~ 60 -
v če&tině pevný; četl sem několik jeho spisů českých: piěe německými rami a pravopisu málo zná. Myslivšti a zahradnicšti /I/ mládenci, ne Češi, rádi si při sklence zazpívají vlasteneckou, mají i náco Českýc! kněh. - Počet Němcův v Lednici se v posledních letech zmnožil; stavěl zámku mnoho vídenských tovaryšův tam přivedlo, kteří oženivše se mis] ae tam stali, však i Čechové se mezi nima nacházejí.
Slovanský živel v Lednici klesá nemaje ni ve škole ni v kostele] pory, ba v obou se pracuje na zněničenl nebohého našeho lidu.
"Ba, matku Slávu v tuhou rakev složit chtějí, A jaré sily synův, ty spěji." /-../
Vaší lásce se odporoučí
Váš vděčný a poslušný synovec
Fr. Tomáěel
(Dopis Františka Tomáška Františku Suěilovi. Cit. dles p, 2 doby Suěllovy. Sbírka dopisů. Brno b. d., s. 291-293}
Vychodil /e
22.
O stavu Moravské národní jednoty
1853, 4. leden
4. ledna 1853.
Příteli milý, co děláš. Že se mi na můj dopis tak dlouho neozývá] Nemohu déle čekati, mám pilno. Nově vyšlý spolkový zákon chystá naši notě blízkou krisis, i mně, toho Času starosto, dělá starosti, Má-li . nota dosáhnout! nejvyššího schválení, bude se musiti, tuším, času při! řeně proměnit! v pouhou Matici na vydáváni Českých kněhj tedy vedle Mi české malá Matice Moravská. Tu však hledě k věci, že totiž s mnohem ml obětí údstvi česká Matice vynáší velikého užitku, údstvl Moravské Mátl však za mnohem větší obět jen malounkým výtěžkem odměňuje, nelze se pj nati, že další živoření naši Dednoty bylo by směšným, malicherným sepí tismem. A povznésti ji na větší počet údů, na větši jmění, není žádnýc vyhlídek. Spolkový zákon dále žádá, aby se ve stanovách také udalo, cd stati má s jměním, když se spolek rozejde. Tuto vzhledem na záměr Dedry nevidím přiměřenějšího prostředku, než, roxejde-li se Dednota, aby je^ jmění v Matici Českou přešlo. Má-li však t o': o kdysi se stati, a zajisti zanedlouho by k tomu přišlo, proč ne raději hned, kdežto by přece litejí ře české a rozšiřováni jejímu valně bylo tím poslouženo, kdyby ee údovj Dednoty stali údy Matice České a za tentýž asi příspěvek mnohem více IjjJ dostávali tamodtud než kdy od Oednoty.
- 61 -
Má-li Dednota knihy vydávat! jen z úroků kapitálů, což za tu & pětku L může vydati? A bere-li se k tomu kapitál, což potom zbyde, když údovó [výw povinnostem už dostali až do posledního příspěvku. Rozmnoženi údů ne-|aři se a počet jich skutečně 300 nepřevýšil nikdy. Nad to vydávání literárních díl zde s mnohem větŠiml nesnázemi a útratami zápasí než v Praze;
jest tedy skutečně plýtváni skrovnými silami, vynucujeme-li zde něco iezděky úsilím, jimž by se tam málem dvojnásobný účinek způsobil.
Rád bych tedy předběžně a pod rukou zvěděl, jak by se asi návrh u Marice české přijal, kdyby se ji Dednota se svým jměním a se svými údy nabi-fela, tak aby to vše Matice převzala dle stanov vlastních a Dednota by jřestala. Nebot teprv když budu věděti, jak by se takové nabídnuti u Matile přijalo, teprv potom mohu takový návrh našemu výboru a valného shromážděni předložití, aby se na něčem usnesli. Přiložil jsem Ti tedy tuto
o z p o č e t   té celé věci a žádám Tě, abys jej bu3 Erbenovi neb Purky-íoví neb komukoliv sdělil, jenž by tu věc nestranně (anebo k naši straně) ivážil, na náležitém místě předběžně   sub   rosa   k poraděni přednesl výsledek té porady, či vlastně vyhlídku se stanoviště toho co možná r z o   mně neprostředně, anebo Tobě sdělil.
Ty sám hled se smýšlením svým o té věci k návrhu mému naklonit!; ne-|ot věř, stav sil aktivních, mravních a intellektuálných v Dednotě jest lak bídný, že darmo o tom mluvit!. Darmo tedy proti vodě se namáhat!. Sta-fě-li se rozejitím Dednoty 170 Moravanův zakladateli Matice, což by siiad
řni ještě.možná bylo, tož je získáno, co nejvíc možná; rozplizne-li se ite Dednota za rok za dva, a déle sotvy vytrvá, nezbude po ni pak ani to-Sjc. Snad by se o tu věc zvláště Purkyně interesoval. Rač tedy už toho se J&mouti; než jenom brzo, nebot bude se musiti už v únoru asi valná /l/ Jornada Dednoty svolat!, jižto se bude musiti předložit!, co se má stát! zhledem na požadavky zákona o spolcích. Že Dednota jako výrostek z revo-'
Ésni doby u vlády není u veliké milosti, ačkoli vždy a obzvláště nyní ivým beránkem byla^jfsjt-věc patrná, a v tom ohlede též by nás nejedny máze nyní čekaly. Tedy jen brzo sam! a se cti a ve smyslu našich zámě-—f se rozejiti, než vkrátce bezděky rozpuštěni býti. Bu3 zdráv a odpověz brzo/.../
Helzelet
llppis Dana Helceleta Ignáci D. Hanušovi. Cit. dle: Dan Kabelík /ed,/, g|respondence a zápisky Dana Helceleta. Brno 1910, s. 198-200)