- 82 -
v Našem mocnářství znamenitě se rozšířila a utužila - uváživše mimo to, že pro bezpečnost Našeho mocnářstvi a pro blaho jedné každé země, ježto moc statni ve všech zemích pevniny evropejské v jedno jest spojena, nevyhnutelně potřebí, aby se nejvyšší úkolové statni společně vykonávali - měli jsme za dobré pro vyrovnáni posavadnich rozdílnosti mezi Našimi královstvími a zeměmi, a k tomu konci aby poddáni Naši měli příhodně uspořádaného účastenství v zákonodárství a správo, ustanovit! dle pragmatické sankce a z plné moci Naši za stálý a neodvolatelný základní zákon státní, kterýž Nám i řádným potomkům našim pravidlem u vládě býti má, co níže tuto položeno, a nařlditi takto:
I.
Právo zákony dávati, je měniti a rušiti vykonáváno bude od Nás a od Našich nástupcův jediné společně se sněmy zemskými řádně shromážděnými, a vedle•případnosti s radou říšskou, do kteréž budou sněmové posilati jistý počet údův, kterýž My ustanovíme.
11 ■
Všeliké věci zákonodárství se týkající, ježto se vztahuji ku právům, povinnostem a záležitostem, kteréž mají veškerá království a země Naše společně, jmenovitě věci zákonodární, týkající se mince, peněz a úvěru, cla a obchodu, též pravidel bankovnictví cedulniho, jakož i věci zákono-dárské, týkající se pravidel poštovnictvl, telegrafů a železnic; rovněž i způsobu i spořádáni povinnosti vojenské maji se budoucnš v radě říšské a s radou říšskou vyjednávat! a pomoci její vedle zřízeni vyřizovati, jakož se jediné s přivolením rady říšské maji nové daně a dávky uváděti, daně a poplatky již zavedené, zvláště cena soli zvyšovat a dle Našeho rozhodnuti, jehož datum 17. července 1860, nové výpůjčky činiti, nynější dluhy státní konvertovat! a nemovité jmění státní prodávati, zjinacovati aneb zavazovati; konečně se maji pomoci rady říšské rozpočty vydání státních na rok příští zkoušet! a na jisto postavovat! a taktéž závěry počtů státních a resultáty ročního hospodařeni s financemi zkoumat!.
III.
Všeliké jiné věci zákonodárství se týkajici, které v punktech výše položených nejsou jmenovány, vyřizovány budou dle zřízeni ve sněmich' zemských, a to v královstvích a zemích ke koruně uherské příslušných dle předešlého jich zřízeni, v našich ostatních královstvích a zemích ale dle Jich řádů zemských. Poněvadž ale v našich zemích, kteréž nenáležejí ke koruno uherské od dávných let i takové věci, zákonodárství se týkajici, o nichž jednat! nepřísluší výhradně radě říšské, společně se vyjednávaly a rozhodovaly, tedy sobě zůstavujeme, že dáme také věci takové dle zřízeni vyjednávat! pomoci rady řišské, do niž se radové říšští ;z těchto zemi přivezmou.
Věci, o nichž jednati nepřísluší výhradně radě řišské, budou se moci společně vyjednávat! také tehda, když by si toho ten který sněm zemský žádal a návrh v příčině toho učinil.
- 83
IV.
Tento diplom císařský budiž neprodleně v archivech zemských království a zemi Našich schován a časem svým vložan v zákony zemské, v textu autentickém i v jazycích zemských. Nástupcové naši maji týž diplom hned, když nastoupí na trůn, týmž způsobem podpisem svým opatřit! a jednomu každému království i jedné každé zemi jej vydati, kdežto se pak vloží v zákony zemské.
Tomu na svědomí jsme se v tomto diplome podepsali, pečet Naši císařskou k němu přitisknout! dali a poručili, aby byl v Našem archivu domovním, dvorském a státním uložen a chován.
Dáno ve Vídni, hlavním a sídelním městě Našem, dne 20. října léta ti-siciho osmistého šedesátého, panováni našeho roku dvanáctého.
František Josef
Z Nejvyššiho nařízeni: Hrabě Rechberg. Svobodný pán Ransonnet.
(Minulost našeho státu v dokumentech. Praha 1971, s. 268-271)
32a, b
Moravští poslanci prô jednotu českých zemi
1861, 20. duben
/a/ Oživeni přánim, aby se slovanským okresům volebním pro nastávající volby do sněmu zemského za kandidáty odporučili mužové, kteří v širších nebo užších kruzich důvěry lidu slovanského v Moravě požívají, kteří se ve všech okolnostech k jeho národnosti s láskou přiznávali, kteři odhodláni jsou, s mužnou odhodlanosti práv jeho po cestě zákonité všudy a zjevně zastávat! - sestoupili jsme se v Brně s několika přáteli v dotyčné poradě a tuto svou činnost jsme 0. Excellenci p. mistodržiteli ve známost uvedli. Máme za potřebné, ony .zásady zjevně a bez obalu vyjádřit!, jimiž jsme byli vedeni při poradách našich a při odporoučeni našich kandidátů. My uznáváme ve slavně ohlášeném cis. diplome od 20. řijna 1860, a sankcí pragmatické od 19, dubna 1713 jim potvrzené ony zásady státní a základní, jimiž nerozdělnost a nerozlučnost jednotlivých království a zemí jejich rozličných Části, potom jim příslušné práva a svobody byly jsou znovu zaručeny a potvrzeny. Vidime v cis. patente a řádu zemském pro Moravu od 26. února 1861 zákonitý podklad, na kterém ústavní zbudováni řiše a jednotlivých zemi, Jak dalece to cis. diplomem od 20. řijna 1860 vyměřeno, má docíleno býti. Přejeme pro veškerou říši i pro jednotlivé ze-mě její ústavní stanovení oněch zařízeni (instituci), v nichž jedině zaručeni svobody národů spočívá. V listu oběžném p. ministra státního od
- 84 -
23. prosince 1860 ohledem těchto instituci vyslovené zásady maji co nejdřív a nejdokonaleji stati se úplnou pravdou. My uznáváme samostatnost a autonomii naší vlasti moravské a jejího zemského sněmu. Při tom nikdy nechceme popirati starou a na historickém právu se zskiádajici a cis. diplomem od 20. října nezrušenou souvislost tři zemi sesterských - Čech, Moravy a Slezska. Každý pokus, slovanské obyvatele Moravy a jejich rodným bratřím v Čechách odcizit!, může sice city Slovanů obou zemi urazit!, oni ale nechtějí nikdy semeno různic vzejiti nechati. My přejeme provedeni úplné rovnoprávnosti obojího kmene zemského ve škole, v úřadě a v životě veřejném. Jelikož se svými německými bratry v pokoji a svornosti žití chceme, tudiž nemají snahy Slovanů ku provedeni rovnoprávnosti a k vyvinuti národního života v podezřeni uváděny, aniž těm snahám od kterékoli strany překážky v cestu kladeny býti. Jako Slované jednotlivých zemi celé říše odjakživa celitost Rakouska statkem i krvi hájili; rovněž tak Slované Moravští u věrnosti a oddanosti zděděnému domu panovnickému, pod jehož žezlem jejich národní vyvinuti pojištěno jest, s ostatními národy řiše o závod usilovat! budou, V Brně, dne 20. dubna 1661.
Dr. Pražák, Dr. v. Lschnit, Dr. Helcelet, Ignát Wurm, Dr. Mathon.
/b/ Většina "velkostatkářů" a tak zv. "velkorakouská strana" moravského sněmu pospíšily sobě, uveřejnit! hned při otevřeni sezení sněmovních programy své. My jsme opomenuli program oznámiti, jelikož jenom ti údové sně/nu zemského, kteři se snah našich literárních a vývinu vzdělanosti nevšímají, o účelu jejich v pochybnosti býti mohou. Abychom však k opětnému přáni ostatních stran sněmu zemského směr snažení našeho tak ohledem toho, na kolik by se ústřední vláda řiše a jednotlivé země jejl 6 práva rozdělit! měly, jakož i o zařizenostech ústavních oznámili, můžeme jen poukázati na vyjádřeni, které slovanské volební komité v Brně uveřejnilo před započetím voleb do sněmu zemského. My toto vyjádřeni, které tu poznoH vu uveřejňujeme, sdělujeme, protože přesvědčen,  jsme, že jedině v uznáni samostatnosti jednotlivých zemi řiše, co samosprávných osobnosti, a v odstoupeni všech oněch práv centrálni vládě, kterých c, diplom od 20. října 1860 s ohledem na všechny země rovně pro vládu říšskou vyžádal, blahodárné utvořeni vyvinuti velkomocného Rakouska možné jest. Zvlášt ohledem po^-í mu, tak často překrucovaného, v Čem by ono spojení zemi koruny české záleželo, jasně a určitě vyjádřit! můžeme, že my pod tím vyrozumíváme tentýž * poměr těchto zemí, jakovéhož od jakživa stávalo a jakový poměr při koruno-| váni císaře Ferdinanda I,, jako krále českého V., posledníkráte svého vi- i ditelného uznání došel. Souvislost těchto tři zemi pod jedném panovníkem, při tom samospráva v záležitostech vlastních zemských, která se v samostatj ných sněmech každé této země projevuje, jest to, co pod názvem spojitosti * koruny České vyrozumíváme.
V Brně, 20. dubna 1861. Slovanšti poslanci na sněmu moravském.
- 85 -
(/a/ Program moravských poslanců; /b/ Osvědčeni moravských poslanců. Cit. dle: Milada Wurmová, Volby do moravského zemského sněmu roku 1861. Vlastivědný věstník moravský 10, 1955, s. 100, 99-100)
33,
Hospodářské spolky na Moravě a ve Slezsku
1864
1. Boskovská filiálka hospodářská
potvrzená dne 12. května 1863. Předseda p. Alfons hrabě z Mendsdorfu-Pouilly, c. k. komorník, místopředseda p. Josef Medritzer, inspektor statků, jednatel p. Alois Binko, c. k. oficiál u berničnlho úřadu v Boskovicích jednatel p. Domonik Lieber, měřič v Boskovicích, jednatel p. dan Hanáček, obročnl v Boskovicích, pokladník p. Leopold Pregor, obročni v Boskovicích, výbornlků 6, počet údů 126. Jednací řeč německá. Spisy vydané žádné.
2. Brodecká (Uhersko) filiálka hospodářská
potvrzena dne 29. května 1863. Předseda p. Gábor hrabě Serényl, velkostatkář v Luhačovicích, místopředseda p. Václav Seidl, inspektor hospodářství v Luhačovicích, jednatel p, Rudolf Pettera, obročnl v Brodě, pokladník p. Matias Pecháček, představený v Brodě, výbornlků 12, počet údů 250. Jednací řeč německá a českomoravská,
3. Fulnecká filiálka hospodářská
potvrzena dne 22. dubna 1863. Předseda p. Bar. Závis, velkostatkář
a c. k. rytmistr, místopředseda p, Ant. Thirý, měštanosta ve Fulneku, -
jednatel p, Dan Morav, majitel fojtstvi ve Valtěřovicich, pokladník
p. Josef Helsig, nájemník dvora ve Fulneku, výbornlků 5, počet údů 152,
Jednací řeč německá. Vydané spisy žádné.
4. Jevlčská hospodářská filiálka
potvrzená dne 15. března 1859. Předseda J. E, p, Jos hrabě Schaffgotsche, statkář, místopředseda p. Josef Dobesch, ředitel statku v Opatovicich, jednatel p, Vilim Barger, hospod, přiruči, pokladník p. František Tyl, lékárník v Jevíčku, výbornlků 6, počet údů 211. Dednaci řeč česká a německá. Vydané spisy žádné.
5. Jihlavská filiálka hospodářská
potvrzena dne 15, března 1859. Předseda p» Ant, Pompe, c, k. okresní v Jihlavě, místopředseda p. Dr. Leopold Fritz v Jihlavě, jednatel p. Eduard Stieber. c. k. berni inspektor, pokladník p. Ludvik Hruška, c. k. berni v Jihlavě, výbornlků 6, náhradníci 3, počet údů 266. Jednací řeč německá a českomoravská. Vydané spisy: Vydává hospodářský časopis český a německý pod názvem "Věstník".