__________ cnapani osobnosti
Sběrné pojetí osobnosti, převládající v psychologii osobnosti do konce padesátých let, se snaží vysvětlit osobnost jako psychologickou realitu, která je dána seznamem těch prvků, které ji vytvářejí. V takovém případě ovšem osobnost před námi vystupuje jako soubor kvalit, vlastností, rysů, charakteristik, zvláštností psychiky člověka. Tento přístup k problému by mohl být nazván „kolek -cionistickým". G. W. Allport ve své klasifikaci teorií osobnosti má skupinu „rag-bag" definicí, které reprezentují totéž pojetí: osobnost se proměňuje v jakousi nádrž či nádobu, která do sebe přijímá rysy temperamentu, charakteru, převládající potřeby a zájmy, schopnosti, sklony atd. Toto sběrné pojetí osobnosti je nejvýrazněji zastoupeno definicemi, které je možno též nazvat souhrnnými. Osobnost je pouhý výčet částí či prvků určitého druhu nebo určitých druhů a je jen slitinou (amalgamem), nikoliv útvarem nebo strukturou, rezultan-tou,5 nikoliv emergentou6.
Příklad: ., Osobnost je svazek potřeb, snah, přání a odporů vázaný na organický život. " (T. Ribot, 1908)
Úkol psychologa se v tomto přístupu redukuje na katalogizaci všeho tohoto bohatství a případně na objevení individuální neopakovatelnosti tohoto seznamu u každého jednotlivého člověka. Tento přístup sice není nevědecký, ale je neheuristický, neboť stírá rozdíl mezi pojmy „osobnost" a „individuum", rozkládá osobnost na její konstitutivní části, které jsou kladeny do jedné roviny, a zbavuje tak pojem osobnost jeho kategoriálního obsahu. Vysvětlovači síla tohoto pojetí je velmi nízká. Jeho hodnota je hlavně ve vytváření inventářů jednotek osobnosti, jichž různí autoři různými postupy sestavili desítky a stovky.
G. Allport s lingvistou A. Odbertem ve svém díle „Trait Names - A Psycho-lexical Study" shromáždili téměř 18000 názvů rysů, tj. asi 4,5 % excerpcí slovní zásoby velkého Websterova slovníku americké angličtiny. Všimněme si, jak malé procento slovní zásoby je věnováno názvům charakteristik osobnosti. Lze z toho vyvodit, že lidstvo věnuje daleko více pozornosti vnějšímu světu přírody, techniky, civilizace a kultury než psychickým procesům a vnitřním stavům a charakteristikám osobnosti, a stejně málo pozornosti různým aspektům sociálního styku. Autoři rozlišili v seznamu čtyři skupiny slov. Asi čtvrtina se týká pojmenování skutečných rysů, jako např. agresivní, introvertní, družný. Druhá skupina - rovněž asi čtvrtina seznamu - obsahuje termíny, které popisují přítomnou aktuální aktivitu, dočasné stavy mysli a nálady, např. stud, rozechvění, radost. Třetí skupina zahrnuje téměř 30 % seznamu a obsahuje termíny s hodnotícími konotacemi, např. bezvýznamný, přijatelný, hodný, okouzlující apod. Tato slova vlastně popisují dojem, jímž osobnost působí na pozorovatele. Ve čtvrté skupině je pětina slov seznamu. Jsou to slova, která vyjadřují různé tělesné zvláštnosti, schopnosti, vývojové podmínky, metaforické a nejasné termíny.
K. K. Platónov (1979) ze slovníku ruského jazyka excerpoval na 9000 slov popisujících osobnost. V současné době ožívá toto úsilí pod vedením A. Ang-leitnera z Psychologického ústavu university v Bielefeldu. Díky jeho výzkumnému programu se v řadě evropských států vytvářejí tesaury názvů vlastností osobnosti. U nás v rámci mezinárodní evropské spolupráce tento úkol řešila M. Hřebíčková (1995). Ta shromáždila 4145 pojmenování rysů osobnosti.
Patří sem i idiograficky pojaté definice konkrétních osobností, pro něž je typické, že se vylíčí všechny zjištěné rysy osobnosti a zdůrazní se ty nejdůležitější.
Sběrné pojetí osobnosti je stále ještě východiskem pro vytváření profilových archů - seznamů vlastností považovaných za důležité pro kvantifikaci při výběru nebo rozmisťování zaměstnanců do jednotlivých pracovních funkcí. Ťy působí značně sugestivně, i když interpretační hodnota takových profiluje velmi nízká.
Strukturní pohled na osobnost
Od konce šedesátých let 20. století začíná tento přístup ustupovat a uplatňuje se princip strukturní, který již věnuje pozornost kritériím členění a uspořádání složek a jednotek osobnosti a je překonáním pouhé inventarizace vlastností osobnosti. Z různých verzí strukturních pojetí si podrobněji všimneme definicí integrativ-ních, hierarchických, adaptačních a diferenčních.
Integrativní definice osobnosti
Velmi rozšířený názor současné psychologie osobnosti považuje za jádro pojmu osobnost to, co podmiňuje organizaci a zaměřenost jednání lidí. Osobností v tomto smyslu je člověk, který jedná integrovaným, zaměřeným, účelným způsobem.
Obr. č. 1: „Sběrné" pojetí osobnosti
Toto hledisko většinou akceptují kliničtí psychologové, kteří běžně pracují s lidmi, u nichž pozorují poruchy organizace a integrity chování. Zdůrazňují organizaci složek či prvků osobnosti, jejich uspořádání, strukturu, systém. Integrativní pojetí osobnosti lze pochopit tak, že organizovanost chování a jeho jednota v čase vyplývá z osobnosti, která je právě tou aktivní organizující silou tkvící v jedinci. Tato ,osobnostnosť je tedy to, co vnáší pořádek a konzistenci