, nebude potřebie pohánčti; než ktož by toho na nich žádal, mají jemu to svedomí a povinni budú, kterak sú toho V pravdě svědomí, každý z nich listem otevřeným dáti anebo osobně před purgmis-[fol. 4r] trem a konšely bez přísahy seznati.-') // A vedle pruovodu měštěnín aneb obyvatel mesteký bude povinen jemu tu nápravu při soudu zemském na suché dni najprv příští uěiniti i pokutu trpěti. Pakli by ten pán neb rytiersky člověk od toho měštěnína anebo obyvatele mestekého před tiem právem nápravu přijití chtěl, toho bude mieti vuoli. A k té nápravě, necbtěHi by sám pán neb rytiersky člověk přijití,1' ale na svém místě s mocí bude moci posiati; a v nápravě má jméno toho, kohož by se co hanění dotýkalo, jmenovati. Jestliže by pak ten měštěnín aneb obyvatel městeký těm nahoře jmenovaným svedkom odpíral, tehdy strany mají o to před soudem zemským stati ty suché dni najprv příští, ten pondělí po týchž suchých dnech anebo po svatém Jeronýme najprv příští ten-) pondělí. A svědky ty anebo jiné, kterýchž by potřebovali. zb> obu stran budú moci vésti, a což by tu nalezeno bylo, podniknuti, A takové stání má býti bez puohonu. A páni sudce zemští mají o to mezi stranami na týž den svrchu jmenovaný, po najprvní při to slyšíce, konec učiniti tak a tím zpuosobem i vším pořadem jako po puohonu. Co se pak pokuty trestání dotyce, má ten měštěnín neb obyvatel městeký trestán bytí od purkmistra a konšeluo|v| téhož města, z kteréhož by byl, takovým trestáním jako na Hradě pražském.41
9- Item!) což se pak láni o dluhy a peníze dotyce, ta věc stuoj podlé zřízenie zemského.'1 Jestliže by pak kto u koho co vyvčřil a na čas určený nezaplatil, z kteréhožkoli stavu, a k takovému dluhu kto se znal, jsa napomenut jednu, druhé v slušném11 času, muož se k němu těmi slovy domlúvati, že jemu tomu dosti neučinil na ten čas, což jemu řekl. Než když zaplatí, to jeho poctivosti nemá nic škoditi. Pakli by který pán aneb rytiersky člověk, vzdluže [!] se u řemcslníkuo|v| a jiných v městě obchodníkuo[v]11-' všelikterakých, záplatou by prodléval, tehdy aby na hajtmany aneb na hajtmana toho kraje to vzneseno bylo.2' A jestliže by po tom vznesení ten pán neb rytiersky člověk toho dluhu vc dvĽi nedčlech
::'s     "tě      ■' Tisková chyba (přehozená písmena) - ]}rz\\g:\ [!]        líi     ":slussnéě [!]      l-obchodikúo [!]
8. 11 Z urážky na cti měl šlechtic vinit měšťana zásadně před městským soudem, Žalobce strany si mohl k roku přivolat dva nebo více svědků, kteří byli povinni vydat písemné nebo ústní svědectví. Pokud se obviněný přiznal a podrobil rozsudku, nebylo třeba ve sporu pokračovat.
'■' Pokud ale popíral obvinění nebo svědectví a chtěl „vést pří", mohl být pohnán před komorní nebo zemský soud, Obě strany pak měly stát k přelíčení v pondělí o příštích suchých dnech nebo po sv. Jeronýmu (30. září). >> Soudci měli rozhodnout přednostně ješič v den stání. Výkon soudního rozhodnutí patřil v každém případe soudu městskému, Viz RLK, Concilial., s. 50-52.
9. H Srov, VZZ, ČI. 404. Další vývoj Karel MALÝ, Trestní právo v Čechách v 15.-16. století, 2. vyd „ Pra ha 1989, s. 225-226. 2} Krajské hejtmany uznala města jíž roku 1508 ve smlouvě svatojakubské, kdy došlo k definitivnímu uspořádáni krajské správy. Bohuš RIECER. Zřízení krajské v Čechách /., Praha 1888, s. 103.
S VATO VÁC LAV S KÁ S M LO UVA
pořád zbehlých nezaplatil //ak němu sc znal. tehdy aby jeho věci věřitel mohl obstavit!. [fol.4v] a to až do 5,;' kop*5 grošů'' českých, a niežeyJ pod io.'< Pakli by prel. tehdy aby to naň před hajtmany neb hajtmanom toho kraje, kdež přisedí, provedl.4' A po pruovodu ve dvú nedělích pořád zběhlých aby ten dluh zaplatil, pod pokutu nahoře položenu. Též z měst, z městeček, ze vsí panských a rytierskych lidí dluhuo[v] dobývati mají. A což se jiných sta-vuňkuo[vj vůbec krom těchto dotýěe, ti zuostaňte na tom, jakž od starodávna bývalo.-;
10. Item o svěření: Ktož by kolivěk co měštěnínu neb města obyvateli svěřil aneb schovati dal, ten měštěnín i obyvatel aby z toho na svém právě každému práv byl, což se svršků jakýehžkoli dotýěe, krom majestát uo[v] a Iistuo[v| na peníze a grunt.io|v| svobodných, manských neb zápisných. Pakli by měštěnínu" jakýžkolivěk klenot od stříbra, zlata, perel, na hotových penězích aneb šatství jakemžkoli svěřen byl, má týž viněn býti před purgmistrem a radú téhož města a oni jemu ve třech měsících pořád zběhlých konec o to uěiniti mají.'' Paldi by neučinili, tehdy aby tu osobu měl vůli k zemskému neb komornímu soudóm pohnati; kterýž jsa nape>menut, vrátiti by nechtěl, leě by která strana bezelstně svědkuo[v] mieti nemohla, podlé práva jdúc v tom casu.:'
11. Item což se slíbuo[v] dotýěe: Aby to při purkrabském úřadu zuostalo, to což k tomu soud.u přísluší. A jiní slibové zuostaňte pří tom právě, k kterémuž právu ktn přísluší, tak jakž se od starodávna zachovávalo,l)
12. Item o čeleď v městě:15 Což měštěnín s měštěnínem'1' neb s obyvatelem v městě kte-réhožkolivčk stavu činiti má, z toho se hleďte právem městekým, kteráž by čeleď v těch domieeh šosovních byla. Než o celed, kteráž by z gruntuov zemských svobodných zběhla, to stuoj při prvním zřízení zemském.21 aa>
13. item o viny městeké v městě: Proti komuž by městeký // člověk co provinil kromě [fol. 5r] králi Jeho Milosti1-"' provinění a věcí zemských aneb pokut, ty*3 zuostaňte při právě aneb
při úřadu pana podkomořího a také při výsadách měst pražských i jiných měst, kterýchž sú od starodávna užívali, kterémuž co náleží, tak jakž od starodávna bývalo.,!
14. ;:cm': o kšafty, kdež by se gnintuo[v]'k:' a věcí zemských^' nedotýkalo.'5
15. ltemSJ o nápady, což by sc také zemských gruntuo[v] a věcí nedotýkalo nežli toliko šosovních*7"' věcí samých, leě by kto nad to výše jaké výsady od starodávna měli a jich užívali.1'
h' měsstieniriě * Itě v) v "' R v-' grofi ,; Tisková chyba - níje e [!] * Míesitieinu [!] "' zěskeě        géhomí: [!]   "' ti      ric1:'grutúo      ™' zěských      fi) ssosowich
9. 3; Vývoj ustanovení podává Jiří KLABOUCH, K dejinám ohstavovánía pfípovědí ve feudálním právu českém a moravském, Sborník historický 8r 1961. s. 197-232, zvi. s. 217.
Ĺ- Srov. pozn, 2,
s> VaRLK,Concilial.,s. 52-53.
10. S V případě, ze městský soud nevyřídil žalobu příslušníka vyěsícíi stavů o svěření do tri měsíců, mohla mu být věc odňata a předána zemskému nebo komornímu soudu. Viz dále Jaromír ČELAKOVSKÝ, Dějiny (jako u ČI. 2), s, 395, Karel MALÝ, Svatováclavská smlouva (jako u Preambule), s. 213.
;j VízRLK, Conciiial,?,. 53-54.
11. ľ> Víz RLK, Conci/ia /., s, 54.
12. !) Článek doslova souhlasí s usnesením svatodušního sněmu z roku 1515. Viz RLK, ConciliaL, s. 54-55. :> František PALACKÝ (eúj,AČV, s. 481-482, k tomu Vil, cl 269-270.
13. "■' VizRLK,Ce>jc///í7/.,s.55.
14. « VízRLK,Con;//rá/.,s.55.
15. « VaRLK,ConciliaL, i.55.
274
VLADISLAVSKÉ ZŔÍ7EM í ZEM E KÉ
16. Items' o svády městcké: Svadil-li by sc měštěnín s měštěnínem,^-1 o to při právě městckém sebe hleďte, Pakli by se svadili pán neb rytířský člověk v městě sami mezi sebú. to zuostaň při právu a /.řízení zemském, tak jakož o tom prvé zřízeno jest. A taková věc aby skutečně skrze pány a vladyky soudu zemského trestáním byla napravena. Pakli by pán aneb rytiersky f!] člověk svadil se s měštěnínem, tehdy bude-li ehtieti pán aneb rytířský člověk měštěnína vinit!. aby ho vinil před právem mčstekým. A též jestliže by také měštěnín pána neb rytířského člověka viniti chtěl, aby ho vinil př[c]ď"h; soudem zemským neb komorním;" kromě což se hanění dotýěe, to zuostaň při tom, jakž napřed psáno stojí.2-'
17. Iterr: přeěinil-li by který měštěnín neb obyvatel mesteký na gruntích zemských tiem skutkem, kterýž by k rozväzovanie a souzení soudóm zemským spravedlivě náležel, taková věc zuostaň při soudech zemských.,; A o tcnto;!) toliko samý artikul se svolili na témž sněmu, aby toliko tak, jakž v sobě zní. odložen byl bez újmy jedné každé strany spravedlnosti až do šesti let najprv pořád zběhlých.-;'
18. Ttem jestliže by ktožkolivčk z panského1'1 neb rytierskeho stavu kterú radu města" kteréhokoli samu viniti chtěl z čeho takového, ješto by věc městeká byla a soudóm měst-
[fol.5'] ckým náležela, tu dotkne-li se mčst pražských, má raduk!,) předc//šlú před novů radou viniti. takjakož práva a zřízenic krále Jeho Milosti učiněné ukazuje, a od starodávna toho v užívání byli. Bude-li sc pak jiných měst též o ty věci napřed položené dotýkati, to zuostaň při úřadu pana podkomořího řádně přišlého a při výsadách jednoho každého města, jakož jest od starodávna bývalo a toho v užívání au. Pakli by se dotýkalo osob neb osoby stavu panského neb rytířského aneb jich lidí aneb j akých žkolivčk věcí, ješto k soudóm zemským příslušejí, o takové věci budú moci poháněni býti k soudóm zemským, tak jakž jest od starodávna bývalo,2' totiž purgmistr, konšelé i všecka obcc.,s;'
19. ltem ktož by z panského neb rytířského stavu chtěl purgmistra a radu i všecku obce'5 z čeho viniti, ješto by se včci gruntovní a zemské a soudů zemských, dvorského a purkrabského1'' nedotýkalo, tehdy aby ten, ktož by viniti chtěl, poslal do města toho aneb psal list pod svú pečetí purgmistru a radě téhož města, jest-li k tomu vuole vší obce. co by se jemu stalo. Tu tíž purgmistr a konšelé i všecka obec mají odpověď dáti do dvú nedělí pořád zběhlých, zná-li se k tomu obec. čili nic. Tehdy ten, ktož by chtěl viniti, má na krále Jeho Milost takovú věc vznést! a před Jeho Milosti královské osobou zde v zemi, když byv zemi býti ráčil, viniti má. A král Jeho Milost"1"0 má jim o to konec ve třech mě-siecích po tom"11' vznesení pořád zběhlých učiniti. Pakli by Jeho Milost královská1"-'"'' v tom .jmenovaném času jim o to konce a místa neudělal, tehdy ten, kohož by se ta věc dotýkala,
*' ke měsstie//nině "; přd '' tčto i;: paského kk! Pod slovem Raddu vytištěno písmeno B R Tisková chyba - Purgkrabskédo [!]      ľ,n; gehomí:      "i: to     -::' g*f mi: k
16, l: Podání žaloby se tedy řídilo soudní příslušností pohnaného. Viz RLK, Conália i., s. 55-56. -'Viz čl. 8.
17, '' Sněmovní usnesení z roku 1515 (RLK, Conália/., s, 56) přikazuje rozhodování o těchto trestných činech soudu městskému.
Důvodem odkladu účinností článku zřejmě byla obava z nepopulárnosti jeho opatření. Karel MALÝ, Svatováclavská smlouva (jako u Preambule), s, 207.
18. RLK, Conália I., s. 56, zde uvádí purkmistra, radu a všechnu obec kteréhokoli města. ,} O pohánění měst VZZ, čl. 63, kde v poznámkách příklady z praxe.
* Vysvětlující dovětek „purgmistr, konšelé i všecka obec" RLK, Conália I. neuvádí, protože se o těchto městských autoritách zmiňuje ui v prvém řádku,
19. '-' ZdesejížSvSi RLK, Concilial., s. 56-57, shodují v úplném citování městských autorit hned v prvém řádku.
S VAT O VÄCL AVS K Á S M LO U V A
275
bude jich moci o to pf [e]dh!:i sond zemský pohnatí. A jestliže by králc Jeho Milosti— [!] v zemi nebylo, tehdy též bude moci o to beze všeho prostředku před soudy zemské je pohaně ti.2'
20. jiné pak všecky věci mimo tyto položené a těmto podobné nižší a menší mČstcké, ty též mají souzeny býti na právě městekém a z nich měšťané a obyvatelé městci'-^ nemají jinam poháněni býti. Též také jiné všecky včei nižší a menší zemské mají při zemských
soudíeh zuostati, což k které//mu soudu přísluší.I; [fol. 6]
21. Item což se trhuojv] dotyce, ti mají býti svobodní v městech i v městečkách, tak aby každý svobodně bez útisku kupovať i prodávati mohl."
22. item o kteréžkolivčk městeké věci páni a rytířstvo měli by před soudem zemským Činiti, tehdy na svém mieste každý bude mocí s listem mocným posiati. '
23. Nalezli vuobec za právo: Což se svědomí dotyce kc všem soudóm zemským, též i k purkrabskému, aby každý pá:Vľl i rytiersky člověk svědomí k týmž soudóm zemským dít i mohl a dal listem zavřeným pod pečetí svú. A ktož by toho"':' svedomie potřeboval, aby to dostatečně tomu pánu neb rytířskému člověku při puohonu na ceduli, jakého svč-domí na nčm žádá, sepsané dali. A v tom listu aby tak stálo, že to bére na svú víru a na svou dusí, že jest v pravdě tak, což tu svědčí. A to o každú vec takové listovní svědomí bude moci dáti. Jestliže hý5-' pak kto chtěl svědomí dáti při dskáeli aneb při registřícfcr1 purkrabských neb komorních, tak jakž by měl listem dáti, to bude moci uěiniti; kromč když by se cti, hrdla a gruntuo[v], když by o to puolion byl neb obeslání, aneb z těch tří jedné včei dotýkalo, tu každý povinen bude osobně stati a svedomie dáti při úřadě desk zemských, tak jakž o tom prvé zřízení zemské ukazují.'5
24. Item konšelé"1 v městech královských, kteříž přísežní sou, též budú moci listem zavřeným pod pečetí městekú svčdomie dávati, vezmouce to, což vyznávají, na tu přísahu, kterúž sú Pánu Bohu a králi Jeho Milosti k úřadu11'0 konšelskému učinili; též kromě těch tří nahoře psaných kusuofv] - cti, hrdla a gruntuo[v|,'' tu budú povinni osobně stávati podlé prvního zřízení zemského/-1
25. Item což se pak jiných osedlých městekýcb lidí dotyce, takto se v •.om,i:!' všecka, bud mčsta Království'-,u) českého"'-' králc jeho Milosti, """J panská1"1- neb rytířská, zachovati mají,
i*j to:        prd gehomi:     ™-'to     l>::; geho: [sid]     r>> rněstčý [!]      T> pa     51) Tisková chyba -
Ceskllžeby [!]       Consseíé     :lí; Tisková chyba - vrisin [!]      uul Míestakrálow;        Čes -     *"3 pä//ská
19. Podle sněmovního usnesení z roku 1515 (RLK, Concilia!., s. 56-57) rozhodoval spor sám král a jen při své nepřítomnosti postupoval věc (bez půlionu) zemskému soudu, SvS dala králi dvouměsíční lhůtu k vyřízení. Po jejím uplynutí se mohl žalobce domáhat svého práva púhonem k zemskému soudu. Za trvalé nepřítomnosti krále (a tato situace byla reálná i za Ludvíka) se pak měl žalobce obrátit na zemský soud rovnou. Důvodem opatřeni byla snaha o urychlení procesu i pří absencí panovníka jako rozhodčího, jeho důsledkem bylo další posílení vlivu zemského soudu jak vůči králi, tak vůči městům,
20. ,! Článek ohraničuje kompetencí zemského a městského práva, resp. šlechtických a městských soudů v „nižších a menších věcech" tj. takových, které nejsou ošetřený předchozími články SvS.
21. ,: Článek přesně souhlasí s usnesením sněmu svatodušního roku 1515 (RLK, Concilia i., s. 57), prohlašuje svobodu trhů v královských a poddanských místech.
22. ,: Výjimkou byly nadále spory o čest, hrdlo a statky, což ale sensu stricto nebyly pouze „včei městské". Souvisí s čl. 23.
23. ,; RLK, Concilia I., s. 58, má „registrech",
$ Srov. VZZ, cl. 279-282,405. Poslední z článků písemné svědectví u purkrabského soudu ještě nepovoloval, usnesení svatodušního sněmu roku 1515 a tento článek SvS už ano, Doubravský podle nich upravil překlad ČI. 279 a 405 ve smyslu, že,,tes!imonium literarum etiam acceptari debet" (František PALACKÝ (íá),AČV., s. 139 a 177).
24. č Srov.čL23aRLK,Co/7d'/(j/,s.58-59. ;i František PALACKÝ (ed.), /Ifľl/. s. 250.
276
VLADISLAVSKÉ ZŘÍZENI ZEMSKÉ
že v každém^ městě mají míti písaře městekého,"1 člověka dobrého/"-1 na své cti do[b]-[fol. 6"] řeaa!) zachovalého, // kterýž zvláštní přísahu na to učiniti má. napřed Pánu Bohu a všem svatým, králi Jeho Milosti, pánóm jich milostem a pánóm rytieřstvu, Pražanom a všem městóm i obyvatelóm Království e českého, že kteráž svedomie k soudóm zemským od měšťan toho města přijímatí bude, že v tom tajnost zachová pod túž pokutu jako při soudu zemském.15 A to svědomí takto prijímači má: Ktož by kolivčk v městě osedlý byl, tomu vydat: má přísahu túž jako při soudu zemském, kteráž oni stojíc[c] [!j a zdvihnúc [c] [!j dva prsty, učiniti mají. Jiným pak v městě neosedlým a kteříž sú prvé v městě sousedé nebyli, má vydatí přísahu, ktcrúž oni též jako při soudu zemském klečíce a položícc dva prsty na kříži učiniti mají.2'1 A když ten písař taková svedomie přijímati bude, mají při tom dva z koiišeluofy] toho města bytí, kdež by takové svědomí dáno býti mělo. A též také ten, ktož by svědomí toho potřeboval, bude moci s sebou mieti dvě aneb tři osoby z stavu panského aneb rytierskeho, tak aby ty osoby nahoře dotčené všecky, kteréž by tak při tom'"-':i byly, to viděly a svědomý toho byly, že se takové svědomí řádně přijímá,3' A když se tak od písaře přísežného spíše to svědomí, tehdy to svědomí má se zapeěetiti hned městekú pečetí, žádnému ohledati nedadúe pod touž přísahu, a tech pánuov neb dobrých lidí přítomných pečetí jednu neb dvěma; a hned má dáno býti tomu, ktož toho potřebie potřebuje. A od takových svědkuo|vj zapsání písaři mčstekému má dáno býti po dvú groších'' českých. A jestliže by pak kto z pánuojyj neb z rytieřstva08-* při tom svědomí sám býti nechtěl, tehdy bude moci na svém místě k tomu podlé napřed dotčeného zpuosobu s listem mocným posiati. A pakli by kto z stavuo[vj svrchu psaných toho všeho chtěl dóvěriti písaři toho mčsta při přítomnosti těch dvú z konšel, toho bude každý mieti vuoli.4: A takové svedomie též bude moci pečetí městekú zapečetí n o býti. Pakli by který pán neb rytiersky člověk potřebovali jakého svědomí z toho města, s kterýmž by [fot 7] mě//stem ve při byl, kteréhož by proti témuž městu potřebovali: jestliže by toho svědomí nechtěl dáti jich písaři mčstekému psáti a v tom sobě něco obtěžoval, tehdy bude moci písaře z jiného mčsta královského, panského neb rytierskeho, kterýž by na to přísahu měl, vzíti a tomu sobě podlé napřed psaného zpuosobu ty svědky dáti zapsati. A jestliže by pak chtěl písaře, kteříž svědomí u desk píší, k tomu vzíti, toho též každý bude vuoli mieti, dadúe [!]*W) tomu písaři to dvoje právo, což se kterému komorníku od úřadu desk do toho kraje dává. A k tomu od svědka zapsání po 4™' groších'' českých jemu samému, ktož by takové svědky psal. A žádný pán, rytiersky [!j člověk ani město, když by od svých lidí poddaných, a město neb měštěnín od svých spolusouseduojvj aneb obyvatcluo[v] toho města svědomí potřebovali, nemá sobě takového svědomí písaři toho města svého dáti zapisovati, než má jiného písaře vzíti, buďto od desk neb z města královského aneb panského neb rytierskeho, a tak to svědomí v přítomnosti dvú neb tří osob z stavu panského neb rytířského zpuosobiti.=i Však proto při takové věci ten pořadrt::' se zachovati má:
"'groß     "> wkáždě     sy) mésteké1     ": dobré* [!]        dofe     m> pfitô     rt° T/skovó chyba - Ryrijerz-stwa [!]     JJJ' Tisková chybo-písmeno c ve slově óaáúcz chybf(áaúů z)     ľ,"-'iiij řt;'porzaad 25. ::' Prozrazení svědectví bylo hrdelním deliktem „bez milosti". Srov, VZZ, 11 219.
:i Srov. VZZ, cl. 221, kde je normována svědecká přísaha pro ...lid obecný a městský". SvS ještě navíc rozlišuje ceremoniál přísahy pro osedlé a neosedlé obyvatele měst.
Zde nastala významná odchylka proti usnesení sněmu svatodušního z roku 1515 (RLK, Concilio /., s. 60-61). Tam k přijetí svědectví stačil přísežný městský písař a městská rada pouze připojila k jeho zápisu „beze všeho ohledání" městskou pečeť, nyní se vyžadovala účast 2 konšelů a také 2-3 šlechticů (kromě osoby požadující svědectví). ,,! Byla to však právě apriorní nedůvěra mnoha, šlechticů v nestraň nosí městských soudů, jež byla příčinou popsané složité procedury přijímáni svědectví. K tomu Karel MALÝ, Svatováclavská smlouva (jako u Preambule), s. 208-209. Zde měli tvůrci SvS na myslí objektivitu a nezávislost písaře, který zapisoval svědeckou výpověď.
SVATOVÁCLAVSKÁ SMLOUVA
277
Ktož by svedomie jakého y týchž dotčených městech potřeboval, má to purgmistru a radč toho města puobonem po komorníku od úřadu desk zemských oznámiti. že potřebuje svedomie osoby jedné nebo viece a jakého od nich svědomí potřebuje. A oni mají toho anebo tyk tomu připraviti, aby jem u svědomí dali zpuosobem nahoře psaným, kromč cti. hrdla a gruntuo[v], A od toho puohonu na místo aby tolikéž dáno bylo, jakž od starodávna bývalo. A jestliže by pak ti svědkové bez puohonu svčdčiti chtěli, to budou moci dobře učiniti, A od každé osoby, kteréž by k tomu svědomí potřeboval, má dáno býti ocl obsílání po jednom groši českem. Též také potreboval-li by ktožkolí svědomí od lidí secllských aneb z městeček, buď krále Jeho Milostí, panských, rytierskych, aneb k městu kterému příslušejících, i také od lidí duchovních osob z městeček i zc // vsí kterýchžkoli, ten má [fol.71] toho pána, rytířského člověka, město neb duchovního člověka pohnati, aby osoby, kteréž v témž puohonu zejména postaví, k tomu připravil*58-1 neb připravili, aby jemu svědčily, co jim o tom vědomo jest, zpuosobem napřed psaným. A při témž puohonu má položiti, jakého svědomí žádá; kromě cti, hrdla a. gruntuofv], jakž se svrchu píše, o to osedlí měšťané budou povinni osobně před úřadem desk zemských stávati a svědomí dávati, přísahu činíce, jako od starodávna bývalo při dskách zemských, stojíc, zdvíhna dva prsty. Než což sc neosedlých lidí dotyce, ti také o čest. hrdlo a grunty před úřadem desk zemských přísahy klcčíc[e] [!] činit! mají, jakož prvé zachováváno bylo.
Také což se svedomie od purgmistra a rady přísežné v kterémžkolivekhl'i,) městě dotyce, potřeboval-li by jich kto společně k jakému svědomí a na nich toho žádal, aby mu vyznali, ješto by ta věc před nimi v radě zjevně se dála krom soudu, tu mají společně listem svým, tak jakž Často dotčeno, svědomí dávati. Než dotýkalo-li by sc kterých osob zvláštních rozdílně, ti maji svědomí dávati každý zvlášť, jakž prvé položeno. Jest-li pak, že by ten, ktož by k svědomí potřebován byl, od purgmistra a konšel aneb od kterého pána neb rytířského člověka, též od osoby duchovní aneb od úředníka krále Jeho Milostí aneb kterého z svrchu psaných stavuofv] nebyl k tomu připraven, aby svědomí dal zpuosobem nahoře psaným: tehdy ktož jest takového svědomí potřeboval, jestliže by kterýž těch často dotčených stavuo[v] aneb purgmistr a konšelé"; to obmeškali a takového neb takových k svedomie nepřipravili, bude moci jich o to pohnati a o to k nim podlé zřízení zemského hleděti.6) Pakli by sc purgmistrem a konšely aneb osobou tou z dotčených stavuo[vj při iont nic neobmeškalo a toho bezelstnost kto pokázal, tehdy jim to k škodě býti nemá. A což se měst zavřených panských a rytierskych i duchovních lidí dotýče, též písaře mieti mají v každém111-1 mčstě7; a též při tom při všem se tak v svědomí dávanie v//šclikterakým [fol. Sr]
obyčejem jako jiná královská města zaehovati mají.
26. Item což se svědomí dotýče, kteréž by stav panský-:''1 a rytířský stavu městekému dávati měl. to jim listovní zavřené pod svými pečeťmikk:<- k jich soudům, když by toho potřebovali a toho na nich žádali, dávati mají pod týmiž pokutami, jakž oni stavu panskému a rytířskému |!| sú povinni dávati, s těmito výměnkami:" -: Jestliže by který z stavu panského aneb rytierskeho dal svědomí osobě městekého stavu a skrz takové svědomí byl nařčen od toho, proti komuž by svědomí dával, tehdy při kterémž by sc to soudu neb městu přihodilo, purgmistr a konšelé toho práva mají tom li pánu neb rytierskemu člo-
": Corsselé Tisková chyba - brziprawil [I]      rhhl kterěžkoliwiek     '"'kazdě     ii; pisky
t«j pečethmi      '": wýměnkami 25. 6; Kriticky k tomuto opatření Karel MALÝ, Svatováclavská smlouvo, s. 209.0 ...půhonu [svědka] k svedomí" VZZ, cl. 21. 7; Nelze popřít, že přes svou opatrnou formulaci (realizace je ponechána na dobré vůli vrchností) vedlo nařízení k postupnému zlepšováni úrovně správy a soudnictví v malých poddanských městečkách. Více k tomu František HOFFMAN N, České město ve stredoveku, Praha 1992, s. 269.
278
VLADISLAVSKÉ ZŘÍZENÍ ZEMSKÉ
věku, a hned zejména tu osobu, oznámili, že jest svedomie jeho nařčeno. Tehdy ten pán neb rytiersky ["!] člověk bude moci o nářek svědomí svého viniti tu osobu před soudem zemským tím zpuosobem. jakž zřiezení zemské o nářek cti okazuje.
27. Ttem což se piva vaření dotyce, ta věc mezi stavy panským a rytierskym a stavem městekým jest odložena až do šesti let od nynějšího času pořád zběhlých,15 a co bez újmy každé strany vší a všeliké spravedlnosti. Též také všecky zapovědí a pokuty pro to, aby kměstóm a trhómjich vezeno nebylo, minuti mají, kteréž sú se více z nelibosti nežli z jaké potřeby až do těchto casuo[v] dály. Což se pak lidí obecních sedlských dotyce při piva na prodaj vaření, to stuoj při nálezu krále Jiřího slavné paměti.2-1
28. item nepřátele, kteříž sú aneb by ještě byli, buďto z stavu kterého aneb osoby které, ti a takoví mají být i a sou všech nás tří stavuo[v] nerozdílně nepřátelé a k těm a takovým všickni tři stavové máme a povinni smc"'"'n':' i slibujemCřm: se zachovat i, tak jakž o tom zřízení™"'' obecní předešlé okazuje/-'
|íol.8"] 29, Item nalezli vuobec za právo: Jestliže by kterýmžkoli nepřátclóm zemským, buďto
stavu kterého neb osoby, glejtové dáni byli, aby v tom glejtu žádnému takovému ani jich pomoeníkóm'-'p- žádný koní nedával, neprodával1™1 a nesmčňoval ani puojcoval ani zbroje, ani bráni všelijaké, též ani peněz a pod žádným vymyšleným obyčejem71"'' jich jinak nijakž neícdroval, leč jídlem,Si! neb pitím buď za penieze neb darmo, toho vuoli každý měj. než jiným ničímž ani radou pod pokutu cti, hrdla ztracení, a to po dnešní den.1'
30. Item což se ručnic dotyce, ode všech tří stavuofv] takto jest svoleno: Aby žádná osoba z žádného stavu, též také i žádný člověk obecní s žádnu ručnicí nejezdil a nechodil více buďto v městech, v městečkách, ve vsech ani po cestách a silnieiech, a to konečně do Vánoc najprv příštích. Pakli by kto z kteréhožkoli stavu anebo i člověk sediský a obecni po Vánocech byl postižen, an s jakú ručnicí jede anebo jde, k tomu každému má sazeno býti jakožto k člověku'"' lotrovskému a ve zlém podezřelému, kterýž práva užiti nebude moci. Než pro potřebu války ručnice všickni lidé všech stavuo[v] míti mohu v svých domicil, tak aby takovým nepřátelóm takovými ručnicemi odpírati a odolávali mohli.1'
31. Item což se stanných'-""- práv dotyce př[c]dh-"J vymazáním té smlúvy prvé mezi stavy učiněné,1^ taková stannávvv;' práva mají při*'"™' rozsudku slavné paměti krále Jeho Milosti zůstati a při sněme najprv příštím a budúcim v to se má vzhlédnuti a na místě postaviti
i-j mn-n.i smy p]    -n ;|jnugg    »«'-) Tisková chybo - zzzýzeníj [!]    :f,p) pomocníka    in~' nepdawal
'''■obyčegě    s"-"gijdlě    ri Tisková chyba - člowirku [!]    '-''Stáných    '■-'-■Stáná    *"* Tisková chyba - przž [!]
26. ľ; Srov. VZZ, čl. 94 a RLK, Concilia L, s. 60. Pán nebo rytíř měl možnost (a podle VZZ fakticky povinnost) pohnat dotyčného před zemský soud, Měšťanům se obdobné příležitosti nedostalo. Karel MALÝ, Svatováclavská smlouva, s. 209, Ivan MARTINOVSKÝ, Zápas o uznání, s. 157,
27. !;' Důvod odkladu byl v zásadě stejný jako u čl. 17: očekávaná nepopulárnost faktického uznání práva šlechty vařit pivo, a proto snaha učinit rezignaci měst na kdysi tak významný městský monopol měšťanům stravitelnější. Ale k novému jednán! o vařeni piva už nikdy nedošlo.
2; František PALACKÝ (eů.),AČIV.. s. 436.
28. Článek oficiálně ohlásil zastavení nepřátelství mezi stavy.
29. Základem článku je usnesení snérnu svatohavelského z roku 1510, které přešlo do VZZ jako dodatečný čl. 561 Palackého edice (František PALACKÝ (eá^,AČV., s. 265), Ke glejtování monograficky Josef KLI MENT, Glejty v českém státě, Praha 1929.
30. 9 Tento článek byl roku 1523 nahrazen Zřízením o ručnicích (dále ZR) (CIB IV., 1. Josef a Hermcnegild J1REČKOVE (edd.), Zřízení zemská Království českého XVI. věku, Praha 1882, s. 105-109). Nové vydáni ZR přinášíme v dalším oddílu této práce (ZDE.s.287-291).
31. * Tj. usnesení sněmu svatodušního z roku 1515, které bylo roku 1516 přes odpor mést vymazáno z desek,
SVATO VÁC LAV s K A 5 VI lq UVA
279
podlé toho rozsudku krále Jeho Milosti osobami k tomu ze všech tří stavuofvj volenými a vybranými.
32. Itcm což se práva dotyce buďto při puohoních, tak jakž^ jest túto smlúvú nyní smluveno a zavříno,>vy! aneb při práva vedení, to buď všem osobám i jedné každé osobě svobodné kteréhožkoli stavu jednostajně, tak aby jedna každá osoba z kteréhožkoli stavu překážky v tom11"1 neměla, než aby tu svobo//du měla pohánčti, z čehož přísluší podlé [fol,9] této smlĽivy nynější, i také právo věsti a dovésti, tak jakž od starodávna bývalo.15
33. Item z těch ze všech zápisuo[v] postranních, kteříž sú v těchto ruoznicích mezi stavy a stavem učiněni, všickni tři stavové i také stav každý se propouštějí. Než při zápisích obecních dskami učiněných k obhajování a dopomáhání práva státí mají všickni311- tři stavové, rak jakž sú sc společně dskami zemskými zapsali a zavázali i také přiznali.--1 a'aa;'
34. Item což se berně svoleniel;' všech tří stavuo|y] tohoto královstvie vybrání, jak má brána a vybírána býci, dotyce, takto smed se na tom svolili:1'1
35. Item všickni tři stavové z Království českého i také jejich poddaní, též i poddaní osob duchovních, že každý má dáti z statku, kterýž má na zemi, buďto dědického, manského neb zápisného i mčstekého, též také dědinící, zač který na zemi má, zaě by spravedlivě stál ten statek, z každé kopy grošuo|v| Českých puol groše českého; též také i z peněz, ktož které na úrocích a komorních platech mají, Též lidé k zámkom1'-1 krále Jeho Milosti* příslušející týmž svrchu psaným obyčejem^ dáti m u jí.1' A ta do Hromníc najprv příštích dána a položena být i má osobám níže položeným.
36. itcm na takový zpuosob každý z statku svého tu pomoc a berni dáti má. A sám každý na své svědomí statek s voj11 šacuj a podlé toho z statku svého, jakž napřed stojí, berni daj těm osobám, kteříž k vybierání té berně zřízeni budú. A když tu berni dávati bude, tehdy každý z stavu panského a rytierskeho list pod pečetí svú má při té berni osobám těm dáti, že to k svému svedomie béře, žc jest spravedlivě z statku svého tu berni dal i také zš lidí a poddaných svých, a to rozdílně co zui lidí a co z statku svého. A též stav měst-cký aby pod pečetí městekú z*: každého města učinili a při té berni listy takové položili.
Pakli by ktoh-' zřetcdl//ně dal méně, nežli by povinen byl, tehdy ty osoby aby jej napravily, [fol, 9'] aby učinil to, což spravedlivé bude.
37. Item což se těch osob, kteříž sú za krále Jeho Milost, bucíjsúee jistci aneb rukojmě,'5 jakéžkolivěk sumy' dali. ti a takoví budú moci sobě sumyj) své na té berni vyrážet i, však když napřed takové za Jeho Milostik) dání před těmi, ktož berni vybírali budú, pokáze spravedlivě. A též i ti, kteříž sú Jeho Milosti královské jakých peněz puojČili, mají sobě vyrážeti.
mil t5     í«í jaková chyka - písmeno i ve slově jakž je vytištěno v mezeře mezi odstavci, nad koncem řádku zawřýno         Tisková chyba - ve slově je vytištěna namísto závěrečného i dvojtečka (wssyczkn:)     *,s) In margi-ne vpravo od odstavce se nachází pětiřádkový přípisek, jehož část však chybí, neboť byla zřejmě seříznuta při knihařském zpracování tisku:Tu Z[......(?)]//takow[e po]//kuty [... (?)]//a po[.... (?)]//zenij
* srny [!] 9 In margine vpravo od odstavce se nachází dvouřádkový přípisek, jehož část však byla zřejmě seříznuto při knihařském zpracování tisku: toto//[.....(?)] n í j a [...(?)]     c! z á m k ô     ll; ge h o m í I o:     i:' o byč egé
■■'swói     »s     f-' Pod slovem k\o vytištěno písmeno C     ':* Rukóymé     í:Sumy l::gehomi:
32. l] Souvisí síl. 28. Po zastavení nepřátelství měl opět každý právo pohanět a vymáhat přisouzené nároky, nyní ovšem již s přihlédnutím k SvS.
33. !) Souvisí s čl. 28, V návaznosti na zastavení nepřátelství byly zrušeny všechny „postranní" (separátní) zápisy šlechty proti městům a naopak.
34. Berně byla určena na úhradu na svou dobu obrovského dluhu po králi Vladislavovi: 208 910 kop gr. (František PALACKÝ, Dějiny V. 1., Praha 1939, s. 465-466).
35. I} Odhad ceny majetku si měl každý poplatník provést sám. Viz čl. 36.