Světové umění po roce 1945

Přednášky pro 1. ročník bakalářského studia, výuka probíhá s hodinovou dotací 2 hodiny týdně; letní
semestr, předmět ukončen písemnou zkouškou (kombinace otevřených a testových otázek)


Přehledové přednášky, v nichž se studenti seznámí s hlavními směry, proudy a tendencemi v umění po
roce 1945. Důraz bude kladen na kánon „západního“ umění, který zahrnuje vývoj v zemích západní
Evropy a Spojených států, k němu budou vztaženy dílčí sondy do vývoje umění v zemích bývalého
Východního bloku, v oblasti Latinské Ameriky, Asie a Afriky.


1.      Umělecké reakce na 2. světovou válku. Studená válka a kulturní imperialismus – dopady na
svět umění. Abstraktní malba v Evropě a v USA vs. doktrína socialistického realismu. Vývojové linie
abstraktní malby (abstraktní expresionismus, tašismus, colour-field painting, op-art). Documenta
Kassel 1955.



2.      Black Mountain College (JohnCage) a další umělecké školy v USA. Formování neoavantgardy.
Neodada. (Robert Rauschenberg, Jasper Johns). Zájem o každodennost - evropský „nový realismus“
(Arman, Spoerri, Christo, César).



3.      Umělecká reakce na kulturní průmysl a populární (vizuální) kulturu. Independent Group
(Paolozzi, Hamilton), Pop art (Warhol, Lichtenstein, Oldenburg). Nepřerušená tradice popu – 80. a
90. léta (Koons, Murakami)



4.      Podoby „akčního umění“. Jackson Pollock a Gutai. Allan Kaprow a happeningy. Yves Klein.
Podoby performance (testování hranic tělesných možností, ritualizované úkony, politické přesahy) a
její dobové i místní proměny (Fluxus, Joseph Beuys, Chris Burden, Richard Serra, Marina
Abramovic…).



5.      Minimalismus a postminimalismus (Carl Andre, Donald Judd, Robert Morris, Eva Hesse).
Konceptuální umění v jeho historické fázi (1965 – 1975; Joseph Kosuth, Sol LeWitt, Art and
Language) a konceptualismus v různých podobách (institucionální kritika, sociálně angažované polohy
konceptualismu).



6.      Site-specific art, public art, new genre public art – podoby umění ve veřejném prostoru.
Land art, jeho podoby a představitelé (Robert Smithson, Walter de Maria, Helen a Newton
Harrisonovi, Agnes Denes).

7.      Umění nových médií. Video (art) – počátky a vývoj. Experiments in Art and Technology. Umění
a televize. Digitalizace a její důsledky pro uměleckou tvorbu. Net.art, internetové umění a umění
na internetu. Umění nových médií a instituce.



8.      Fotografie v umění. Konceptuální umění a fotografie (Ed Ruscha, Ernd a Hilla Becherovi a
düsseldorfská škola, Gabriel Orozco…). „Monumentální“ fotografie – Andreas Gursky, Jeff Wall.
Fotografie, subjektivita a identita (Cindy Sherman). Subjektivní archiv – blog (Atlas Gerharda
Richtera, Wolfgang Tillmans).



9.      Návraty figurální malby. Nová figurace 60. let a její polohy (Katz, Bacon, Freud…),
hyperrealismus, (neo)expresionismus a jeho polohy (Baselitz, Richter, Kiefer…), Neue Wilde (Joerg
Immendorff, Martin Kippenberger, Jiří Georg Dokoupil), trasavantgarda, postmoderní malba, kritická
a historická malba (Gerhard Richter, Luc Tuymans, Kerry James Marshall).



10.   Umění bývalého východního bloku. Sanja Ivekovic, Julius Koller, Stano Filko, Anatolij
Osmolovsky, IRWIN, Zbigniew Libera, Krystof Wodiczko, Ilja Kabakov, Komar a Melamid,
medhermeneutici, Nedko Solakov, Mladen Stilinovič



11.   Umění Latinské Ameriky. 6O. a 70. léta – od abstrakce k politickému umění. Lygia Pape, Lygia
Clark, Hélio Oiticica, Cildo Meireles, Rosario Group. 80. a 90. léta – Gabriel Orozco, Jorge Pardo,
Felix Gonzales Torres, Minerva Cuevas, Francis Alys, Santiago Sierra



12.   Umění Asie a Afriky – postavení těchto regionů v kontextu globálního světa umění. Efekt
postkolonialismu.






Literatura:


Bois – Buchloh – Foster – Kraussová, Umění po roce 1900. Praha: Slovart, 2007.

Kolektiv autorů, Dějiny umění / 12. Praha: Balios a Knižní klub, 2002.

Edward Lucie SMITH, Artoday. Praha: Slovart, 1999.