Měření Výběry Analýza dat MĚŘENÍ CO MĚŘÍME JAK MĚŘÍME operacionalizace měříme správně? koho měříme? na jaké škále? KOHO měříme? data mohou být získávána na populaci (cenzus) nebo na vzorku populace (výběrové šetření) KOHO měříme? populace (základní soubor) - úplný souhrn lidí, objektů nebo věcí, které jsou předmětem našeho zkoumání je dána přesným stanovením jeho prvků prvky mohou být určeny buď jejich výčtem nebo vymezením některých společných vlastností VÝBĚR výběr pravděpodobnostní (probability sampling) - prostý náhodný systematický náhodný, stratifikovaný, skupinový, vícestupňový, kvótní nepravděpodobnostní (nonprobability sampling) - příležitostný VÝBĚR reprezentativnost možnosti zkreslení samovýběr NÁHODNÝ VÝBĚR prostý náhodný výběr - losováním každý prvek má stejnou šanci být vybrán možné problémy? NÁHODNÝ VÝBĚR prostý náhodný výběr - losováním každý prvek má stejnou šanci být vybrán možné problémy? u velkých souborů seznam náhodnost losování varianta - systematický náhodný výběr STRATIFIKOVANÝ VÝBĚR pokud nám záleží na zachování poměru určitých podskupin osob vybíráme prostým náhodným výběrem z těchto podskupin klíčový výběr třídících proměnných SKUPINOVÝ VÝBĚR cluster sampling zvláště u velkých souborů místo jednotek nejprve náhodně vybereme skupiny jednotek vede k větší homogenitě uvnitř skupin varianta - vícestupňový výběr kvótní výběr záměrný (nepravděpodobnostní) výběr kvótní kritéria podle zastoupení znaků v populaci - sociodemografické proměnné znaky zjevné nebo snadno zjistitelné vázaná nebo samostatně PŘÍLEŽITOSTNÝ VÝBĚR convenient sampling dobrovolnost - samovýběr nezaručí reprezentativnost často ale není jiná možnost varianta - výběr úsudkem Lavinový výběr často jediný možný výběr u tzv. skrytých populací (kriminální nebo jinak stigmatizující jednání, sekty, gangy…) jednotliví respondenti zprostředkují kontakt na další respondenty není důvod používat u dostupných populací (vede ke snížení reprezentativnosti) výběr kontrastních případů u kvaziexperimentů, srovnávacích studií členové výzkumné skupiny vybráni náhodným výběrem porovnávací skupina - liší se v klíčové/ rozřazovací charakteristice, v ostatních naopak co nejpodobnější (párový výběr) STATISTICKÁ ANALÝZA 2 třídy technik popisná (deskriptivní) statistika induktivní (inferenční) statistika POPISNÁ STATISTIKA třída technik, které slouží k popisu proměnných typická hodnota proměnné distribuce hodnot POPISNÁ STATISTIKA typická hodnota proměnné modus medián průměr POPISNÁ STATISTIKA typická hodnota proměnné rozpětí mezikvartilové rozpětí směrodatná odchylka INDUKTIVNÍ STATISTIKA umožňuje rozhodnutí, zda zjištění ze vzorku platí i na populaci (a s jakou pravděpodobností) odhady intervalu spolehlivosti testování hypotéz TESTOVÁNÍ HYPOTÉZ výzkumný cíl: porovnat účinnost 2 typů léčby úzkostných poruch - farmakoterapie a psychoterapie výzkumný design: experiment soubor: náhodně vybraná skupina 100 dosud neléčených pacientů s diagnózou generalizovaná úzkostná porucha TESTOVÁNÍ HYPOTÉZ náhodně rozdělíme do dvou skupin po 50 osobách před léčbou mají obě skupiny stejný průměr v testu úzkostnosti po 6 měsících léčby změříme úzkostnost znovu psychoterapie: m = 25,8; sd = 5,5 farmakoterapie: m = 33,1; sd = 5,9 TESTOVÁNÍ HYPOTÉZ můžeme dojít k závěru, že psychoterapie je účinnější při léčbě úzkostných poruch? TESTOVÁNÍ HYPOTÉZ testování hypotéz = proces, kterým se rozhodujeme, zda zamítneme nebo nezamítneme nulovou hypotézu NULOVÁ HYPOTÉZA hypotéza, kterou se snažíme vyvrátit (falzifikovat) Karl Popper (1968) tvrdil, že platnost hypotézy nemůže být nikdy prokázána pouhou generalizací příkladů, které ji potvrzují NULOVÁ HYPOTÉZA Popper došel k závěru, že jedinou možnou metodou je falsifikace hypotézy - nalezení jednoho příkladu, který stačí k jejímu vyvrácení vědci se proto snaží své hypotézy vyvrátit a tak potvrdit hypotézy opačné - alternativní NULOVÁ HYPOTÉZA nulová hypotéza je opakem naší výzkumné hypotézy obvykle zní: mezi dvěma průměry není rozdíl, korelace je nulová apod. nulová hypotéza v našem výzkumu? NULOVÁ HYPOTÉZA průměrná míra úzkosti 
 u pacientů s psychoterapií 
 je stejná 
 jako průměrná míra úzkosti 
 u pacientů s farmakoterapií µA = µB VÝZKUMNÁ HYPOTÉZA alternativní (výzkumná) hypotéza oboustranná: průměrná míra úzkosti u pacientů s psychoterapií se liší od průměrné míra úzkosti u pacientů s farmakoterapií jednostranná: průměrná míra úzkosti u pacientů s psychoterapií je nižší než
 průměrná míra úzkosti u pacientů s farmakoterapií TESTOVÁNÍ HYPOTÉZ možné výsledky testování hypotéz? nezamítneme nulovou hypotézu = rozdíly mezi soubory nejsou dostatečně velké, takže je můžeme považovat za náhodné zamítneme nulovou hypotézu = rozdíly mezi soubory jsou natolik velké, že je spíše nepovažujeme za náhodné a přisoudíme je efektu způsobu terapie TESTOVÁNÍ HYPOTÉZ zamítnutí nulové hypotézy vždy s určitým rizikem, že nalezené rozdíly vznikly vlivem náhody (tj. riziko, že nulová hypotéza ve skutečnosti platí) = hladina významnosti TESTOVÁNÍ HYPOTÉZ hladina významnosti je úroveň pravděpodobnosti, kterou používáme při rozhodování, zda zamítnout nebo nezamítnout nulovou hypotézu označuje se alfa (ử) obvyklá hladina významnosti je 5% nebo 1% CHYBA I. DRUHU zvolíme-li hladinu významnosti 5%, pak se rozhodneme zamítnout nulovou hypotézu tehdy, když existuje pouze 5% pravděpodobnost našich dat (rozdílu mezi soubory) v případě, že H0 platí jde vlastně o 5% riziko, že nulová hypotéza platí a my ji přitom zamítneme –uděláme tzv. chybu I. druhu opak chyby I. druhu – riziko, že nezamítneme nulovou hypotézu, která ve skutečnosti neplatí označuje se beta (β) CHYBA II. DRUHU TESTOVÁNÍ HYPOTÉZ skutečnost rozhodnutí nulová hypotéza 
 platí nulová hypotéza 
 neplatí zamítneme nulovou hypotézu chyba 
 I. druhu 
 (ử) správné rozhodnutí nezamítne me nulovou hypotézu správné rozhodnutí chyba 
 II. druhu 
 (Ữ)