- 128 -
4. Nepokládajíc sněm království českého v nynějším jeho složeni za spravedlivé zastoupeni země, národní strana svobodomyslná budo pracovat! k tomu, aby nynější sněmovní řád volební opraven byl dle zásad všeobecného práva hlasovacího.
V této opravné snaze usilovat! bude především, aby odstraněno bylo nynější roztříděni voličův v jednotlivé kurie, aby vypuštěny byly virilni hlasy, aby ustanoveno bylo přímé voleni v obcích venkovských, jakož aby rozšířeno bylo volební právo i na ty občany, kdož při volbách obecních vo--lice ve třetích sborech, posud vyloučeni jsou z práva voleni do sněmu zemského.
5, Dakož v osvětě a vzdělanosti národní strana svobodomyslná poznává j hlavni základ lepší budoucnosti svého národa, rovněž pokládá za důležitý úkol svůj, aby pečovala o zvelebeni českého školství, tohoto předního pra-á
mene duševního rozvoje. Proto béře sobě za úkol, usilovati na sněmu skrze;
~~í
své poslance, aby zlepšeny byly nynější školské zákony v duchu samospráv--ném, aby zavedeno bylo bezplatné vyučováni ve veškerých školách národních! a středních, aby se zlepšily platy učitelské, aby v poměru k oběma národ-| nostem v zemi spravedlivém i přiměřeném poskytovány byly podpory z peněz zemských na stavby školních budov a na vydržováni obecních škol, kde dů-i chody obce k tomu nestačí*
Však nejpilněji se zasazovat! bude o zřízeni české university, aby národ déle nepostrádal tohoto nejdůležitějšiho, pro vyšši své vzděláni nezbytného ústavu.
6, Vedle péče o politické, národní a kulturní zájmy národa, strana, svobodomyslná pilně starati se bude o hmotné zájmy lidu.
Aby lid český, aby okresy a obce nebyly ostaveny bez zastoupeni a bez ochrany, jakož pohříchu bylo od roku 1868 až do nedávna, aby nejd£g| ležitšjěí potřeby národohospodářské neostávaly na dále nepovšimnuty, st^ na svobodomyslná na sněmu zemském skrze poslance své dle možnosti přiči^ vati se bude k pozdvižení skleslého nyni blahobytu, k zvelebeni rolnictvi k oživení průmyslu a obchodu, k obhájeni potřeb dělnictva a k zmírnění M nějäl, všeobecné tísně.
7. Přívrženci strany svobodomyslné berou na sebe úkol, aby v lldup| českém oživili a roznítili dřívější jeho zápal a vřelý interes ke všera^ záležitostem politického a národního života.
Aby národ sám činně napomáhal účelům, jež sobě vytknula strana svíg domyslná, aby zvláště příští činnost poslancův sněmovních nalezla vyda^j podporu v obecenstvu samém, budiž záhy postaráno o to, aby obce a okre|Jj hojnými a důtklivými peticemi obracely se k příštímu sněmu, žádajíce: fg| opravu řádu voleni sněmovního, za upraveni spravedlivého zákona na oC§äm nu národnosti, za rozšířeni samosprávy okresův a obci, za zřízeni cesk^J university, za opravu nynějších školních zákonův v duchu samosprávnémj podporu na stavby a na vydržování škol, za zrušení školného atd. <
- 129 -
8. Aby udržena byla stále při činnosti, jednotě a při pevném zřízeni národní strana svobodomyslná zvolí ze svého středu jednadvacetičlenný sbor důvěrníkův, jemuž budiž uloženo, aby společně s poslanci zemskými měl stálou péči o potřeby strany, aby usneseni její vykonával a k valným sjezdům svolával politické přátele, kteří by se usnášeli o všech dôležitejších otázkách, hledících k úkolům a k taktické činnosti celé strany.
(Václav Škarda, Národní strana svobodomyslná a jeji program. Praha 1897, 8. 18-23)
Vážený příteli!
Nastává nová kampagne rady říšské. Myslím, že Oste již přišli ku přesvědčeni, že se tem pro nás vyřídit! nic nedá      a že to přesvědčeni již přešlo také do národu. Oak veliká škoda to byla pro národ náš, že jednota jeho byla přetržena Vašim vstoupením do rady říšské      a že vstoupeni to dalo ústavákům příležitost vítězoslavit! nad rozpadáním se oposlce a ubezpečovat!, že nyni již také Cechové polezou ke kříži, nebudu vypisovati.
Nyní pak naskytuje se příležitost věc napravit! a udělati ústavéctvi škodu nenahraditelnou.
Největěi ránu zasadíte systému, který se krachem, chabrusem a všeobecnou bezúspěšnosti v nejvyššich kruzích diskreditoval, vystoupením. Tím větší bude rána, čím více Vás vystoupí. 0 Tyrolácich je silná naděje, že vystoupí též. Vorarlberk krom toho je v abstinenci. Snad by se přidali pak štyráci a také Slovinci. Kdyby se tak stalo, a koruna viděla, že se touto soustavou koruna neupevňuje, nýbrž boří, že se říšská rada neplní, nýbrž prázdni a rozpadává, přišla by k přesvědčeni, že se musí stát! vyrovnáni s námi a vůbec jiti jinou cestou      že tudíž musí změnlti ministerstvo, -a to tím více, poněvadž brzo nastane obnoveni vyjednáváni s Uhry.
Vy to teda máte v rukou -, a nemohli by jste to nikdy zodpovídat! před národem, kdyby jste dali minout! době příhodné, kde budete moci položití váhu rozhodnou pro osud svého národa I
Jedná se jen o dobu, kdy by jste to učiniti měli. Dá zůstavuji to Vaši úvaze a známosti věci. Oá myslím, že by byla doba nejpříhodnějši, až budeme vyzváni a odpovíme, jakož myslím, nějakým spisem -, tu aby jste navrhli větší řečí, aby věc tak důležitá byla dána do komise, a aby se
- 130 -
ústavní poměry cislajtanské svolením Cechů upravily prvé, než se bude vyjednávali s Uhry       ježto by jinak obnoveni smlouvy s Uhry bez řádného svolení českého národa opět nebylo platné a pro ně závazné       a tudiž by ŕišo neměla pro připad zápletek zahraničnich těch vnitřních morálnich záruk, které se nedají nahraditi znásilněním ani majorisoyánim - ani fiktivními ústavami. Propadne-li návrh Váš, vystupte s protestem proti všemu, co říšská rada příště učiní. Podejte zároveň spis císaři, kde ospravedlníte svůj krok a odůvodníte křivdou Němců a Maďarů proti Slovanům a zmáháním se Prušáctvi, které český národ na nebezpečí Rakpuska vylučuje z politické činnosti, který směr Auersperkové podporují. Ta rána něco vydá, zvláště půjdou-li Tyrolané sebou. Kladu Vám to na svědomí. Rozvažte to.
S Bohem!
Váš Rieger.
(Dopis dr. F. L. Riegra dr. A. Pražákovi. Cit. dle: F. Kameníček /ed./. Paměti a lastář Dra Aloise Pražáka II, Praha 1927, s. 135-136)
56. 1875, 17. říjen Češti poslanci z Moravy pro aktivní politiku v říšské radě_
/.../ Váš list od 12. t. m. obdržel sem s potěšením a dlouho sem již toužil, s Vámi jednat! o našich záležitostech'. Lituji, že sem nebyl vé Vídni, když ste tam v zimě v posledním zasedáni byl, an ústně se dá lépe vysvětlit!, co liety a žurnalistikou nedorozumění působit! může.
Když v roce.1873 po volbách do říšské rady Váš klub v Praze se radil J o vstoupení neb nevstoupení do říšské rady a účastnili se z Moravy někte-| ři poslanci, nesouhlasil sem, že Vás chtěli přemluvit! jiti do říšské rady. Pochopuji a schvaluji úplně, že nestane-li se nějaké novum, dle Vašich deklaraci a po opětném odmítnutí voleni do říšské rady Vaším sněmem nemůžete přijití do říšské rady, a postaral áem se o to hned, když sme myj Moravan! se rozhodli pro jiti, bych na rozhodném raistě vyslovil, že nelze očekávat! přijití Čechů, aniž by jim dříve garancie od nich žádané byly dány. Velmi těžce však my Moravané to nesem, že česká žurnalistika otázku o chovaní se Moravanů k říšské radě tak málo šetrným způsobem probírá, jak se stává často v "Politik". Pochybuji také. že by bylo možná způsobem,, jak Vy, velectěný příteli, myslíte, nyní vystoupit!.
Neváhali bychom Činiti Vám po vůli. kdybychom jen naději měli, Že položíme rozhodnou váhu ku prospěchu národu; avšak nebude-li jiná situace^ by nyní naše vystoupení z říšské rady bylo marné.
1
- 131 -
Ostatně sme v našem protestu při vstoupeni do rady sobě zadrželi jed-nati dle okolnosti a buSte přesvědčen, že stati budeme při společném nám programu konečného upraveni veřejných našich poměrů.
Zdá se mi nejdůležitějěi nyní změna volebního řádu tak do říšské rady, jak do sněmu, a možná, že běh věci v Rakousku a zevněji přinutí ku změně vlády a že nová vláda musila by oktroyováním takových řádů počiti svou činnost. Snad se naskytne příležitost, bych s Vámi ústně dále pohovořil, a nestane-li se to dříve, než podáte radě Váš spis, očekávám, že budeme dříve o něm zpraveni a' nestane se, jak před rokem, kde sme čtenou zprávou ve sněmovně obdrželi vědomost o Vaši manifestaci /.../.
(Z dopisu dr. A. Pražáka dr. F. L. Riegrovi. Cit. dle: O. Heidler /ed./. Příspěvky k listáři Dra. Frant. Lad. Riegra II. Praha 1926, s. 53)
57.
Břevnovský program českoslovanské sociální demokracie
1878, 7. duben
Program sociálně demokratické českoslovanské strany v Rakousku, I.
Práce jest pramenem všeho bohatství a vzdělanosti a an užitečná práce jen společností možná jest, tedy náleží společnosti, to jest všem jejím údům, všechen pracovní výtěžek, při všeobecné pracovní povinnosti, dle stejného práva a každému dle jeho rozumné potřeby. ^
V nynější společnosti jsou pracovní prostředky, to jest životni prameny monopolem jedné třídy, tím povstalá odvislost pracujícího lidu jesť příčinou bídy a otroctví všech tvarů.
Osvobozeni práce vyžaduje změnu pracovnicii prostředků v obecné dobro společnosti a společenské upraveni společné práce ve všeobecně užitečné a spravedlivé rozděleni pracovního výtěžku.
Osvobozeni práce musí být dílem pracujícího lidu.
Boj za osvobození dělnické třídy není bojem o třídní prlvileje a monopol, nýbrž o rovné právo a rovné povinnosti a o zrušeni všeho třídního panství.
Na základě zásad těchto působiti chce českoslovanské socialistická strana, a ač působiti hodlá v rámci národním, uznává velmi dobře, že osvobozeni pracujícího lidu není žádnou místní ani národní, nýbrž sociální úlohou, která všecky země obejímá a jejíž luštění v praktickém i teoretickém spolupůsobeni všech pokročilých zemi záleží. Uznává však také zároveň,