- 174 -
zorganisované rolnictvo v"České straně agrárni" pokračovati následovně:
1. Jakožto česká stavovská, zájmová strana zemědělská máme na zřeteli organisaci všech zemědělců, bez rozdílu jich postaveni společenského a majetkového, tedy velkostatkáře, sedláky, chalupniky i domkáře národnosti česká, již trvají na zásadách státoprávních a přijmou náš národnostní a politický program za svŮj, dále pak všechny etředni stavy našeho českého venkova, s námi stejně trpícího, jako jest naše živnostnictvo a řemeslnic-tvo, jež jest vysazeno a první ucítí každý otřes hospodářský našeho rolnictva, ono živnostnictvo, jež si je vědomo, že s posledním samostatným zemědělcem odstěhoval by se též náš samostatný řemeslník z obce neb ze své dilny, aby všichni rozmnožili řadu proletariátu a stali se tak námezdnými dělníky těch málo jedinca, v jichž rukou nahromaděn veškerý majetek pozemkový, patřivěi druhdy samostatným rolníkům. /.../
Jsouce přesvědčeni, že zorganisované, jedním duchem solidarity, vědomím společného nebezpečí, společných práv a požadavků, stejnou povinnosti k národu a povoláni prodchnuté zemědělstvo jediné jest s to, s úspěchem odvracet! všechny útoky na českou zemědělskou výrobu činěné, chceme především Siřením všeobecného a odborného vzděláni, podporou všech snah zemědělských pracovatl k svému cíli. Poněvadž česká strana agrární je hlavně otázkou středního stavu zemědělského, musí k potřebám této třídy býtí brán zvláštní zřetel, aniž by však se to dělo na úkor jiných tříd zemědělského obyvatelstva nebo ostatních stavů vůbec, den tam lze nazvati poměry zemědělské zdravými, kde převládá střední majetek pozemkový; ani přílišné rozdrobeni, ani převaha velkostatků nemohou býti podporovány.
{/a/ Rámcový program české strany lidové (realistické). Praha 1900,
s. 84-85. /b/ Program české strany agrární. Praha 1903, s. 11-12, 21-22)
77.
Proti kompromisní volební reformě na Moravě
1905, 16. listopad
Českému pracujícímu lidu na MoravěI Soudruzi a soudružky I
V spravedlivém hněvu a rozhořčeni obracíme se k dělnému lidu moravskému, k celé poctivé veřejnosti české na Moravě, abychom najostrejším způsobem protestovali proti počínání si všech stran na moravském sněmu a Českých stran zvláště. K soudu voláme všechny lidi poctivé, k soudu nad těmi, kteří pro okamžitý prospěch zradili požadavek lidu, týž požadavek, pro který veškerý lid na Moravě bez rozdílu stran se vyslovili
- 175 -
Sučke a pak jednejtel
Na četných schůzích a táborech po Moravě požadavek všeobecného a rovného práva hlasovacího vyzvedován jako jediná cesta Českého lidu moravského. V první schůzi sněmovní podán byl Ihned všemi stranami českými na sněmu návrh na zavedeni všeobecného a rovného práva volebního. Před sněm dostavil se dne 17. října
padesátitisícový průvod dělnický, na který se v debatě na sněmu všichni mluvivši poslanci odvolávali. Dr. Stránský hrozil ve své řeči vypuknutím občanské války, nebude-li požadavkům dělnictva vyhověno, pro všeobecné právo hlasovací vyslovil se i staročech dr. Žáček a klerikál Hruban.
Organisované dělnictvo konalo nyní na ulicích brněnských plně svou povinnost. Průvody tisícové, demonstrace, schůze, které opakovány byly ve, všech mostech moravských, svědčily o bojovné nálado dělnictva. Poslanci češti mohli opirati se při svém návrhu o celou veřejnost nejenom Českou, nýbrž i německé dělnictvo postavilo se též v bojovnou frontu.
Němci a velkostatkáři počali nyní ustupovat!. Pod dojmem stálých demonstraci a krvavých události ve Vídni, v Praze, pod dojmem události v Rusku a v Uhrách, které i v Rakousku donutily každého člověka k poznání, že dělnictvu práv politických nelze vice odpírat!, ustoupili od požadavku veta a
vstoupili s českými stranami do vyjednávání.
"Lidové noviny" správně označily toto vyjednávání jako svůdnou hru ✓ karty. Míchačem karet byl velkostatkář Skene. Ve volebním 21 členném výboru za zády veřejnosti, y téže chvíli, kdy ulice se otřásaly voláním po rovném právu hlasovacím, sděláván byl ten nejhanabnějšl kompromis, který ve středu dne 15. listopadu byl užaslé moravské veřejnosti sdělen.
Smiřovačky č. 3
jest pitvorná volební oprava, která se souhlasem Českých i německých poslanců byla ve volebním výboru tajně zpracována. Co se ji navrhuje? Počet poslanců na sněmu má býti rozmnožen o 51, z toho dostanou privilegované kurie 31 nových mandátů a kurie Čtvrtá všeobecná, která jest jako na posměch nabídnuta dosud bezprávnému lidu, 20 mandátů! Oaká v tom leží bezpříkladná ničemnost, možno uvážit! z toho, že půl milionů mužů dospělých má voliti 20 poslanců, co zatím hrstce 230 velkostatkářů se ponechává 30 poslanců! Křiklavějšího a horšího bezpráví není si možno představit!.
Ani ze stanoviska českého nepřináší návrh Skenův po žádné stránce uspokojeni. Voličové maji se rozdě-litl dle národnosti a českých poslanců bude zvoleno dle tohoto návrhu pouze 73, tudíž ani ne nadpoloviční většina. I dále maji býti velkostatkáři na sněmu rozhodujícími t Nejfrivolnějši hra provedena však s vetem. Kdežto po 1, říjnu prohlašováno, že se nesmí za žádnou cenu na požadavek Němců, na zavedeni veta, přistoupit!, navrhuje Skenova oprava, aby všechna důleži-
- 176 -
tá usnesení sněmovní podléhala dvoutřetinové většině. A poněvadž tuto Češi nikdy nebudou dle návrhu Skonova raitl, bylo zde
veto taškářsky obapsánol
Nyni přicházíme k nejsrnutně jši kapitole. S touto hanebnou opravou projevili svůj souhlas poslanci strany klerikálni, staročeské s většina strany lidové. Po veliké demonstraci brněnského dělnictva ve střsdu dne 8. listopadu na Zelném trhu odebrala so deputace naši strany do klubu českých poslanců zemských a tam varovala poslance, aby na čtvrtou kurii nepřistupovali a nezrazovali tak boj za všeobecné a rovné právo volební! Deputaci naši odpovězeno bylo vyhýbavě a za kulisami se vyjednávalo dále. Dělnictvo v Prostějově demonstrovalo proti dru Perkovi, v Olomouci proti dru Žáčkovi, většina českých listů na Moravě vyslovila se proti novým smi-řovačkám, i rada městských zetupítelstev protestovala, ale vše marno. Můžeme sdělit! celé české veřejnosti, že vec všeobecného a rovného práva hlasovacího byla již zrazena!
Or. Žáček,
tento potměšilý intrikán, na ministersko křeslo aspirující,, odejel do Vidno k baronu Gautschovi společnš se šlechticemi Skonem a vyžádal si jeho souhlas. Aby několik štrébrů dostalo se do zemského výboru, aby několik osůbek dostalo se k úřadům, zrazon byl veliký boj dělnictva za rovné právo občanské v téže chvíli, kdy se celý stát otřásá v základech pod tlakera dělnických mas a kdy všeobecné a rovné právo volební jest na nazadržitelném postupu. Oednšní něeioekých a velkostatkářských poslanců ei vysvétluje:r>0. Dde jim o obhájsní nepřirozená es mcípoctivó majority, proto jest jlEi každý prostředek dobrý, 1 ton nejšpatnäjší. Odsoudili jsms je, boj proti nim! Ale jednání českých poslanců nejde odůvodnit! a ospravedlnit! ničím.
Aby zrada na dálném lidu českém uschla být provedena, vyžádali si dr. Žáček a Šl. Skone na Gautschovi ochranu vojenskou. Týž Žáček, týž Perek, kteří při zahájeni sněmu po tři dny ve snámis stěžovali si na řáděni brněnské policie proti Čechům, pod ochranou
infanterie, kavaléria a Četniků dávají ve sněmu souhlas ku neslýchané zradě všeobecného a rovného práva hlasovacího. Brno proměněno ve vojenský tábor, 10 setnin pěchoty a 2 škad-rony dragounů povolány z cizích míst na zesíleni 6 000 mužů čítající brněnské posádky, české dělnictvo mělo býti uvítáno ocelí a olovem, kdyby se opovážilo vykonávat! ten nejmenši nátlak na české poslance. A to 6 neděl po 1. říjnu! Dělnictvo brněnské zachová si však v těchto dnech přísluŠ-; nou rozvahu. Nenecháme se vehnati pod kopyta koni a před hlavně pušek. Postarat! se však musíme nyni o to, aby celou veřejnosti
zalomcovala bouře nespokojenosti,' která by všechny ty, kteří se této prorady zúčastnili, smetla z povrchu. Soudruzi, dělnici! Pořádejte nyni všude schůze a tábory, vysvětlujte události se sběhnuvši! Zahajte nejkrajnějši odpor a připravujte se na
- 177 -
Generálni útok,
který v nejbllžšich dnech povedeme s ostatním dělnictvem celého Rakouska na bašty zpátečnictví. Hromadná politická stávka jest dnes našim heslem! Připravujte ji!
Zaneste všude i do nejzapadlejšich visek, do všech domů i chatek myšlenku odporu proti všem zpátečnlkům a zrádcům lidu!
Těm, kteři tak hanebným způsobem zradili boj za všeobecné a rovné právo volební, všem těm, kteří se postavili at otevřeně či skrytě proti němu, bez ohledu na národnost i strany voláme slovy naši hymny
-však přijde den odplaty a potom budem soudit my!
Ten dan jest zde!
Strojte boj! Pryč se zpátečnlckou koalici česko-německo-velkostatkář-skou na moravském sněmu!
At žije všeobecné rovné právo volební!
V Brr.S, dne 16* listopadu 1905
Výkonný výbor československé strany sociálně-demokra-tlskó na Moravě.
(Revoluční rok 1905. Faksimilia dokumentů k boji o všeobecná právo volební, Brno 1980)
78 e, b
1905, 28, - 30. listopad
Boj za všeobecné hlasovací právo do říšské rady
/a/
Triumfálni manifestace v Praze
Co se včera dálo v Praze, to se nedá olovy ani vylíčit. Takové manifestace pro všeobecné a rovné právo hlasovací Praha a Čechy neviděly. Od časného rána bylo vše zavřeno. Nikde se nepracovalo. Celé město, všechna předměstí vyšla na ulice. Na dvakrát sto tisíc osob bylo v průvodu, na sto tisíc bylo diváků. V průvodů byly také nepřehledné řady žen. Sociálno demokratické organisace průvod zahajovaly a průvod končily. Batailony, jaké ony k manifestaci mobilisovaly, byly nesmírné a nekonečné* Pro sociálni demokracii českoslovanskou je včerejší don v Praze triumfem nejvôtšiho řádu.
Průběh manifestace, jež vtiskla ráz celému městu, byl od nejčasnějši-ho rána až do pozdních hodin večerních slavnostní, a až volebně důstojný. Byla to odpověa pražské policii, že větší a účinnější ani nemohlo být. Ta