- 21G -
219 -
101. 1918, 28. říjen
Provoláni Národního výboru o samostatnosti československého státu
V Praze dna 28. října 1918.
Lida československý!
Tvůj odvěký sen se stal skutkem. Stát československý vstoupil dnešního dne v řadu samostatných kulturních států sveta. Národní výbor, nadaný důvěrou veškerého lidu Československého, přejal jako jediný oprávněný a odpovědný činitel do svých rukou správu Tvého státu.
Lide Československý, vše, co podnikáš, podnikáš od tohoto okamžiku Jako nový svobodný člen velké rodiny samostatných svobodných národů t
Novými činy zahajuji se v těchto chvílích nové a bohdá slavné dějiny Tvoje I '
Nezklameš očekáváni celého kulturního světa, který se žehnáním na rtech vzpomíná Tvých slavných dějin, jež se vyvrcholily v nesmrtelná výkony československých legii na západním bojišti a v Sibiři t Celý svět sleduj© Tvoje kroky do nového života, Tvůj vstup do ze<ně za-alibsné! Zscho~ vejž štít Čistý, jako jej zachovalo Tvé národní vojsko: Československé legie t Nezapomínej národni kázně I Bu3 si stále vědom, že jsi občanem nového 3tátu nejen se věeroi právy, nýbrž 1 povinnostmi.
Na počátku velikého díla ukládá Ti národni výbor, oda dneška Tvá vláda, aby Tvé chováni a Tvá radost byly důstojný vsliké chvíle nynSjšií Naši osvoboditelé Masaryk a Wilson nesměji býti zklamáni v svém přesvědčeni, žé dobyli svobody lidu, který dovede sám sobě vládnout!. Ani jediným rušivým činem nesměji býti zkaleny nynější veliké okamžiky, ani jediný z Vás nesmi se dopustiti ničeho, co by mohlo vrhnouti stin na čisté jméno národa 1
Každý z Vás musi bezvýhradně šetřiti všeho, co jinému je svato. Svobody osobni i majetku soukromého nesmi býti dotčeno. Podrobte se bezvýhradně rozkazům Národního výborul
V Praze^dne 28. října 1918.
Dr. Frant Soukup Jiří Stříbrný
Za Národni výbor českoslovsnský:
Ant. Švehla
-   . . 3UDr. A. Rašln
Dr. Srobár
(Karel Doskočil. Listy a listiny z dějin československých 869-1938. Praha 1938, s. 140-141)
102. 1918, 29. řijen
Převzati správy moravského místodržitelství Národním výborem
Když jsme v Brně při převratu na důtklivý a naléhavý dotaz, co máme podnikat!, dostali od Antonína Svehly stručnou plnou moc: "Dělejte, co můžete", dal se Národni výbor náš do práce.
29. října 1918 odebrali jsme se někteří členové Národniho výboru v čele s drem Bulinem na místodržitelství, abychom převzali správu země od mistodržitele barona Heinolda. Na chodbách budovy stály vojenské hlídky. Mistodržitel přijal nás jako vždy jindy vládně, ač - trochu rozpačitě. Přednesli jsme mu svoje posláni. Byl nyní zjevně překvapen a zdálo se, že ho opustila obvyklá duchapřítomnost. Uvedl nám, že nemá rozkazů ani pokynů z Vídně, že se musí s Vídni spojit a že také bude mluviti s pražským místodržitělem hrabětem Coudehhova. "Excelence, neotálejte, venku stojí tisíce rozhořčených a rozechvělých lidi, čekajících na to, že jim oznámime, že jsme převzali správu země," namítáme. "Excelence, zabraňte krveproliti," dodáváme, fikáme mu, že nemůžeme odejit z místodržitelství, aniž bychom nepřevzali správu země a lidu to oznámili.
Po delším váháni a jednáni dohadujeme se, tak že mistodržitel baron Heinold spoji se s Vídni a Prahou a odpoledne si máme přijít pro jeho rozhodnuti. Pravíme, že budeme se musiti porůznu vytratit! z mistodržitel stvi, aby davy venku nebyly pobouřeny, že správa země není dosud odevzdána a že odpoledne se tedy dostavíme ke konečnému převzetí správy země.
Mistodržitel byl událostmi tak rozechvěn a tudíž vypadl úplně ze své chladnokrevnosti a obvyklého klidu, což posoudit! lze z toho, že se ani nepřesvědčil, zda lid se srotil před místodržitelstvím a zda by mohlo nastat krveproliti. Z naši strany to byla "pia fraus", jíž jsme užili 'jako nátlaku na urychlené rozhodnutí ralstodržitelovo.
V úřadovně Národního výboru v zemském domě netrpělivě na náš návrat čekali, majíce dokonce obavy o nás.
Odpoledne jsme se opět dostavili k baronu Heinoldovi. Přijal nás opět vládně a bylo viděti, že se z dopoledního svého stavu duševního vzpamatoval. Sdělil, že mluvil s Prahou a Vidni a že je ochoten odevzda-ti správu země zástupci, jejž komise pro správu věcí Národním výborem stanovená (dr. Bulín, Sonntág, Šrámek a Vaněk) urči.
Baron Heinold chtěl odevzdat správu vicepresidentu Sponerovi, odmítli jsme to, že je Němec,a žádal! odevzdáni dlouholetému šéfu presidia mistodržitelskému radovi černému. Baron Heinold namital, že máme také vysoké úředníky české, ve vyšší hodnosti než černý, a že některý z nich, Salueek Či Schoch, by to mohl býti, že to přece dobře nejde, aby dvorním radům byl představeným mietodržitelský rada. Odvětili jsme, že známe své
- 220 -
6 es ké dvomi rady, vážísse si jích, že věak bohužel každý z nich byl vždy v určitom úseku správy a že tudiž ani neznají veškeren politický personál a v tôžkó situaci nynější rauši býti osobnost, která to ovládne dokonale. Správce země má za převratová doby odpovědnost zvláště velikou a my že máme plnou důvěru v Černého.
Dednáni bylo obtížná, protože baron Heinold chtěl do správní komise výěe uvedené také jednoho Němce, což jsme musili odmítnout!, protože naěi němečtí spoluobčané s námi převrat nedělali*
Dlouho, dlouho, dvě hodiny, ba více jsme jednali, až konečně baron Heinold přistoupil na naše přání a - maje již opětně informace z Prahy o vládě Národního výboru - prohlásil, že odevzdává správu země nístodrži-telskému radovi černému. Přál nám nejlepšiho zdaru a sdělil, že ve Vídni ještě zakročuje, aby mietodržitelský rada Černý byl jmenován dvorním radou 1
Stalo se a 30. října byl Černý dvorním radou - ačkoliv od 28. října přešla vláda věci lidu českého db jeho rukou...
Návrat náš byl v Národním výboru přijat s radosti a uspokojením a mohl jsem jako úřadující člen oznámiti výsledek naěeho zakročení tele-fonicky do Prahy a Tusarovi do Vidně, e nimž jsme denně jednali telefonicky o aktualitách dne.
(Jan Máša, Momentky z války. Brno 1930, a..44-46}