Teorie architektury Její estetické a mimoestetické aspekty Essai_sur_l'Architecture_-_Frontispiece.jpg Možnosti interpretace architektury •Stylová východiska (gotika, baroko, neo/klasicismus, historicismus apod.) a jejich historické konotace •Interpretace prostoru a funkcí •Funkcionalismus: funkce, nebo „styling“ (Jan Michl) •Architektura jako znak (Charles Jencks: dvojité kódování, viz prez. VK07, 4. část) •Architektura a městská zkušenost (metropolis) •Fenomenologie architektury a urbanismu (např. Christian Norberg-Schulz, Génius loci) •Architektura jako nástroj reprezentace • •Srov. Richard Williams, Architektura ve vizuální kultuře, in: Možnost vizuálních studií. Brno 2007, s. 49-62. • Teorie architektury v antice Jediný dochovaný starověký spis na toto téma • Vitruvius (Pollio), De Architectura libri decem, 1. pol. • 1. stol. po Kr. (Deset knih o architektuře, česky 1953). •Stavba musí uspokojovat tři požadavky: 1) firmitas, • 2) utilitas, 3) venustas. •Krása (venustas) zahrnuje šest pojmů: 1) ordinatio, • 2) symmetria, 3) eurythmia, 4) dispositio, 5) decor, • 6) distributio. •Vitruviova estetika architektury vychází ze čtyř zdrojů: • 1) abstraktní kategorie (řecká teorie proporcí), 2) zákony stavby lidského těla, 3) zákony fyziologické optiky, 4) čistě konstruktivní zásady. vitarchitr.jpg porticusreconstr.jpg Teorie architektury v renesanční Itálii •Leone Battista Alberti, De re aedificatoria libri X, vyd. posmrtně 1485 (sepsáno 1443-1452, Deset knih o archi-tektuře) • „Italský Vitruvius“ L. B. Alberti (1404-1472): humanista, právník, sekretář římské kurie, architekt, považoval se za diletanta (milovníka umění), u něj poprvé odděleno pro-jektování staveb od jejich provádění. V jeho estetické teorii je klíčovým pojmem concinnitas (umělé článkování, souměrnost). Chtěl povýšit architekturu mezi svobodná umění, odlišit ji od stavitelského řemesla. Proto požaduje všestranné vzdělání architektů. •Dogmatické traktáty o architektuře: kodifikovaly pravidla vycházející z Vitruvia a sloužily jako vzorníky. Nejznámější z nich sepsali architekti: • Sebastiano Serlio, Tutte l´opere d´architettura et prospettiva, 8 knih, celek vyd. 1584 (Všechna díla o architektuře a perspektivě) • Andrea Palladio, I quattro libri dell´Architettura, 1570 (Čtyři knihy o architektuře) • • • Leone Battista Alberti Mantova, kostel S. Andrea Florencie, Palazzo Rucelai pol. 15. stol. alberti_big2 alberti_rucellai Church%20of%20Sant'Andrea Teorie architektury v renesanční Itálii •Palladio • Palladio obálka palladio portret Teorie architektury v renesanční Itálii •Serlio Serlio portal První obrazová srovnávací historie světové architektury • Johann Bernard Fischer von Erlach, Entwurff einer historischen Architektur, 1721 (Návrh historické architektury) • • Athos250 templo3 Fischer Klesheim Otázky stylu v německé teorii architektury 19. století •Heinrich Hübsch, In welchem Stil sollen wir bauen, 1828 (V jakém stylu máme stavět) •August Reichenspenger, Anzeige..., 1854 (Pokyny k církevnímu stavitelství) •Gottfried Semper, Die vier Elemente der Baukunst. Ein Beitrag zur vergleichenden Baukunde, 1851 (Čtyři elementy stavitelství. Příspěvek k srovnávací stavební vědě) •Týž, Der Stil in den technischen und tektonischen Künste oder Praktische Aesthetik, 1861-1863 (Styl v technických a tektonických uměních neboli Praktická estetika) Semper portrét 1871 Německý architekt a teoretik architektury a designu G. Semper. Otázky stylu v německé teorii architektury 19. století •Semper, opera v Drážďanech, od 1838 •Rundbogenstil (uměle vytvořený stal kruhových oblouků): Maximilianeum v Mnichově, od 1857 •Reichenspenger, Anzeige…, 1854, titulní list • Reichersperger 19 Semper opera Dresden od 1838 Urbanismus v 19. století •Důležitost teorie urbanismu (tj. stavby měst) vzrůstá s urbanizací 19. století, především překotným růstem průmyslových měst. Jeho negativní aspekty kritizoval již před polovinou 19. století anglický architekt A. W. N. Pugin, když srovnal podobu města r. 1440 a 1840 (obr. vlevo). •Nové podněty dal urbanismu vídeňský architekt a teoretik Camillo Sitte svým stále aktuálním spisem Stavba měst podle uměleckých zásad z r. 1889, online: http://www.uur.cz/images/5-publikacni-cinnost-a-knihovna/metodicke-prirucky-a-publikacni-materialy/ 2012/sitte-stavba-mest.pdf Pugin.jpg Koncept zahradních měst na přelomu 19. a 20. století •Ebenezer Howard, Tomorrow. A Paceful Path to Reform, 1898 (Zítřek. Pokojná cesta k reformě) •Týž, Garden Cities of Tomorrow, 1902 (Zahradní města zítřka) •Raymond Unwin, Town Planning in Practice, 1909 (Plánování měst v praxi) •Obr.: Tři magnety – Howardova argumentace ve prospěch zahradních měst. DSC_0010b howard1 Modernismus •Bauhaus •zal. ve Výmaru 1919, od 1926 v Desavě, 1932-1933 v Berlíně •ředitelé: Walter Gropius, od 1928 Hannes Mayer, od 1930 L. Mies van der Rohe •C.I.A.M. (Congres Internationaux d´Architecture Moderne), zal. 1928 v La Sarraz ve Švýcarsku, téhož roku vydán první manifest C.I.A.M., poslední, 11. kongres v Otterloo 1959 •Siegfried Giedion, Space, Time, Architecture, 1941 (Prostor, čas, architektura) • Nejznámější modernistické dějiny architektury založené na prostorovém pojetí. • • DSC_0005 Le Corbusier •Le Purisme, L´Esprit Nouveau 1921 •Vers une architecture, 1922-1923 •Pět bodů moderní architektury, 1926 •Le Modulor, 1948 • DSC_0010 DSC_0010a Le Corbusier foto 1934 Le Corbusier •Unité de habitation, Marseille •Modulor • DSC_0011b DSC_0012 Metropolis: vize moderního města ve filmu Fritze Langa z r. 1927 Alternativy modernismu •Friedensreich Hundertwasser, Plesnivý manifest proti racionalismu v architektuře, 4. července 1958 •Robert Venturi, Complexity and Contradiction in Architecture, 1966 (Komplexnost a protiklad v architektuře) •Charles Jencks, The Language of Postmodern Architecture, 1977, rev. 1981 (Jazyk postmoderní architektury) Charles_Moore_Piazza_d%27Italia Komplex domů Pruitt–Igoe, St. Louis, Missouri První demolice nevyhovující modernistické architektury 16. března 1972: „den kdy zemřela“ (Charles Jencks, 1977) Postmoderní realizace: Charles Moore, Piazza d´Italia, New Orleans, 1976-79