Členění výzkumu v psychologii podle cíle: základní a aplikovaný podle místa: laboratorní a terénní podle výzkumných designů Členění výzkumu v psychologii Základní výzkum základním výzkumným cílem je poznání - popis, predikce, vysvětlení základních principů Aplikovaný výzkum hledá řešení pro konkrétní situace a problémy někdy 3) Evaluační výzkum účinnost konkrétních intervenčních programů Cíle výzkumu v psychologii 1) Popis (deskripce) chování a mentálních procesů 2) Předpověď (predikce) chování a mentálních procesů 3) Vysvětlení (explanace) chování a mentálních procesů 4) Kontrola chování Popis rozpoznat pravidelně se vyskytující sekvence událostí, včetně podnětů nebo událostí v prostředí a odpovědí či událostí v chování do deskripce patří i klasifikace Jasný a přesný popis je důležitým prvním krokem – bez něj nemůžeme vytvářet predikce a vysvětlení. Deskripce = operacionální definice proměnných Metody: pozorování (naturalistické, laboratorní), případové studie Předpověď hledáme pravidelně se vyskytující a předpověditelné vztahy mezi proměnnými. Síla těchto vztahů nám umožňuje činit předpovědi o určité spolehlivosti. Predikce = vytváření hypotéz o vztazích mezi proměnnými neznamená vysvětlení Metoda – korelace Vysvětlení Vysvětlení = známe příčinu, odpověď na otázku PROČ? Metoda: experiment vysvětlení musí zapadat do určité teorie ostatní možná vysvětlení musí být jasně vyloučena Kontrola někdy kontroverzní cíl různé způsoby, jak poznané zákonitosti chování aplikovat, jak změnit lidský život k lepšímu není obvykle bezprostředním cílem Postup vědecké práce hypotézateorie jevy/ konstrukty proměnné operacionalizace Postup vědecké práce hypotézateorie jevy/ konstrukty proměnné operacionalizace Postup vědecké práce hypotézateorie jevy/ konstrukty proměnné operacionalizace Postup vědecké práce hypotézateorie jevy/ konstrukty proměnné operacionalizace Postup vědecké práce hypotézateorie jevy/ konstrukty proměnné operacionalizace Postup vědecké práce hypotézateorie jevy/ konstrukty proměnné operacionalizace Konstrukt, proměnná, operacionalizace • konstrukt hypotetický, přímo nepozorovatelný faktor extraverze, inteligence, kognitivní disonance teorie popisuje povahu klíčových konstruktů a vztahy mezi nimi • proměnná reprezentuje jev/konstrukt pozorovatelná a měřitelná Konstrukt, proměnná, operacionalizace • proměnná může nabývat více hodnot pravidlo přiřazující jednotlivé hodnoty musí být jasně formulované součet číselně hodnocených odpovědí na položky tvořící určitou škálu, součet bodů za správně vyřešené položky, postupy skórování v rámci pozorování Konstrukt, proměnná, operacionalizace • operacionalizace konstruktu zásadní bod při formulaci výzkumného projektu explicitní definování konstruktu v termínech operací použitých k vyvolání daného jevu či jeho měření přesně popsaný způsob, jak dospět k navození anxiety v experimentu určení nástroje ke změření subjektivně vnímané anxiety Konstrukt, proměnná, operacionalizace • operacionalizace stejný konstrukt může být operacionálně definován odlišnými způsoby tento fakt znesnadňuje porovnání výzkumných závěrů k pochopení jevů však přispívá, pokud ke stejnému závěru o povaze konstruktu dospějeme přes odlišné operacionální definice – konvergenční operace Proměnné ve výzkumu nezávislá/ independent závislá/ dependent intervenující/ extraneous intervenující/ extraneous nezávislá/ independent závislá/ dependent intervenující/ extraneous intervenující/ extraneous Proměnné ve výzkumu Nezávislá proměnná • neovlivněná jinými proměnnými ve výzkumu (nikoli nezávisející na jiných proměnných obecně) objekt zájmu výzkumníka pro její vliv na chování jedince předpokládaná příčina změn v závisle proměnné Nezávislá proměnná • užší pojetí manipulovaná proměnná v experimentu (manipulovat lze situaci, povahu úkolu, formu instrukce) • širší pojetí manipulovaná i subjektová proměnná subjektová proměnná (nemanipulovaná, demografická, klasifikační) Závislá proměnná • předpokládaný následek působení NP • zásadní úloha operacionální definice konstruktu představujícího ZP • dobrá operacionální definice umožňuje vyhovět požadavkům na replikaci • nejlépe zvolit nástroje (pokud lze) s ověřenými psychometrickými charakteristikami (reliabilita, validita) Intervenující proměnné • vnější proměnné, jejichž vliv se snažíme kontrolovat • confounding nekontrolovaná IP, která se mění společně s předpokládanou NP nebo se vyskytuje společně s ní poskytuje alternativní vysvětlení změn v ZP klasickým příkladem jsou klinické studie vlivu terapie bez kontrolní skupiny Proměnné a jejich role ve výzkumu • stejný konstrukt může vystupovat v roli NP, ZP, nebo IP • anxieta instrukce před testem (25% vs. 90% úspěšnost) individuální vs. skupinová administrace testu – pozorování projevů anxiety, fyziologická měření vliv způsobu výuky (přednášení s a bez prezentační techniky) na výsledky studentů – anxieta a jiné IP kontrolovány náhodným rozdělením do skupin Základní typy výzkumných designů •experiment •kvaziexperiment •korelační studie Experiment • systematická výzkumná strategie manipulace s určitým jevem/jevy – NP kontrola jiných jevů (udržení na konstantní úrovni) - IP pozorování/měření výsledků – ZP • explanační funkce experimentu umožňuje (za předpokladu, že jsme výzkum dobře naplánovali a provedli) určit příčinný vztah mezi jevy Experiment • kdy můžeme říci (pravděpodobně), že je vztah kauzální? Campbell (1980) příčina předchází efektu kovariace (společná změna) předpokládané příčiny a jejího efektu neexistence alternativního vysvětlení Experiment • dobře navržený/vnitřně validní experiment manipulace NP předchází měření ZP NP má více než jednu úroveň; sledujeme, zda se v souvislosti se změnami NP mění ZP intervenující proměnné jsou kontrolovány a nedochází k tzv. confounding efektu Základní experimentální designy • podle počtu NP – jednofaktoriální a vícefaktoriální každá NP může mít dvě a více úrovní • podle počtu úrovní NP, kterým je subjekt vystaven – mezisubjektový a vnitrosubjektový (opakovaná měření ZP) mezisubjektový plán v nejjednodušší podobě rozdělení osob do experimentální a kontrolní skupiny (dvě úrovně NP) • podle prostředí – přirozený a laboratorní experiment Experiment - příklad • mezisubjektový jednofaktoriální experiment se dvěma úrovněmi NP • chceme zjistit, zda jsou výsledky testu ze statistiky ovlivněny testovou anxietou • manipulace NP/operacionalizace anxiety zvýšená anxieta - instrukce k testu doplněna o údaj, že projde max. 20 % studentů snížená anxieta - instrukce k testu doplněna o údaj, že projde kolem 90 % studentů • ZP operacionalizována jako počet bodů v testu Experiment - příklad NP vysoká úzkost test test ZP předtermín běžný termín 25 bodů 15 bodů • mohu vysoudit, že zvýšená testová anxieta vede ke snížení výsledku dosaženého v testu ze statistiky? nízká úzkost Experiment - příklad • předchozí „projekt“ trpěl nedostatkem kontroly IP • IP proměnné mohly kovariovat společně s NP - confounding pilní studenti v předtermínu, kde byla snížena anxieta méně pilní studenti v řádném termínu, kde byla anxieta zvýšena • počet bodů mohl být ovlivněn kromě NP také individuálními charakteristikami studentů (píle), či kombinací NP a IP • řešením je znáhodnění - náhodné přiřazení studentů do skupin • experimentální podmínky se musí lišit pouze v úrovni NP Kvaziexperiment • snaží se také odhalit příčinné vazby mezi jevy • problémem je většinou faktické či z etických důvodů nemožné náhodné rozřazení osob do experimentální a kontrolní skupiny • často jsou předmětem zájmu intaktní skupiny (školní třídy, pracovní kolektivy) • kvaziexperiment se často používá v přirozeném prostředí v rámci aplikovaného výzkumu • kvaziexperiment má obecně nižší interní validitu, často však vyšší externí (ekologickou) validitu míru platnosti závěrů mimo kontext dané experimentální situace (míru, do jaké jsou výsledky výzkumu platné pro “reálný” život) Kvaziexperiment - příklad • Langer a Rodin (1976) – vliv environmentálních změn na sebehodnocení a jiné charakteristiky seniorů • nestačí sledovat např. změny u seniorů, kteří se z domácího prostředí přesunou do kolektivního zařízení v takovém případě se hovoří o chudém výzkumném projektu • je potřeba vytvořit porovnávací skupinu, která je v klíčových charakteristikách srovnatelná s výzkumnou skupinou • navíc je dobré provést u obou skupin měření konstruktu ZP i před působením NP (pretest) • jedná se o kvaziexperimentální plán s neekvivalentní porovnávací skupinou Kvaziexperiment - příklad Korelační studie • Cronbach – dvě disciplíny vědecké psychologie: korelační a experimentální psychologie • korelační psychologie zabývá se zkoumáním vztahů mezi přirozeně se objevujícími proměnnými a studiem individuálních rozdílů; založena na měření proměnných a zjišťování vztahů mezi nimi • experimentální psychologie snaha minimalizovat individuální rozdíly nebo je kontrolovat; založena na manipulaci s proměnnými Korelační studie • jejich rozvoj souvisí s rozvojem statistických procedur (regrese, faktorová analýza, strukturální modelování) • někdy vyčleňován tzv. diferenciační výzkum korelační výzkum, ve kterém určitá proměnná (národnost, věk, pohlaví) nemůže být ovlivněna ostatními proměnnými genderové rozdíly v povaze agresivních projevů a vztazích agresivity k dalším proměnným Korelační studie • úvaha o příčinných vztazích je vždy problematická – problém direkcionality zjištěn vztah mezi jevy A a B, je A příčinou B, nebo je tomu naopak? • specifickým problémem je tzv. problém třetí proměnné jev C je společnou příčinnou jevu A a B • přes uvedené problémy mohou výsledky korelačních studií sloužit k predikci jevů Korelační studie - příklad • ve výzkumu byl zjištěn středně těsný vztah (r=0,70) mezi hraním PC her s násilnou tematikou a agresivitou • můžeme vysoudit, že hraní násilných her vede k vyšší agresivitě? • nebo je vztah opačný? • nefunguje zde třetí proměnná (proměnné), která je příčinnou obou jevů a vysvětlením nalezeného vztahu? např. nízká frekvence sociálních kontaktů Korelační studie - příklad hraní PC her agresivita Korelační studie - příklad hraní PC her agresivita sociálně aktivní sociálně neaktivní Specifické výzkumné strategie • developmentální výzkum longitudinální studie průřezové studie kohortově sekvenční výzkum • studie N=1 významné místo v dějinách psychologie (Ebbinghaus, Skinner, Watson, Freud) dnes již málo využívaný metodologický postup