- 182 -
řeáiti věc smírem, aby nezůstalo hořkosti a možno bylo pomýšlet! na utvořeni společného politického klubu - což agrárníci docela formálně slibuji. 35 : 35 bylo opravdu největši nespravedlnosti. My nedostaneme vic než 74. pro Cechy - a to pani Jsou s Němci - a to bych byl pro to, aby se rozdělily okresy 34 :  40 (agrárni). Tak byl by pokoj a velkostatkáři by přestali Štvát - a konečně náš venkov přes okamžité zavlečení agrárnictvim je nám přece všem tak blízkým, že nám ta obět nemůže být tak těžkou. Ale přímo zoufán, nad možností naše pány přemluvit!!
Druhá obtiž je a Moravou. Tam dnes máme menšinu a příště máme mít 28 : 18. Tedy dojista velký pokrok. 3e to málo a já bych všecko udělal, abychom dostali vic. Moravěti páni usnesli se na ultimatu 30 : 18 - jinak nás vyzývají, abychom rozbili volební reformu, anabo hrozí vystoupit! z klubu. Největším radikálem je Koudela, Hruban - kteří jsou proti reformě pod vlivem velkostatkářů, pak Žáček, jako jim najbližší - a ušlechtilou úlohu hraje jako vždy Stránský. V poradě Moravanů dal usnésti, jak to navrhoval: 30 anebo obstrukce nebo vystoupeni z klubu. Mně řekl, že by to šlo 29 : 18 (také vládě) - a počítá, že prosadím 29 - a pak že se za mého předsednictví   rozbije klub, Moravané že vystoupí a já že jsem navždy hotovi SlechetnikT Náhodou se to odkrylo. Pacák slyšel i jeho hovor mezi Moravany - kde byl - i jeho hovor se ranou, kdy mně mluvil o 291, ponôvač náhodou k tomu přišel. Co tomu říkáte?
Opravdu vděčná úloha vésti naši politiku s takovými pány! Uá byl bysh spokojen, kdybychom docílili Cechy 74 : 52, Morava 30 t 18. Měli bychom mezi 505 poslanci 107 - tedy 21,2% - asi tolik, co nám připadá podle počtu obyvatelstva (21,7 %). To nebylo by zlé! Němci žádají v Cechách ještě
7 bez kompenzace pro nás - a dôlaji z toho otázku bytí či nebytí (ale to také důvěrně pro ocenění situace!). Ovšem to jsou nesmysly, které nelze brati vážně - ale štýrský slovinský mandát na německé straně situaci velmi zhoršil. Viděli, co to je být v menšině - a to jejich panstvichtivosti je tím nepříjemnější, ponšvač   volební reforma odsuzuje je k tomu trvale! Tak řekl jsem všecko, co víra - ale ovšem všecko důvěrně pro Vis.
Kdy pojedu na Rus, nevím - první den. jak zde skončíme. Nemohu se prosto toho dočkati, poněvač jsem do nemožnosti uštván.      jsem posledních
8 neděl vykonal práce - to zdá se mně přímo nemožným, když na to vzpomínám - a někdy, kdy cítím tak úžasně těžkou únavu, zdá se mně, že svou "mašinu" trochu přepínám, a bojím se zlých následků.
A odpočinek bude krátký - sotva do polovice září.
Srdečně Vás pozdravuj^
Váš up'r%nný
Kramář
(Literární archiv Památníku národního písemnictví. Pozůstalost Prokopa Grégra, dopis Karla Kramáře   Prokopu Grégrovi)
- 183 -
81. 1906, 19. listopad
Rovnost o výsledcích voleb v užších volbách do zemského sněmu
Nový čestný den eoc. demokracie!
V užších volbách zvoleni tři sociální demokraté! Čtvrtá kurie vyšle celkem ne sněm: 5 českých sociálních demokratů. Jednoho německého sociálního demokrata, 7 klerikálů, 5 německých nacionálů a 2 lidovce.
Při včerejších užších volbách ve IV. kurii byli zvoleni ještě soudruzi:
František Svoboda,(Dačice), 9. 774 hlasy.
3an Filipínský, (Nové Město), 14. 325 hlasy.
Karel Vaněk, (Boskovice), 12. 218 hlasy. V menšino zůstali soudruzi: Merta (obdržel 8. 604), Sena (7.539), Dědek (8.512), Toužil (10.344), Nádvomlk (8.669).
Zvoleni byli: klerikálové páter šrámek (Vyškov), Dílek (Třebíč), Smýkal (Přerov), Horák (Kyjov) a lidovci Řeichstadter (Prostějov) a Smrček (Olomouc).
Bilance hlasů při včerejších užších volbách: Odevzdáno bylo:
Pro kandidáty soc-demokratické...................79.985
lidovecké...........................29.587
" klerikálni..........................71,683
Naši soudruzi se včerejšího dne, jak hořejší cifra ukazuje, drželi velice statečně. S napjetím všech sil se bili na celé Moravě s klerikalis-aem i s lidoveckými, klerikály podporovanými kandidáty.
depách včerejšího dne jest pro naši stranu velice čestný a radostný. 2e není lepší a že nemůžeme Jásati na celé čáře, nejsou vinni naši stateční soudruzi, ti hrdinové z továren, dílen a vesnic, ani ti v pravdě pokrokoví a svobodomyslní lidé všech stran, kteří nás podporovali, nýbrž vedeni lidové strany, jež se zachovalo zbaběle, a vedení národně-dolnické, jež nám - a tím'včera i celé pokrokové myšlence - vpadlo v zeJí Stoupenci těcn-to stran ae větělnou drželi dobře, ale generálové opustili a zradili svá vojska!,
Poučný a významný to den pro další politický vývoj naši země!
Děkujeme všem přátelům a stoupencům pravého pokroku, kteří bez ohledu na osobni obtíže - zejména to platí učitelstvu, bez ohledu na předsudky a přímé rozkazy proti nám, to platí těm vědomým lidem mezi národními dělníky - šli a konali svou povinnost: Postavili 3e e námi v jeden šik za myšlenku svobody a volného vývoje českého lidu na Moravě. Budiž jim srdečný dik a voláme k nim: Súčtujte e těmi, kdož vás v hodině dvanácté a svaté zásady pokroku zradili!
í
- 184 -
Soudruzi dělničil
Tiskneme Vám v pohnuti v mysli Vaše mozolné praviceI Dôkovati netřeba) Vy diků nežádáte. Vy konali jste svou povinnost a planouc tim svatým žárem nadšeni, hnali Jste útokem proti reakci. Plnili jste tim historické posláni moderního proletariátu, který v celém svéti Jest nositelem zdravých a nadějných idei Budoucnosti a jedinou hrázi mocnou proti tmě reakce.
Vy musíte ale pracovat! dále. Nové úkoly a nové boje Vás na Moravě čekají. Tužší a horSil Klerlkelismu, přisahejme ei, že budeme nepřítelem všude, vždy a při každé příležitosti. Budujte organisace, rozšiřujte tisk, vzdělávejte široké masy dôlnictva a dokážeme v brzku, že klerlkálnl vítězství umožněno bylo pouze nevědomosti našeho lidu, který poučen a vzdělán přidá ae v budoucnosti s těmi 80.000 minulé neděle zároveň pod prapor náš! Morava neni, nebude a nesmi být klerlkálnl1
A? žije a vzkvétá revoluční sociálni demokracie I (Rovnost. XXII, č. 264, 19. listopadu, s. 1)
82.
dspěchy sociální demokracie ve volbách r. 1907
1907, 30. květen
Velkolepé vítězství sociálni demokracie
Den 14. května navždy bude zaznamenán ve světových dějinách sociální demokracie. Toho dne vyšlo z volebního zápasu v Rakousku na první ráz 59 poslanců sociálni demokracie, v dalších volbách zvoleno ještě 25 poslanca, takže v rakouském parlamentě. Čítajícím 516 poslanců, bude zasedat! 84 poslanců sociálně demokratických - dvakrát tolik jako v sousedním Německu. A to jAště nejsou volby u konce - v Haliči a Dalmácii konči volební zápas teprve počátkem června.
Sociálni demokracie dosáhla netušeného vítězství.
Vzpomeňme jen. Že v Čechách a na Moravě odevzdáno bylo pro sociálni demokracii československou 375.331 hlas, pro německou 206.602 hlasy, tedy přes půl milionu. Sodiálni demokracie ve Slezsku obdržela 55.243 hlasy.
Česká sociálni demokracie má na vítězství lvi podii. Ona to byla, která první zasáhla neohroženě do boje za občanskou rovnoprávnost a ucítila na sobě ostři policajtských šavli a Četnických bodáků... Nyní vysílá do parlamentu 24 svých zástupců - vítězství, kterého nabyla vlastním přičiněním a vlastni silou a které ohromilo a srazilo všechny nepřátelské strany. Užší volby 23. května dokázaly, jak vlastenecká strany, které také si říkají demokratické, spojily se s úhlavními nepřáteli, s cizími náhon- v
- 185 -
čimi Řima, o klerikálniml tmáři - jen aby při nich již žádný sociálni demokrat neprošel.
Tak zachraňovali nepřátelé naši "Čest národa", odevzdávajíce hlasy raději pro plané radikály a nejhorěi zpátečniky, nežli pro kandidáta z řady organleovaného proletariátu.
Nastává nám nový ústavní život v Rakousku. Sociálni demokracii očekává nyni také veliká zodpovědnost. Ona však tuto zodpovSdnost přejímat
Přejímá ji stejně za osudy národa, jako za osudy všech Jeho vrstev utlačených. A jako dřivé, byvše vyděděna a zavrhována pracovala neúmorně pro lepši budoucnost lidu, učini i nyni vše, co v silách jejich bude, aby se tó veliké důvěry. Jíž byla zahrnuta, stala hodna ve všech směrech.své práce.
Zdar vítězství sociálni demokraciel Zdar další její činnosti.
(Sborník mládeže VII, č. 11. 30. května 1907, s. 1. Cit. dle: Prameny k revolučnímu hnuti a ohlasu první ruské revoluce v českých zemích v letoch 1905-1907 II. Praha 1962, s. 553)
83. 1908 Stav strojírenského průmyslu v obvodu pražské obchodní a živnostenské komory
Nemůže být! pochyby, že vítězný pochod, jejž strojnický průmysl obvodu komorního po dvou Špatných letech v r. 1894 opět nastoupil, který dnes ještě trvá a který přivedl tento průmysl do řady největšich a najvýznamnejších v Rakousku, jest v řadě neposlední následkem pražské jubilej ní výstavy v r. 1891. Průmysl strojnický naučil se teprve zde sám sebe si vážiti, teprve zde seznal svoji silu, svoji důležitost a svoji soutěživost teprve od této doby počíná také trvale soutěžit! na trhu světovém a rozšiřovat! avoji působnost, systematicky a úspěšně utkávati se s cizí soutěži a zařizovati se pro stálý vývoz.
Vysoký technický vývoj svůj dokuje v první řadě znamenitým na obou pražských vysokých technických školách vzdělaným inženýrům a nejlepším způsobem zrcadli se v něm znamenité výsledky spojeni teorie s praxi: nebot strojnický průmysl přijímá své inženýry z vysokých škol technických, aby jim je velice často zase vracel jakožto profesory vysokých škol, ale pak jakožto profesory, kteří pro teorii nezapomínají na praxi,~zůetávají ve stálém styku s průmyslem, jej bohatě" oplodňuji a z druhé strany vychovávají inženýry, kteří také prakticky jeou způsobilými.